SŽ chystá výměnu mostu na Bechyňce, je třeba sejmout památkovou ochranu
RegioPanter při testování na trati Tábor - Bechyně. Foto: Jan Chaloupka / České dráhy
Nosné konstrukce mají být vyměněny za věrné kopie, spodní stavba z kamenného zdiva zůstane zachována.
No, z hlediska výsledného dojmu se rekonstrukce mostu přes hracholuskou přehradu moc nepovedl. Nový most je prostě obluda. Kdyby na ní alespoň navázalo nějaké zlepšení trati. Na druhou stranu ocelový most nevydrží věčně, navíc ten v Bechyni ani nevyhovuje provozně. Samozřejmě, že by se dal nahradit mostem, který vypadá stejně subtilně, protože dnešní kvalitnější ocel by to umožnila, ale CAD vám prostě takový most nenakreslí. Z hlediska zachování materiálu nemá cenu most zachovávat, protože to nikomu nic neřekne a každá obnova by využívala současný materiál. Ztráta nýtované konstrukce je určitá ztráta. Řešení je opět z mostu někde udělat lávku, ale… Číst vice »
Článek není o mostu v Bechyni, ale o mostu na Bechyňce (trati 202) v Táboře.
Kde je ta obluda? https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%88ovansk%C3%BD_most#/media/Soubor:Pnovany_bridge_after_refurbishment.jpg
V tom vašem příspěvku se orientovát. Most je obluda protože nepoužily příhradové nosníky (žebrované), ale plné. Proto působí bytelně.
CAD nakresli to co do něho zadavate.
Škoda že není nýtováný, co si zadavatel zmrví to má.
„SEJMOUT památkovou ochranu“ – jdu blejt, pane Šindeláři…
Co je divného na odborném termínu „sejmutí památkové ochrany“?
Vyznačte nám, prosím, podrobněji situování toho vašeho odporného páchnoucího výtvoru, abycho do něj náhodou nešlápli !!!
Nějak se do těch mostů pustili.
A proč by to nemohlo vyměnit co je na tom divného mně v kuchyni taky vyměnily sporáky. Nic nevydrži na pořád. I přez sebe lepší údržbu to má věřte.
Doporučuji si třeba něco zjistit o mostu Golden Gate… 😉
Je sice mladší než ten na Bechyňce, ale ve srovnání s tím táborským mostem je postaven v naprosto extrémních podmínkách. Nicméně díky kvalitní pravidelné (téměř konstantní) údržbě jistě vydrží ještě velmi dlouho…
Jedná se sice o lehce extrémní porovnání, ale reaguji na porovnání životnosti železničního mostu s životností sporáku, takže si to zřejmě mohu dovolit… 😀 🙂
O Golden Gate slyšel a na fotkách ho viděl asi každý. O tomhle mostu slyšim poprvé.
Ale má pravdu. Nic nevydrží věčně. Ani strop jeskyně Macocha. Teď je z toho propast.
Je otázkou, jakou historickou a symbolickou hodnotu má obyčejný železniční příhraďák. To je totiž Golden Gate pod Vyšehradem, na Bechyňce, přes Orlík… kde si kdo vzpomene.
Historická hodnota spočívá v tom, že to dneska již nikdo neumí udělat. Jenže ona to není pravda, výpočet příhradového nosníku se stále učí. https://docplayer.cz/9512195-Zaklady-stavebni-mechaniky.html
Pro srovnání originální práce z roku 1864:
https://archive.org/details/lehrbuchdertech00rittgoog/page/n7/mode/2up
Rád bych upozornil, že se nejedná o „obyčejný příhradový nosník“. Hodnota konstrukce spočívá ve využití oceli (dnes se používá ocel jiných složení), která se nesvařovala ale nýtovala navíc z velice drobných prvků. Most je díky tomu úžasně subtilní. Stačí se z blízka podívat na tu konstrukci. Dnes se již takto mosty nestaví. Je to vidět na náhradách ocelových mostů, které SŽ provádí. Lehké a elegantní nýtované konstrukce jsou nahrazovány mnohem robustnějšími a méně atraktivními. Dneska by výroba podobného mostu znamenala výrobu speciální oceli, a obrovskou pracnost, kterou již dnes nikdo nezaplatí. Proto je důležité udržovat památky. SŽ bohužel na památky… Číst vice »
Tady je docela dobře vidět o čem píšu. Stará konstrukce je složena z obrovského množství drobných prvků, což jí dává lehkost a eleganci. Zároveň byla výroba této konstrukce neskutečně pracná a složitá. Nová konstrukce je banální – pár svařených Íček. https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/novy-viadukt-na-plzensku-stavari-otaceji-kolem-jeho-osy-40253345
Takže v první řadě jde o most a ne o provoz přes něj probíhající.
