Dopravci Železnice

Mezi Švýcarskem a Německem bude jezdit více vlaků. Giruno pojede až do Hamburku

ICE 4, Giruno a TGV 2N2 na nádraží v Curychu. Foto: SBB
ICE 4, Giruno a TGV 2N2 na nádraží v Curychu. Foto: SBB
Už od prosince výrazně zrychlí vlaky mezi Curychem a Mnichovem, bude jich jezdit dvakrát více než dosud.

Švýcarské spolkové dráhy (SBB) a německé státní dráhy Deutsche Bahn (DB) se dohodly na postupném rozšíření a zlepšení mezinárodního spojení mezi oběma zeměmi. Nově by tak mohlo vzniknout například přímé denní spojení mezi Hamburkem s italským Milánem.

Dohoda počítá s rozšířením počtu spojů do roku 2026, je reakcí na postupný nárůst počtu cestujících mezi Švýcarskem a Německem. Přes přechod v Basileji jelo za posledních pět let o čtvrtinu více lidí. Oba dopravci věří, že poptávka po cestování vlakem výrazně poroste na úkor létání.

Ke zlepšení spojení má dojít především díky velkým investicím v Německu. Do roku 2026 má být dokončena modernizace úseků Karlsruhe – Offenburg a Müllheim – Basilej, stejně tak modernizace uzlu ve Stuttgartu. Provoz mezinárodních vlaků budou postupně zajišťovat výhradně jednotky ICE4 a Stadler Giruno.

35 vlaků denně

Podle podepsaného memoranda dojde do roku 2026 k navýšení počtu spojů z 26 na 35 denně. Nově bude zavedeno přímé spojení Hamburku a Lugana s možností prodloužení až do italského Milána. Na nové, přes tisíc kilometrů dlouhé spojení, bude nasazeno švýcarská jednotka Stadler Giruno. Současně má dojít k nasazení jednotek ICE 4 z Dortmundu do kantonu Wallis přes Bern a k navýšení počtu spojů z Německa do Churu přes Curych. Mezi Frankfurtem a Curychem dojde ke zkrácení jízdních dob o 20 minut na 3 hodiny a 40 minut.

SBB počítá, že využije opce a od Stadleru si kvůli nasazení vlaků do Německa objedná další jednotky Giruno. „Chceme, aby bylo cestování vlakem po Evropě snazší než dosud. Proto se tak zaměřujeme na rozvoj mezinárodního spojení,“ vysvětlil Vincent Ducrot, šéf SBB.

Nejvíce se rozšíření spolupráce mezi oběma dopravci projeví už letos v prosinci se změnou jízdního řádu, kdy dojde k dokončení modernizace bavorské části trati z Mnichova do Curychu. Namísto 6 párů bude jezdit 12 párů vlaků denně mezi Curychem a Mnichovem, doba jízdy se zkrátí o 40 minut na 4 hodiny.

28 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Lumpy

Super curych-mnichov 4hodiny vlakem v daleke budoucnosti
A dnes autem po dalnici za 3:30 a to podotykam ze auto jede z cile do cile a jezdi kdy potrebuju

Ketchup1970

Jo A rundfunk fůra vysílá hlášení , kde na cestě přes SRN poŕad slyším “stau“

Lumpy

Jo mnichov je dost casto spunt ale i kdyby hodinu tak stale je auto cil-cil porad rychlejsi
A to vazne kolona 15min je bezna ale hodinu jen mimoradka

xyz

Máte-li v Curychu i v Mnichově kde zaparkovat, tak proč ne – vaše volba.

David

Daleká budoucnost začíná již za 2 měsíce!

Lada

Z šotoušského hlediska je zajímavé v první řadě to, že z Curychu do Mnichova bude jezdit Pendolino, které na zatím neelektrifikovaném kusu trasy potáhne motorová lokomotiva 🙂

J.K.

No, to by mohlo pokračovat z Mnichova i na Prahu 😀

Martin Chovanec

Který úsek zůstal neelektrifikovaný a proč? Nestihli to? V plánu myslím bylo už od léta mít vše pod dráty.

Tomáš Záruba
Peter

Veru pekny blog…

Lada

Už? Tak to díky za upřesnění, beru zpět 🙂

Zdeněk

Je možné konkretizovat kam do kantonu Wallis? To je jako napsat jede na Moravu. Bude to Brig a nebo s úvratí někam dále?

