SŽ dokončila opravu písecké nádražní budovy, vrátila jí historickou podobu
Nádražní budova Písek po opravě. Pramen: Správa železnic
V prvním patře se zrekonstruovaly bytové jednotky, podkroví budovy je podle SŽ stavebně připraveno pro budoucí komerční využití.
A jak to dopalo při rekonstrukci s „nádražkou“ – tedy vlastně aspoň s nějakým tím jejím pohrobkem, který byl cestujícím už stejně v podstatě k ničemu (i kvůli hloupé provozní době)?
Kde jsou ty doby, kdy u toho touto rekonstrukcí zlikvidovaného krytého průchodu vedle budovy fungoval ještě aspoň i kiosk s občerstvením (a lahvovým Platanem 11°) …
A proč by se měly rekonstruovat budovy, které pak nikdo nebude chtít používat (ať bydlení, tak třeba podnikání a jiné pronájmy)?
Tak máme budovu , pokladny, čekárnu a placené WC. A co zbytek tj. bezbariérové nástupiště by nebylo ? Nejsem kamzík….
Musíte počkat. Nejdřív se dělá rekonstrukce budovy a za pár let přijdou třeba na řadu nástupiště.
A glajzy až nakonec. 🙂
V Písku jsou nástupiště opravdu pro kamzíky, nevím jestli všechna, ale když jsme jeli od Tábora tak jsme vyskakovali docela shora. Tady se mi více líbí plzeňský model, napřed oprava nástupišť potom až budovy.
Příliš nízká nástupiště mohou být i zdrojem zpříjemnění služby. Pamatuji si v jedné větší stanici výpravčího, který s oblibou pozoroval vystupující paní a slečny v minisukních a nemohl si to nízké nástupiště vynachválit.
V Brzku bude všechno i nástupiště.
Nádhera!
To je strašný. Tohle rozhodně originální podoba není, spíš naopak. Hladká fasáda zmrzlinových barev, chybějící šambrány a ostatní členění včetně krovů a protipožární technicistní dveře jsou vidět na první dobrou. Nadpis nechápu.
Domy po opravě tohohle ražení bych přirovnal k lidské tváři, kde namísto očí, nosu a pusy je jen pokroucená kůže.
Jo? Proč? Vždyť vypadá pořád stejně. Sice přišla o šmuky, ale otázka je kdo a kdy o ně přišla. Je totiž evidentí, že před touto rekonstrukcí už je neměla.
Taky se to mohlo zbourat a nahradit přístřeškem
Chápu to od vás jako drsný humor, takže máte palec nahoru. Ten dolů, co jste dostal, nechápu.
Já nadpis chápu.
http://rpdraha.cz/wp-content/uploads/2018/09/Pisek-1900-sb.-Simbartl.jpg
Ono je na jednu stranu chválihodné, že se nádražní budovy opravují. Na druhou stranu mnohdy bývají budovy úplně prázdné. Dálkově řízená stanice, bez pokladny, bez restaurace. Byty v patře prázdné…
Jo, kde je rok 77, kdy nás vyhodili z bytu na nádraží, kvůli politice. 🙂
Okolo roku 1900 bylo ježdění vlakem i pro relativně bohatší lidi celkem vzácná věc. Tak se šlo na vlak dost brzy, na nádraží odložili kufry u zaměstnance, aby je dráha převezla ve služebním voze, pak se šli najíst do restaurace – nádražní restaurace tenkrát patřily k nejlepším podnikům ve městech – a koupili si lístek, který před odjezdem ještě na nástupišti zkontroloval zřízenec. Se zbylými zavazadly pomohl do vlaku nosič. Lokomotiva dobírala vodu, během této doby poslal restauratér pikolíka prodávat párky cestujícím ve vlaku – jak to popisuje Hrabal. O nákladní dopravu se starala taky hromada lidí, jak o přepravy… Číst vice »
Mě treba přijde zajímavá varianta, kterou rozjeli v Lužických horách, a sice využít patro nádražky jako ubytko. Viz Jedlová a brzy i Krásná Lípa. Na spoustě stanic s turistickým potenciálem si to dokážu představit jako dobré řešení.
To jo, na pár místech to jde, ale to jsou opravdu výjimky.
… ale s noclehárnou za 10Kč ! (WC)
S jakým komerčním využitím se počítá v tom podkroví?
Vždy se tam v těchto budovách dobře sušilo prádlo.
Vrcholem komerčního využity budou velkoformátové reklamy a automat na kafe co bere jen mince…a nebude vracet.
A kdy se zkulturní (alespoň vysoká nástupiště, když už ne podchod) kolejiště?
Jen doplním, že takhle vypadalo historicky nádraží v Písku (schválně kolik najdete rozdílů) – viz historické foto: https://mapy.cz/zakladni?source=pubt&id=15212452&ds=1&gallery=1&sourcep=foto&idp=1195859&x=14.1427650&y=49.2966500&z=17
Au, to jste mi neměl dělat:) Velmi pěkné nádraží to bylo.