Tak holt dřív neuměli vyválcovat pořádný profil, takže to „lepili“ takhle.
Hlavně bych řekl, že dřív neuměli kvalitně svařovat, jinak by to prostě svařili už tenkrát.
Tak oni v te době neuměli svařovát. Svařování je až od roku cca 1938, až kolem roku 1945 vytlačuje nýtování.
Jenže lehkost a elegance vám přechodnost vozidel a bezpečnost provozu nezajistí.
Jako strojní inženýr upozurňuji, že se jedna o obyčejný příhradový nosník, místo svařování se použivala technologie nýtovýní. Je to z oceli, kterou dnes koupite ve Feroně ve velkém.
Prý nezaplati. Ano výroba bude pracna, odhad ceny dvojnasobek oproti svařování, ovšem usazení na místo bude díky mechanizaci snažší. Což cenu sniži….
Subtilnost konstrukce způsobuje koncetrace napěti ve vyvrtáných dírách…….
Taky je na ty extrémní podmínky nadimenzován. Zajímalo by mě, jak se třeba na takovémhle mostě vyměňují dráty v hlavních nosných „lanech“?
A je už známo jak dopadly ty zkoušky prechodnosti panteru na bechynce?
Jj, taky by mne zajímali i další kroky ve směrování budoucnosti Bechyňky. Chápu diskuze je o mostě, ale… Má-li někdo s obeznámenějších něco bližšího k dalším krokům a vývoji budu povděčen za nějaký odkaz. Panter se zkoušel, … a ví se něco? Co s napájením, zrekonstruovat původní, když už by se nějaká ta vozidla našla, měnírna je zánovní, nebo se opravdu přejde na 25 kV st? Co výhled na omezování peněz do méně strategické infrastruktury, díky Covid-19? A tak… Díky, O.
Tak k čemu ta „památková ochrana“ teda je, když je možné ji odstranit jen na základě „rozmaru“ SŽ …?
Ostatně nedaleko Tábora je obdobný (nebo spíš ještě horší) příklad… ano, myslím most u Červené nad Vltavou.
„významné korozní oslabení a únavové trhliny v krajních příčnících“
To je jen takový rozmar, žejo. Už z letecké fotky je přece poznat, že konstrukce je ve skvělé kondici, na to tam expert nemusí ani jezdit, aby to věděl.
Jenom aby to byla pravda. Ona SŽ taky lže jako když tiskne když jde o prosazení záměru.
Jako na Mšence. Tam taky dávali pomalé jízdy jen tak, aby měla pražcová a štěrková lobby co žrát.
Musí se nafutrovat, než ji nastane doba ledová a hibernace…
Aspoň kdyby tisknout uměla…😂
Kdyby SŽ železnic nekašlala na údržbu a starala se řádně o majetek, který jí byl svěřen, tak by pak nebylo nutné řešit „významné korozní oslabení a únavové trhliny v krajních příčnících“.
Takže pokud se opět povolí sejmutí „památkové ochrany“, tak je to pro SŽ jen další „krásné“ potvrzení toho, jak může nakládat s historickými stavbami a jak si může ulehčit svoji práci…
* SŽ nekašlala
(oprava)
Asi tak. Jako může bez povolení bourat a upravovat budovy a vždycky se lživých důvodů najde dost a taky dost lidí kteří za tou lží budou stát. Možná z toho mají prospěch.
A kolovrátek jede dál, všechno co nejsou psychotické fabulace Jiřího H. jsou totiž lži…
Únavové trhliny údržbou nevyřešíte. Únava znamená, že vám ocel ztratí pružnost. To musíte nahradit celou příčku, což se v nýtovaných konstrukcích blbě dělá (ono se to děla obecně všude blbě). A pokud to budete dělat po příčkách a postupně jak budete objevovat trhliny, tak proděláte na opravě spousty peněz.
