SŽDC začne v září zkoumat, zda na postrky může k laminátce i vectron
Vectron 383.006 ČD Cargo s reklamou na vozové zásilky, foto: Zdopravy.cz/Josef Petrák
Správa železniční dopravní cesty pokročila v plánech na zavedení postrkové služby mezi Kutnou Horou a Brnem. Její zavedení prosazují hlavně
Napřed dopravcům postrk zakážeme a pak nabídneme vlastní. Je důvod proč by dneska nemohly jet dvě lokomotivy (instalovat zabezpečovačku která se nechá rušit?)
Je důvod proč se limit síly na spřáhle určuje hodnotou stanovenou předpisy a ne parametry toho kterého vozu?
Přes Jablunkovský i Lysský průsmyk fungují postrky nebo přípřeže desítky let a nikdo to neřeší tak nechápu proč z Brna na HB se kolem toho dělá takový humbuk. Pokud vím tak laminátky ve dvojité trakci tam jezdí spoustu let.
Měl bych se opravit,ono účel toho humbuku je úplně jasný, doteď si ty postrky,nebo přípřeže zajišťuje každý dopravce na své náklady,což se některým dopravcům nezamlouvá a proto tlačí na to, aby je prostřednictvím SŽDC financoval stát. Když to státní SŽDC zacáluje z peněz daňových poplatníků, zůstane dopravcům více v kapse,jednoduché počty.
Z Brna na HB se z toho dělá humbuk, protože se zavře Brno − Česká Třebová. Že se nákladní vlak v Lidču vleče 50 km/h až tak moc nevadí, zas takový provoz tam není.
Proč až v září ? Min. půlka srpna přijde vniveč …
Přesněji řečeno to v září vstoupí do další fáze, tahle problematika se intenzivně řeší už konce minulého roku. Prvotní jízdní zkoušky (zatížitelnost napájení atd) proběhly už na jaře t.r.
Co je to „ekonomicky neúnosná vozba“? Existuje někde jinde na síti TEN-TR kopec, kde je nutno cestou státního správce infrastruktury pomáhat soukromým dopravcům? ČDC si svoje vlaky strká bez problémů.
V momentě kdy se neplatí tržní cena za použití infrastruktury a rvou se peníze do tratí, kde pořádně nic nejezdí, tak tohle je ale pořád to stejné..
Co třeba jim tu kapacitu na Třebovské trati nepřidělovat? (Jestliže není). Pak by dopravci určitě našli pár tisíc na pronájem plesnivé laminátky. Nechápu tenhleten trend dotování náhodných typů podnikání.
A co třeba tu kapacitu nepřidělit expresům? Postrk přes Vysočinu nepotřebují…
No já bych odklonil přes vysočinu všechny rychlíky. Koridoru na Třebovou by se ulevilo, rychlíky nejsou tak těžký, takže by stačila jedna mašina, klesly by výdaje za slevy na jízdným, samá pozitiva a sociální jistoty. Myslíte že to je správná volba?
Jak byste tím dosáhl toho poklesu výdajů za slevy na jízdném? Ti „slevoví“ cestující by odjeli stejně, jen možná jiným druhem VHD, případně vlakem s přestupem v České Třebové, a takoví jen by o to víc přeplnili „olomoucké“ vlaky v úseku Kolín – Pardubice – Česká Třebová.
koukám, že nebyla pochopena ironie příspěvku…..
No a co třeba zvednout poplatek za DC na těch nejvíce poptávaných tratích (Praha – ČT – Přerov – Ostrava a ČT – Brno – Břeclav) a ty navíc vybrané peníze použít na slevu poplatku za alternativní tratě, které však mají některé handicapy, v tomto případě třeba kopcovitá trať přes Vysočinu. Pak by možná expresů přes Pardubice ubylo a byly by delší. Kdo by mohl, jel by přes Havlíčkův Brod, protože by ušetřil. Co třeba poplatek přes Vysočinu omezit na 1000 tun? Veškerá hmotnost navíc by jela gratis. Kapacitu navíc by to nežralo, náklady na extra mašiny by šly z… Číst vice »
To asi moc nepomůže, spíš by to chtělo odstranit limit (dole je dokument o tažných silách) a pak aby se co nejvíce modernizoval lokomotivní park. Otázka je třeba jak moc by tahal Herkules místo Brejlovce ať už na nové, nebo na staré Tišnovce.
a kudy prosím Vaše vlaky jezdí směr Blava? děkuji
Tak přibudou kamióny na D1.
Nepřidělení kapacity by musela SŽDC odůvodnit. Tím by došlo na paragraf o přetížení dráhy coby důvod… No a to se tak nějak nechce.
A proč nechtějí oficiálně vyhlásit některý úsek trati za přetížený? Má to nějaký rozumný důvod?
Má, nevyjel by jediný komeční vlak.
To jako ani nákladní? Tam přeci žádná státní objednávka ani není. 🙂 To jsou zajímavá pravidla…
(5) Nepodaří-li se postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhy, prohlásí přídělce dotčenou dráhu nebo její část za přetíženou. Na přetížené dráze nebo její části vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, kombinované dopravy a mezinárodní nákladní drážní dopravy. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o… Číst vice »
Což mimo jiné znamená, že z Chocně do Třebové byla přidělena kapacita pro Regionovu, ale Pendolíno i desetivozový IC by ostrouhal.
A kdo nevěří v Regionovu na koridoru, nechť zírá: https://www.zelpage.cz/razeni/19/vlaky/cd-5088
To odvolávání se na nedostatek kapacity je trochu mimo mísu, neboť příměstské úseky v okolí velkých měst jsou dneska již kapacitně zcela vyčerpány a úroveň kvality dopravy je zde povětšinou v kategorii nevyhovující, nebo přinejlepším riziková. Na trati 250 je dneska silně omezujícím úsekem mj. úsek z Kuřimi do Brna-Králova pole, kde v GVD 2017/2018 činila v zakresleném GVD dostupná záloha kapacity (Z) v časovém řezu 1440 minut (= 24 hodin) pouhých 20/12 vlaků (1.TK/2.TK – úroveň kvality dopravy riziková) a v době, kdy jezdí osobní doprava v časovém řezu 900 minut (= 15 hodin) pak pouhých 5/6 vlaků (1.TK/2.TK… Číst vice »
A EC + rychlík se k peronu v Brně nevleze (nebo ano? 1/4? ), takže ani to že by se vlaky spojeně vytáhly do Tišnova a EC se nechalo odjet první není realizovatelné. Napadá mne ještě ukončení R v Tišnově a do Brna posílat jen velkokapacitní Os.
