Sucho drtí Porýní, nákladní doprava na řece je výrazně omezená

Sucho na Rýnu 2018. Autor: Von Marion Halft - Eigenes Werk, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=73768143Sucho na Rýnu 2018. Autor: Von Marion Halft - Eigenes Werk, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=73768143

Komplikace s provozem dvou uhelných elektráren kvůli omezené přepravě po řece ohlásila energetická společnost Uniper a problémů se obává i chemický gigant BASF.

Zpět na článek
41 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vlastimil Kocurek

Hladina Dunaje v srbském městě Novi Sad dosáhla tak nízké úrovně, že se objevily nové pláže. Takže se to týká i Dunaje, a je to prakticky již každoročně

Vlastimil Kocurek

Podstatné je, že všechny veletoky v Evropě mají stále menší průtoky, v létě jsou často nesplavné, a navíc mají vysokou teplotu, takže je ohroženo chlazení např. maďarské jaderné elektrárny, a to ještě k tomu staví další bloky. V minulosti si nikdo nedovedl představit, že Dunaj bude mít teplotu jako trochu odložené kafe. Vlastně není vůbec o čem ani diskutovat.
Zajímavé by spíše bylo třeba, jak ovlivní tající ledovce v Alpách průtoky řek, které tam pramení. Ale tzv. DOL tam bohužel nepramení. Navíc střední Evropa patří mezi místa, kde klimatická změna způsobí největší rozdíl v teplotách.

Stepan

Největšími nepřáteli jsou stále jaro, léto, podzim a zima?

Pepa z depa

Rýn je v principu přírodní řeka. Udržovaná, ale bez zdymadel. Těch 30cm je zavádějících na vodočtu u břehu, je tam dnes 140cm v korytu řeky. A výkyvy jsou každý rok. Pravda, že je to tepna a provoz je obrovský. Už aby zapršelo. Větrníky berou sílu větru a letadla zase lítají. On zákon o zachování energie nejde oblbnout zelenou nálepkou.

Jiří Kocurek

Jasně, lítají letadla, takže neprší. Hladový šutr s letopočtem 1612 udělalo co, asi?

K.S.

Otázka je jak často voda tak moc klesla. Druhá věc je, a asi jsem špatně hledal, nebo to nikdo nezkoušel, jaký vliv na formování oblak a srážky má ohřívání vyšších vrstev troposféry od letadel. Popravdě by mne to celkem zajímalo, jestli tam vliv je, nebo není, nebo je zanedbatelný.

Poudy

Děláte si srandu? Víte vy vůbec jak vypadá západní Evropa? Měl sem to štěstí vidět toto toto léto Francii, Londýn i západ německa a tak suchem zničenou krajinu sem nikdy v Evropě neviděl. A to sem všechna místa navštívil už dříve několikrát. Chcete mi říct že tam nelétají letadla? Proboha co je tohle za úvahy? Máme štěstí že nás letos sucho minulo, zbytek Evropy hlavně na západ od nás by bám mohl závidět. To co se děje tam je katastrofa. Ale jen zavírejte oči dál, budoucnost vám je otevře…

Hádej

Ale kdepak, jezy na Labi tohle všechno vyřeší! Vody bude habaděj…

K.S.

Na Labi těžko, nějaké jezy na Rýnu by se stavět daly, navíc by se z toho dalo v průmyslovém Porýní vytočit celkem zajímavé množství proudu.

Hádej

Tak proč je ti zabedněnci nestaví? U nás jsme dál! 😉

K.S.

Ptáte se špatného člověka, ale řekl bych že v tom bude roli hrát historický vývoj a některé další drobnosti jako rozložení zdrojů uhlí. Vzhledem k dřívější spolehlivosti Rýna a uhelným slojím v Německu nebyl pravděpodobně v minulosti důvod k budování vodních děl na úseku pod Iffezheimem, tam je poslední přehrada. Zároveň je tam Rýn hraniční řekou a Francie, která na rozdíl od Německa nemá dostatečné zdroje uhlí, jej maximálně využívá pro výrobu elektrické energie, zároveň ta vodní díla zajišťují splavnosti, což je malý bonus k té elektřině. Je to podobná situace jako s Dunajem kde vodní díla vznikala primárně z… Číst vice »

Alibaba

Nevím, jaká konkrétní díla máte na Dunaji na mysli, ale Gabčíkovo je dělané taky kvůli splavnosti, protože za Bratislavou se Dunaj rozlévala hodně do šířky a byl problém s výškou hladiny, a úsek u Železných vrat (hlavně ty horní) měla naopak problém s rychlostí toku, takže postavením hráze rychlost zmizela.

K.S.

Pokud vím, tak vodní díla v Rakousku a Německu se stavěla za účelem výroby elektrické energie.

Alibaba

Protože zelení mimoni?

medvěd

Příroda ukazuje , kdo je tu pánem. Průmysl dostane zabrat – přeprava zboží citelně zdraží Krize z Německa se přenese dále.

Joker

Nemalujte čerta na zeď

ZYRTHEC ft. KEPPRAFLØW

Podtrhávám si nesouhlasnou červenou vlnovkou…

Y.K.

Hlavně vrať pero, Václave. 🙂

Dusanh

Zajímalo by mě, kde soudruzi v SRN udělali chybu. Vždyť Rýn odtéká z Basileje s průměrným průtokem 750m3/s (dnes ráno 460).
Zato Morava v Olomouci má průměr 16m3/s, což by na zásobování DOLu přece bohatě stačilo a žádné problémy s vodou by nebyly. (já vím, kanál je soustava nádrží, ze kterých nic neodtéká, ani se nic neodpařuje, ani nevsakuje 😉 )

Gwann

Vy zpochybňujete úsudek slunka našeho jasného, sultána Ožrana?

