SŽ má první stavební povolení pro koridor na severu Budějovic, týká se i vlečky do Budvaru
Nemanická spojka. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Vláda loni schválila přípravu NemaŠe v režimu PPP, stavbu by měl tedy zafinancovat a zajistit soukromý koncesionář.
Neví někdo, jestli Budvar tu vlečku využívá? Podle toho, jak to tam znám, tak vede do opačné části podniku, než je distribuce.
Využívá
Díky
Před několka lety Budvar psal, že vlečku využívá hlavně k návozu chmele. Hotové pivo odváží kamiony.
Tak teď když už je IV.koridor skoro celý nově přestaven, tak bychom konečně mohli začít stavět paralelně s ním něco na úrovni 21.stol, ne? 🙂 třeba VRT.
Já bych oželel v tomto případě VRT, mně by stačil sjezd z VRT u Benešova nebo novou trať Praha – Benešov klidně na 160 nebo spíše 200, ten chybějící úsek NemaŠe a pokračování z Budějc směrem na hranice (ideálně přes Krumlov) zase na 160 – 200. Toť úplně stačí. I současná trať patří k tomu nejlepšímu u nás.
Rozhodne. ČB-Linz by to chtělo zkrátit na hodinu
To ano, pak to bude velmi konkurovat IAD a prakticky by to mohlo smazat autobusy končící uprostřed ničeho (industriezielle)
Me by se libil i novej tunel do Nemecka za Ustim … jinak ten zbytek mi prijde takovej zbytecnej.
Zastavky v polich bez poptavky, ignorace nejakych smeru do ciziny (Mnichov, Norimberk), bez napojeni na letiste. Ten prinos tam za ty penize neni. Navic pak nejspis vyplave i hodne veci, kde jako ‚usetrili‘ a tak tam budou nejspise i prejezdy a dalsi zverstva.
Dobře, já bral úsek Praha – ČB. Jinými slovy čistě samotný IV. koridor a ne část v souběhu s I.
VRT by si v relaci PH – ČB na sebe nevydělala. Spíš ještě napřímit trať mezi ČB a Horním Dvořištěm (a doufat, že se Rakušáci chytnou za nos a udělají nějakou optimalizaci v úseku Summerau – Linz) a udělat přeložku Uhříněves – Benešov. Víc fakt nemá cenu dělat.
Samozřejmě, to byla nadsázka :). Praha-ČB za 90 min bude za mě paráda. Jedna z nejrychlejších trati v ČR
A až přibude SC linka bez zastávky v Táboře a s novým tunelem v sevetine, tak to bude i min jak 90 min. Tak 80-85.
Já myslím, že ta kraťoučká zastávka v Táboře nezmizí ani u SC a mně nijak nevadí.
Je to docela rozdíl mezi budováním dálnic, kdy od stavebního povolení k zahájení prací stačí měsíce. Zde to je více než rok.
PPP je náročnější.
Když dobře proběhne výběrové řízení, jinak se taky odkládá.
tak teď už by SŽ měla jít na CK MD a začít řešit Bene – Praha, jenom přece tímto tempem je nejvyšší čas začít to aspoň malovat…
Je az usmevne, ze nejvelkoryseji jsme postavili tu cast koridoru, ktera ma ze vsech asi nejmensi vytizeni…….aneb chybejici chimera o paralelni VRT.
Dálnic se aktuálně staví 245 km z chybějících 600. A dalších 48 km by se mohlo začít stavět ještě letos.
Ale na tý železnici to je nekončící utrpení. To je až nepochopitelný…
Stát, 90. léta, auto je řešením všeho a železnice je prohnilý komunistický systém, to si myslím, že je to vysvětlení, které mě praštěného kolejnicí to…
A předtím v 80 létech ta železnice zažívala nebývalý rozkvět, žejo?
Narážím na to, že v 90 letech se kopalo na železnici mnohem víc a byla to dlouho odkládaná těžká údržba.
Elektrizace Brno-Třebová, elektrizace Brno-Přerov, to už si kolejnicí praštění nepamatují? A proč ne?