Na 1 a 4 dostanete 12 vozů. Takže 5 na R a k tomu mašina. Zbyde místo na 6 vagonů a mašinu. A když ten R bude RegioPanter, tak 7vozové EC nebude probém.
‚Nicméně než dělat takovéto čachry, tak je jednodušší jezdit ve svazku a EC i R zastavit v KrPoli. Tím pádem máte až do Kuřimi rovnoběžný grafikon pro R i EC.
Stačí to EC nechat párkrát zastavit a přidat mu 3 vagóny.
12 vozovým Budapěštským EC nebo Railjetům přidávat tři vagony? 😀 Jako ona historická 350, nebo ty věčně na půl výkon jezdící 380 s tak dlouhým vlakem mohutných klimatizovaných vozů má nějaký omezený výkon. Ten rozjezd s patnácti vozovým hadem do kopců bych asi ani nechtěl vidět..
Vlaky nechtějí jezdit, kdy je volná kapacita, ale tehdy, kdy potřebují – nebo se snad silnice ve městě změní ze dvoupruhů na jednopruhy, protože v odbobí 19-06 stačí?
Hlavně by bylo dobré, aby tam na výluku přestaly jezdit šroty typu tornádo a lazaretní vlak, ale nízkopodlažní jednotky. V každé stanici by se tím o minutu až dvě zkrátily pobyty. To pak hned ta plachta vypadá jinak…
To je taky jedna bolístka třeba toho výběrka JmK – moderní příměstská jednotka má mít cirka 18-20 kW/t, jenže kraj, aby si zajistil širokou paletu jednotek do výběrka, tak si stanovil 9 kW/t – čili zhruba poloviční hodnotu,než mají dnešní moderní jednotky. Pak bohužel podle toho vypadají jízdní doby. Třeba 3vz. regiopanter – řada 640 – má 2040 kW a hmotnost ve službě 159,5 tuny = to je 12,78 kw/t…to je ideální hodnota pro dálkovku, co zastavuje po 50 km, ne po 6-8 km…
Pozor na to, tornádo má docela solidní odpich. Rozhodně lepší než mašina s pěti a více. A na trati s Vmax 100 až 120 km/h ta díra nebud až tak velká. Chybí ale vstup bez schodů, to je bez debaty.
přesně tak, srovnám li 5vozů s plecháčem a tornádo, tak plecháč jasně projede gatě…
To je sice hezké že to má odpich,. ale leze se do toho jak do kurníku.
Však taky celej týden vstávám se slepicema a mažu do práce.
250 praská ve švech už teď, souhlasím. bydlím vedle ní. Takový provoz, co tu je teď před 10 lety nebyl. i v noci dost ND. přemejšlím, jak „zaizolovat“ barák proti hluku.
Jestli už máte trojsklo, a k trati zahradu, tak bych zkusil nasadit chvojky a pak následně dřevěný plot ala palisáda, cca 2-2.5m vysoký.
ke trati mám cca 200m, ale jsem v „prudkým“ svahu s „přímým výhledem“ leze to přes konstrukci „stěn“ v podkroví. okna jsu relativně v pohodě. Plánuju rekonstrukci , steny budou „vylepšena cetrisovým opláštěním….
V souvislosti s tímto jsem spíš zvědavý na to, kolik lidí tahle výluka nenávratně odláká spět do aut a busů po už kompletně zmodernizované D1, nebo komu budou na paragraf o přetížení dráhy zakazovat vlaky v určité časy, nebo do jakých souprav se budou spojovat ty dnešní ne vždy zrovna dlouhé náklady..
Bude se testovat jen postrk, nebo i přípřež? Zvýší se historicky daný limit 350 kN na háku?
Můžete vyměnit všechny šroubovky za pevnější. Pak klidně. Ale při zachování meze pevnosti 850 kN víc jak provozních 350 kN nenabrečíte. A nebyo nabrečíte, ale pak spláčete nad výdělkem – roztržené soupravy.
Existují šroubovky s pevností 1220 i 1350 kN, ale musí být na všech vozech. Jinak to nikdo neudhlídá,
450kN se myslím používá v Německu a snad před zavedením 350kN i zde.
Vážně??? Pohl s Michálkem tvrdí něco úplně jiného: https://vts.cd.cz/documents/168518/220448/4618_Pohl%2C+Mich%C3%A1lek_Provoz+n%C3%A1kladn%C3%ADch+vlak%C5%AF+d%C3%A9lky+740+m%2C+d%C3%ADl+I._kor.pdf
Díky, ten odskok pitomých 100kN je prostě obrovský. Otázka je, proč tento limit stále na síti SŽDC platí a za posledních X let nedošlo k jeho sjednocení se zahraničím (Německem) na 450kN. Pro předmětný sklon 17 promile tam v grafu je asi 2100t oproti dnešním 1700-1800t. Tedy o 300t více! To už je celkem dost. Celkem zajímavé jsou na straně 15 data od SSB, pokud je čtu dobře, tak se na Staré Tišnovce (sklon 5 promile) dá teoreticky dopravovat vlak o hmotnosti 1500t a na Nové se pak dá dopravovat až 1800t při asi 380kN. Ten graf snad přímo křičí… Číst vice »
A kolik toho asi po jednokolejné staré Tišnovce provezete?
Dříve se mluvilo i o zvyšování normativú na této trati pro moderní lokomotivy. Jak to dopadlo?
