SŽ žádá o územní rozhodnutí k elektrizaci tratě Veselí – Velenice, tendr na projekt je ve finále
Stavba zahrne vedle elektrizace i vylepšení všech stanic na trati.
Správa železnic (SŽ) posunuje přípravu vylepšení a elektrizace 55 kilometrů tratě 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice. Na jihočeském krajském úřadě požádala o územní rozhodnutí, což vyplývá z aktuálního oznámení úřadu, které je určené ekologickým spolkům. Samotná žádost od SŽ doputovala na úřad už na podzim.
„Vydání územního rozhodnutí předpokládáme v řádu dvou měsíců,“ sdělila mluvčí SŽ Nela Friebová s tím, že zahájení stavby směřuje Správa železnic na konec roku 2025. Hotovo by mělo být o tři roky později.
Ve finále je i tendr na projektanta, jehož vítěz zhotoví dokumentaci pro stavební povolení a pro provedení stavby. Nabídky se podávaly do 11. ledna, na profilu zadavatele je informace, že probíhá vyhodnocování. Předpokládaná cena je 252 milionů. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracovalo sdružení Sudop Praha a Sudop EU za 51 milionů korun. Předpokládané celkové investiční náklady stavby činí 10 miliard korun.
Stavba zahrne vedle elektrizace i vylepšení všech stanic na trati (Nová Ves nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Majdalena, Třeboň, Lomnice nad Lužnicí), kde budou zřízena nová vnější nebo poloostrovní nástupiště. Rekonstruovány budou také všechny zastávky. Trať bude upravena pro rychlost 120 km/h.
Dojde také k náhradě stávajícího přejezdu se silnicí I/24 u Suchdolu nad Lužnicí novým nadjezdem. Součástí stavby bude i osazení tratě systémem ETCS.
Elektrifikaci tratě číslo 226 dala zelenou studie proveditelnosti z roku 2017. Ta mimo jiné zmiňuje význam trati jako možné odklonové trasy pro nákladní dopravu v případě potíží na I. či IV. koridoru. Jako konkrétní příklad uvádí přestavbu brněnského železničního uzlu, která výrazně zkomplikuje průjezd moravskou metropolí. Nákladní doprava by tak mohla mířit do Rakouska přes Velenice. Elektrizace by měla být hotová před tím, než se v Brně poprvé kopne.
Trať je dnes tranzitní nákladní dopravou fakticky nevyužívaná. SŽ přitom poukazuje na její příznivé sklonové poměry, které jsou srovnatelné s koridorem.