Bohužel podudržovanost drah způsobila, že ocelové skvělé konstrukce našich dědečků jsou staré více jak 100let. Ale bezpečná doprava se na rzí sežraném mostě nedá provozovat. Ano, nejsem místní, ale pokud se Správa železnic rozhodne investovat do takto drahé stavby, tak to bude mít asi nějaký konstrukční důvod.
Na počátku dvacátého století, byla váhová náročnost vlakových souprav nesrovnatelně nižší než na počátku jednadvacátého století. To je i případ zjištěný na Libenském mostě v Praze.
Typická lokálková řada ČD 310 (KkStB 97):
Dienstmasse: 29,0 t / 30,6 t
A to na 3 nápravách, tedy 10,2 tuny na nápravu. A ne 22,5 tun jako dneska na koridoru, do kterého patří i spojnice Hlavnícho a Smíchova.
No a Elinka? Tahle trať se nestavěla pro parní provoz.
Elinka je od léta 2018 odstavená a těžko říct jestli ještě někdy vyjede
Víte něco blíž k důvodům odstavení? Nejmladší dítko se v ní ještě nesvezlo a já mu to nezodpovědně slíbil.
http://bluetrains.cz/galerie/historie-2/elektricke-vozy-a-jednotky/rada-em-400-0/
Uvedeno je 27 tun, což je méně než ta 310.
Eventuální prodloužení životnosti masivní výměnou a zesílením hlavních nosných prvků konstrukce nezajistí dlouhodobé zlepšení stavu a parametrů infrastruktury ani snížení objemu prostředků nutných na zajištění provozuschopnosti dráhy,“ – tohle je přesně důvod i k výměně mostu na Výtoni.
Třeba tohle bude zkouška na menším Mostě jak udělat věrnou repliku, než se pustí do většího mostu na Výtoňi.
Aby to Výtoň do té doby vydržela…
A v nějaké vzácné chvilce oddechu nespadla…
Je to sice hnusný, ale pokud by Výtoň spadla, tak by následující kroky byly daleko jednodušší. Protože z režimu „rekonstrukce“ se dostáváme do režimu „havarijní opravy“.
Takto velký spadený most neopravíte, tam by byl režim novostavba. A maximálně by tam byl mezikrok provizoria.
Mám za to, že dopravní infrastruktura by měla být hlavně funkční a v co nejlepším stavu. Mám sice památky rád, ale není to Karlův most s nějakou ultra historickou hodnotou. A běžný člověk potřebuje jezdit. Takže si myslím, že starý unikátní most je možné nahradit novým unikátním mostem. I vyšehradský most by to potřeboval.
Vyšehradskému se to už jednou stalo.
Tak se to stane znovu.
Bude-li to aspoň optická replika, pak nevím, proč by s tím měl mít někdo jakýkoli problém: kdyby se v případě mostu pod Vyšehradem nejednalo o změnu dosavadní situace (= mezi oběma břehy měly zůstat jen dvě koleje a ve stejné poloze) a šlo by jen o náhradu vzhledově replikou dosavadního stavu s lepšími parametry pro provoz (únosnost, rychlost pojíždění, hlučnost), tak by se nad takovou náhradou nikdo ani nepozastavil – a dojde-li k něčemu takovému v případě mostu v Táboře, pak není žádný rozumný důvod k protestům..
Porovnejte, jak dlouho trvala výměna železničního mostu pod Vyšehradem, tuším před sto léty a jak dlouho bude trvat výměna tohoto mostu ve století jedenadvacátém.
Ono se nyní nebude nijak sahat do pilířů, tzn. stejně jako před 100 lety půjde o „nasunutí/vybudování nové konstrukce na dosavadních pilířích“?
Nebo že by bylo srovnáváno nesrovnatelné (nejen technicky, ale i např. co do stavebních norem atd.)?
Tenkrát se do pilířů pochopitelně sahalo též, zvyšovaly se. A jasně, samozřejmě, že tu do jisté míry srovnáváme nesrovnatelné, leč to, že naši předkové dokázali postavit železnej most, kterej vydržel prakticky bez údržby 120 let a zvládli to, narozdíl od „nás“, bez několikaměsíční výluky, je prostě fakt. Fakt hodnej obdivu a možná i podněcující zamyšlení, jestli neděláme něco špatně.