Dopadlo to dobře, normativy jsou již po provedených zkušebkách, kdy se jezdilo s Vectronem ČD Cargo zvednuté.
Normativy pro moderní mašiny (TRAXX, Taurus, Vectron) jsou celkem razantně zvednuté – před pár lety měly tyto mašiny jen o trošku lepší „laminátkové“ normativy, ale nyní mají skoro o polovinu více (přibližně 800t vs. 1200t).
Tak pokud si dopravci nastavili tak nízkou marži, že nemají na to jet o pár stovek výškových metrů navíc, tak to je asi jejich problém. Zajímavé je že někteří dopravci tudy normálně jezdí bez reptání, hlavně teda ČD Cargo ale i někteří soukromí dopravci jsou tu vidět. Tyhle dopravce bych posla jezdit přes Alpské průsmyky, to by asi chudáci nedali.
Tady jde o adhezní hmotnost a tažnou sílu lokomotivy. Už tady Petr Šimral psal, že od Rumunska po Hamburg je jediný kopec, a to u Třebové s 9 promilema. Tzn pro jeden objízdný kopec se se fakt nevyplatí držet na vlaku vysokou tažnou sílu v porovnání hmotností. Lze to sice 6-ti nápravovkoou nebo dvěma čtyřnápravovkama. Tišnovka má průměrně 15 promile, špičkově u Dolních Louček snad 24-25 promile. Jiná situace je na směru východ-západ. – kopec za Košicema 16 promile – Štrbská rampa 15 promile z obou stran – Jablunkov taktéž – Horní Lideč 16 promile – Beroun-Plzeň 11 promile –… Číst vice »
25 ‰ má stará Tišnovka, nová má v úseku Tišnov–Vlkov 18. Z druhé strany je jestli si dobře pamatuju maximum 14.
A ten samý Petr Šimral psal také o tom, kterak cestou z Brna na KH nevyjel v noci kopec ani na druhý pokus a musel rozpůlit vlak a vzít to nadvakrát. 😀
To je pravda. Byl jsem popleten mimořádně příznivými adhezními podmínkami v úseku Břeclav – Brno. Dnes, po rekonstrukci celého úseku Tišnov – Řikonín – Vlkov bych to již vyjel. Kdysi tam byl zásadní problém ve stavu svršku v úseku Řikonín – Vlkov (aneb z Tišnova ke vjezdu do Řikonína loko drží i přes námrazu 270 kN a po sjezdu z „novotratě na starotrať“ neudrží ani 100 kN).
I proto je dnes místo 880 tun stanovena norma 1250 tun pro TRAXXy a tuším, že 1450 tun pro Vectrony.
ČD Cargo tam jezdí, ano. Dvojice laminátek na čele, třetí laminátka na postrku. Problém je v tom, že soukromí dopravci nemají stádo laminátek jen tak někde odstavené.
Přes Alpy? Inu máte to napsané a domluvené spodem tunelem a oni vás pošlou po staré trati hore kopcom, hodinu cesty navíc. Vůbec nebudete žádat kompenzaci.
A to má být problém státu, že soukromník nemá lokomotivy? Chce tam jezdit, holt si musí sehnat mašiny, ale to radši začnou brečet, ať se stát postará.
Problém státu je, že nemá k dispozici kapacitu na vyhovujících tratích.
Ale soukromníka nikdo nenutí jezdit po jiných tratích, když nato nemá mašiny.
Takže se bude náklad vozit po dálnici?
Mašiny má, ale na trať se nedostane!!! Tak co má dělat. To není CDC aby mněli co 100 km depo a vozili za směšné prachy a ještě si stěžovali. Však to ten soukromník zaplatí z daní.
Dominik je prostě oslík, který nechápe, že i ČDC by časem postrky samo od sebe ukončilo, nemá li se finančně zruinovat. A pokud stát není v dohledné době (20 let) schopen zvýšit kapacitu trati přes Českou Třebovou, je nejlepší, když bude všem nákladním dopravcům (tj. i ČDC) zajišťovat postrk přes Vysočinu. Vydělá na tom i ČDC, ty postrkové lokomotivy totiž budou skoro určitě právě od ČDC a stát to zaplatí.
Postrky by si mohli zajistit dopravci z vlastních zdrojů a dotace by dostávali oni, podobně jak na osobce. Tak proč zase skoro výhradně CDC?
Já bych to neviděl jako problém státu , ale jako danou věc se kterou se musí každý podnikatel vyrovnat po svém.
Podnikatelé se s tím vyrovnávají po svém, vyhýbají se české železnici. Viz plná D1 a vlaky objíždějící ČR přes Rakousko. Zatím co se nám po nejvytíženějším koridoru pohybují vlaky s 5ti vagóny.
Stát se zavázal, že bude podporovat přesun zboží ze silnice na železnice. Například. Ty vlaky nejezdí jen úsek Brno – KH, ale začínají jinde a pokračují dál. Kvůli cca 150 km si mají pořizovat loko navíc?
To mi připomíná, jak jsme s bývalkou plánovali týdenní cestu na kolech po vlasti a v Letovicích se mi šprajcla, že o kopcích nebyla řeč. Dva dny jsme leželi předtím v mapě jménem Vysočina. Asi tolik k tém 150 kilometrům. Odkudkoliv do Libně/Běchovic je rovina a do Uhříněvsi si taky strká každý sám.
A když chce někdo jet kamionem do Jeseníku přes ČHS tak taky jede do kopce a co jako. Jenže tady si dovolím říct hlavně Metrans, který jezdí, jak ho nazval jeden diskutujících v jiné diskuzi před pár lety, za tatranku, tak pak už nemá žádnou finanční rezervu, ze které by pokryl tu lokomotivu navíc. No a tady se krásně ukazují ty úspory z rozsahu. Protože pokud mám jednu nebo 2 laminátky na postrky a každá denně odjede alespoň 6 vlaků, tak je vytížená. Jenže, když si ten soukromník tahá 1-2 vlaky za den, tak se mu to samozřejmě nevyplatí. Ale… Číst vice »
O METRANS vůbec nejde. Pokud to nevíte, má terminál v České Třebové. Trať Vysočinou je z tohoto důvodu pro něj nezajímavá (jen jeden vlak týdně, ještě k tomu nepárový jede z Břeclavi přímo do Uhřiněvsi).