Martin Chovanec

Zpráva to blíže nekonkretizuje, bavíme se o jízdním řádu, který začne platit až za 6 let.
Brig je imho téměř jistý a čekal bych, že se to potenciálně protáhne přes Domodossola a Gallarate do Milana.
Úvrať mi moc smysl nedává.

Zdeněk

Úvrať myšlena např. z Vispu směr Sion atd. Ono si pod pojmem kanton Wallis jde představit hodně. A není nikde psáno, že bude zavedeno V roce 2026, ale DO 2026. Tedy klidně i za rok.

Martin

Na Sion a Martigny etc. urcite ne. Trasy z LBT jsou naplanovany vyhradne smer Visp a Brig.

Teoreticky by ICE4 mohly jezdit i do Italie, jelikoz IC-trasa od Basileje v jizdnim radu 2026 jednou za hodinu konci v Brigu a jednou za hodinu je tranzitni smer Domo, ale priznam se, ze netusim, jestli ma Nemec v planu schvalovat si ICE4 pro provoz v Italii. Spis bych rekl, ze asi Brig a konec.

Terminy: Tiskovka rika, ze „predbezne od JR 2026“, coz znamena ze je to navazano na dokonceni potrebne infrastruktury v ramci projektu AS25. Takze to moc driv nebude…

Zdeněk

No právě na to narážím, že když se napíše do kantonu Wallis, tak to znamená jen Brig a nic jiného. Do Domo je to trochu drahý luxus a dále nemůže, resp. mi není znám fakt, že by měly výzbroj na 3 kV.

X 1

Giruno má jezdit i do Itálie. Proto má výbavu i na 3kV.
IC 4 jsou dodávány taktéž po skupinách z rámcového kontraktu. Takže si DB může stejnosměrnou výbavu v další várce objednat.

Zdeněk

Giruno je jasné, ale o něm není řeč. Jde o ICE 4 a pochybuji, že by si DB teď najednou objednávalo s výbavou na 3 kV.

X 1

No teď si to ICE4 objednávat určitě nebudou.
Ale později (po dokončení základní části vrt v Polsku a Brenner basis tunnel) už to bude na pořadu dne.
A pokud neklapnou nové vlaky od Talga, určené pro trasu do Amsterodamu, tak se bude jejich (ICE4) modulární platforma hodit.

Nekdo

Skvela sprava. Zrovna relace Zurich-Mnichov byl dluhodobr jeden z nejpomalejsich a nejmene konkurenceschpnych useku v civilizovanem svete. Ted jeste aby bylu rozumne pripoje na Viden a bude to skvele!

Greta

Jo to se jim zavádí rychlovlaky, když budou končit ve velkoměstě jako je Lugano, skoro nikde nestaví, jen asi 10x na tisíc kilometrů a navíc tam nemají skoro žádné hory. To by u nás fungovat nemohlo. 😆

M H

Nemohlo, protože z českého jízdného ani z vyždímaného státního rozpočtu se to opravdu nezaplatí. V ceně jednotek a infrastruktury budou podstatně menší rozdíly než v jízdném a objemu investičních peněz…

noerf

Greta: ono v ČR počítají u VRT se zastavením po 50 km, tady po cca 100 km. Další věcí je, že dokud tady projekty bude tvořit holding Sudop a rozhodovat současní úředníci, tak vyšší rychlost než 160 km/hod, výjimečně 200 km/hod nebude projektována. Navíc by se museli překreslit železniční mapy, aby železniční uzly byli ve velkých spadových městech a ne mimo ně. M H: Na infrastrukturu peníze jsou, ale není moc zájem ze strany politiků. U jednotek záleží na dopravci, jak to nastaví. Například u pendolina je to nyní nastavené tak, že soutěží časem, kvalitou a cenou s klasickými soupravami… Číst vice »

Mirek111

….a proto, ročně prodělávají 500 mega….Bez Korony….

Martin Chovanec

No hory tam fakt nejsou. Jenom 57 kilometrová díra v nich 😀

Martin

😀

lidkakr

No Himaláje tam síce nemajú, ale Alpy sa za hory dajú považovať… či nie ???

Jenda-71

Mají jen sotva poloviční Himaláje, no nic moc 😀