Obrovská tragédie. Upřímnou soustrast pozůstalým. Ale lanovka na fotografii ve mně vzbuzuje nedůvěru už od pohledu.
Jan
12 hodin
Ježiš, zas je to tu jeden chytrák vedle druhého.
Neonym
12 hodin
Na Facebooku jsem viděl v komentářích pod nějakým článkem fotku, kterou vyfotil sám komentující, na které byl vidět ovladač ruční brzdy zajištěný dvěma stahovacími páskami. Myslím, že psal, že to bylo z minulého týdne. Bohužel se mi teď nedaří příspěvek najít. No jsem zvědavý, co všechno se nakonec o okolnostech této nehody dozvíme.
Podle odborníků a úřadů byla pravděpodobnou příčinou vykolejení přetržení tažného lana systému. Údržbu výtahu Elevador da Glória zajišťuje již 14 let externí společnost MAIN – Maintenance Engineering. Toto outsourcingové řešení je terčem kritiky ze strany zaměstnanců společnosti Carris, kteří podali „opakované stížnosti“ na nedostatky v údržbě. Chronologie údržby Obecná údržba: Provedena v roce 2022 (provádí se každé 4 roky) Mezitímní oprava: Provedena v roce 2024 (provádí se každé 2 roky) Poslední údržba: Květen 2025 Nedávný smluvní problém Smlouva o údržbě skončila 31. srpna 2025, pouhé 3 dny před nehodou. Nové výběrové řízení bylo zrušeno z důvodu nabídek převyšujících základní cenu… Číst vice »
Trochu podobná ano, ale je tam docela velký rozdíl v tom, že každá kabina může jezdit samostatně, nezávisle na té druhé (pokud myslíme tu samou lanovku).
Je tu někdo odbornější, kdo by mi jednoduše vysvětlil, o jakou lanovku se technicky jedná? Když jsem byl v dubnu v Lisabonu, odmítl jsem tím jet, protože to na mě působilo jako krabice z papundeklu. Navíc tak přeplněné, že bych patrně ani na svojí noze nestál.
Klasická pozemní lanovka, dvě samostatné souběžné koleje (dolní třetina splítka), jedno tažné lano (spíš vyrovnávací). Bez strojovny, pohon v obou vozech. Nejdřív vodní protiváha, pak parní pohon, od 1915 elektrifikováno (troleje). Vozy cca sto let staré.
Milan
1 den
Je to hrozná tragédie. Prostě hrozné. Lisabon bude muset implementovat mnoho nových bezpečnostních prvků.
Mimo provoz jsou lanovky Lavra, Bica a také výtah Santa Justa. Jako jediná podle všeho jezdí pozemní lanovka Graça.
Jiří Kokrhel
1 den
Už je 15 mrtvých
TnM
1 den
Hruza, vzdy je to plne turistu, v plnem centru. A vozy jsou stare drevene konstrukce.
Vypada to ze vuz z vrchni stanice se urval a rozjel se samospadem a vykolejil az v te zatacce tesne pred koncem, to musel letet obrovskou rychlosti.
Co mne hlava nebere, jaktoze tam nebyla kolejova brzda, jaktoze nezafungovala?
Na vlastni oci jsem videl, jak si obsluha na stanici vystoupi a dava si venku cigarko, zatimco lidi uz nastupovali. Je mozne ze se urval takto stojici vuz a brzdu umi zaktivovat jen ridic, ktery ale mohl stat venku?
A hlavně automatická brzda nebyla instalována a k ruční se průvodčí nedostal. Existuje zpráva o nehodě a z ní vyplývá, že lanovka měla původně jiný systém tažení, který automatickou brzdu nepotřeboval. Při přechodu na novější (pouze jedno lano) instalaci nouzové automatické brzdy neprovedli, prý to bylo někdy v sedmdesátých letech.
Na Ještědu byla původně z důvodu bezpečnosti dvě tažná lana. Po rekonstrukci v r. 1975 bylo už jen jedno tažné lano a doplněna automatická hydraulická brzda, která se svírala na nosné lano. Protože byla často poruchová, tak nevím kdo a kdy rozhodl, že se automatika nahradí ručním ovládáním a v kabině bude jezdit průvodčí, který ji měl ovládat.
Přednosta lanovky cca rok před nehodou se snažil automatickou brzdu obnovit. Protože Transporta Chrudim již neexistovala, řešil to s ČVUT Brno, nějaké zkoušky proběhly, ale nedořešili to.
Ano ale fakticky je to dost podobné. Lanovky Gloria a Lavra nemají strojovnu kde by seděl nějaký technik, pohon je přímo v podvozku vozu, který je napájen z troleje a přetahuje se s druhým vozem na laně.
