„Tramvaj“ od tramvaje a nejdříve v roce 2029. Lidé v Liberci hlasovali o nové lanovce na Ještěd
Lanovka na Stanserhorn zavěšená na dvou lanech. Foto: Stanserhorn.ch
Rozhodování o budoucnosti lanovky nyní čeká zastupitele.
Dobrý den, velice nerad vstupuji do těchto diskuzí, ale tady mi to nedá, protože lanovka je pro mě moje dětství, kdy jsem s ní jezdil imrvér a zazvonění k odjezdu a elegantní nástup průvodčího do kabiny již v pohybu z nástupních schodů se nedá zapomenout. Ale k věci, nahradit toto nějakou Sněžkou či Černohorským expresem je pro tuto horu naprosto nepřijatelné. Ještěd je Ještěd a to je to nejdůležitější což jsem ve Vašich ohlasech vůbec nenašel – kolik tam vlastně můžu přivést a následně i odvést lidí. 100 lidí v boudě považuji za nesmysl optimálně jsme opět na max. cca… Číst vice »
Tak pokud vše půjde tak rychle jako realizace stavby tolik potřebné tramvajové trati do Rochlice.,tak se jistě brzy dočkáme.
Nejsem dopravní analityk ale myslím si že prodloužit to až dolů k tramvaji a k tomu parkovišti to není zas tak hloupí nápad. Ale spíš by se my líbila varianta dvě kabiny kyvadlové spíš v té původní kapacitě. Nový dizajn udělat to jak je to na Sněžku tu prostřední stanici tam nechat otočit kabinu na laně směr Ještěd nechat vystoupit a nastoupit lidí co chtějí. Když se bude někdo chtít projít od parkoviště tak proč ne . Ale nevím je to spíš jen můj názor
Varianta kyvadlové lanovky v prodloužené variantě 680 os/hod, dvoulanová jednokabina 500os/hod.
Jedna velká kabina pro několik desítek lidí mi přijde jako nejhorší možné řešení. To povede k tlačenicím, aby lidé stáli u okýnek a já bych určitě nechtěl stát uprostřed a nic nevidět.
Je to pěkná kravina ta lanovka jedná,lidí budou tam stát jak blbci,než se laskavě vrátí. Rozhodovali lidí co asi nikdy tady lanovkou nejeli!! Já od 1945 v Lb, táta pracoval na dráze! Nahoru jsme jezdili furt!! A další kravina je od tramvaje, vykácení lesů jo a ti co tam bydlí budou mít hroznou radost! Ať žije sport a chůze! Aby v budoucnu nejezdila že Soukeňáku! Od náplavky- další blbost! Svého času byla myšlenka lanovka z Lidových sadů na Českou,to má opodstatnění! Radní se včetně kraje asi neprobudí! Jo a zabetonování kolem muzea!? Kdo to vymyslel!😨
Proč prostě nejde opravit stávající lanovku jen s tím, že by se tak jak je to už v původním projektu znovuosadila automatickou brzdou? Byla by to pouze oprava, takže nové normy by se na to nevztahovaly.
Ostatní velké lanovky byly vyměněny před 20 a více lety, není důvod ten bastl provozovat a riskovat další nehodu.
Nikdy tam!!!! žádná nehoda nebyla!!!
Havárie prokázala, že už to nejde nadále provozovat podle starých norem…
A co konkrétně hovořilo proti variantě kyvadlové?
Asi chtějí ušetřit pár peněz na úkor kapacity, výhledu cestujících a intervalu.
Je prý o trošku dražší na výstavbu. Jenže v reálném provozu je zase úspornější, protože elektromotor netahá/nebrzdí jednokabinu a jejích dvacet tun, ale jen vyvažuje rozdíl mezi hmotností kabin 1 a 2.
Neboli, rozdíl v počtu osob/cestujících v kabině A a B. Plus jízdní odpory…
Prodloužení k tramvaji je v pořádku, ale pouze jedna kabina pro 100 lidé ne. Bude dlouhý interval a lidi v kabině neuvidí ven jeden přes druhého.
A přidává se i hygienické hledisko. Stačí jedno zakašlání či kýchnutí a už to tam vesele léta z člověka na člověka. Nerad bych si kromě zážitků odnášel také zárodek na týdenní nemocenskou. V kabince pro 4 či 6 osob je toto riziko minimalizováno, zejména pokud cestuje skupina a má kabinku jenom pro sebe.
Popravdě, v tomto ohledu není žádná velikost (větší než 1) zcela v pořádku… ale souhlasím že to riziko stoupá.
Funitel by mal dostať čelá z T3, aby zapadol k historickému vozovému parku tramvají v Liberci.