Mirku, vy jste s prominutím hlava zabedněná. Za prvé – dvě loko na vlaku už jaksi asi nejsou schopny konkurovat kamionu – tady vůbec nejde o „tatranku“ Metransu. Za druhé – soukromníci tu lokomotivu navíc mají, ale jak jsme se mohl dočíst v článku, pokud jste ho teda četl, provoz dvou moderních loko na jednom vlaku není na této trati (státem) dovolen. Takže co tam máte dál?
PŠ, Zlámalík: Tak pak můžou ještě jezdit dopravci přes Přerov-ČT, tam je to taky po rovině a jediný problematičtější úsek bývá Přerov Olomouc ve špičce,ale s Vectronem nebo Traxxem, kterými se tady všichni ohánějí určitě nebudou mít problém, to snad jen s mistry z CDP, kteří se bojí dát taky nejmenovaným osobním soukromníkům, byť třeba jen minutu zpoždění a náklad pak trčí třeba v Brodku 3/4 hodiny. Že to je delší? Hmm, představete si, že teď byla objížďka pro kamiony na jedné trase na Valašsku díky uzavírce o 50km delší. No a nevím, že by dopravci dostávali nějakou kompenzaci od… Číst vice »
v podstatě souhlas s Mirkem. Prostě soukromý dopravce si musí zajistit (nasmlouvat) na svá bedra postrk. I kdyby ho měl tlačit nějaký místní jouda (čti zapsaný spolek provozující čmeláka, hektora, brejlovce ….). Jediná kompenzace, která by připadala systémově v úvahu, by byla jakási tarifní sleva (zápočet, odečet) za projetí daného problematického úseku právě s ohledem na vyšší náklady za jeho projetí. Rozhodně ne varianta, že SŽDC, která není obecně garantem sjízdnosti trati pro všechny typy lokomotiv ani jakékoliv kapacity souprav s nákladem, bude na státní bedra provozovat postrkové loko atd…
Dominik: „A to má být problém státu, že soukromník nemá lokomotivy?“
Co to blábolíte? Soukromníci lokomotivy mají, a dokonce mnohem lepší (modernější), než má „stát“, ale „stát“ nemá tak kvalitní infrastrukturu (minimálně energetickou, ale i zabezpečovací), aby ti soukromníci mohli ty lokomotivy účelně využívat: kdyby tam vhodná infrastruktura existovala, soukromníci by se jistě byli schopni sami dohodnout, jak si postrkovou službu zorganizovat, ale když tam „stát“ vhodné podmínky zatím nenabízí, tak se nelze divit, že od něj chtějí aspoň jiné řešení.
Připadá mi to nefér, dám příklad…. Někdo to má do/z práce 20 km a najednou musí jet 30 a navíc přes kopce… Co dostane… Samozřejmě nic a povinnost platit více na pumpě a dávat si budík dříve, přitom také platí daně…
nefér je spousta věcí. například nefér se mi zdají dotace letištím, já letadlem vůbec nelítám. V PRINCIPU VŠECHNY DOTACE JSOU NEFÉR….
nepřehánějte prosím
Vy znáte nejakou dotaci, která není „jen pro někoho“?
nesmíte na to koukat pouze svým osobním zájmem, ono totiž ta dotace může být ve skutečnosti přínos i pro Vás osobně, přesto, že ji nedostáváte na svůj účet. Zkuste se nad tím zamyslet do důsledku, jestli jste opravdu od všech izolovaný nadčlověk, jehož blahobyt nijak s nikým jiným nesouvisí. stejným způsobem uvažováním bych navrhl, ať se přestanou dotovat silnice (výstavba, opravy, údržba), co říkáte, použitím Vaší logigy, je to přeci dotace pouze pro někoho = špatná až nežádoucí, já autem nejezdím a nechci jezdit, takže??? použitím Vaší logigy bych měl ihned požadovat, aby se silnice přestali dotovat, ale jsem člověk… Číst vice »
Dotace: dotace nemohou přerozdělit víc prostředků, než kolik „zkasírují“ na daních. Při onom přerozdělování část daní sežere aparát po výběr a vyplácení. Ti co dotace rozdělují nemají šanci být „spravedliví“ a skutečně posoudit oprávněnost a prospěšnost dotace. Tj. když zrušíme dotace zůstane v ekonomice úplně stejný financí objem jako předtím, když se masivně přerozdělovalo. A každý jednotlivec pak může sám usoudit kam své prostředky vloží. Není to přirozené a logické? Místo toho, aby někteří jedinci, kteří si myslí, že jsou nejchytřejší na světě deformovali trh a zvýhodňovali jedny na úkor druhých. Opravdu je spravedlivé aby 1 zámečnictví melo stroje z… Číst vice »
A trh má šanci být spravedlivý?
Vy se dopouštíte dvou zásadních chyb, (1) protože jste našel jeden špatný příklad, odsoudíte odvětví jako celek….
(2) jsou věci, které trh bohužel uspokojivě nevyřeší, ať se Vám to líbí nebo ne, když se v ČR například nebudou vyrábět plechovky na nápoje, tak se to nějak negativně neprojeví, ale jsou odvětví, která tu prostě být musí (důvody jsou různé), s tím zemědělstvím jste si naběhl, to totiž zrušit nelze.
Takže tedy zrušíme silnice?? Ty jsou budovány z přerozdělených peněz.