Skvěle. Tak uposlechněte vlastní radu a, ať už to „my“ znamená kohokoliv, zamyslete se Osobně si myslím, že nepřijdete na nic konstruktivnějšího, (nadávky na establishment jsou irelevantní), že je to srovnávání nesrovnatelného, a když budete hodně dobří, tak zformulujete, co přesně se nedá srovnat. My (čtenáři Zdopravy) si to jistě rádi přečteme. Děkuji.
Do stávajících pilířů se zasahovalo tak, že je zbourali
A do doby vástavby se počítá jen samotné nasunutí na pilíře nebo se výstavbou rozumí rovněž montáž mostního oblouku?
pod Vyšehradem se nasouvala nová konstrukce na nové pilíře. Takže úplně jiná situace a těžko to můžeš srovnávat…
A to si na tu samotnou výměnu vyčlenili 3 dny, a stihli to za necelé dva…
Vidíš a třeba v úseku Stříbro – Planá zvládali příčné zásuny ocelových konstrukcí mostů v řádech hodin…
Je spočítaná ekonomika tohoto projektu? Jaká je návratnost investovaných 160 mil. veřejných peněz do této lokálky při obvyklých ročních výnosech z poplatků na této trati?
Jde o opravu/rekonstrukci, při které se ekonomické hodnocení (z logiky věci) neprovádí.
Provádí. Je třeba si uvědomit, že nebude-li tento most, znamená to konec Bechyňky.
Jen pitomec dává finance bez ekonomického zhodnocení adekvátních přínosů, pokud je takový pitomec stát, není divu, že vyspělý svět touto mentalitou nejenže nikdy nedožene, ale naopak se stále vzdaluje.
Z logiky věci, i když se jedná pouze o provozní náklady včetně oprav, zvláště větších, je zcela namístě zvažovat … samozřejmě ne jen špatně provedeným počtářským způsobem, jak navrhuje Willy. Pochybuji ale, že postavit zcela novou trat (trati) místo stávající vyjde lépe, nechat Bechyňsko odříznuté od světa, resp. odkázané na pěší dopravu je asi nevhodné a neprůchodné, i když v posledním roce jsou podobné tendence moderní, a odhaduji, že veškeré náklady a škody spojené s železnicí do Bechyně i včetně této opravy mostu i včetně všeho provozu vyjdou lépe než veškeré náklady a škody spojené se silnicemi do Bechyně včetně… Číst vice »
A mimochodem – u staveb deklarovaných jako investice (což tedy není případ této stavby) je ekonomické hodnocení počítáno coby vztah mezi vynaloženými finančními náklady vs. získanými finančními + společenskými (na ty druhé jmenované jste ve své otázce pozapomněl) přínosy.
Stejné, jako se ptát na účelnost položení nového asfaltu na naší silnici, nebo opravu propustku tamtéž přes přítok Modřejovického potůčku. Zde by „ekonomika“ určitě „nevyšla“.
Tohle téma tu radši ani neotevírejte. Na Bechyňku šotouškům nešahat. 😀
Svěřit Dobré správě Eifellovku, do deseti let je tam „věrná kopie“.
Jsou chvíle, kdyby se optimisté měli popravovat. Konec citace.
Není pravda. Tak rychlá Dobrá správa není. A až to konstrukce Eiffelovky bude mít za sebou, bude nejlepší, pokud se to podaří, to tak nějak udělat i bez Dobré správy, neodbude se to tím, že v Paříži prostě jsou a budou jiné pozoruhodnosti, že Eiffelovka už prostě patří minulosti.
Tak ta věž v Paříži dost přesluhuje, původně měla být jen demo na pár let.
To víte – velké město = hodně starostí…
Z kartonu…
Mohl by mi někdo znalejší vysvětlit, proč je tento most chráněný? Byl vytvořen nějakou speciální technikou, apod…, nebo to je jen proto, že je starý?
Obecně je v České republice spoustu památek, památkových zón, atd a občas i majitelům nemovitostí navzdory.
Bohužel tím zde dochází k omezení vlastnických práv, někdy je to ku prospěchu, někdy špatně.
Bohužel zde chybí hledisko, zda-li má význam některé stavby v ČR zachovat jako památkové chráněné či nikoliv, protože to co je v jednom regionu památka může být vedle v regionu obyčejný objekt, kterých je tam hodně.
Já říkám už notnou chvíli, že je u nás přepamátkováno, jelikož musíme kdejakou barabiznu prohlašovat za památku.
Nehledě na to, že takto důležité objekty, které jsou v běžném provozu, by snad ani památkově být chráněny neměli, jelikož to značně komplikuje údržbu a případnou modernizaci.
