SŽDC chystá velké přečíslování tratí, nechce je už mít na více stranách
Pendolino na trati 170 mezi Plzní a Chebem u Ošelína. Se změnou čísel tratí půjde nově o trať 178. Foto: České dráhy
Většina cestujících se jimi sice neřídí, pro železniční nadšence i zaměstnance jde ale o téměř povinnou znalost. Správa železniční dopravní
Proboha k čemu v roce 2019 ještě potřebujeme knižní jízdní řád? SŽDC asi funguje ještě v dobách dávno minulých.
SŽDC k ničemu, pro správu používá soustavu TÚ/DÚ. Tohle je systém pro dopravce a cestující.
Že Vy ho nepotřebujete je jen Vaše vlastní záležitost. Cestující, který jezdí a ne jen jednoduché trasy jako třeba Praha – Ostrava, potřebuje mít přehled. Což ale asi nechápete. Navíc, proč by někdo měl vyhazovat peníze za nějaký mobil, proč plati opravy, proč mít problém, zda někde je signál, proč mít něco tak mrňavého, že tam těžko je uvidět tabulku apod. Navíc to mikrovlnné záření není pro zdraví moc vhodné. Ale co na tom, že?
Vždyť se v tom jízdním řádu stejně nikdo nevyzná, tak je to jedno 🙂
takové kraviny řešit!!!??? je mi úplně u zadale, jak se která trať má jaké číslo, dobré leda tak pro správce tratí, DŮLEŽITÉ JE: dostatek místa ve vlaku, DOCHVILNOST spojů a dobré ceny za jízdné (ANO nejsem vysávač státního rozpočtu 75%!). a co se týká rušení nástupišť v hlášení a na info cedulích – je to konečně správná cesta do normální dopravy pro běžného cestujícího. v Oslu na hl.n., na info tabuli: číslo linky (L11), kam to jede, kolej (1-12) – hotovo, tečka, jednoduché a praktické!!! zádné krávoviny navíc a také žádná bla bla hlášení! a funguje jim to tam. fungování… Číst vice »
Diskuzi jsem nečetl, možná to tu už někdo psal, ale – on ještě někdo dneska kromě informačních technolgoií zcela nepolíbených lidí (tedy převážně důchodců) hledá v tabulkových jízdních řádech?
Níže jsem se o tom rozepsal, ano hledá.
přesto pane Malý, použil jste tabulky v PDF nebo knižní jízdní řád?? páč jediný význam to může mít opravdu pro tvorbu tištěného jízdního řádu formou knihy, v PDF to klidně může být v současném stavu,
Protože mi nevadí alternativní dopravci a s některými se dokonce vyloženě rád svezu, bez PDF se neobejdu. Jinak mám radši knihu, ale ne tu vykastrovanou jak ji vydal národní dopravce. Celá debata o přečíslování je bouře ve sklenici vody, čísla tratí procházejí vývojem odjakživa.
A proč by měl někdo dělat reklamu někomu jinému? Vy byste nabizel ve svém katalogu zboží vaší konkurence???
Jenže KJŘ nechápu jako reklamní katalog (oni prodávají v Kauflandu letáky za Kč 99,-?). Pokud má být KJŘ použitelný, má v něm být všechno, tudíž ho má vydávat SŽDC. Pokud národní dopravce pokládá KJŘ v této podobě za tak boží marketingový nástroj, jistě v jeho vydávání bude pokračovat a uvidíme, jak půjde na dračku ve srovnání s kompletní SŽDC verzí. (Spíš z toho mám pocit, že ČD vydali paskvil, aby mohli za rok říct ‚lidi to nekupovali‘.)
‚ČD vydali‘ přelepte na ‚ČD vydaly‘
Proč paskvil? ČD si tam daly jen své vlaky, proč by tam měly konkurenci?
