Štýrský Hradec se vrátil k plánům na zbudování metra, zvažuje dvě automatické linky
Vizualizace metra ve Štýrském Hradci. Pramen: FB Štýrský Hradec/Strohecker Architekten/Newages
Plány na metro ve Štýrském Hradci se vážně řešily už před 20 lety, tehdy se ale od nich upustilo.
Doteď 142 komentářů ke zprávě o exhumovaném záměru vybudovat metro v Grazu , to je docela úspěšný záběr vcelku nepodstatné zprávy. Klobouk dolů, pane Šindelář.
Vzhledem k tomu, že ca. 85 procent příspěvků se týkalo vedlejších účinků vašeho textu, tedy způsobu používání zeměpisných názvů v odborném textu, doporučuji založit do registru i „Jazykový šotokoutek“. 🙂
Myslím, že když pokaždé, tímto způsobem „načůráte do mraveniště“, násobně tím zvýšíte sledovanost vašeho severu díky následující bujaré „jazykovědné“ diskusi.
tak a teď ještě metro či alespoň SJKD ve statlu.
Graz je vidlákov a tramvaj úplně stačí. Stejně na tuhle utopii neseženou prachy. Co by mohli hned:
Zadrátovat tratě GKB a do Svatého Gotharda.
O tom, co komu stačí, nerozhoduješ. 🙂
Elektrizace té tratě je předpokládána v období let 2021 – 2026, viz https://www.unsereoebb.at/de/artikel/2020/Steiermark–Mehr-als-Tunnel.
Mimochodem, finance na to jdou z jiného „šuplíku“ než by šly na metro v Grazu, resp. obecně jedno s druhým se nevylučuje.
Škoda, že si Rakušáci nedaj poradit, mohli by se nít jako my!
To je jen malá česká závist 😉
Česká závist je vždy velká.
Kolegové s Vámi sice nesouhlasí, ale před chvílí mi něco podobného říkal kamarád z Vídně. Jednou za pár let se téma výstavby metra ve Štýrském Hradci vytáhne, pár týdnů se o něm píše a tak pořád dokola.
Vy jste tam dělal dopravní průzkum?
Graz je nádherné město, několikrát jsme tam byli a veřejná doprava je opravdu na úrovni. Tím metrem se to ještě zlepší, ačkoliv se to na můj vkus zdá dost zkroucené.
A ještě poznámka: město se nejmenuje Štýrský Hradec, ale Graz. Je to napsané při vjezdu do města nebo na nádraží. 😉
Dobré, málem jsem na to skočil:).
No vidíš, jsi šikovný. Chceš piškotek? 🙂
Jsem po večeři, děkuji.
Dotaz jsem položil před polednem, zřejmě i tehdy jsi byl po večeři. 🙂
Děkuji za mínusy, reagoval jsem jen na poznámku o názvu města. Evidentně se jednalo o vtip.
Vaše mínusy to město v Rakousku nepřejmenují. Zajeďte se podívat do Rakouska a přesvědčte se sami. 🙂
český to je dycinky štýrský hradec. stejně tak jezdím do Říma, ne do Romy či Roma
Určitě ne :-). Stejně jako jezdím do Innsbrucku.
Štýrský Hradec se po zprovoznění úpatního tunelu Semmering a Koralmbahn se stane ještě atraktivnějším, než je teď. Cesta vlakem z Vídně do Benátek potrvá jen 4 hodiny. Jinak tohle krásné město na Můře je hodně podobné Brnu nejen počtem obyvatel. Kromě jiného v něm sídlí Magna, což je jeden z největších dodavatelů autoprůmyslu.
No, počtem obyvatel spíš Ostravě. Každopádně ani s jedním městem se nedá srovnat, narozdíl od Brna či Ostravy je Štýrský Hradec kultivované město.
Přičemž Ostrava i Brno mají rozlohu zastavěné oblasti o poznání větší než Graz, takže z okrajových částí do centra tam (přinejmenším v případě některých světových stran) je větší vzdálenost než z okrajových částí zástavby Grazu.
To máte pravdu. Navíc ostravská aglomerace ( 900 000 – mám správné údaje? ) je lidnatejsi než ta v okolí Štýrského Hradce či Brna. A příčíst ještě bratry z druhé strany hranice.. :)) Každopádně konec snění, něco mi říká, že se něčeho podobného v Ostravě ani v Brně jen tak nedočkáme.
problém je, jak definujete aglomeraci….zda ji je i Karvina, Havířov, Třinec, FM aj. protože pak se dostanete na 50x70km a to už je málem půlka kraje…
Ale Brno má zase autodrom!