Tohle řešení sice úplně obvyklé není, ale zase to není nic nevídaného. V oběžné podobě funitelu jich již koncem 90. let bylo v Horním Savojsku docela dost a první v Megève byl už někdy v 80. letech. Někdy v jejich 2. půlce o těchto nových dvoulanových systémech vyšel článek i v tehdejším VTM.
Za mne – pokud nejde prostá rekonstrukce do přednehodové podoby, t.j. uchovat genius loci jako třeba na Cerro Monseratte v Bogotě, tak je navržené řešení nejlepší (byť nevím, proč to je jen jednokabinové, nikoli dvou).
Výroba nové kabiny, dosazení automatické brzdy (při poklesu tahu tažného lana), rekonstrukce upevnění tažného lana ke kabinám. To by stálo celkem kolik? Ale nebyl by to kšeft pro stavební firmy, takže tuhle variantu škrtáme.
Tohle vám nikdo neschválí
A nevadí, že na tom dosazení autoamtické brzdy si vydělají brzdaři a na opravě kabiny zase klempíři? Vždy´t by se ty investiční peníze daly projíst na prémiích!
Asi málo, ale sehnat někoho, kdo by se pod to podepsal bz bly dražší jak novostavba.
Mnoo když takovému člověku zařídíte doživotní bydlení v zemi, která do ČR nevydává trestně stíhané… tak v tom lítáte taky, oraganizovaný zločin.
Za mě rozumné rozhodnutí.
1) Lanovka od tramvaje resp. parkovacího domu má šanci stáhnout velké množství turistů a přinutit je přesednout
2) prodloužení tramvaje pro technické a prostorové problémy vypadlo i z ÚP
3) pro kabinky oběžného systému není na Ještědu místo (čti pokud neuděláš díru pod hotel, nevejdou se a není možné je tam odstavit, což ovšem potřebuješ)
4) jo a nejhorší by bylo uplatnit v rozhodování §1 😀
K bodu 3 – jakože technologie z obrázku níže se nevejde na Ještěd?
https://www.lanovky.sk/?page=foto&fgal=vratna1&fpage=3&str=vratna&lan=58
A proč by se v horní stanici mělo něco odstavovat?
technologie na obrázku určitě není oběžný systém – vypadá to jako dvě souběžné dráhy jabiny zavěšení na dvoulanech!
Já sice byl přesvědčen, že tytuto technologii Liberec chce na ještědu použít jen s jednou větší kabinou, ale potenciálně by možná šla i tam se dvěma menšími kabinami na dvou souběžných drahách, takže by ve výsledku mohly fungovat obdobně jako dosavadní kyvadlový systém – vyjíždět z koncových stanic proti sobě!
Tedy jestli se jim v Liberci podaří prosadit a postavit na Ještěd funirail ,tak jim snad i odpustím ,že tam pořád prší.
Sakra, ona ta galerie nedává URL obrázku. Takhle to vypadá na trati, normální oběh s kabinkama.
https://www.lanovky.sk/img.php?id=19725
Ano, i ten Funifor s vysokým rozpětím páru nosných lan (kvůli odolnosti vůči silnému větru) se evidentně dá postavit jako kyvadlový (2 kabiny které se navzájem vyvažují) ale potřebuje se na to dva páry nosných lan a dva páry tažných lan… Liberec v materiálech mluví o jediné kabině, což asi je o něco levnější na stavbu, ale zato to bude dražší na energii (kabina se nebude s ničím vyvažovat) a bude buď muset být extra velká, nebo extra rychlá, nebo bude mít nízký hodinový výkon – obzvlášť když má dojít k prodloužení trasy. Jinak SNAD aspoň z toho bude ta… Číst vice »
Pokud vím, kabinky oběžného systému se sice dneska typicky odpojují z lana aby umožnily průchod stanicí (=výstup+nástup) sníženou rychlostí, ovšem to neznamená že se někde musí hromadit (kromě „na noc“, a to může být v kterékoliv stanici, zde dolní), můžou odjíždět dolů ať jsou plné či prázdné. V takovém případě může být na liště v horní stanici jen několik (řádově 5) kabinek v jednu chvíli… to vejde kamkoliv.
Kabinky není nutné „garážovat“ a pokud chcete, tak se ta „garáž“ může postavit v dolní stanici, ne?
Jj, a klidně i v podzemí, systém závěsných kolejnic nemá problém kabinku šoupnout o patro níže, nemusí být žádný rozlehlý hangár na povrchu.
Jako ze jedna kabina celkem? A co na to kapacita, resp. interval?
A co Tome si to přečíst 😉
https://www.liberec.cz/lanovka/
Jinak původní lanovka měla přepravní kapacitu 525os/hod.
