Infrastruktura Železnice

Švýcaři chystají rozšíření rozchodu v Gotthardském tunelu o 2 milimetry. Kvůli vibracím

Údržba v Gotthardském tunelu. Foto: SBB
Údržba v Gotthardském tunelu. Foto: SBB

Rok a půl jezdí vlaky v nejdelším železničním tunelu na světě v pravidelném provozu. Švýcarské spolkové dráhy SBB už chystají jeho první větší úpravy.

V tiskové zprávě  k výročí otevření SBB uvedly i první čísla: od prosince 2016 do konce června letošního roku projelo tunelem  70 090 vlaků. Zatím provozní rekord je  1005 vlaků za týden.

Většina jsou nákladní vlaky, denně jich projede v průměru 121 v pracovním dni. Z celkového počtu projetých vlaků bylo nákladních 39 922.

SBB loni stál provoz tunelu zhruba 30 milionů franků, v této částce je například úklid nebo výměna některých dílů. Údržba probíhá v noci. Třikrát týdně je vždy jeden tubus na 6 až 8 hodin uzavřen pro provoz. Podle SBB běží provoz podle plánu.

Už příští rok by v něm měly začít jezdit nové jednotky Giruno od Stadleru, které umožní jízdu rychlostí 250 kilometrů v hodině.

Deník Neue Zürcher Zeitung  současně upozornil, že kolejnice v tunelu čeká příští rok nepatrná změna. SBB plánuje rozšíření rozchodu o zhruba dva milimetry. Podle Stefana Sommera z SBB dochází při vysokých rychlostech s problémům se stabilitou jízdy, odstranit problémy má právě rozšíření rozchodu.  K posunutí kolejnic má dojít příští rok za provozu, aniž by se dotkla tato úprava v provozu.

17 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • A jakým způsobem ten rozhod zvýší? V článku se píše „K posunutí kolejnic má dojít příští rok za provozu…“ , to vyrobí nové, rozměrově atypické podkladnice (pokud jsou použity) a budou je postupně vyměňovat a to jen na jedné straně o 2mm nebo symetricky po jednom milimetru? Docela by mě to zajímalo.

    • Můžou to být podkladnice, ale tady to budou spíš nějaké vymezovací prvky (takový tvrdý plast), které vystředí/vymezí kolejnici v tom správném místě. A nebo taky můžou vzít brousící vlak a kolejnice v rámci broušení (odstranění vlnek , které taky způsobují neklidný chod) o ten milimetr zbrousit a dotvarovat hlavu do správného sklonu.

      • Dovolím si dokonce vznést úvahu, že kdyby ty kolejnice vhodně přebrousili, tak nemusejí upravovat rozchod a dosáhnou stejného účinku. Ale zase tady bych i věřil Švýcarům, že vědí, co dělají – zřejmě to bude takhle levnější než významně přebrušovat přes 100 km koleje…

    • V tunelu – aspoň podle té fotky – je pevná jízdní dráha, nevím jaký typ, ale třeba na konstrukci RHEDA2000 lze provádět rektifikaci geometrické polohy koleje, a to jak výškovou, tak směrovou – výšková úprava se provede prostřednictvím podložek (-4mm; +12mm), směrová úprava se provede výměnou úhlových vložek v toleranci ±8mm. Takže nějaký milimetr vlevo vpravo se udělá i s dloubáním v nose:-)))

  • To je také důležité, aby to sledovali naši budoucí stavitelé 26km dlouhého přezhraničního tunelu do Německa, pod krušnými horami a poučili se z toho, když tam chtějí provozovat vlaky na 230km/h – přitom švýcarům to vybruje na 200km/h.
    Takové poučení je k nezaplacení a ušetří dost peněz.

  • Ach ta stabilita! Člověk by čekal, že při 200 km/h s tím ještě nebudou výraznější problémy a ejhle – Švýcaři už snižují ekvivalentní konicitu! No nic, s tím bude ještě do budoucna „sranda“; obzvlášť až se na to pořádně zaměří EBA… 😉

    • Ještě, že se tam nevyskytuje 109E. To by jim asi spadly všechny nory pod horama…

    • Jel jsem tam na jaře. ICN to jelo 16,5 min, jak už tu píše Jirka. Takže rychlost cca 190, stejně jako vedle v Lötschbergu. Tam cca 187 km/h s IC2000.

  • Dobrý den. Měl jsem tu čest a projet si tento nejdelší tunel světa, bylo to jednotkou ICN myslím že má označení RABDe 500 a projeli jsme tunel za16,5 minuty bez jakýchkoliv problémů takže rychlost byla někde okolo 190 km/h náklad v čele s Traxem čekal před tunelem zřejmě jel hned po nás jezdí toho tam dost. Spali jsme v Bellizoně u nádraží a byl tam rachot celou noc. Jinak ve Švýcarskui je hustý provoz téměř všude tady je pravda že trať Praha- Česká Třebová je velmi vytížena ale na druhou stranu tady máme tratě např. Kladno -CHomutov kde to je bída snad jenom ten vápenec tam jezdí no a osobní doprava tam je žalostná kdežto tam jsme jeli např Basilej- Curich a jela patrová jednotka 9 vozů a měli jsme co dělat aby jsme našli místo. Tam se taky ještě buduje jeden dlouhý tunel směrem na jih od Bellizony tak pak bude efekt ještě lepší. A budou nasazeny nové jednotky Giruno. A na závěr otázka na p. Šimrala jak se daří Metransu v Třebové zdá se mi že kontejnerů jezdí dost a vytíženost je taky snad dobrá. Děkuji.

    • U nás není nákladní doprava tak významná jako ve Švýcarsku ale přepravy kontejnerů rostou Metransu každým rokem, máme tu i Rakouské RCO na Mělníku, těm se začíná na českých kolejích také dařit, nicméně tam je limitem pravobřežka Labe.

      Trať z České Třebové není vytížena ale přetížena, ovšem největší problém představuje současný špunt na německo-české hranici – Děčín.

  • 1005 vlaků za týden? To není žádný zázrak. Kolik, že jich projede například mezi Kolínem a Pardubicemi? Odpovím si sám : – ) Asi tak o polovinu více při konzervativním odhadu.

      • To netuším.
        Ale pokud si dobře pamatuji studii proveditelnosti k Gotthardu, tak 2 rychlíky a 6 nákladů za hodinu v jednom směru. 16 x 20 x 7 (ty čtyři hodiny jsou na noc a výluky) = 2 240 vlaků.

        • Ono taky záleží na tom, kolik se toho proveze. Takže asi by to bylo lepší počítat na t nákladu. Pokud vím, tak část se ještě vozí vrchem, protože zkušební provoz a tak. Těch 2240 vlaků je max. vyjezditelný. Tedy asi by bylo něco špatně, kdyby to bylo přesně tolik nyní.

    • To ti klidně řeknu – v úseku mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem je v letošním GVD trasováno ve všední den (1-5) 89/90 vlaků dálkovky (sudý/lichý směr), pak 19/19 vlaků regionálky a pak cirka 88,5 skutečných (= nikoliv zakreslených do GVD) nákladních vlaků (obousměrně) = takže to máme 152+153 = 305 obousměrných vlaků denně, za celý týden pak cirka 7 * 305 = 2 135 vlaků (spíš o něco míň kvůli slabší nákladce o víkendu)…Takže jo, 1005 je cirka 47% toho našeho úseku.

      • A jak vychází tato statistika např. pro úseky u Prahy – dejme tomu Úvaly – Klánovice…

        • Tam ale asi zase není až tolik nákladní dopravy.

Newsletter

Partneři


Výběr editora