Takový to, když se dva tragédi, kteří nevědí vúbec, ale vůbec nic, navzájem utvrzují, že mají pravdu. Zvlášť ten duhej, kterej tu zcela vážně tvrdí, že by památkově chráněnej neměl bejt ani Karlův most.
Něco jiného je Karlův most, kde se pohybují defakto jen chodci, a něco jiného, železniční most s pravidelným provozem.
Dobře, vy to v tom případě tedy znáte, tak mi jistě můžete říct, v čem je třeba zrovna tento most na Bechyňce tak unikátní, že je památkově chráněný.
Si to najdiv Památkovém katalogu, proč je chráněný.
Kdybyste místo toho plácání totálních kravin věnoval 5 vteřin hledání v googlu, už byste to věděl. Máme něco jako památkový katalog a tam je u každé památky samozřejmě uveden i důvod ochrany. A pokud nejste schopen si takovou snadnou věc vygooglit, opravdu nemá smysl vám cokoli vysvětlovat, protože by to na vás bylo stejně příliš složité.
(A jinak teda můžem bejt rádi, že už přes ten Karlův most nejezdí tramvaj, žejo.)
Ok, udělal jsem to já: Působivá a velkorysá stavba, která je součástí první elektrifikované dráhy v Rakousku – Uhersku, postavená v letech 1902-1903. Koncepce mostu zdařile vyřešila složitou terénní i komunikační situaci a je dobrým příkladem zapojení inženýrské stavby do krajiny. Z pohledu stavebně technického je most ukázkou vysoké řemeslné i technické úrovně stavební produkce na počátku 20.století. Když přejdu nic neříkající výplň, tak jediný důvod ochrany je ukázka úrovně stavitelství té doby. Což je bohužel přesně to co bylo zmíněno na začátku vlákna – je to starý, je třeba to chránit. Mimochodem koukněte na jiné dopravní stavby v katalogu.… Číst vice »
Byl jste rychlejší s příspěvkem, taky jsem se na to podíval (abych řekl pravdu, jsem ani nevěděl, že takový katalog online existuje).
Zdůvodnění mi připadá, jen vytvořené, aby se neřeklo, žádný extra důvod – jen (jak sám píšete) je to staré, tak to bude pod památkovou ochranou.
To, že vám něco přijde jako výplň, případně, že zachování dokladu úrovně tehdejšího stavitelství (což opravdu neznamená, že „je to potřeba chránit, protože je to starý) vám nepřijde jako dostatečný důvod k ochraně, svědčí pouze o vaší nulové erudici, co se této problematiky týče, nikoli o tom, že je to chráněno zbytečně.
Balast to je. Citoval jsem z odstavce „popis památkové hodnoty“ a ve vztahu k tomuto, je informační hodnota nulová. Každá stavba někdy vznikla a tudíž je dokladem stavitelství své doby. Proč nechráníme dnešní stavby i když jsou dokladem stavitelství nového tisíciletí? Odpovím si sám: protože jich je všude plno a nic už by se nikdy nepostavilo. Z toho tak nějak vychází, že památkově chránit je třeba ne ty stavby, které dokládají svoji dobu, ale ty které dokládají svoji dobu a jsou výskytem vzácné. A vysvětlení této vzácnosti bych čekal v popisu památkové hodnoty. Možná byste Vy, při své nenulové erudici,… Číst vice »
Tendenci chránit skutečně kdejakou 150, 100, nebo třeba jen 50 roků starou budovu (ó, jak vzácný případ čistého brutalismu …. ) je namístě krotit, ale všechno nerozvážně ničit, měnit,l nahrazovat kdejakou hrůzou a kdejakým šmejdem také. Ale je krásné, když tu tam nějaká stavba by si zasloužila památkovou ochranu hned jako nová, a to nikoli pro svou hrůznost.
