Náhradní doprava za tramvaj číslo 2 z Modřic je absolutně nepoužitelná pro invalidy a lidí po úrazu. Chodím o berlich a čekala jsem, že náhradní autobus bude zajíždět k ústřednímu hřbitovu a tam se bude pohodlně přesedat na 2. Stejný problém budou mít i maminky s kočárky. Okamžitě to upravte.
Budete asi natolik chytrá, že jste si nezapomněla do jména zde na webu napsat titul. Ovšem už Vám nedošlo, že Vaše výzva je zde zbytečná. Adresujte ji na správná místa…
martin-2630
1 měsíc
Ad řetězovka do Modřic: jestli to chápu, řetězovkové vedení je podmínkou vyšší rychlosti na tramvajové trati. Od jaké rychlosti je třeba toto vedení?
V Brně bylo jako první na trati na Stránskou skálu, pan Komín – Bystrc (v původní stopě) a Lesná.
Zaujalo mě už dříve, že v některých městech je řetězovkové vedení i v ulicích. Např. Krakov, Štýrský Hradec, ale také Liberec. Tam určitě nejde o rychlost. Jaké jsou asi důvody pro toto řešení? Vždyť je to spousta materiálu navíc a pracná oprava při nehodě.
Řetězovku bych navrhoval na rychlost 60 a víc.
Je to sice materiál navíc, ale i ten přináší výhody. Na dlouhých rovných úsecích ušetří dost sloupů, protože jako na železnici jsou jejich rozestupy delší. Nosné lano je taky vodič, takže se ušetří peníze i na kabelech. Dá se pod ní jet i vyšší rychlostí. Takže si myslím, že řetězovka je pro trať do Modřic ideální.
Že to mají i jinde ve světě, je spíš úhel pohledu na to, co je pro ně výhodnější a vědí, jaká rizika z toho všeho plynou.
Náhradní doprava za tramvaj číslo 2 z Modřic je absolutně nepoužitelná pro invalidy a lidí po úrazu. Chodím o berlich a čekala jsem, že náhradní autobus bude zajíždět k ústřednímu hřbitovu a tam se bude pohodlně přesedat na 2. Stejný problém budou mít i maminky s kočárky. Okamžitě to upravte.
Budete asi natolik chytrá, že jste si nezapomněla do jména zde na webu napsat titul. Ovšem už Vám nedošlo, že Vaše výzva je zde zbytečná. Adresujte ji na správná místa…
Ad řetězovka do Modřic: jestli to chápu, řetězovkové vedení je podmínkou vyšší rychlosti na tramvajové trati. Od jaké rychlosti je třeba toto vedení?
V Brně bylo jako první na trati na Stránskou skálu, pan Komín – Bystrc (v původní stopě) a Lesná.
Zaujalo mě už dříve, že v některých městech je řetězovkové vedení i v ulicích. Např. Krakov, Štýrský Hradec, ale také Liberec. Tam určitě nejde o rychlost. Jaké jsou asi důvody pro toto řešení? Vždyť je to spousta materiálu navíc a pracná oprava při nehodě.
U řetězovky je potřeba méně sloupů.
Řetězovku bych navrhoval na rychlost 60 a víc.
Je to sice materiál navíc, ale i ten přináší výhody. Na dlouhých rovných úsecích ušetří dost sloupů, protože jako na železnici jsou jejich rozestupy delší. Nosné lano je taky vodič, takže se ušetří peníze i na kabelech. Dá se pod ní jet i vyšší rychlostí. Takže si myslím, že řetězovka je pro trať do Modřic ideální.
Že to mají i jinde ve světě, je spíš úhel pohledu na to, co je pro ně výhodnější a vědí, jaká rizika z toho všeho plynou.