1) snažím se najít přáípad pozotivní, který nevede k plýtvání, zneužívání a „malým domů“ – marně 2)nechci rušit zemědělstí!! zemědělství ja základ. Ale nechi pěstovat kukuřici a řepku jen kvůli dotacím a likvidotat si tímto bonitní půdy. Nechci pěstovat pšenici v bezkydech. atp. Zrušení nebo alespoň znační snížení tupu a celkových oběmů dotací by byla více než prospěšná. Nyní si obrovské % lidí u lecčeho neuvědomují REÁLNOU CENU – což vede k neefektivitě, plýtvání.. Snadná dostupnost dotací vede k podvodům, opět neúčelným investicím a pod. 3) nebudeme rušit již vzniklé (toto je velmi častý „obrat“ při manipulacích s názory) Retroaktivita… Číst vice »
Moje žena pochází z farmy. Ale jak řepka a kukuřice poškozuje bonitu půdy. Víte vůbec co to je?
Kukuřice je třeba dost problematická rostlina, která hodně podporuje erozi půdy. Např. Opravdu zde chcete řešit zemědělství?
kukuřicem bramborym řepa – jsou uvedeny mj. v seznamu vysoce erozuivně nebezpečných plodin. Řepka je dost náročná na živiny, tj musí se velmi „dolejvat“ půda průmyslovými hnojivy. Z jara je řepka smrtelná pro zvířata, která ji spasou. jediný její klad vydím v tom, že je velmi medonosná, pokud zemědělec v období květu nepostříká pole nějakým insekticidem a zlikviduje i včely.
nechtěl jsem už reagovat, ale ještě jednu poznámku si dovolím, jak mám chápat „nebudeme rušit již vzniklé“?? pokud přestanete přerozdělovat a dotovat, tak mnohé věci tím zaniknou buď hned nebo postupně (např. silnice se časem rozpadnou, pokud nebudeme dotovat jejich údržbu a opravy), nechci manipulovat, jen prezentovat svůj názor, a ten je založen na předpokladu, že určité zdravá míra přerozdělování/dotací být musí* a diskutabilní je jak rozsáhlá míra přerozdělování/dotací se má nastavit, osobně bych řepku také nedotoval. *pokud chceme zachovat funkční společnot na dnešní úrovni a nechceme se vrátit na divoký západ, kdy bude platit jen právo silnějšího nebo ve… Číst vice »
No vy jste navrhoval zrušit silnice. Nebo se snad pletu? – poslední 2věty vašeho předposledního příspěvku v tomto vlákně.
Není mi zřejmé, proč by měl stát takto dotovat dopravce. Je mnohem přirozenější ponechat peníze poplatníkům. Pokud to dopravce uzná za vhodné, koupí si další lokomotivy a přenese tyto náklady na zákazníka zvýšením ceny zboží.
Náklady na zákazníka nepřenese a služba se nezrealizuje. Zrealizují jí například silniční dopravci po D1.
K velkému nadšení všech lidí žijících u železnice. 🙂
Kdysi jsem byl na jednání starostů dolního Poberouní, kde si stěžovali na hlučnost nákladní dopravy. A tak jsem se jich zeptal, zda tuší, že okolo nich v noci jezdí „tichý“ nákladní vlak. Netušili, neslyšeli ho : -)
Neslyšeli, kvůli tomu randálu, co přicházel z nedaleké trati.
akorát by bylo vhodné, aby stát svou infastrukturu měl v takovém stavu, že mohu na 1 vlak vrazit 2 vectrony a využít plně jejich možností. Pak by to bylo v pohodě. výkonná mašiny vpředu vám omezí 350kN maximum na háku, tj 2 Vectrony se budou „flákat“. Mít druhou mašinu vzadu znamená nemožnost vícečlenného řízení (nevím o tom, že by mašiny měli „rádio“ pro tuto možnost schválený v ČR), a musí mít pro ni i strojvůdce, tj náklady navíc.
A co třeba začít dělat něco s tím, aby ty tratě tak náročné nebyly? Něco jako ve Švýcarsku?
Odpověď od pana Sosny a podobných: „to nejde“. Ani stavět VRT na odlehčení koridorů, ani třeba blbou třetí kolej Praha-Pardubice.
Občas mám pocit, že co se infrastruktury týče, za 30 let od převratu jsme se skoro nikam nedostali. 🙁 Místo abychom doháněli západ, tak nám jen víc a víc ujíždí vlak..
nikam jsme se za 30 let nedostali?
to je stejné plácnutí, jako kdyz jini placaji, ze “od rezimu se stale zdrazuje” a podibné bludy
no ono se od komunismu opravdu stále zdražuje….. no ale taky stále se zvyšujou mzdy…. stále se mění předpisy…. stále vznikají nové technologie…. jen remcá se furt stejně….jak říká klasik Pořád se něco děje…
jasne .. stále se zdražuje… ach jo … 😀 😀
(samozrejme, že to není pravda .. a to nemluvím o přepočtení na paritu kupní síly .. ale o absolutních číslech)
venkoncem to vyjde rozumně, páč tak nějak není vidět zástupy hladovějících… tj asi to nebude s tím srovnáním se socíkem až tak špatný… a nabídka zboží, bydlení, aut je o toršku větší…
To jo, v AZNP už zase vyrábějí kombíka. A dokonce nepotřebujete devizový příslib, když do republiky importujete zápaďáckou televizi.
no hlavně není potřeba výjezdních doložek… I pas nyní je taak říkajích (pokud nechci , mimo Evropu) v podstatě zbytečný. Já bych ho reděj nevracel (ten co tu byl).
bohužel má pravdu, zkusím to ukázat na příkladu (ty modeli jsou ilustrativní, není důležité, že některé uvedené neexistují), představte si, občana SRN v roce 1988 jezdí v Mercedesu model 1986, v roce 2000 jezdí ten samí v Audi model 1999 a v roce 2015 v BMW model 2013, a teď občan ČR v roce 1988 jezdí ve Škodě 120 model 1983, v roce 2000 si koupoí ojetýho Favorita z roku 1992, a v roce 2015 si ze SRN koupí ojetou Feliciu model 2001 podobně je to bohužel na železnici, udělalo se sice v porovnání s rokem 1989 strašně moc, ale… Číst vice »
S tím ICE je to asi o půl hodiny, ale jinak jim odpadá nutnost vícesystémových jednotek.
a myslíte, že vícesystémové jednotky jsou to hlavní? je to jasný důkaz, že v porovnání se západem zastaráváme, tj. pokrok u nás je pomalejší než na západě, po delší trase jedou rychleji, bohnužel nětěší mě to, jsem vlastenec a patriot, ale nebojím se to přiznat
Možná by vás při řešení neexistujících vlasteneckých problémů mohlo uklidnit, že to ICE nejezdí pro pět lidí denně, kteří jet z Berléna do Vídně mnoho hodin vlakem, ale logicky spojuje dvě jiná ramena a jejich úsekovou frekvenci. Jaký zásadní problém tam máte dál?
takže dle Vašeho názoru máme již dnes železnici na úrovni Švýcarska a Německa??