„Balast to je. Citoval jsem z odstavce „popis památkové hodnoty“ a ve vztahu k tomuto, je informační hodnota nulová.“ Jo jo, to je jako přečíst si „Ústavu“ od Platóna a divit se, že je to tam jeden banální žvást za druhým. Holt vám chybí kompetence vůbec posoudit, co ten argument ve své podstatě znamená, co za ním leží a co je nutné prokázat, aby bylo možno ho vyslovit, ale odmítáte to uznat. Jediné, co je tady tedy problém, je vaše ego. Nehodláte se smířit s tím, že něčemu nerozumíte, protože k tomu nemáte dost informací v souvislostech. Totiž vzdělání, víte?… Číst vice »
Vy pana Nbumbum znáte? Že se navážíte do jeho vzdělání? Můžete nám sdělit v jakém oboru jste vzdělán vy? Že máte patent na to rozhodovat o tom, co je významná památka a co ne? Vysvětlete nám prosím, proč nejde v popisu důvodu ochrany táborského mostu o balast? Každá stavba je přeci dokladem úrovně dobového stavitelství.
– první elektrifikované dráhy v Rakousku – Uhersku
+ souvislost trakčního vedení (již vyměněno) s mostem?
– Koncepce mostu zdařile vyřešila složitou terénní i komunikační situaci
+ To je účel mostu, proto se mosty stavěly, staví a stavět budou.
Ovšem opkud se most uzavře pro dopravu, jelikož unese již jen sám sebe, tak bude platný jako zřícená lávka v Tróji.
Což by šlo. Akorát by se musela překopat zastávka Malostranské náměstí.
Památkově chránit železniční most je z principu ptákovina. Pokud chceme dokladovat řemeslný um předků – pro takový případ plně postačuje výkresková a fotografická dokumentace, případně model někde v muzeu. Eventuálně na vývěsce pod mostem. Cestující ve vlaku pod kterým spadne stoletý most rozhodně jeho historický význam neocení. Ocelové stavby nejsou projektovány na stoleté používání, alespoň ne ty železniční. Uvědomte si, že ten most v podstatě pamatuje počátek dané techniky a dnes máme 21. století. únavovým trhlinám od dynamického zatížení nelze zabránit žádnou údržbou – jen výměnou příslušných prvků. A ten most nikdy nikdo moc neudržoval. Obávám se, že je nejvyšší… Číst vice »
Památková ochrana by měla být rozumná, aby nepřiměřenými nebo i zcela nesmyslnými požadavky se nestávala památková ochrana odsouzením k zániku.
Památkovou ochranu by nebylo třeba, kdyby se všichni chovali odpovědně. Zasahování do center starých měst bylo výsadou 70 let a údajné modernizace která pokračuje dodnes. Jako kdyby nestačily ty hrozné paneláky. V Olomouci se např. firma rozhodla, že nevrátí po rekonstrukci na dům z 19 stol. nárožní věžičku. Dům je součástí městské památkové rezervace a není to poprvé co se do ní hrubě zasahovalo. Dodnes nedošlo k nápravě ani starých pochybení, místo toho vidíme jenom snahu o zástavbu kdejakou moderní sra..kou z naprosto nepochopitelných důvodů. A tak by jsme mohli pokračovat dlouho.
Na druhou stranu, předci to jistě nestavěli s tím, že to tu bude věčně ale, že se to jednou nahradí něčím novým, potřebným, apod… Neříkám, že musíme bourat vše, ale zase si nemůžeme udělat ze země skanzen.
A fajn, když to chtějí chránit, tak ať památkáři doplácí rozdíl mezi rekonstrukci, kterou by udělala obyčejná firma a rekonstrukcí, kterou udělá firma s těmi správnými razítky, protože rozdíly často nebývají nejmenší, a naopak dotace (pokud dají nějakou) nebývá zrovna nejvyšší. Třeba by se přestala chránit, kdejaká barabizna. Ale absolutní zákaz ochrany mostů, apod…, které slouží provozu a jejich ochrana tak zabraňuje modernizaci, zkapacitnění, atd…
Aha. „Oni“ jsou ti památkáři a „vy“ jste teda kdo? Správa železnic?
Pokud nehodláte uznat, že existuje veřejný zájem zachování vzácných historických památek, pak jste jen bolševický pohrobek…
Ne, nejsem Správa Železnic.
Vzácných? Příhradových mostů je x desítek v republice.
Jo ať se zachovají, ale tak ať se šoupne někam bokem (například jako Ježkův most v Blansku), dají k němu třeba informační ceduli, ale hlavně ať zbytečně neblokují a neprodražují rekonstrukce a modernizace provozu (když se budeme bavit právě o železnici, kde prostě most je důležitým prvkem).