Ve švýcarském KJŘ jsou nejenom vlaky SBB, to jsou ale blbci, že tam uvádějí konkurenci…
otázka je, jak je to ve švajcu legislativně, pokud jsou legislativně dány nějaké podmínky, není problém vydat KJŘ i se soukromníky, pokud ovšem je to ryze soukromá akce ČD a soukromníci na ní nijak nespolupracují, je zařazení soukroníků riskantní, budou změny a všichni budou nadávat, že ČD to „kazí“…..
http://najdispoj.szdc.cz
http://idos.cz
Fungují všichni dopravci působící na českém železničním trhu.
Víc než si myslíte. prostě každý není jen cvičená opice, která má jasno v kolik a kam musí dojet. Pro ty, co potřebují operativnost v cestách, je to nezbytné.
Tak ať si to přečíslujou, když jim to dělá dobře, ne? 😉
Jó, mít tyhle starosti a Fordovy peníze …. Aby se vložené do toho prostředky vrátily, bude možná za nahlédnutí do KJŘ vybíráno okukné 😉
Na to, jaké blbosti SŽDC poslední dobou vymýšlí (např. zrušení nástupišť), tak přečíslování tratí je krok vpřed. Čísla tratí kromě šotoušů a železničářů nikdo nepoužívá, takže se to téměř nikoho nedotkne. Nad tímto tématem jsem nedávno přemýšlel i já a napadlo mě zrušit čísla 3xx a vyplnit jimi mezery z nepoužívaných čísel. Tím bychom měli na dráze číselnou řadu od 010 do 299 (či dokonce 289) a nejvyšší číslo tratě by se přiblížilo skutečnému počtu tratí v síti. Například přečíslováním 210 -> 205 a 212 -> 239 by se uvolnila číselná řada 21x, tedy celkem 10 čísel. Bohužel je to… Číst vice »
Nástupiště se samozřejmě neruší, jen místo dvou čísel bude jedno, a nebude se to alespoň míchat se staničními kolejemi. U přečíslování tratí jen doufám, že zůstane zachovaný nějaký systém, v což ale po uvedeném příkladu moc nevěřím. Spíše to bude další argument pro ořezávání sítě, aby bylo potřeba méně čísel. Já bych naopak u 210 volil pro čerčanskou větev 211, čímž by hezky navazovalo 210, 211 a 212. K čemu by Vám ostatně ta další řada byla, když i ty současné jsou čím dál děravější, zatímco například cancour na mošnovské letiště je ku hlavní trati přifařen tak, že normální člověk… Číst vice »
Jasně, argument pro ořezávání sítě… Já s tím příspěvkem vesměs souhlasím, ale tahle paranoia je dost zbytečná.
Svým příspěvkem jsem chtěl říct, že kdybychom se pokusili vytvořit číselnou řadu s co nejméně mezerami, byla by mnohem kratší než v současnosti. Nyní máme volné řady 050, 100 a 110 a velmi volné číselné řady 110, 160, 210 a 260. To je celkem 7 řad, tedy 70 volných čísel. Kdyby se volné řady zaplnily a nezaplněné řady včlenily do ostatních, postačovala by nám číselná řada do čísla 269. Kdybychom se rozhodli udělat číslování ponovu, vznikla by číselná řada od 010 do 269. Tento příspěvek berte jako čistou teorii či námět pro budoucí přečíslování tratí.
Váš návrh na souvislou řadu postrádá nějakou základní přehlednost, kdy je většinou okolo nějaké „hlavní tratě“ nějaká rodinka tratí vedlejších/odbočných. A pak by se při nějakém případném přečíslování buď přečíslovaly spousta tratí, nebo by se hodilo nějaké číslo nelogicky na konec.
Podle mě by se mělo trochu vyladit styl číslování jako je okolo Prahy (010+011; 170+171;220+221; …) podobným číslováním okolo Brna. Okolo Ostravy (jakožto dalšího města s velkou příměstskou dopravou) tento systém si ale nepředstavím.
