Tragická smrt slovenského cyklisty. Podlehl zraněním po nárazu do zábrany na cyklostezce
Zábrany jsou často umísťovány nevhodně, říká expert.
Na Slovensku došlo v minulých dnech k tragickému úmrtí cyklisty, který narazil do zábrany na cyklostezce. V souvislosti s incidentem bylo zahájeno trestní stíhání ve věci přečinu usmrcení.
„47letý cyklista z dosud přesně nezjištěných příčin narazil pravou částí řídítek do zábrany umístěné a zasahující do cyklotrasy, následkem čeho došlo k jeho pádu. Kolo po nárazu odletělo do příkopu a vážně zraněný muž zůstal ležet na cestě. Utrpěl zranění, kterým navzdory snaze záchranářů na místě podlehl,“ uvedli slovenští policisté.
Helma sice není pro cyklisty na Slovensku povinná, zemřelý ji nicméně neměl. Nařízená soudní pitva navíc bude řešit, jestli u cyklisty nebyl v době nehody přítomný alkohol. Místo, kde k tragédii došlo, není osvětlené.
Zbytečné zábrany
Jak řekl deníku Zdopravy.cz expert na městskou mobilitu z webu Městem na kole Martin Šnobr, zábrany, které mají zamezit vjezdu aut nebo částečně zpomalit cyklisty, jsou bohužel často umísťovány nevhodně, a pak dochází ke zraněním.
„Mnohdy by zábrany přitom vůbec nebyly potřeba, nebo by jejich funkci mohl plnit plastový sloupek, vodorovné značení či optická šikana. Například v Nizozemsku od tohoto typu řešení zcela upustili, podobné zábradlí používají jen tam, kde cyklisté skutečně nesmí, například na pěších zkratkách,“ dodal Šnobr.
Šnobr uvedl i několik takových příkladů z Česka, například stezku pod Pražským okruhem, v Mostkovicích či Havlíčkově Brodě.
„Na konci stezky je šikana z červeno-stříbrného zábradlí, které zde město dle vyjádření starosty nechtělo. Jeho instalace však byla podmínkou policie. Bez jejího závazného stanoviska by projekt totiž nezískal stavební povolení,“ uzavřel Šnobr.
Právě slovo policistů bývá častým důvodem, proč se ve veřejném prostoru červeno-bílé/stříbrné zábradlí i dnes stále vyskytuje. Podobně je tomu také u jiných typů zábran.
Zkušenosti ze světa přitom podle Šnobra ukazují, že pěší, cyklisté, automobily a třeba i tramvaje mohou sdílet jeden prostor, bez nutnosti výrazného oddělení.