Ne, dle jeho názoru píšete z cesty.
Ne, ale je to jeden z bodů při rozhodování. Jinak je to asi o 30 minut, ze kterých deset dolů minimálně 10, skrouhnou Rakušáci rekonstrukci jejich úseku Ferdinandky, dalších 10-15 by mělo ležet kolem Labe a dalších X je v těch obloucích hned za Brnem. Ano, je to argument pro investici do infrastruktury, ale že by to byl argument pro nutnost stavby tratě na 300km/h z Prahy do Brna, to si nemyslím. Tady by se mi celkem líbilo řešení rychlého výjezdu z Prahy, 4 kolejí Poříčany – Kolín a pak 200 kam to půjde. Teď by bylo třeba ale spíš… Číst vice »
Doženeme západ! Vlak Praha-Brno bude stejě rychlý jako autobus na D1! A protože Praha – Brno nejsou cestujcí (ve vlaku, lidi na D1 se šotonepočítají), tak se nevyplatí vlak.
Protože není jeden přepravní pordu rozdělený mezi různé způsoby dopravy, ale dva pevně dané šotoproudy: Vlak a D1.
I když je to stejně pomalé, tak to má výhodu, že nemusíte řídit, ale můžete pracovat / spát / jít do špajzáku na pivo…
Na D1 jede ve Větrném Jeníkově 35 000 osobních aut obsazených 1,3 (?) osobami. Kdyby to bylo 50 000 lidí denně, tak co vás vede k přesvědčení, že by z nich významná část přešla do vlaku, i kdyby tam byla VRT?
Tady je jediný mně známý průzkum a z tohtoto potenciálu už dost ukousl Jančura: https://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2012/10/Studie_potencial_VRT_Brno-Praha_VIZE-2030_Havlik_2013.pdf
Proč by se stavěla technologicky nevalná třetí kolej (která se na řadu míst fyzicky nevejde) namísto uvažované paralelní dvojkolejky do Chocně, včetně VRT kusu na východ, o kterém se tu už psalo: https://zdopravy.cz/prvni-trat-na-300-km-h-se-muze-stavet-uz-v-roce-2025-tvrdi-szdc-26282/ ?
Jo, klidně toto. O aktualizovaných plánech na VRT z Prahy na východ jsem nevěděl (nicméně jsem skeptický dokud se nekopne do země). Mně přijde, že problémy s kapacitou koridorů jsou známy už hezky dlouho, a nijak moc se neposouvají plány na budování VRT, ale ani tak „minimalistické“ věci jako postavit někde 3.kolej (nebo rovnou 2, to má mnohem větší smysl, ale je to ještě větší „odvaz“).
Na trati Pardubice – Praha jsou prostě úseky, kam tu třetí kolej nenarvete.
Proč to množné číslo? Takové místo je tak asi jedno (Kolín) a nakonec i tam by to šlo.
Ono těch míst je více jak jedno, zastávka Starý Kolín (z obou stran zástavba), Týnec nad Labem – Záboří (z jedné strany skála z druhé kousek silnice), do oblouku před zastávkou Valy u Přelouče taky tu třetí kolej budete těžko rvát.
Dobrý den , souhlasím s vámi , nemovitosti jsou u nekterych obci velmi blizko. Ale … Nedavno jsem se projel po slovenskem koridoru. Trencin- Leopoldov. Pominu- li absenci AB , trat se mi libila. Dlouhé záhlavý , dlouhé staniční koleje a kdyz vlak zastavuje ve stanici , dostane ,,100km/h do odbocky,, a pristane u nastupiste aniz by omezil prujezd . Prujezdne koleje jsou od nastupist oddeleny kolejemi pro zastavujici vlaky . Realne jsou mezi nastupisti 4 koleje . velmi dlouhe . A na toto myslim v ceskych stanicich misto je. K čemu je pet koleji v osmdesatych letech pouzivanych pro… Číst vice »
Plynulé předjetí…. Na tom AH s oddílem 3-4km … Dobrý vtip 😀
Narvete, Cerhenice obejdete nově ze severu a v Kolíně vykoupíte a zrušíte tu nevalnou zástavbu u Labe. bude to těsné, ale vleze se to.
Proč nutně do Kolína? Je to snad Česká Třebová, kde je nutné, aby vše jelo přes Třebovou? Pokud zkolabuje kolínský uzel, je to průšvih, protože to už nejde objet nikudy. Ty nové koleje by stačilo vést podle D11. A eventuálně připojit ZA Kolínem. Pokud by neprošlo, tak zkrátka přes HK do Chocně.
Z jihu trefíte dědiny a kopce, takže tudy ani VRT, ze severu je to tak na to se prosmýknout mezi Labem a Osekem, ale skončíte tím malým obloukem v Kolíně. Ano, je tu možnost to udělat tak že se potáhne VRT až do Hradce, ale to se změní celkové dopravní poměry v Polabí, k objíždění by se tu hodila právě pak rekonstruovaná pravobřežka a pak buď přes Týniště, nebo dvojkolejka Hradec-Pardubice. Do Kolína mají právě 4 koleje smysl protože se tam od sebe oddělují dvě hlavní tratě a ještě pořád je tam možnost dojíždění do Prahy s časem asi 30… Číst vice »
No. Lysá – Kolín mělo být 4kolejně. Teda minimálně do Nymburka. Jestlipak víte, jak to dopadlo… Pokud budou dvě kvalitní 2kolejky do Chocně, tam 4 koleje Bezprávím, tak máme krásně vyřešeno. K tomu samozřejmě klidně postrk přes Vysočinu. Jestli bude nákladní i VRT, toť otázka. Osobně jsem u RS1 lehce proti.