S nástupem pana Jasenčáka do funkce náměstka GŘ bylo zkritizováno vše staré a bylo sděleno, že teď se vše změní k lepšímu. Není co vymýšlet, tak se změní alespoň číslování tratí v knižním jízdním řádu. Ještě ho vytisknout bílým písmem na černém papíru, aby bylo změn k lepšímu více.
Krok k nepřehlednosti.
Knižní jizdní řády ještě existují?
správný krok, ono je to pro zdraví šotoušů, je třeba trénovat mozek 😉
Já tomu moc nerozumím, jsem jen pouhý úředník, ale nebylo by lepší místo přečíslování vesmíru tisknout tabulky KJŘ na A4? Tím by se problém s místem vyřešil sám od sebe a ještě by se to dalo dát do kroužkové vazby (čímž by pro vydavatele vznikla příjemná nutnost uživatelů koupit si zvlášť řád a zvlášť desky). Někdy okolo roku 2005 jsem si dal tu práci, vytiskl si KJŘ takto po dvou stránkách a nepřišlo mi to úplně blbé 😉
To je zbytečně pokrokové a systémové řešení. 🙂
To nejde, na to je drážní paragraf č.1 Nikdy se to tak nedělalo (Vždycky se to tak dělalo). 🙂
Ale trochu vážně, „kniha“ ve velikosti A4 je neskladná.
Alibaba: mně zase přišla skladnější větší a tenčí knížka. Do vazby jsem si docvaknul cykloatlas a nepotřeboval snít o GPS 🙂
Tak se nám to hezky rozdělilo: ČD názvy vlaků, SŽDC čísla tratí.
Výzvy 21. století.
Motivácia je asi správna, ale… používa to ešte niekto?
My šotouši to používáme 🙂
Ale ti to chtějí nechat, jak to bylo. Ideálně návrat k JŘ 1988/89. A to často i ti, co v té době ještě nebyli na světě.
Hlavně Excelsior…Hihi…
Laborec!
Tak takovou blbost jsem už dlouho nečetl. Z koridoru udělají lokálku s číslem 178!!! Ať žijou Klatovy!
On to je „koridor“. 3. TŽK to je kvůli tomu, že byly potřeba peníze na modernizaci Plzeň – Cheb, jinak by logicky 3. TŽK vedl do České Kubice…
a co trať do Alžbětína??
Co s ní?
taky mě napadlo, jaké číslo přidělí úseku Klatovy-Žel. Ruda, asi nechají číslo 183, ale upřímě, mi přijde změna čísel tratí úplně zbytečná….
stejně tak jako změna nástupišť na koleje, každá změna přináší problémy a chaos, takže jde o to, jesgtli přínosy převáží ten imaginární problém a chaos, a u těchto dvou akcí žádný reálný přínos nevidím…..
Bude-li vhodně využito „závorkových úseků“, tak netuším čemu by to mělo vadit a určitě jde o správný krok. Už kvůli snížení počtu stran KJŘ a tedy snad větší naději na jeho delší existenci (o něco levnější tisk). Dnešní stav je totiž už přímo trapně „řídký“, zejména 250.
Akorát s tím 178 se mi to nelíbí, já vždy chtěl udělat Praha – Plzeň 150 (aneb „dokolečka ze z Plzně“) a Přerov – Třebová 050. Pro VRT by zbyla série 100. 🙂
To já bych to viděl na Praha-Olomouc, Olomouc-Breclav a Olomouc-Ostrava 🙂
Můžete mi, prosím, rozumně, vysvětlit proč pořád někdo říká „ze z Plzně“? Jsem tu celý život a nikdy jsem nikoho neslyšel tohle říct kromě lidí, co tu nebydlí. Děkuji.
Nechápou naše „ze shora” a „ze zdola” a lámou si radši jazyk na verzích bez „ze”. A protože to nechápou, tak se nám takhle smějí. 🙂
Já jsem to poprvé a naposledy slyšel ve filmu Dovolená s Andělem 🙂
Kdysi jsem si na tohle téma dopisoval s Ladislavem „Denisem“ Vereckým a on někde zjistil, že se tak nemluví v Plzni, ale v okolí Horní Břízy – tam se prý říkávalo „ze Břízy“ (něco jako „v Zábřeze“). Místní to prý používali i v podobě „ze Plzně“ a z toho vzniklo ono posměšné „zez Plzně“.