Takže jestli to chápu dobře, tak tyto lanovky jsou hybridem mezi lanovkou a zubačkou, tedy horní kladka lana nemá žádný pohon a ten si zajišťují vozy s motorem samy. Pak ale potřebují něco jako ozubnici, aby se mohly vozy mohly působit proti něčemu.
Děkuji. Tomu se mi nechtělo věřit. A nevíte, jak je zajištěna synchronizace pohybu obou vlaků, když jsou na jednom laně a měly by se tedy pohybovat synchronně?
Pokud vím, stejnosměrné motory obou vozů jsou propojeny právě přes tu trolej, což vzhledem k chování motoru zajišťuje tu synchronizaci – něco podobného jako když u žabotlamu jsou motory přední hlavy spojeny v sérii s motory zadní hlavy. Jakou tohle mělo vliv na bezpečnost lanovky a příčinu nehody samozřejmě netuším.
Právě, že strojovnu mají. Motor není ve voze ale ve vrchní stanici v podzemí, kam vede i tažné lano. Osobně jsem to viděl, technik na konci dne kontroluje strojovnu a vím, že i nějakým způsobem zamykal vozy – jeden zůstává nahoře. Proto je i jeden posprejovaný, jelikož je na volném prostranství.
Z dostupných technických popisů plyne, že oba vozy jsou propojeny tažným lanem přes strojovnu v horní stanici. Stoupající vůz je tedy tažným lanem tažen a klesající bržděn. Zároveň mají ale oba vozy svůj vlastní pohon napájený z trolejového vedení. Jak je celý pohonný a brzdný systém řízen a koordinován, to je ovšem otázka.
Nepletete si to se třetí lisabonskou lanovkou Bica? Ta má jinou konstrukci a jeden vůz skutečně stojí v dolní stanici uvnitř domu, druhý volně na ulici. U lanovek Gloria a Lavra ale stojí volně na ulici oba dva.
U Glorie se oba vozy odstavují na noc právě v té splítce. Proto také bývaly pěkně zmalovaný, i když co jsem viděl včera, tak evidentně byly po nějaké očistě.
To ale není pravda. Horní kladka je ciste pasivní, zadná strojovna tam není. Oba vozy jsou zapojeny do série pres trolej. Mají vlastní (slabé) motory, které pouze prekonávají jízdní odpor. Teprve kdyz oba ridici (guarda freio) postaví oba kontroléry do jízdního stupne, dá se to celé do pohybu. Jako signalizace púsobí zárovka na stanovisti, která je jakýmsi bypassem kontroléru a slabe se rozsvítí u obou vozú, kdyz ridic jednoho vozu postaví kontrolér na první stupen. Zádná ozubnice není potreba, jízdní odpor ze stoupání vyvazuje druhý vúz.
Ano, uz jsem to take cetl. Podle nekterych popisu ve zpravach, ktere ovsem jsou laicke a krkolomne a treba i spatne prelozene, pisou ze do spodni stanice zrovna dojizdel („parkoval“) vuz a pri tom ‚parkovani‘ zachvel a poposkocil (znak vyjeti z drahy pricinou samovolneho, ale nastesti kratkeho, rozjezdu). A pote se zacal ritit vuz zvrchu. Vypada to tedy, ze k prervani lana doslo ke konci jizdy. A tedy vuz ktery se zritil z vrchni stanice tam take zrovna dojizdel. To znamena ze ridic musel stat na prednim stanovisti. Je strasne ze tam zadna brzda nezafungovala. Tragicka technicka chyba anebo tragicky… Číst vice »
Obrovská tragédie. Upřímnou soustrast pozůstalým. Ale lanovka na fotografii ve mně vzbuzuje nedůvěru už od pohledu.
Ježiš, zas je to tu jeden chytrák vedle druhého.
Na Facebooku jsem viděl v komentářích pod nějakým článkem fotku, kterou vyfotil sám komentující, na které byl vidět ovladač ruční brzdy zajištěný dvěma stahovacími páskami. Myslím, že psal, že to bylo z minulého týdne. Bohužel se mi teď nedaří příspěvek najít. No jsem zvědavý, co všechno se nakonec o okolnostech této nehody dozvíme.
Tak fotka je zde: https://shorturl.at/zjX1F
Omlouvám se za url zkracovač, původní odkaz je šílený.