Ten má i Most.
Audi a Fabie jsou auta, akorát je mezi nimi trošku rozdíl.
No a? Co to má společného s autodromem?
Na takové investice byla situace nejlepší okolo roku 2013. Ceny stavebních prací byly na minimu a banky půjčovaly téměř za nula. Jinak pokud srovnáváme Graz s Brnem, tak DPMB, potažmo Brno či kraj nemá šanci výstavbu metra z vlastního rozpočtu ufinancovat čili ani nemá smysl o tom uvažovat.
Zrovna nedávno jsem četl pěknou studií jak zhruba v tomto obdobi jsme propásli šanci dohnat ekonomický Rakousko. Naposledy jsme tu šanci měli po válce. Nebyl to soukromí sektor kdo to promarnil, ale řidič státu jako firmy…
Ono se není čemu divit, že se plány na metro znovu oprášily, jelikož Graz populačně roste skoro stejným tempem jako asijská města. Jen od r. 2000, kdy se poprvé s metrem přišlo, přibylo skoro 70 tisíc obyvatel, což je na evropské město docela nevídané tempo a jedná se o nejrychlejší populační růst v historii města. Tehdy to ještě nikdo nemohl tušit. Do r. 2030 by měl mít o dalších cca 30 tisíc víc, takže bych tentokrát pravděpodobnost realizace metra viděla jako docela vysokou.
70 tis. obyvatel za 20 let, to jsou u nás dvě okresní města. Co je příčinou? Jedná se o skutečný nárůst na úkor vylidňování regionu (např. Waldviertel úbytek 1% ročně), nebo tomu byla nápomocná administrativní opatření (přičleňování okolních obcí)?
Důvody přesně nevím, ale asi víc faktorů. Jednak je to město vysokých škol (uvádí se, že tam studuje přes 50 tisíc studentů, kteří tam zřejmě často i po studiích zůstávají). Příznivé klima, od. r. 1999 zapsáno v UNESCO, v r. 2000 vyhlášeno Evropským městem kultury apod. Myslím, že Graz má v Rakousku všeobecně pověst dynamického a příznivého města pro život.
Já jsem pátral na internetu a bohužel jsem na nic zlomového, co by to objasňovalo, nenarazil. Klima je tam samozřejmě velmi příjemné. Pokud bych se měl rozhodovat mezi Linzem, nebo Grazem, volba by byla jasná – Graz.
Zajímavě se kroutící trasování. A pak že jsou „chalupoidy“ jen pražskou výsadou (Prosek, Motol).
Jsem zvědav, jaký by toto metro mělo vliv na případné rušení části tramvajové sítě (té, pod kterou by vedlo metro), která v Grazu v posledních letech doznala určitého rozvoje (celkem zásadní bylo vybudování tunelu pod kolejištěm hlavního nádraží tak, aby tramvajovou zastávku v přednádražním prostoru obsluhovaly všechny linky mířící na západ města a ne jen ty, která tam obracely v dřívější smyčce) či rozvojového předpokladu.
Chalupoidy nejsou opravdu jen pražskou výsadou. Podívejte se, jak vypadá metro třeba v Toulouse (linka B), Neapoli (linka č. 1), Istanbulu (linka M1) nebo v Rennes (budovaná linka B).