To vás někteří nebudou mít rádi, sultán na preci vždy pravdu… 😉

Jiří Kocurek

Dost možná se chyba stala u kořalky na Hradě.

Pavel

Voda z řeky Moravy neměla být jediným zdrojem vody pro DOL. Oderská větev na tom je hůře se zásobováním vodou, jak Moravská, viz d-o-l.cz

Jiří Kocurek

A Labe také nemá vody nazbyt. Takže čerpat vodu z Dunaje? Jenže ani Dunaj není co býval, propadá se v krasové oblasti a vyvěračkou Aach odtéká do Rýna.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Propad%C3%A1n%C3%AD_Dunaje

David

O tom slyším prvně, děkuji za zajímavou informaci. Ne že by teda zkrácení toku Dunaje o 10km mělo vliv na cokoli dále po proudu.

Jiří Kocurek

To není jen 10 km. Ono je to složitější, protože Dunaj je to až od soutoku dvou řek Breg a Brigach
https://mapy.cz/s/foguvofuna

To není zrovna málo vody, voda z povodí o ploše asi 500 km2 neodtéká do Dunaje, ale do Rýna.

https:// sk.wikipedia.org/wiki/Breg
https:// sk.wikipedia.org/wiki/Brigach

David

To ano, ale v kontextu Dunaje, který má povodí o rozloze 817000 km² je 500km² nic, resp. 0.1%.

Jiří Kocurek

Budiž, ale v případě čerpání vody z Dunaje do DOL by se měl brát v potaz profil na soutoku s Moravou a nikoliv v ústí do Černého moře.
A je tedy ještě jeden bod: Mezinárodní smlouvy o nakládání s říční vodou. V příapdě Dunaje zakotvili, že se do přírodních dějů zasahovat nebube, průsak se nebude uměle ani omezovat, ani zvyšovat. Přijít s kýblem není totéž, jako načerpati si přehradu.

K.S.

Namespace DOL;

use kybl\kybl

class prehrada extends kybl {
public function naber() {
parent::naber()
}
}

Myslím že se přehrada dá považovat za speciální druh kýblu. 😉

Jiří Kocurek

Když s tím kýblem 100x za hodinu poběžíš tak za 1000 roků Orlík naplníš.

A zde ti pomáhej socha Mokroše, aby se voda neodpařovala.

K.S.

To bylo myšleno trochu jako vtip, ale budiž. Tak kbelík má také metodu napust();

Rudolf Tuček

Čím je tepleji voda se odpařuje z hladiny když hladinu zastíní stromy tak vegetace v okolí řeky tu vodu vysaje a sama odpaří aby se ochladila, uvádí se že 200 metrů krychlových koruny stromů odpaří denně 100 litrů vody.

K.S.

Zásadní rozdíl je že zatímco DOL má být soustava zdrží, Rýn je proudící řeka kde je velmi limitujícím faktorem, tak jako u Labe pod Střekovem, rychlost proudění, která je dána sklonem a typem dna. Výpar z celé Moravskoslezské větve bude při délce cca 270 km a šířce 80 m cca 1 vteřinový kubík (pokud jsem počítal dobře), přičemž nemalá část se již tak jako tak vypařuje z koryta Moravy kterým DOL povede a rakouská část, přibližně po Břeclav, by mohla být dotována z Dunaje, dále pak vodou z nádrží v povodí Dyje. Samotný kanál pak bude nejspíš izolovaný buď jílem,… Číst vice »

Dusanh

Zajimave, ze Nemci pro RMD (abych byl presny, tak primo sprava kanalu ve svych oficialnich dokumentech) uvadi ztratu odparem asi 5m3/s na 170km delky kanalu. My 1m3/s na 270km? Zrejme jinej termodynamickej gang 😀

K.S.

Němci mají reálná data, já jsem to počítal podle tabulky výparu z vodní plochy.

Hádej

A jaké? Proudění vzduchu, jeho teplota a vlhkost nemá vliv? Počet hodin přímého slunečního svitu?
Uf, ono to není až tak složité, ale holt se k tomu musí něco vědět. :-/

K.S.

Tabulky co už asi patnáct let visí na webu mve energetika cz

Pech

A máte na tyto oficialní dokumenty odkaz?
5m3/s je opavdu hodně, pokud by mělo jít pouze o výpar.
Z RMD se voda „ztrácí“ i např. průsakem koryta kanálu, odtokem při proplavování lodí nebo závlahami v Bavorsku.

Pedro72

Uff, je tak uklidňující vědět, že si do vaší vlhké fantazie můžu všude místo „bude“ doplnit „nebude“.

K.S.

Pokud máte pokus za nějakou rozvahu a kvantifikaci spotřeby vody pro průplav za fantasmagorii, budiž. Ale dokud bude v Evropě existovat nějaká relativně průmyslová civilizace, která nebude mít velmi pokročilé technologie, tak se ten kanál bude objevovat pořád dokola.

Pech

Porovnáváte jablka a hruškami a divíte se, že to nevychází.
Vodní cesta na Rýnu, o které je článek, je část řeky, kde se nenachází žádný kanál, ani jez a ani přehrada. Koryto řeky je pouze lehce uzpůsobené plavbě. Vypadá to tam asi jako na Labi po Střekovem.
Kanál Rýn Mohan Dunaj je nad tímto úsekem řeky a problém s vodou nyní nemá, plavba zde bude stále možná.
Chyba Němců je tedy možná pouze ta, že tam nemají postavený jez, který by zajistil dostatečnou plavební hloubku i při menších průtocích v řece.

Michal

Úřady očekávají ze na
->
Úřady očekávají, že na