Neboli kdosi zdaleka to slyšel říkat v Plzni nějakého Břízáka, špatně to pochopil a pak už to žilo vlastním životem (já tím Škodováky občas zlobím taky 😉 )…
Když pojedete od Lobézských kolem trianglu na osobní, tak vám taky řekne ze zakotelny posun dovolen. :))
Ale je fakt, že to nemusí bejt ze zplzeňák😉
Ovšem zmíněné ze zakotelny je po léta vžitý výraz, dokonce zakotvený v SŘ.
To říkaj naplavení Pražáci
Já taky chápu tohle přečíslování jako redukci bílých míst v KJŘ, za předpokladu, že ho bude vydávat zpět SŽDC.
A ta 150 z Plzně do Chebu mě napadla taky. 🙂
Nevíte někdo proč vlastně byla tahle čísla (050, 100, 150) v minulosti vynechána? Nějaká rezerva právě na uvažované VRT?
Bych navrhl:
Brno – Břeclav 350
Přerov – Ostrava 370
Strakonice – Budějice 390
+ samozřejmě desítkové přečíslování okolních přípojných tratí.
Na PL-Ch právě sedí 170, 150 by muselo být do Prahy. Nebo 200, pokud Zdice – Protivín budeme považovat spíš za odbočnou. 🙂
>Nevíte někdo proč vlastně byla tahle čísla (050, 100, 150) v minulosti vynechána?
Tak rezerva na VRT určitě ne, ale série (tehdy ještě) 5x, 10x, 15x a 25x byla snad určena pro nové tratě do Liberce, Varů a přes Vysočinu, z nichž byla realizována jedině ta 250.
Jestli myslíte „(Praha –) Česká Třebová – Přerov – Bohumín, Mošnov, Ostrava Airport – Studénka,“ tak to vypadá, jako by Mošnov byl izolovanou stanicí, na kterou vlak kdovíodkud přeskočí. Možná by ale stačilo používat k oddělení úseků středník, jejž bohužel SŽDC zatím nepoznala. 🙂
Ts, to se pak špatně vytváří csvčka, neblbněte! 😀
Tak tam dají jiný oddělovač! Třeba svislici! : D
CSV je tak na to aby to mohli lidi editovat, ne na komunikaci strojů. Tam ať si dají třeba XMLko a neblbnou se středníky, nebo rovnou posílají v datagramu nějaké smysluplné struktury a je po problému. A když už se v tom budou hrabat, tak se můžou na celé CSV vykašlat a rovnou si posílat xlsx nebo ods. To už bude prašť jak uhoď to parsovat.
Holt kancelářské krysy musí vykazovat činnost aby se náhodou nepřišlo na to že by to bez nich šlo líp.
To víš, že jo, soudruhu. V kancelářích jsou přece samí povaleči. Jediná správná práce jsou ti chudáci v provozu. Třeba výpravčí na zaprděné lokálce, kde se vykřižují 2 vlaky za 2 hodiny. Bez takové krysy by asi také bylo lépe, co myslíš, soudruhu?
A ty jsi zase nemocný troll, který vidí komunistu za každým rohem, i tam, kde není. Běž se léčit.
Jo no, bavit se s dělníkem, to je panečku jedna radost. Prostě mistrsvěti ví vše nejlíp že? A ti ostatní jsou tupci. Klasika.
Bohužel je nad možnosti chápání těch v provozu, že by si bez těch kancelářských ani neškrtli… Setkávám se s tím taky docea často, omezený rozhled mnohých z nch je až neuvěřitelný…
Neškrtli? Protože systém je nastavený tak, že na každý prd je potřeba razítko od pitomce, co tomu sice nerozumí, ale rozhoduje o tom…
Jo jen by se ty kancelářský krysy nesměli tvářit, že ví všechno nejlíp, ale naopak za těmi dělníky jít a zeptat se, jak by si to asi představovali, či co by daný stroj měl umět a obsahovat. A pak to zkusit objednat nebo vytvořit přípustný kompromis.