Podle odborníků a úřadů byla pravděpodobnou příčinou vykolejení přetržení tažného lana systému. Údržbu výtahu Elevador da Glória zajišťuje již 14 let externí společnost MAIN – Maintenance Engineering. Toto outsourcingové řešení je terčem kritiky ze strany zaměstnanců společnosti Carris, kteří podali „opakované stížnosti“ na nedostatky v údržbě. Chronologie údržby Obecná údržba: Provedena v roce 2022 (provádí se každé 4 roky) Mezitímní oprava: Provedena v roce 2024 (provádí se každé 2 roky) Poslední údržba: Květen 2025 Nedávný smluvní problém Smlouva o údržbě skončila 31. srpna 2025, pouhé 3 dny před nehodou. Nové výběrové řízení bylo zrušeno z důvodu nabídek převyšujících základní cenu… Číst vice »
Děkuji za informaci. Inu, jak se říká na Liberecku, “tak dlouho se kašle na údržbu, až se lano přetrhne”…
Nebylo to tak, že se vysmeklo z ukotvení?
Mám pocit že spíš „uhnilo“ těsně za ukotvením.
Máte pravdu, beru zpět. Opravdu se to přetrhlo u koncovky.
https://www.technicka-zarizeni.cz/wp-content/uploads/2024/11/DI_Jested_211031.pdf
https://www.publico.pt/2025/09/03/tecnologia/noticia/elevador-gloria-cabo-seguranca-partiu-originou-acidente-provocou-mortes-2145928
Podle clanku puvodne provadel udrzbu lisabonsky dopravni podnik, ale v roce 2022 byla udrzba otsorcovana, pry kvuli cilenemu zavirani dilen dopravniho podniku. Zamestnanci si od te doby stezuji na nedostatecnou udrzbu.
podobná je i v Bergamu
Trochu podobná ano, ale je tam docela velký rozdíl v tom, že každá kabina může jezdit samostatně, nezávisle na té druhé (pokud myslíme tu samou lanovku).
myslel jsem tu hlavní v centru
Je tu někdo odbornější, kdo by mi jednoduše vysvětlil, o jakou lanovku se technicky jedná? Když jsem byl v dubnu v Lisabonu, odmítl jsem tím jet, protože to na mě působilo jako krabice z papundeklu. Navíc tak přeplněné, že bych patrně ani na svojí noze nestál.
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10214859954490447&set=p.10214859954490447&type=3
Klasická pozemní lanovka, dvě samostatné souběžné koleje (dolní třetina splítka), jedno tažné lano (spíš vyrovnávací). Bez strojovny, pohon v obou vozech. Nejdřív vodní protiváha, pak parní pohon, od 1915 elektrifikováno (troleje). Vozy cca sto let staré.
Je to hrozná tragédie. Prostě hrozné. Lisabon bude muset implementovat mnoho nových bezpečnostních prvků.
No, předpokládám že podobná lanovka Lavra je už také do odvolání mimo provoz.
Mimo provoz jsou lanovky Lavra, Bica a také výtah Santa Justa. Jako jediná podle všeho jezdí pozemní lanovka Graça.
Už je 15 mrtvých
Hruza, vzdy je to plne turistu, v plnem centru. A vozy jsou stare drevene konstrukce.
Vypada to ze vuz z vrchni stanice se urval a rozjel se samospadem a vykolejil az v te zatacce tesne pred koncem, to musel letet obrovskou rychlosti.
Co mne hlava nebere, jaktoze tam nebyla kolejova brzda, jaktoze nezafungovala?
Na vlastni oci jsem videl, jak si obsluha na stanici vystoupi a dava si venku cigarko, zatimco lidi uz nastupovali. Je mozne ze se urval takto stojici vuz a brzdu umi zaktivovat jen ridic, ktery ale mohl stat venku?
Na Ještědu to takto nesmyslně bylo, a jen organizačně bylo zajištěno, že „řidič“ býval uvnitř.
Řidič zemřel také
Na Ještědu nebyl řidič ale průvodčí.
A hlavně automatická brzda nebyla instalována a k ruční se průvodčí nedostal. Existuje zpráva o nehodě a z ní vyplývá, že lanovka měla původně jiný systém tažení, který automatickou brzdu nepotřeboval. Při přechodu na novější (pouze jedno lano) instalaci nouzové automatické brzdy neprovedli, prý to bylo někdy v sedmdesátých letech.
Na Ještědu byla původně z důvodu bezpečnosti dvě tažná lana. Po rekonstrukci v r. 1975 bylo už jen jedno tažné lano a doplněna automatická hydraulická brzda, která se svírala na nosné lano. Protože byla často poruchová, tak nevím kdo a kdy rozhodl, že se automatika nahradí ručním ovládáním a v kabině bude jezdit průvodčí, který ji měl ovládat.