Mimochodem, jak tam přišli na ty teoretické přepravní kapacity? Proč je tam pro oběžný systém uvedeno 550 os/hod , když oběžná Černá Hora umí pomalu čtyřnásobek?
http://www.lanove-drahy.cz/?page=lan&lan=7
(Bavíme se o teoretických kapacitách, chápu, že může být žádoucí počet turistů nějak omezit.)
A co se zeptat autorů té studie? Já ji nedělal.
Asi se bojí, že by nahoře měli nával.
No vždyť, snad umím číst, jedna kabinka + prodloužená trasa = kapacita okolo 500 os/hod při velikosti kabiny 100 osob… neboli obrovská kabina (prasečák) a přestomírný pokles hodinového výkonu. Člověk by skoro čekal že když mluví o usnadnění přístupu při protažení ke konečné tramvaje, tak třeba počítají i s nějakým růstem zájmu?
Plus interval jízdy (daným směrem ve kterém hodlám jet) je pak dvojnásobek jízdní doby (jednosměrné) čili okolo 15min v nejlepším možném případě. Ale možná to doposud stejně častěji nejezdilo (ani v případě vyššího zájmu) a max. hodinový výkon se nevyužíval…
Pokud byl u staré lanovky nával, nečekalo se na jízdní řád a nová jízda se konala ihned po výměně cestujících.
Tady asi oba „vaříme z vody“, BYL tam pravidelně nával? Ale pokud ano, o to větší by byla motivace použít systém s větší kapacitou… Leda by cíleně regulovali hodinovou kapacitu jako prostředek pro omezení zatížení vrcholu a okolí. Ale je otázka jestli tím pouze nepřesunou dopravní zatížení na ještě horší prostředek – silnici??
Četl jsem článek, na který reagují doplňující otázkou. Systém “jedna kabina” (ať už v detailu jakýkoli) nutné povede k větší spotřebě = ceně. Tak trochu doufám, ze je to jen nějaká chyba v překladu. Plus obrovské kabiny mají nevýhodu, ze většina cestujících nic nevidí.
Ale jasné, tak jako jezdíme do Alp za kvalitní železnicí, můžeme to spojit i s prohlídkou uživatelsky přívětivých lanovek, tak k čemu se snažit také doma, ze ano…
Nutno dodat, že tahle varianta je sice nákladově uprostřed, ale na provoz je nejlevnější.
A čímpak je oběžný systém nákladově náročnější? Je mnohem rozšířenější, technologicky velmi blízký k sedačkám (což je masová technologie).
Víc podpěr.
A zrovna údržba podpěr je takovej mazec? 🙂
Co třeba porovnání obvyklých časů ročních technologických odstávek?
Například kabinky oběžného systému se dají udržovat zcela bez technologických přestávek…
Ale tak třeba budou zde údržbu provádět „v noci“.
A na provoz tím, že musí běžet mnohem delší dobu
A tohle generujete „selským rozumem“ jako občasný cestující lanovkou, nebo máte nějaké zkušenosti z provozu různých typů lanovek?
V oběhovce taháte jen čistou váhu nákladu a překonáváte odpory lana. V nelyžařských aplikacích jako Ještěd ještě pomáhají občasní cestující směrem dolů (přece jich pár je). V pendlující lanovce žádnou podobnou protiváhu nemáte…
Ono to asi opravdu nebude náhoda, že sólo kabiny se staví na obrovské hory a kam to jde, tam se našupe něco oběhového…
Ale Ještěd je přece liberecká velehora 🙂
Nebo se u jedné kabiny předpokládá, že při jízdě dolů bude rekuperovat energii zpět do sítě ? Pak by to fyzikálně vycházelo, že bude provoz nejlevnější.
A odkupoval by to od nich někdo zpětně, když s tím jsou problémy i na dráze? Nebo nakoupí velké akumulátory?
Na konverzích přes elektriku vždy něco ztratíte – jak na účinnosti motoru, tak na účinnosti rekuperace.
Tahovou sílu, kterou vám do lana dává klesající větev oběhu, nemáte šanci nahradit – odhaduju že rozdíl může být i řád.
„Pendlující“ si já osobně představím systém s dvěma kabinkami navzájem propojenými přes horní stanici/kladku. Tedy principiálně to co tam bylo. Ten systém ještě pořád má ty „vyvažovací“ výhody o kterých píšete. To až ten systém s jednou kabinou nevím jak tam by nějaké vyvážení udělali… žeby nějaké protizávaží jako u výtahu? Ale na to by snad muselo být minimálně jedno další lano?
Ne nadarmo na jednu jedinou kabinu nejdou skoro nikde, ještě jsem v životě takovou nejel (ani Petřín, ani Hrebienok, ani Skalnaté pleso (stará), ani Dachstein…)
Není náhodou na Lomničák jedna kabina?