Ale musí být ty 4 koleje do Třebové.
No hádám že nijak… No je hezké že budou možná 4 koleje do Ústí, ale to by se musely také postavit 4 koleje na Parník a o tom není slyšet, přestože se na tom mohlo pracovat už dávné časy. Jenže u Chocně budou dva problémy, jednak šíře současného průkopu je jen na tři koleje a jednak jsou tam velmi natlakované zvodně, které dělají problémy i železnici po povrchu a už mají na svědomí jeden tunel, takže ten nový v Třebovicích se musel stavět celkem zajímavým způsobem a jako vrcholový, nikoliv úpatní. V tomto v době problémů s vodou vrtat dlouhé… Číst vice »
Tak tam začnou jezdit osobáky s dvouma vagónama? A vyřešíme to postavením dalších 4 kolejí? Ono se to snadno rozhazuje, když je to z cizího.
no kdyby se to celý předělalo na rozchod 600, pak by se možná vlezla. – třetí kolej moc nepomůže, si myslím. Spíš by to chtělo redukci oblouků a tímpádem zvýšit rychlost. A dálkovou přenechat VRT který pojedou v úplně jiný stopě.
Do Kolína to půjde dostat, tam jsou jenom nějaké šeredné baráky a Cerhenice obejdete severně. To půjde.
Jestli se někomu zdá v Cerhenicích málo místa na třetí kolej, tak pak je problém úplně všechno. V Cerhenicích je místa hafo. Kupte si centimetr a jeďte si to tam přeměřit. Užší místo je třeba ve velimském oblouku, ale opět to není nic neřešitelného.
Včera bylo v Událostech toto: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/219411000100810/obsah/712670-popularita-vlakove-dopravy-v-polsku
To srovnání je bolestné. Ale u nás se prostě pořád bude tvrdit, že máme nejhustší síť železnic, budem dál topit peníze v lokálkách a pan Sosna nám bude dál tvrdit, že to nejde a šotouši, že nové tratě nepotřebujeme.
Já v tom nečtu nic jiného než že začali stavět koridory o 20 let později než u nás. A je dobře, že rostou, taky rostou z mnohem nižších čísel. V osobokilometrech (chybí bohužel poslední dva roky) to vypadá takhle: https://data.worldbank.org/indicator/IS.RRS.PASG.KM?locations=PL-CZ
O tom píšu. U nás se prostě řeklo, že kolejí dost a že bude stačit, když jen opravíme hlavní tratě (aniž bychom významně zasahovali do propustnosti). VRT se bere trochu víc vážně posledních 10 let.
Co to je „významně“ zasahovat do propustnosti? 200% původního stavu není významně?
A kde máte v Polsku VRT? CMK s Pendolínem je VRT?
Nové tratě potřebujeme, ale stejně tak jsou důležité i ty lokálky a je potřebovat je udržovat v takovém stavu (resp. v některých případech opravit) aby se po nich jezdit vyplatilo, jinak pak přijdou různí jako vy a začnou vyřvávat jak je nepotřebujeme, že jsou pomalé a proto je je nutno uzavřít
Proč pořád stavíte ty VRT a lokálky proti sobě? Ono to daleko spíš bude tak, že v důsledku VRT bude výrazně vyšší využití i na návazných lokálkách. Problém by byl odkládání VRT protože „nejdřív opravíme co máme“, ale to snad už teď nikdo moc nenavrhuje.
Úplně stejný problém by byl, pokud bychom odložili opravy stávajících tratí kvůli VRT. I když výstavba VRT a oprava tratí jsou nejspíš úplně 2 odlišné kasy, ale pokud bych si měl vybrat, tak raději opravím současné a až pak budu stavět, než dopustit zastavení provozu (pro špatný stav) a až pak stavět, jelikož na trati se zastaveným provozem se těžko znovu provoz obnovuje aby měl dostatek cestujících (samozřejmě existují i světlé vyjímky.
To ale platí jen pro hlavní tratě, a ty jsou z většiny již opravené (resp. ve stavu, kdy zavření nehrozí), nebo vedou úplně jinam. Samozřejmě klíčem je stavět ty VRT rychle (což u novostaveb v pohodě lze – pozor mluvím o době stavby, ne přípravy, během přípravy není problém nechat téct peníze do oprav). Když budete vždycky začínat „opravou toho co je“, nikdy se kvalitativní změna nepovede a jako bonus máte věčně rozhrabáno to jediné, po čem se nyní dá jezdit.
Mimochodem, i kdyby se nááhodou někde něco v důsledku stavby VRT opravdu zavřelo, tak v osobní dopravě jde o problém o několik řádů menší, než nemít tu VRTku. V ND se fakticky bavíme o 2-3 tratích, a ty klidně mohou být opraveny komplexně do začátku stavby VRT (přinejmenším kdyby se rezignovalo na EU příspěvek na to = šlo by se režimem „provozuschopnost“).
můžu se Vás na rovinu zeptat, v čem tkví Vaše až přímo posedlost rušením lokálek? nezlobte se, ale na mě děláte dojem, že Vám o hospodaření s penězi vůbec nejde,
omlouvám se za osobní oslovení, ale už dlouho mi vrtá hlavou proč neustále se domáháte „úspor“ rušením lokálek a u mnohem horšího vyhazování peněz buď ani neceknete, nebo to vidíte jako příležitost to použít proti lokálkám, například plavební kanál pro jednu zahraniční výletní loď pro „pár pasažérů“, dotování leteckých linek pro „pár manažerů“……….