Elektrizace Brno – Třebová, kde se jezdí 70 km/h, byla to pravé terno ?? Nebo 1. koridor s vynecháním nejdůležitějšího úseku okolo Orlice, a nepřevedení na střídavý proud. O tom záměru změny el. proudu jsem četl už za socialismu v časopisu Urbanismus v 80.letech, ale v 90. letech jsme to zase nepovažovali za nutné. Fakt je ovšem ten, že náš stát měl v té době daleko menší zdroje, než dnes, a žádné dotace z EU. Aby to bylo trochu spravedlivé 🙂
A ve vládách byli lidé, kteří nikdy vlak ani neviděli.
70 km/h možná v nejpomalejším úseku.
Převedení na střídavé napětí by bylo na hodně dlouhé lokte, mj. s nutností aby dopravci (tehdy téměř výhradně ČD) měli dost odpovídajících vozidel, což tehdy taky bylo mimo realitu.
Jinak 1. koridor (tzn. Děčín – Břeclav) se dělal až někdy do roku 2004 (jednu z posledních akcí si vybavuji Choceň). No a pak tedy po 10 letech žst. ÚnO. O. K., ÚnO – Choceň „koridorizováno“ až o dalších 7 – 9 let později.
A hlavně vlaky tahaly furt ty samé mašiny jako v 60. letech (náklady) resp. 80. letech (osobka), akorát jich jezdilo čím dál míň, tak se problém s výkonovým omezením 3 kV přenosu nejevil jako podstatný. Přiznávám, že i já jsem si tou dobou klepal na čelo, co ti Slováci hodlají blbnout s přepínáním, když mají do daných podmínek perfektní řadu 131 a na stejnosměru lze téměř vyhubit místa s přerušeným napájením, zatímco střídavina má vypínačky „pevné“. O nějakých střídavých měnírnách nebo 6 MW strojích na nákladech (jedoucích typicky stovkou) se tehdy fakt nemluvilo. 😉
Bohužečl máme stejné příjmení.
Předtím se tam jezdilo 40 km/h
Je to z asi 750 km, ale myšlenka je stejná.
Já to celkem chápu – stát nebo spíš politici preferují silniční dopravu, protože tam je ze strany voličů poptávka.
ČR má 6200 obcí a 1500 železničních zastávek. Kdosi tady navrhoval obce sestěhovat, úřad vydá příkaz, všichni přece poslechnou.
Navrhoval to NERV. Já s tím třeba souhlasím, ale říkejte to starostům, protože jimzrušíte spoustu pašalíků.
A třeba by to pomohlo i školství, kdy by taková jedna obec měla třeba jednu školu (ale více budov), a tu jednu školu je schopná obloužit pomocí menšího počtu režijních pracovníků. Učitelů ale bude v podstatě stejně.
njn a stat mezitím bude mit 3 orgány na rizení plavby na vodě ( Povodí , SPS a ŘVC ) … At stat jde příkladem …
přesně, a to povodí je prosím 4x!!!
Zní to velice logicky, ale nejsou za tím jen pašalíky samostatných obcí. Znám několik obcí, které byly během osmdesátek sloučeny s většími městy a po revoluci se opět trhly. V jedné takové jsem bydlel a ten obecný pocit „jak se na periferii se.e“ byll velice silný napříč obyvatelstvem. A u toho slučování škol bych byl taky opatrný směrem k univerzálním řešením. Nebavím se o nějakých 2 vesnických malotřídkách, ale obecně, čím větší škola, tím více patologických jevů a méně efektivity – mám na mysli výuku, nikoli režie.
těch obcí máme opravdu moc. A ty náklady na fungování jsou veliké, místo rozvoje obcí platíte další provoz OÚ (budova, úřednice,..) starostu, místostarostu ( ano jsou to placené funkce i pro neuvolněné a není to vůbec málo! ). potom každá obec potřebuje mít svojí jednotku JSDHO, školku, školu. A tyto věci obec dost finančně vyčerpávají. Přitom pak do školky/školy chodí i děti z okolích obcí a často tyto obce vstupují do dalších spolků a uskupení ( dnes dost rozšířený mikroregion apod), spolek pro odpadové hospodářství atd… protože ono se pro spoustu věcí (nákup služeb, dotace apod) lépe vystupuje, když zastupujete… Číst vice »
Politické priority. „Chceme dálnice.“ Je to naopak, bohužel, dost pochopitelné.