Mluvím výslovně o úseku na Skalnaté pleso, nikoliv na Lomničák, tam jsem nebyl ale zdá se že tam je skutečně jen jediná kabinka pro 16 osob. Na Skalnaté jsou dvě kabiny po 32 osobách (mluvím samozřejmě o té červené co byla už v osumdesátých letech stará…
https://blog.sme.sk/cudzis/veda-a-technika/80-rokov-visutej-lanovky-tatranska-lomnica-skalnate-pleso
Je
Původní lanovka trpěla poměrně často tím, že povolený boční vítr byl na nízkých hodnotách. Dvoulanová „tramvaj“ tyto hodnoty má o dost vyšší, čili je větší provozní spolehlivost = dost pádný argument
Ano, ale to byl předpotopní krám. O dost vyšší hodnoty má dneska cokoliv.
Vyšší hodnoty ano, ale u tohoto modelu bych si soukromně dovolit tipovat opravdu hodně velkou stabilitu a odolnost vůči větru.
Navíc to podle stránek výrobce uvedených v článku existuje i s místy na střeše kabiny. Vyhlídka za příznivého počasí může být další fajn bonus.
https://www.doppelmayr.com/cz/produkty/reference/60-atw-cabrio-kaelti-stanserhorn/
V té kabrioverzi by ten funirail byl absolutni bomba.
Naopak, bez té dvoupatrovosti to bude docela slušný problém – obrovská kabina (100 lidí??)
To určitě ano. Pokud v Liberci vanou extrémní větry, je toto vhodný systém… je tomu tak?
Jinak jak píše Michal, dosáhnout lepších hodnot než měla původní dneska není moc problém, mělo by to stačit…
A nebylo by chytřejší trochu prodloužit tu tramvaj k lanovce? Takový projekt už byl před lety zpracovaný, viděl jsem nějakou studii. Tenkrát se počítalo s prodloužením k existující lanovce a prostorově to nebylo úplně ideální, dneska by se to mohlo řešit komplexněji a lépe, třeba i někde na půli cesty (nemám v hlavě možnosti těch míst, proto se ptám).
Ano. To bylo v územním plánu v roce 2002. Tramvaj zde měla končit úvratí a bylo by nutné nakoupit obousměrné tramvaje. Nyní jsme o 20 let dále. Tím, že jsme s novou lanovkou na počátku a je tu šance, aby byla lanovka prodloužena ke konečné tramvaje, kde by se stýkalo více lanovek a tím by se ze smyčky stalo nové přestupní místo, je nutné tuto šanci uchopit. Varianta „tramvaje“, jak vyplývá z článku, je tímto způsobem v našich končinách nadčasová tak, jako samotný hotel s vysílačem na Ještědu. Doufám, že tato varianta bude schválena a zastupitelé do toho nehodí vidle.… Číst vice »
Věcně s vámi souhlasím (nebo mi to je jedno), ale vázat zastupitele výsledky ankety? V žádném případě. To bychom taky mohli volby nahradit výsledkem průzkumu veřejného mínění a posléze zrušit i ty zastupitele a řídit vše podle anket.
A jediný investor lanovky bude město? Nemá tam být i investiční partner v podobě TMR?
Myslíte, že někdo vylepí sto mega navrch (+nižší kapacitu v zimě) jenom proto, že město organizovalo nějaké komické referendum mezi laiky, z většiny pravděpodobně důchodci?
jenže „výherní“ nákladově střední varianta je nejlevnější provozně, a je provozně je nespolehlibější, protože je nejstabilnější a tak odolá podstatně silnějším bočním větrům, za kterých ostatní varianty již musí být odstaveny!
Myslím, že nákladově nejlevnější varianta na uvedených dvou parmatrech právě totálně prohrává i vůči nákladově nejdražší variantě.
A taky je „nejmenší“ – nejnižší hodinový výkon (nižší než doposud) a to i přes obrovskou kabinu. Též průměrná čekací doba (i v případě že nebude žádná fronta) bude dost vysoká.
Určitě je jednodušší prodloužit o 800 metrů nově stavěnou lanovku než stavět 1 km + smyčku tramvajové tratě do kopce jako kráva (a k tomu vyhodit současnou fungující smyčku z okna jako bonus).
Slivenec (400 m + 600 m smyčka) stál 230 milionů a byla to placka na vlastním tělese.
Tak to se zbourá každopádně. 🙂 Ona ani kabina pro 80 osob nebude úplně drobeček, včetně těch cajků co by jí držely dvě boční lana…
No tak to se potom ptejte kam se do té „kobky“ vejde kabina pro 100 osob!