A co je tedy podle vás veřejný zájem? To je někdo, kdo to zaplatí?? Všude slyšíme, že je třeba stavět nové byty, silnice, dálnice, železnice. A z druhé strany, že je třeba chránit památky – ale ona země není nafukovací. (znám město, kde je památkově chráněna betonově skleněná budova, kterou si postavil okresní výbor KSČ v roce 1986 – je to doslova pěst vražená do původního centra, a dnes ji nelze zbourat). Velmi důležitým faktem je, že oprava památkového objektu je násobně dražší, než obyčejná oprava. A další celkem důležitý fakt je funkčnost takových staveb: chtěl byste bydlet v nádherném… Číst vice »
Ocelové mostní konstrukce z počátku 20.stol byly prý navrženy subtilně :-). A proto slouží zhruba 120let bez řádné údržby, bez nátěru a nebýt chuti utrácet, zřejmě by se jim životnost dala prodloužit ještě o desítky let (viz. údajně špatný most v Petrově nad Desnou, který odmítal spadnout při destrukční zkoušce s 450t zatížením). U podobných totálních výměn mi vadí ohlupování veřejnosti v tom, že nová konstrukce bude prý stejná. Ne nebude.
Ten most v Petrově byl ale podepřen, bez toho by nastal kolaps daleko dříve.
Ne, nebyl podepren.
Nebyl? Vždyť ten pokus se dělal právě pro to že se tam zkoušela nová nějaká metoda co vyvinuly na ČVUTu.
podepren nebyl, byly tam primontovany prakticky neviditelne uhlikove vyztuze ke konstrukci. A kolaps by nenastal drive, protoze on nenastal vubec, ani pri tech 450t.
Výztuž uvnitř železobetonu taky není vidět. Stačí, aby prasklo pár „neviditelných drátů“ a metr vysoký nosník jde k zemi.
Vy asi nemáte žádné stavební vzdělání, což?
pointa je v tom, ze ty „neviditelne“ vyztuze evidentne zapusobily a pritom by pro svou „neviditelnost“ mohly poslouzit na pamatkove chranenych konstrukcich. Ovsem i tak se experti hrube netrefilu, protoze most nespadnul a spadnout mel.
A už zase stejná lež. Ten most byl nejdřív zpevněn pomocí nové technologie vyztužení mostů materiály s tvarovou pamětí a pak se ověřovala účinnost toho zpevnění
staci pozorne cist a reagovat na napsane tvrzeni. Takze znovu, podepren ten most nebyl (napr. dodatecnym pilirem)
Srovnáváte odlišné mostní konstrukce, jako Táborák most zvaný „Elektrák“ dobře znám. A z hlediska dnešních konstrukcí je opravdu navržen subtilně – což je ovšem znakem vysoké kvalifikace tehdejších inženýrů, nicméně dnes jsme se znalostmi o 120 let dále. A subtilní konstrukce jsou ekonomické, ale náročné na údržbu. Že vydržel tak dlouhou je tak trochu zázrak a obávám se, že je úplně ten nejvyšší čas na jeho výměnu.
Jak k tomu přilepí lávku pro pěší, když to má být věrná kopie?
Tak snad nastane takový zlom i na Výtoňi… I když, jaký snad. … určitě musí nastat.. Na Opravu si už nikdo netroufne aby za dílo nějakou dobu potom ručil. A ještě k tomu s památkářema za prdelí neustále..
Tak pokud bude verna kopie a zvysi se nosnost mostu, popripade i rychlost na moste pokud to dovoli tratove pomery, tak, at most vymeni za novy.
Pokud by to měla být opravdu věrná kopie, měla by být též vyrobena původní technologií, což je, obávám se, dnes téměř nemožné. Když se opravují třeba památkově chráněné krovy, taky se musej trámy tesat širočinou a díry vrtat nebozezem, například…
Něco jiného je střecha, která jde vidět a něco jiného železniční most.
Když se opravují veteráni (auta), také se tam dávají často nové nebo upgradované motory. Z části proto, že staré díly už nejsou, a taky že některé díly byly špatné už z výroby (např. poddimenzované).
Co se týče výměny mostů na železnici. Dříve byly rychlejší z důvodu chybějící troleje, vedení zab. zař., neexistence traťového zabezpečovacího zařízení, atd. Navíc dnešní limity na hlučnost, prašnost, atd. jsou úplně někde jinde, než tehdy.
Jenže takové vetrány pak mají zlomek hodnoty originálu.
