Dopravci Infrastruktura Železnice Železniční průmysl

Švestková dráha zrychlí na 100 km/h, jízdní doby zkrátí o třetinu. Opraví ji obří stroj

Po mnoha letech se vrátil na Švestkovou dráhu nákladní vlak. Foto: Radan Stift
Po mnoha letech se vrátil na Švestkovou dráhu nákladní vlak. Foto: Radan Stift

Společnost AŽD Praha dokončuje opravy vlastní tratě mezi Čížkovicemi a Obrnicemi. Od nového grafikonu stoupne na deseti kilometrech rychlost až na sto kilometrů v hodině, jízdní doby se výrazně zkrátí.

Trať přezdívaná kvůli sadům v okolí Švestková dráha prochází velkou renesancí, i když ji Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) prodala jako nepotřebnou. AŽD Praha ji začala používat pro testování svých výrobků, současně ale investuje do modernizace tak, aby od prosince mohly na trati jezdit znovu každodenně vlaky. Ty mají nahradit autobusy mezi Litoměřicemi a Mostem, plán už schválil Ústecký kraj.

Po dokončení oprav tratě a odstranění propadů rychlostí na přejezdech bude na trati řada úseků, kde bude povolena rychlost 80 až 100 kilometrů v hodině. Dosažení těchto rychlostí znamená splnění garancí, které společnost AŽD Praha dala Ústeckému kraji, který vyžaduje co nejkratší jízdní doby vlaků,“ uvedl generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.

Na trati dlouhé 37 kilometrů bude rychlost 90 až 100 kilometrů v hodině na zhruba deseti kilometrech, na 14 kilometrech pak rychlost 70 až 80 kilometrů v hodině. Na zbytku bude nejméně šedesátikilometrová rychlost. Rychlosti sto kilometrů v hodině vzhledem ke špatnému stavu nedosahují ani některé koridorové tratě.

Podle Chrdleho má dojít k výraznému zkrácení jízdních dob. Mezi Lovosicemi a Mostem (částečně i po tratích SŽDC) dosud vlaky jezdí 79 minut. Nově je předpokládaná jízdní doba 55 minut. Jde o zkrácení o více než 30 procent, od roku 2020 má dojít k dalšímu zrychlení vlaků až na 50 minut.

Rekonstrukce kolejí nabídne příští týden i mimořádnou podívanou: stavební společnost Swietelsky Rail CZ při ní poprvé v Česku využije stroj RU 800 S. To je přes 177 metrů dlouhý kolos, vážící téměř 700 tun. Stane se tak 15. a 16. října. „Vyčistí kolejové lože a zároveň vymění poškozené pražce a kolejnice. Právě proto jsme zvolili toto řešení, protože významně, zhruba o tři dny, zkracuje dobu prací oproti tomu, kdyby se využil konvenční stroj,“ říká Jiří Dlabaja, mluvčí AŽD Praha.

Speciální stroj RU 800. Foto: Swietelsky Rail
Speciální stroj RU 800. Foto: Swietelsky Rail


Jsme velmi rádi, že se nám podařilo tento jedinečný stroj poprvé dostat do České republiky, protože pracuje po celé Evropě a jeho nasazení se proto v celém koncernu Swietelsky velmi pečlivě plánuje,“ říká Viliam Perknovský, jednatel a obchodní ředitel Swietelsky Rail CZ.

Stroj má 35 náprav, z toho 12 hnacích. Jeho výkon při čistění štěrkového lože a současné souvislé výměně kolejového roštu je 175 metrů za hodinu. Kolos RU 800 S dokáže koleje současně obnovovat i čistit štěrkové lože, kompletně mění štěrk i pražce, aniž by se měnily kolejnice.

Odtud i jeho označení: Reinigung = čistění, Umbau = obnova. Spolu s MFS jednotkami a vozy na pražce měří souprava téměř 700 metrů. Nasazen bude na zhruba tříkilometrovém úseku od souběhu tratí před Sedlcem u Obrnic po Obrnice.