No to byste musel z trati přes Vysočinu tak 50 km úplně přestavět, včetně kusu z Kuřimi do Vlkova (a velká část tunelem). To by bylo lepší vyrazit ten tunel směrem na Třebovou pak další okolo Třebové, čímž se kapacita i rychlost získá stejně a netříští se síly na více tratí, ale zkvalitňoval by se jeden hlavní tah.
Jasně, jeden hlavní tah. A v případě výkuly kamionová náhradní doprava, protože není kudy projet.
Ne, projedete tratí přes Vysočinu, která je rekonstruovaná v původní stopě, ovšem s postrkem. A o tom je tento článek.
Napsal jste to tak, že by z toho jeden pochopil, že se vám nelíbí tříštění sil na trať přes Třebovou a Havlíčův Brod.
Tady ani tolik nejde o to, co se mi líbí a nelíbí, ale na co jsou prachy. Oprava trati určitě problém není, ale dvacetikilometrová novostavba tady smysl fakt nedává.
realizace „sklonového“ narovnání této tratě by byla investičně velmi náročná…. Myslím, že by se tato akce nevyplatila, moc tunelů, častá úplná změna stopy. Představa kolik desetiletí by se táhly soudy kvůli každému křečkovi v noře s různýma dětma země… to bychom se načekali. Vzhledem k tomu, co je v rozpočtu, tomu co nutně potřebuje opravy + tomu co nyní „nutně“ považujeme za investici do budoucna, jsem k této myšlence silně skeptický
třeba ze světlé do golč. jeníkova by si narovnání oblouků popř zářezy zasloužila. poloměry jsou tam jako na nějaký regionálce. a nejenom v tomto úseku
Nejlepší by bylo jet z Golče rovnou na Žďár (někudy kolem Chotěboře a tedy mimo Světlou i Havlbrod). Odpadlo by spousta kilometrů a úplně zbytečný mezisjezd z již nastoupaných kopců zase dolů k Sázavě. Asi půlku té trasy je ale obtížný terén a ve druhé půlce zase ochrana přírody. A navíc minout Havlbrod je jen mírně lehčí varianta zločinu „minout Č.Třebovou“.
Nebo by se daly udělat přeložky z Žďárce u Skutče nahoru na Hlinsko, pak by měly být rovinka. Ale třeba by jako první část stačilo upravit sklon z Tišnova na nějakých 13 promile po Dolní Loučky a pak přeložku až do Vlkova, nebo by se dala udělat přeložka přes údolí Libochovky, tím by se sklon snížil celkově a podstatně. Ta trasa by musela pak vést ale nějak zhruba takto: mapy. cz/s/3xADi Samozřejmě by se dala hledat trasa ještě přes Poličku, přes Třebíč, přes Hanušovice-Latohrad. Ale ve všech případech to bude s nutností stavby dlouhých přeložek.
Než stavět takovou přeložku, to musí vyjít mnohem levněji použít druhou lokomotivu. Ta trať je tam jinak po nedávné rekonstrukci docela dobrá, jen sklon 17 ‰ je trochu vyšší. Ale v Alpách mají na hlavních tratích běžně 25 ‰ a nákladní vlaky tam vesele jezdí.
Taky je v Rakousku poloviční poplatek za dopravní cestu nesrovnatelně vyšších kvalit…
Vesele v Alpách jezdí, protože maj ten sklon z obou stran kopce a opravdu to jinudy nejde. Takže přípřež a postrk je při té intenzitě a hmotnostech vlaků je samozřejmost.
Havlíčkův Brod má 23 tisíc obyvatel. Česká Třebová jen 14 tisíc. V příapdě, že by taková trať měla sloužit jako nákladní průtah Vysočinou (tj. přes hlavní Evropské rozvodí) by ovšem bylo lepší se vůbec nevázat na současnou trať a ušetřit si 250 metrů převýšení tunelem od Svitav k Litomyšli a pak podél D35 k Chocni a větvit na levo- a pravobřežní tratě.
Nebude to levné, ale nebude to dražší než novostavba Žďár – Golčův Jeníkov. Mínus provozní problémy, v rovině nebývá tolik sněhu, aby to zastavilo vlaky.
A z Brna se do Svitav dostanete jak?
Netvrďte mi že ta trať je stejný vlakodrom jako ta za Třebovou. To se mi moc nezdá.
Koukněte se do NJŘ, krásně vám to ukáže. O co je méně expresů, o to více je osobních vlaků a je výrazně větší hustota zastávek.
Přesně, dva páry reko plecháčů z Bulharska, k tomu pár fírů-pracujících důchodců z okolí a všichni budou za zlomek nákladů spokojení – doufám, že včetně nákladních dopravců. 🙂
Náklady na stavbu a provoz takové tratě by převýšily náklady na provozování postrkové služby na 100let.
no to je krásní číslo. Neznáme náklady na rekonstrukci, ani neznáme záměr a rozsah rekonstrukce. Neznáme parametry postrku, neznáme počet uvažovaných vlaků, ale víme že to bude přesně 100 let, ani o sekundu víc.
Utápění se v detailu a přehlížení podstaty je zde častý jev.
Dushan určitě neměl ambici to přesně vyčíslovat, jen vám chtěl naznačit, že vámi vymyšlené „dokonalé řešení“ je k dosažení žádoucího výsledku neúměrně drahé.
tu trať znám, postrk je elegantním řešením,než přeložit půl tratě, jen mám strašně rád ty „superčísla“ . nehledě k tomu, že (prý) v brzké době budou i VRTéčka což situaci také změní – dálková osobní by se měla v velké části přeložit na VRT tratě.
To by ale SŽDC musela taky dostat finanční prostředky od státu jako švýcaři. Jinak srovnáváte nesrovnatelné….
Pracujeme za trochu méně, než průměrný Švýcar.
to je jednoduchý stačí do nich lejt stejný finanční prostředky po stejnou dobu jako Švýcarsko.