Přednosta lanovky cca rok před nehodou se snažil automatickou brzdu obnovit. Protože Transporta Chrudim již neexistovala, řešil to s ČVUT Brno, nějaké zkoušky proběhly, ale nedořešili to.
ČVUT Brno neexistuje; buď ČVUT Praha nebo VUT Brno 😉
Děkuji za upozornění máte pravdu.
to by muselo být MVUT 🙂
Byla to vysoká škola technická z Brna, zkratku a přesný název nevím.
Ano ale fakticky je to dost podobné. Lanovky Gloria a Lavra nemají strojovnu kde by seděl nějaký technik, pohon je přímo v podvozku vozu, který je napájen z troleje a přetahuje se s druhým vozem na laně.
Takže jestli to chápu dobře, tak tyto lanovky jsou hybridem mezi lanovkou a zubačkou, tedy horní kladka lana nemá žádný pohon a ten si zajišťují vozy s motorem samy. Pak ale potřebují něco jako ozubnici, aby se mohly vozy mohly působit proti něčemu.
Žádná ozubnice tam není, adheze na pohon stačí.
Děkuji. Tomu se mi nechtělo věřit. A nevíte, jak je zajištěna synchronizace pohybu obou vlaků, když jsou na jednom laně a měly by se tedy pohybovat synchronně?
Pokud vím, stejnosměrné motory obou vozů jsou propojeny právě přes tu trolej, což vzhledem k chování motoru zajišťuje tu synchronizaci – něco podobného jako když u žabotlamu jsou motory přední hlavy spojeny v sérii s motory zadní hlavy. Jakou tohle mělo vliv na bezpečnost lanovky a příčinu nehody samozřejmě netuším.
Právě, že strojovnu mají. Motor není ve voze ale ve vrchní stanici v podzemí, kam vede i tažné lano. Osobně jsem to viděl, technik na konci dne kontroluje strojovnu a vím, že i nějakým způsobem zamykal vozy – jeden zůstává nahoře. Proto je i jeden posprejovaný, jelikož je na volném prostranství.
Z dostupných technických popisů plyne, že oba vozy jsou propojeny tažným lanem přes strojovnu v horní stanici. Stoupající vůz je tedy tažným lanem tažen a klesající bržděn. Zároveň mají ale oba vozy svůj vlastní pohon napájený z trolejového vedení. Jak je celý pohonný a brzdný systém řízen a koordinován, to je ovšem otázka.
Nepletete si to se třetí lisabonskou lanovkou Bica? Ta má jinou konstrukci a jeden vůz skutečně stojí v dolní stanici uvnitř domu, druhý volně na ulici. U lanovek Gloria a Lavra ale stojí volně na ulici oba dva.
U Glorie se oba vozy odstavují na noc právě v té splítce. Proto také bývaly pěkně zmalovaný, i když co jsem viděl včera, tak evidentně byly po nějaké očistě.
To ale není pravda. Horní kladka je ciste pasivní, zadná strojovna tam není. Oba vozy jsou zapojeny do série pres trolej. Mají vlastní (slabé) motory, které pouze prekonávají jízdní odpor. Teprve kdyz oba ridici (guarda freio) postaví oba kontroléry do jízdního stupne, dá se to celé do pohybu. Jako signalizace púsobí zárovka na stanovisti, která je jakýmsi bypassem kontroléru a slabe se rozsvítí u obou vozú, kdyz ridic jednoho vozu postaví kontrolér na první stupen. Zádná ozubnice není potreba, jízdní odpor ze stoupání vyvazuje druhý vúz.
Ano, uz jsem to take cetl. Podle nekterych popisu ve zpravach, ktere ovsem jsou laicke a krkolomne a treba i spatne prelozene, pisou ze do spodni stanice zrovna dojizdel („parkoval“) vuz a pri tom ‚parkovani‘ zachvel a poposkocil (znak vyjeti z drahy pricinou samovolneho, ale nastesti kratkeho, rozjezdu). A pote se zacal ritit vuz zvrchu. Vypada to tedy, ze k prervani lana doslo ke konci jizdy. A tedy vuz ktery se zritil z vrchni stanice tam take zrovna dojizdel. To znamena ze ridic musel stat na prednim stanovisti. Je strasne ze tam zadna brzda nezafungovala. Tragicka technicka chyba anebo tragicky… Číst vice »
Tak to to ještě nedopadlo nejhůř – taky to mohl napálit do toho druhýho vozu…
Pokud by nevykolejil, tak určitě, protože v dolní části vedou koleje ve splítce, pod „výhybnou“ se to pak rozděluje na dvě paralelní.