56 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Gratuluji,koukám,když se chce,tak to jde…Zato na 2.větvi Posázavského pacifiku mezi Zručí a Kácovem se po více roční výluce ještě ani nezačalo….Prvně nebyly many,nyní probíhá tzv.“výběrové řízení“ na zhotovitele stavby.Směšné,tahle státní byrokracie.

    • Paráda – vida, co všechno dokáží lidé vymyslet a postavit, když si chtějí ušetřit těžkou manuální práci …

        • Nebo Gottwald…Nebo nějaký jeřáb od Vnorov,kvůli němuž museli vytrhat koleje,aby ho dostali ze zahrady.No,doufejme,že se tahle mašina v oblouku nepřevrátí a že ji obsluhují kompetentní pracovníci.

    • Naprosto fascinující mechanizace, s tímhle by musely být všechny revitalizace hotové do čtrnácti dnů. Kdyby jenom nebylo tak často nutno zasahovat až do spodku.

      • Mechanizace ano,jen by ještě na kompetentních místech museli sedět ti správní odborníci,kterým jde opravdu o železnici.Ono to rozdrobení naší železné dráhy na různé správy,Carga dle našich privatizátorů také žádná hitparáda.Bohužel neumí ani vykácet vzrostlé stromy kolem tratí,takže dále padají na vlaky nebo před ně.

        • Co se kácení týče, tak se musím SŽDC a především nového GŘ zastat. Odpor ke kácení mají především žabičkáři všeho druhu a typu, státní i soukromí, kdybyste se namáhat zjistit si skutečnost, tak byste tuhle hloupost nikdy nenapsal.

  • Raději bych uvítal opravu trati 097, nebo alespoň obnovení provozu z Lovosic do Dobkoviček, kam by vlak mohl jezdit již nyní, jenže nejezdí. Štrachat se tam busem není zrovna med, ostatně víkendoví zálesáci z Prehe tvrdí totéž. Hlavně že ten Burešův poskok slintá po privatizaci ČD Cargo. Nakonec, není se co divit, vždyť jde o gró moderního kapitalismu: Privatizace zisků, socializace ztrát.

  • aby to ještě neskončilo elektrifikací a státní objednávkou R/Ex Praha – Lovosice – Most (– Kadaň) po nestátní infrastruktuře 😉

  • V textu je jedna dost podstatná chyba – chybí tam rok, od jehož prosince bude ta ZDO obnovena: letos to NEBUDE!

  • Takže si to shrňme:
    Ona se dá (někde) zkrátit JD o třetinu? To by mohli ze SŽDC na školení, jak se to dělá.
    Ono se to umí udělat za méně než roční výluku předcházející PJ? Zajímavé.
    Ona se dá nasadit i moderní technika?
    Ono to bude opravdu rychleji ne okolo? Pak bych asi neměl problém i s dotovanou dopravou.
    Ono by to šlo i bez odporných betonů, zámkové dlažby a kilometrů modrého zábradlí?

    Na druhou stranu tleskat tu AŽD, státním pijavicím přisátým právě na SŽDC, co žijí z toho že mají monopol a předražují zakázky neskutečným způsobem a pak ze sebe dělají zachránce železnice mi prostě přijde chucpe.

    • No ono AŽD tím, že na trati začne provozovat ZDO, má nárok na infrastrukturní podporu, takže je to stejný business model jako měly a mají JHMD.

    • Ona/o…
      Vše je o penězích, ne o školení, o výluce a o technice.
      O odporných betonech si řekneme, až to bude postaveno.
      Jsem zvědavej, jak se projektanti vypořádají s bezpečnostní normou. Některá zábradlí se „vyřešit“-vypustit daj.