Nebo například mít vice věcí na skladě a ne, že se každé montérky musí extra objednat
zesp: to je vzájemné, železnice je organismus, založený na dělbě práce. Po posunovači nechcete řízení firmy, po předsedovi představenstva nechcete tiskové zprávy, po tiskovém mluvčím nechcete prodat jízdenku, po pokladní nechcete svěsit vozidla a tak pořád všemi směry dokola.
Měl ses líp učit a taky by si byl v kanceláři.
Ono jde hlavně o to, že systém pro „sazbu“ KJŘ nepřipouští dva vlaky „nad sebou“ (mimo jiné proto, aby se nemohly vzájemně splést jejich hlavičky). Vlaky jedoucí jen v určité části tratě pak generují prázdné sloupce a vzniká tak stav, kdy dvojnásobně dlouhá trať potřebuje čtyřnásobně velkou plochu. Navíc se při listování v .pdf a zobrazení stránky střídá hledaná půlka tratě a ta druhá (zkus si představit, že hledáš odjezd z Olomouce na Prahu), což je taky docela diskomfort
Jestli jejich sazečský program si neumí poradit s hlavičkou vprostřed sloupce, tak… no asi by měli upgradeovat na LaTeX. 😀 Nevidím v tom nic jiného než asi spíš nechuť a zvyk. Ano, chápu že by to mohlo některé lidi mást, ale JŘ kde je hlavička uprostřed sloupce jsem už někde viděl. A jestli to PDF není naležato a na každé nové stránce není na kraji seznam stanic, tak je to pěkně na pytel řešení a spíš než tu přečíslovávat tratě, tak si mají najmout na brigádu nějakého studenta typografie. Nebo on by na to stačil asi i kurz typografie.
Reformou kalendáře těhotenství nezkrátíš!
Skvělý nápad – podřídit se knižnímu JŘ, jehož význam už je minimální…
To dalo asi dost práce. A přitom taková blbost …
Hmm, takže kvůli KJŘ, který dnes používají jednotky procent cestujících, který SŽDC ani nevydává a zvlášť, kterým jsou nějací cestující totálně ukradení se budou měnit čísla tratí? Zřejmě má někdo pár desítek let zpoždění…
Nemáte pravdu, znovu začne letos vydávat.
Velice pochybuji o tom, že by to zvýšilo počet jeho uživatelů… 😁
Já si ho na rozdíl od bible ČD koupím, protože tam najdu všechny vlaky.
Nikdo vám v tom nebrání. 😉 Ale ne-šoto cestující, kterých je drtivá většina, si spojení v KJŘ opravdu nehledají. Pochybuji o tom, že by se v něm vůbec vyznali a uměli v něm hledat… 😉
Že bych si jej z hecu koupil? 😀
No, když vidím, že někteří bojují i s linkovým JŘ u autobusů či někteří mají problém rozlišit pracovní dny x víkendy u zastávkových JŘ u MHD, tak souhlasím, že se v KJŘ (ať v tištěné tak elektronické podobě) nevyznají. No ono některým dělají problém i odjezdové tabule na nádraží.
Sice se jízdním řádům věnuje už na ZŠ, ale pamatuji si, že jsem nevěřícně kroutil hlavou, jak se někdo v tak jednoduché věci nemůže nevyznat (jednalo se o JŘ z železničního KJŘ).
Jak že se v tom lidé nevyznají? Naostro jsem neměl oficiální jízdní řád v ruce roky, ale že bych to zapomenul to se říct nedá. Zhruba jednou do roka někomu z příbuzenstva JŘ musím pro jeho cestu sepsat. Idos či stránky ČD občas dělávají pěkné chujoviny.