Koukněte na rozpočet SFDI. Pěnez je na železnicic dost a kdyby si železnice sama nevynucovala vendor lock tak se mohlo vesele stavět. Ale když musí být na všechno správný razítko které má minimum schopných dodavatelů tak se není čemu divit že se skoro nestaví.
No jako jo, ale aby se to narovnalo počínaje od masivního rozvoje infrastruktury automobilismu dejme tomu počínaje polovinou 60. let, tak by to nyní muselo být desítky let asi tak 3:1 ve prospěch vlaků (nebo tedy tak 2:1 se započítáním i krajských/městských peněz na silnice).
Tak ještě plavební cesty, a trubní vedení, to je taky doprava.
Proč vodovod skoro do každého domu ….
A teď si pojďme říct, jestli k rozvoji nějakýho města či oblasti pomůže víc ta dálnice a nebo železniční zastávka nejde v katastru v polích
A je nějaká vůle ty zastávky v polích systematicky posunovat k centru obce?
Občas se něco podaří, ale je to hodně často dobrý porod a když se tomu má spočítat ekonomika, tak je občas lepší ani nezačínat. Přesun zastávky je totiž investice, ale když se postaví na tom samém místě, tak to může být oprava, ale že to stojí v podstatě stejné peníze je jedno, když to jde každé z jiného chlívečku (investice a údržba).
Tu a tam se najde i pozitivní posun. Např. nově zřízená zastávka Vlkov-Osová, která je fakticky blíže aglomeraci.
https://zdopravy.cz/na-vysocine-zrusili-stanici-nahradili-ji-zastavkou-blize-zastavbe-223383/
To víte v době kdy se všude v Evropě stavěli dálnice ve velkém tak u nás vládli komunisté kteří budovali raději těžký průmysl (který byl oproti západu u většiny stejně zastaralý takže se u většiny neudržel a udržovali skanzen jak na silnicích tak na železnici. A přijde mi logické že se stát snaží dodělat dálnice dokud je na ně možnost čerpat dotace, což znamená velice pravděpodobně do roku 2029 toho dostavět co nejvíce. Plus 70% voličů železnice absolutně nezajímá a zajímají je právě dálnice.
Železnici jako možnost dopravovat se z jednoho venkovského sídla do druhého za tržní jízdné (bez dotací), tak na venkově toto zajímá tak odhadem 1% tamních voličů nebo snad 2%, ať nežeru.. Ale možná přeháním a je někde za desetinou čárkou.
Mimoúrovňový rozplet pražské a plzeňské (do budoucna taktéž dvojkolejné) nebude?
je tam na to místo?
Tak se koukněte na tuto vizualizaci
https://youtu.be/0lH-n9krozg?si=CAYOE5kooVOxVC1l
Nevypadá to
Dle studie proveditelnosti ŽUČB: Bude přesmyk kus severně od stanice České Budějovice. Už je tam podjezd, kdy odbočuje nevyužívaná vlečka na Pražské sídliště. Tento podjezd se využije a trať povede zpět nahoru na násep.
To je zajímavé. Ale co část Nádražní ulice od Pekárenské k ulici GP? Zamýšlená nová kolej se tam nemůže vejít.
Může či nemůže? Toť otázka. 😉
https://mapy.cz/letecka?x=14.4846905&y=48.9829578&z=18
Myslíte vlečku do Budvaru zmíněnou v textu, že… 😉
Je pro ŽUČB lepší spíš traťové, nebo směrové uspořádání? A co v budoucnu, kdy bude dvojkolejka nejspíš na Krumlov? Přechod souprav mezi tratěmi, versus obraty. Kde je osobní depo a fekálky? Jak moc bezkolizně zapojit ranžír? To vše je třeba zohlednit.
Dvoukolejka na Č. Krumlov je úplně mimo jakékoliv projednávání, ta prostě nebude. Ale máte dobrou paměť, před několika lety se o tom jednalo.