Ono bude zakroucení a zakroucení, třeba ty jejich dávaj z pohledu topologie města smysl (koneckonců v Praze je taky slušná zákruta kvůli Smíchovskýmu nádraží a celkem ji nikdo nezpochybňuje, je jasný, že relativně velký nádraží za tu zajížďku stojí). Ony ty na Proseku i v Motole nejsou problematický ani tak zakroucením, jako tím, že končej „nikde“. Kdyby to Ačko pokračovalo až k Bčku někde na Butovicích a vytvořilo základ první tangenty v dějinách pražskýho metra, nebyl by to IMO tak hloupej nápad, jako to aktuální vedení, který se navíc vykašlalo na TT na Bílou Horu s výmluvou, že se možná… Číst vice »
„Kdyby to Ačko pokračovalo až k Bčku někde na Butovicích a vytvořilo základ první tangenty v dějinách pražskýho metra“ Vize toho parchanta Jančíka, kvůli které vede trasa „A“ metra do Motola a ne k letišti, bylo její zatažení do Zličína: ruku v ruce se svým partajním soukmenovcem Bémem tak v Praze ve VHD dokonale zprznili, co se dalo. Jakousi „tangentou“ v trasování pražského metra mělo být pokračování trasy „C“ od Proseka dolů do Vysočan, kde měla nejspíše přímo přejít do trasy „D“, která tam měla přijít od Žižkova – s přechodem přímých spojů A/B + B/A na Zličíně se snad,… Číst vice »
Z Proseka na Vysocanskou? S jakym sklonem??? To by musela byt stanice uprostred Proseka/Strizkova a od ni klesat az do Vysocan, jinak by asi vlaky nezvladli… Podivejte na stoupani na Kobylisy od Troji/Holesovic, a to je nejdelsi mezistanicni usek v Praze…
Jo, vím, že to Ačko do Motola prosazovali tito dva vykukové kvůli protažení A na Jančíkovu Prahu 5. Přesto říkám zcela upřímně, že kdyby to řekli na rovinu a udělali to buď přes ten Motol na Butovice (s napojením na TT do Řep na Plzeňské) nebo klidně i z Motola přes Řepy na Zličín, obojí s rozumným přestupem na TT na Bílou Horu na Vypichu nebo u Obory, mohlo by to dávat smysl. Ono dostávat se mezi P5 a P6 coby sousedícími městskými částmi MHD je zoufalství a ostuda, na tomhle břehu nevede od TT přes Malou Stranu v úplným… Číst vice »
Plánujú ho v celej dĺžke podzemné?
Ano
Bylo by fajn uvádět názvy měst v originále, občas absolutně netuším o kterém městě a státě píšete.
Myslíte , že Rakouská média píší o Brně nebo o Brünn? O Prag nebo tam píšou Praha? Nebýt centrálního principu tak to máme i na vagonech a na displejich . Takový Francouz by raději umřel naživu by napsal místo Londres London.
Nikto nežiada aby sa namiesto Londýna uvádzal London, alebo sa namiesto Kodane uvádzal København. Je rozdiel medzi názvami ktoré sú zaužívané a archaickými názvami ktoré nikto nepozná a nepoužíva.
Plný souhlas.
P. S. v Grazu jsem byl (nejen na nádraží, ale i různě po městě) ve dvouciferném počtu případů a nikdy jsem jej nenazýval jinak než Graz.
Pro me je to proste Styrsky Hradec, tak ho znam odjakziva,…
To ale píšeš o úplně jiném městě. 🙂
A ako sa po slovensky volá Štýrsko? Steiermark?
A jak se česky řekne Burgenland nebo Vorarlberg?
Pozn. přesně to je o té míře – Štýrsko říkám česky, výše uvedené dvě spolkové země naopak německy. Graz je u mě dost daleko za pomyslnou hranicí „co ještě říkat česky a co už v původním znění“ (tím víc když rakouský název je krátký a nejsou žádné problémy s jeho výslovností apod.).
Je několik měst, u kterých váháme, zda psát originál nebo český překlad. Zejména Graz a Wroclav. A vždy se najde někdo, kdo jednu verzi zpochybní.
No vidite, 🙂 presne tyto mesta znam uz dlouho cesky, da se rict, ze uz od zakladni skoly, zvlaste Vratislav, pac byl zalozen ceskym vladarem Vratislavem… 🙂
a to nemluvim o Kralovci v pobalti…
Tak uvádějte v prvním uvedení oba názvy – originál a českou verzi.
V některých případech jsem mohl český název zahraničního místa zaslechnout, ale nemusel jsem si to s ním spojit. Příkladem může být níže jmenovaný „Královec“, který znám jako obec v Česku ale s názvy Königsberg/ Kaliningrad bych si ho nikdy nespojil.
Allen Menschen recht getan, ist eine Kunst, die niemand kann. (V německy mluvících zemích oblíbené přísloví.)
Bratislava by se měla překládat jako Břetislav, protože ji založil český vladař Břetislav a Wroclav jako Vratislav, protože byl založen českým králem Vratislavem. Města jako Budyšín, Zhořelec nebo Žitava samozřejmě česky protože jsou původně slovanská města zemí Koruny České.