  • By mě zajímalo odkud na to vzali peníze? Doufám že ne z predrazenych zakázek pro SŽDC? Ono kdyby začal někdo něco dělat s tím jejich monopolem tak by si takovýhle divadlo nemohli dovolit.
    Sranda bude až ty nízkopodlažní vozidla přijedou k těm sypaným nastupistim, trochu zbytečná investice do vozidel ne?
    Je fajn že nemusí dodržovat TSI…

  • Pánové z AŽD – tleskám a přeji mnoho úspěchů !! Je radost vidět,že se u nás ještě umí něco pro železnici a cestující udělat-jedna velká firma ,která má na starosti údržbu tratí by k vám měla jít na školení-taková ta firma,která má zkratku na 4 písmena 🙂

    • Tohle mě taky rozesmálo. Kdybych si jako soukromá osoba pořídil trať a udělal z ní třeba VRT, tak mi do toho nikdo nebude kecat, jestli se mi to vyplatilo nebo ne a jestli jsem udělal studii proveditelnosti. Myslíte, že AŽD počítalo nějakou studii proveditelnosti, když přímo na tuhle modernizaci nedostali ani cent od EU? To se to pak kecá, když vám nikdo nekecá do rozpočtu a je to jen na vás.

    • No jistě menší, ono to bude cenově jinde zaplatit 3×10 hodin a stroj, než 4 měsíce několik desítek lidí a speciální stroje.

  • Tehdá se po švestce testoval i provoz nákladních vlaků, ale neprošlo to kvůli propadům rychlostí, kdy přes každej přejezd byla 10km/h. Znamená to, že se AŽD pokusí po modernizace přilákat na trať i nákladní dopravu?

    • Pokud tam bude jezdit osobka s našponovanými jízdními dobami, tak pochybuju, protože stanice jsou krátké a křižování by zdržovalo osobní vlaky.

    • Možná budou osobka pojede za nákladem, ale spíš by mne zajímalo odkud kam by ten náklad mohl jezdit a jak je to tam s normativy. Kolik tam uveze jeden Brejlovec?

    • Tak pokud je z čeho zkracovat tak to jde snadno, stejně největší problém býva zabezpeceni přejezdu a ceny jeho monopolního dodavatele.

  • Viz ilustrační foto: Košťálov je úžasný, krajina kolem něj také. Pokud jste tam ještě nebyli, doporučuji inspekci.

  • Zkraceni jizdni doby ze 79 na 55 min mohou zavidet nase hlavni koridory. Ostuda,jak se nektere trate zanedbavaji. 🙁

    • I naše lokálky. Na 210 byla před cca dvěma lety rozsáhlejší rekonsstrukce, nové zabezpečení vč. přejezdů, a přesto se rycholst nezvýšila. Naopak díky neschopnosti SŽDC zůstaly na úseku Vrané – Mníšek dva nechráněné přejezdy (oba Měchenice), kde je propad rychlosti na 10 km/h a tím není na uvedeném úseku možné stáhnout jízdní dobu pod půl hodiny a nasadit tak bezplroblémový systémový hodinový interval. Od prosince to musí řešit tak, že se projíždí zastávka, aby se to stíhalo. Ubohost.

  • Čímž se chce říct, že budu lokálkou z Lovosic do Mostu rychleji než rychlíkem přes UL Teplice ?

      • Což o to – ale hlavně ty rychlíky v Lovosicích nezastavují a kombinací s osobními vlaky se pod 1 hodinu a 20 minut s cestovní dobou nedostanete …

          • Díky velkému rozdílu v délce těch pojížděných tratí asi ano – tak pozdě večer už sice asi ani Chrdle stejně jezdit nebude, ale kdyby se v Lovosicích dal z té lokálky stíhat tak pozdní přípoj na Prahu (jak tomu kdysi bývalo), bylo by to hezké: v současnosti je například z „Podsedické facky“ nutno ujet fakticky ještě před začátkem hlavního večerního koncertu, protože poslední autobus do Lovosic jede z Podsedic o půl osmé …

  • „rychlosti sto kilometrů v hodině vzhledem ke špatnému stavu nedosahují ani některé koridorové tratě.“

    To je dané trasováním trati – poloměry oblouků. Se stavem trati to nijak nesouvisí. Žádám o opravu.