A jinak, ne, něco jiného není střecha něco jiného železniční most. Naopak, z pohledu památkové péče v tom rozdíl není. Pokud vyrábíte repliku barokního krovu, nemůžete trámy prohnat protahovačkou, a stejně tak, když budete dělat repliku nýtované příhradoviny, nemůžete ji vyřezat na cnc a na místě svařit céóčkem. A krom toho byste měl samozřejmě zacchovat co nejvíce dílů původních…
A jde o most, ale ne o dopravu přes něj…
Ano, a to je ten problém, že z hlediska památkové péče není rozdíl mezi střechou barokního kostelu a mezi železničním mostem. Zjednodušeně se dá totiž říct, že kostel je na ozdobu a pro radost, zatímco po železničním mostě jezdí vlaky a dynamicky ho zatěžují. Most je věc, která musí spolehlivě sloužit – a přeci jen je to o dost složitější stavba, než střecha. Takže udržovat historické mosty tak, aby splnily bizarní požadavky památkářů a současně požadavky moderní železnice si asi může dovolit jen ta nejbohatší společnost. Zatím je pořád charakteristickým jevem naší civilizace, že se neustále vyvíjí, a technický pokrok… Číst vice »
U renonovace veteránu se nedavají nové motory nebo upgradováné, je to potom falešná renonovace (kdy je problém to vést jako veterána) nebo s ejedna o hot rod uprávu.
To sice ano, ale … není díl. Tak ho vytisknete na 3D tiskárně z plasu, vyzkoušíte a necháte odlít ve slévárně. Pasuje, paráda.
Jenže ta forma pro odlívání nebyla vyrobena tím původním způsobem! A pro veteránské penumatiky je potřeba, aby bavlnu sbírali otroci a ne kombajn. Takže to vidí zaslepenci.
PS: Největší problém je sehnat tehdejší motorový olej. Dnes jsou příliš kvalitní i ty nejobyčejnější.
Ono jde o to mít odlity díl, což je a ne jak je psáno vyšše nahradime něčím jiným. Už pak by jsme museli to dělát v montérkách ze třicátých let a pod.
Taková stabilní úroveň demagogie, jakou tady systematicky předvádíte zrovna vy, se jen tak nevidí.
Opravdu jste tak silně přesvědčen o tom, co tady píšete, nebo je to jenom trolling, hm?
Nemáte šajnu o skutečném restaurování veteránů, nikoli o pseudoveteránech pro koloušky v Mototechně AAA.
Výrobít to původní technologii neni problém, jen prácné. Z pohledu konstrukce jsou to válcováné profily a s nýtováné. profily jsou bežné dostupné zboží, jejich vyroba se temeř nezmenila. Vývrtát díry na nýty neni proble. Navíc dnes jsou lepší vrtáky a magnetické vrtáčky, nýty se taky výraběji a nýtování provede firma co ma na to vybaveni jako subdodavatel. Jestli jsou tam nějaké drobné díly tak to neni problém udělát původní technologii. Soustruhy, frézky, které zachovaji výrobu jako z dob výrobu mostu, taky existuji.
Jenže pak se v tom začnou památkáři patlat a u toho starého soustruhu budete muset použít dobové řezné nástroje a ne moderní karbidové. Díry pro nýty vrtat ručně a dobovým vrtákem, ne tím dnešním lepším. Vždyť ti pacienti se jsou chopní hádat, že tehnle šev se používal v roce 1509, ale ne už v roce 1514, protože ilustrace pojednávající o roku 1514 již neuvádí ten šev z roku 1509 a tak se ten šev použít nesmí. Co natom, že že ty ilustrace pocházejí každá od jiného autora, z jiných měst a z úplně jiné doby. Jim přijde nemožné, aby byly… Číst vice »
RO, HSS se použiva od pol. 19 stol a použiva se dodnes, nevidim v tom problém.
Ano. A na výrobu mostu i spojovacího materiálu se musí použít ocel vyrobená před rokem 1943, takže hurá do Indonésie vytahovat vraky válečných lodí.
Tak ještě že radioaktivita je neviditelná 🙂
Proč před rokem 1943? Ocel je slitina železa, uhlíku a leg prvku. Pokud to dělali z 11 533 tehda, tak proč by to nešlo teď ? Chem. složení je stejne.
V tom roce 1903 byl mnohem čistější vzduch…
A hošani by tvrdili, že to má vliv…
Co to tady melete za nesmysly?