Nevím jak je to možné, ale opravdu jsou tací, kterým, když dáte KJŘ do ruky, tak na Vás budou koukat jak z jara, a ani, když jim nalistujete příslušnou trať (použít mapu, která v KJŘ je, taky nikoho nenapadne), tak nato chvíli koukají a buďto to s obtížemi najdou (daný spoj), nebo řeknou, že se v tom nevyznají.
T o závisí na inteligenci. Ale u lidí, co mají problémy s matematikou od základní školy a odmítají se ji učit jako zbytečnou, nelze nic lepšího očekávat. Podivná doba.
Jednotky procent cestujících? 100 % šotoušků!
Nemyslím, že by se procento lidí v populaci schopných používat KJŘ za posledních 100 let nějak výrazně měnilo. Ano, pokud vlakem nejezdíte, KJŘ opravdu nepotřebujete. Neužijete ho ani, pokud jezdíte denně z Úval na Masaryčku, a tady nepotřebujete ani Idos, prostě přijdete na nádr a ono něco pojede, věřte mi. Pokud jezdíte každý týden Ostrava – Praha, tady už potřebujete kouknout do Idosu, ale na KJŘ to furt není. No a dostáváme se k té menšině cestujících, kteří jsou schopni/ochotni se vydat napříč republikou s více přestupy, a nemusí jít nutně o šotouše. Jel jsem třeba na vodu ze St.… Číst vice »
Ja bych i uvital i linkove jizdni rady, podobne jako MHD… chapu vyznam souhrnych jizdnich radu na nejake trati, ale v soucasne historicke podobe se tim malo kdo nejak ridi…
Bohuzel podle trati vznikaji i linky. Typicke treba na trat 210, rozhodne mi vic rekne linka S8 nebo S88 (drive pouze S8), natoz oddelena trat 212, ackoliv by mohla existovat pekna linka spojenim techto dvou trati tak aby navazovala na hlavni trat Praha-Benesov,…
Kazdopadne souhlasim u hlavnich trati, jinak stejne jizdni rad si musi clovek sestavit podle vychozi a cilove stanice bez ohledu na cislo trati…
Linkový JŘ MHD má nevýhodu, že vidím odjezdy pouze z dané zastávky, nikoliv i příjezd do další.
V traťové tabulce se také běžně uvádějí jen odjezdy, příjezdy jen u významnějších stanic (přestupních).
To přece v linkovém právě vidíte, nevidíte to v zastávkovém.
Omlouvám se, zaměnil jsem linkový za zastávkový, protože většinou jsem se u MHD setkal se zastávkovým, příměstské autobusy využívají spíše linkový.
Kecáš! V linkovém vidíš vše! Pleteš si to se zastávkovým, Bobeši!
Protože pobyty jsou asi tak na půl minuty. V Brně mají nahoře seznam zastávek a uvedenu minutovou vzdálenost od aktuální. Takže jestli jede spoj ve X:45 a nahoře v seznamu je cílova zastávka označena 21, tak vím že na ní budu Y:06 Velmi intuitivní systém. Celkový jízdní řád pak vypadá takto třeba: idsjmk. cz/jrady/44.pdf?date=12.03.2018
Pro zaměstnance je důležité číslování spíše podle pomůcek GVD, příp. konkrétnějí podle TTP, číslo podle KJŘ mi toho moc neřekne.
No, zrovna trať 250 je ukázkou historického čísla, které dnes už nedává smysl (mělo by se prohodit 250 a 260) – málokdo dnes už ví, že 250 byla před koridorem hlavní tah.
Hm. Ale většina vlaků (veškerá regionální doprava)na 250 jede právě ve směru Tišnov – Vranovice. Takže špatný příklad. Jinak za mě se jedná o nepodstatnou kravinu a SŽDC, by se měla zabývat úplně něčím jiným…
Aby v zápětí za 2 roky zase začaly EC jezdit přes Havl. Brod kvůli výluce na 260… 🙂