    • Není třeba chodit daleko, bohužel se zase projevila šejdířina SŽDC a na ní napojených pijavic. Proč soukromá firma řeší na zatím nepoužívané lokálce dobu oprav („Právě proto jsme zvolili toto řešení, protože významně, zhruba o tři dny, zkracuje dobu prací“) Zatímco na SŽDC se nejdříve na nejméně půl roku sníží rychlost na 20-30 km/h a když se začne něco dělat, tak se i při použití nejmodernější techniky vyloučí kolej kvůli několikasetmetrovému úseku na týdny? Koleje ovšem umí trhat neuvěřitelně rychle…

      • To mi povídej. U nás každý podzim na 4 týdny (snad už pátý rok). Vždy opraví 2 km a tím to zhaslo. Trať 210 na Dobříš. Letos úsek Bojanovice – Čisovice.

      • SŽDC rozhodně dodavatelům neurčuje jaké stroje maji použít a Ani to ze zákona dělat nesmí. Ono taky tyto stroje vyjdou mnohem dráž, vzhledem k tomu kolik potřebují kvalifikovaných strojníků.
        Další věcí je že tyto stroje neřeší železniční spodek a už vůbec ne mosty, které většinou určují délku výluky a stačí jeden most a už je vám stroj na nic.
        Krom toho nevím k čemu jim je ušetřit 3 dny, když už trať opravují přes dva roky…

    • Přesně tak. Potřebují to rozhodně více, než eurobetonová nástupiště s kilometry modrého zábradlí.

      • Eurobetonová nástupiště s kombinací nízkopodlažního vozidla zrychlují a zjednodušují (kočárky, kola, důchodci) nástup a výstup, tím pádem zkracují dobu staničení a tím i celkovou jízdní dobu. Takže jasný přínos.

        O zábradlí se s vámi hádat nebudu. Tam je problém norem a bezpečnosti.

        Jsem zvědavý, zda se o něco pokusí AŽD na trati Kopidlno – Dolní Bousov, nebo to bude horší, jak jsem pochopil z vyjádřeních pana ředitele, že vzali si na firmu víc než čekali.

        • Řeknu to asi tak, že Švestkovka a Bousov – Kopidlno byly prodávány jako jeden nedělitelný balík.

          • Bonus pro švestkovou je, že vede odněkud někam, což se o trati Kopidlno-Bousov říct nedá. Obecně to souvisí s výše zmíněným „co české lokálky potřebují“ – nejen lokálky, ale všechny tratě – rychlost je fajn, ale taky ta trať musí vést atraktivním směrem a přes sídla, kam/kde lidé chtějí cestovat.

    • Ano, takhle to dopadá, když se nejdřív píše a až potom o tom něco ví. Zkusím to stručně: pokud jedu door-door (raději dveře-dveře) IAD je čas x. Pokud jedu vlakem, je k jízdní době nutné připočíst nejen cestu na nádraží a z nádraží ale také interval. Tedy mám-li interval 1 hodinu, je třeba nutné přičíst tu jednu hodinu. Do toho auta tedy můžete nastoupit ihned. Proto lokálka (na rozdíl od příměstské dopravy, či VRT) nikdy IAD nemůže konkurovat a bude vždy jen doplňkem. Například pro výlety. Můžete se z toho zvencnout, ale je to tak. Jediná šance je, že ty odjezdy sesynchronizujete s koncem ve fabrice, což se vám může provést jen v několika málo případech opravdu velkých podniků (Boleslav, Kvasiny…).

      • Proč přičíst hodinu? Stačí vyrazit z domu ve správný čas a pak tam nemusím vůbec žádnou hodinu čekat.

        • Nejak tak pokud jedu z Mostu napr. MHD z Kahanu staci mi jet spojem linky 30 v 08:48 hod. na nadrazi jsem v 08:56 hod. a vlak na Usti jede v 09:01 hod. coz krasne stiham, kdyz ne staci jet prechdozim spojem o 7 minut drive, protoze linka 30 jede kazdych 7-8 minut po cely den (vsedni dny) o vikendu je jizdni rad teto linky koncipovan tak, ze prijizdi spoje teto linky na nadrazi 6 minut pred odjezdem vlaku na Usti, doplnim, ze odjezdy vlaku ze stanice Most probihaji vzdy ve stejny cas kazdou hodinu nebo kazdou druhou hodinu do vsech smeru do mene vytizenych smerum. Taize hodina pred/po je mimo.

Newsletter

Partneři


Výběr editora