Určitě je dobře, že se to opravilo – o tom žádná.. A je to také v pěkných barvách – světlá omítka a tmavá plasticita.
Rozhodně to ale není historický vzhled – je to jen a pouze parodie na přibližně prvorepublikovou sanaci/opravu, dále mi vadí, že kolem oken není na fasádě tmavé „orámování“ Plasticita pod střechoou opravou zmizela, obloučky u oken zmizely… Fajn by bylo kdyby se to opravdu fasádou vrátilo do doby výstavby R-U s výraznými fasádními prvky – někdo to při rekonstrukci jde – a tady to nešlo… Každopádně díky za rekonstrukci alespoň do téhle nepovedené podoby.
Tak to je snad poslední budova na Protivínce a teď hupky dupky na to co má Správa železnic jako základ. Tedy postarat se o dopravní cestu. Jde o to zda začít dráty, když máme příští rok to 30. výročí /ne)dokončení elektrifikace trati 200. Nebo nástupišti, když už máme ta nízkopodlažní vozidla ale také nízkopodlažní nástupiště. 😀
vypadá vážně nádherně
Při vší úctě nevypadá. Veškerá plasticita původní fasády je pryč, což by se asi i dalo přežít, co však odpustit rozhodně nelze je jednak při nejlepším silně rozpačitá barevnost, ale zejména použití omítkové směsi v soklových partiích objektu – takto to bude do dvou let zaplivané, odřené, no prostě nechutné. Jediné, co lze na výsledku relativně pochválit, je oprava litinových sloupů zastřešení prvního nástupiště.
Kdysi se dělala chyba tím, že se to nahodilo cementovou omítkou nebo rovnou umělým kamenem. Ten vlhokost ve zdivu uzavřel a ta tím pádem vzlínala výše, až nad cement.
Tak se začaly používat prodyšné sanační omítky, které zároveň odpuzují vodu. Tady by správně měly být.
Mnohem rozumější by bylo sokl, minimálně u peronu, kde se o něj budou opírat cestujíc čekajcí na vlak řešit obkladem, třeba i s odvětrávanou mezerou, pokud to řešení vyžaduje. Nicméně bych očekával, že pokud měl objekt problémy se vzlínáním vlhkosti od základové spáry, bylo toto v projektu řešeno návrhem vhodného zásahu. Jediná voda, která by tak sokl ohrožovala, je odstřik, jenž nad zastřešeným nástupištěm lze téměř vyloučit.
Jo, a jak se pod jiným článkem píše, že by radši měl Unimog buňku nemusel hodinu čekat na připoj… barák jak kráva, pokřovní být a co to přináší nového? Jsou tam Alza boxy/balíkovna? Trafika? Něco lepšího než kafe z automatu? Vecerka? Pekarna?
66mio za hezčí barák co cestujícím nepřináší nic. Navíc to klidně mohlo mít FVE a tepelné čerpadlo, ale asi je snazší navýšit ceny, než ušetřit na energiích.
Byl jste někdy v Písku? Přímo před nádražím je Tesco. Od města odděleno frekventovanou silnicí. Co byste si tam představoval, aby se to uživilo?
Ne každý navštěvuje tyhle nechutnosti typu hypermarket, kde se zdržíte hodinu a nakoupíte milion dalších zbytečností.
Raději bych měl na nádraží místní pekárnu než Relay a KFC.
A vy ji uživíte? Kolik takových lidí je? Kterou místní pekárnu? Tu co dodává do toho Tesca? Nebo máte na mysli spíše rozpékárnu polotovarů z velkopekáren? To není o tom, co kdo má raději, ale co je schopno se tam uživit. Ostatně, i v tom supermarketu se nemusíte zdržovat hodinu a nakoupit tam zbytečnosti. To se dá zvládnout i za 10 minut. Spíš právě utratím za zbytečnosti v tom malé místním obchůdku s vlastní produkcí než v tom velkém obchodě, kde mne to žene ven už svým prostředím.
Já jako cestující určitě raději vystupuji na pěkném nádraží, než někde mezi troskami. Myslím si tedy, že přínos pro cestující malý není.
Akorát, že v Písku se reálně od vlaku chodilo bokem kolem staniční budovy kde byl přístřešek a průchod co teď dali pryč, ne skrz budovu, protože by to ve víc lidech zdržovalo. Ne že by ten průchod byl kdovíjaký, ale aspoň to bylo o pár metrů víc pod střechou. Pro cestující spíš horší.
Jídelnu na nádraží snad dokončením rekonstrukce nezrušili…
Pekárna ve Zlivicích u přejezdu. Dá se tam i zastavit autem.
To vypadá jak panelák obložený polystyrenem 🙁