Břetislav vládl na Moravě od roku 1029. Bitva u Bratislavy s Maďarama byla 907 Breslauspurch ji tenkrát psali. V Salzburskych análech , původem mohl být buď od Braslava Sávského anebo od pravděpodobného Svatoplukova syna Predslava. Nic není doloženo dostatečně . Jenom , že jste přisoudil Břetislavovi dlouhý život nebo cestování časem .
Bratislava? myslíte to madarsko-nemecko-zidovske město Pressburg/Pozsony?
a přitom to nejdéle byla Breslau
Psal jste o sobě, že se považujete za vzdělaného. Tak vězte, že čeština má pojmy Hradsko a Vorarlbersko. Ten první je archaický, dnes se spíše používá Burgenlandsko 🙂 Jsou to počeštěné názvy zrovna tak jako třeba Holandsko nebo Lucembursko. Výhodou počeštěných názvů je možnost odvozování dalších slov, třeba štýrskohradecký zní o dost líp než grazský.
S prominutím, výraz „Vorarlbersko“ považuji za podivný německo-český „kočkopes“, kdy zůstává zachována německá předpona „vor“ (před), ale přichází česká přípona „-sko“. A „Burgenlandsko“ považuji za rovněž nelogické, protože ta přípona „-sko“ je českou obdobou německé přípony „-land“ (ve smyslu – využívají se ve stejném kontextu), tzn. „Burgenlandsko“ má vlastně zdvojenou příponu. Co se týče přídavných jmen, tak jde o subjektivní pohled; respektuji ten váš, nicméně z mého pohledu (pozn. i toto přídavné slovo jsem používal vícekrát, když jsem pak s různými blízkými osobami hovořil o návštěvách Grazu) slovo „grazský“ považuji za vcelku normální a mj. i kratší než dlouhý výraz… Číst vice »
Souhlas. Jiný příklad: NRW – Nordrhein-Westfalen – Severní Porýní – Vestfálsko. Česká verze názvu je taky kočkopes. Jak to, že to fanatičtí překladatelé názvů zapomněli přeložit Westfalen na Západní Fálsko?
https://de.wikipedia.org/wiki/Westfalen#/media/Datei:Karte_Stammesherzogtum_Sachsen_um_1000.png
Nebo Vorpommern = Přední Pomořansko aneb překlad do češtiny stojí i za rozložení jednoho slova do dvou.
Zato u Vorarlbergu ne a namísto Předarlberska jde o německo-český „kočkopes“ Vorarlbersko. 🙂
Tak třeba Slovensky je Graz opravdu Graz.
Ano, otázka se týkala země, ne města. Protože když Ricky tvrdí, že nedokáže poznat ani stát, tak myslím, že by mu název v němčině stejně nepomohl. Spíše pár lekcí zeměpisu :-). https://translate.google.com/?sl=cs&tl=sk&text=Pojedeme%20do%20%C5%A0t%C3%BDrska%20a%20nav%C5%A1t%C3%ADv%C3%ADme%20%C5%A0t%C3%BDrsk%C3%BD%20Hradec&op=translate
Štýrský Hradec je ještě všeobecně známý, někdy s některými jinými méně všeobecně povědomými místy to bývá horší.
Ausgerechnet Štýrský Hradec za archaismus moc nepovažuji, na rozdíl od Solohradu a Innomostí.
Tak jsem si toho vašeho svatýho Hypolita nechal nají Googlem…..
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=svat%C3%BD+Hypolit
sankt poelten, místo kláštera toho jména. je jisté zajímavé a není náhodou že ve znojmě bylo staré hradiště zvano sv.Hypollita
O produkci Cesmínového Dřeva z Andělů čtu každý den.
Tak opupinkovaní Frantíci jsou kategorie sama pro sebe. Myšlenkově uvázli v sedmnáctém století…
To se má psat Wien nebo Linz? Normální průměrně vzdělaný člověk ví, kde Solnohrad, Innomostí, Celovec, Královec, případně svatý Hypolit. Terst, Řím. Ale na druhou stranu nejezdím na lyže do svatého Antonína, případně do svatého Jana.
Innomostí nebo svatý Hypolit? Tak to jsem v životě neslyšel, a to jsem myslím nadprůměrně vzdělaný člověk s VŠ v ne zrovna snadném oboru. Tohle nejsou normálně zažité názvy měst, udělejte si anketu mezi průměrnými občany na ulici a uvidíte, že skoro nikdo nebude vědět. Jako psát Vídeň místo Wien je normální, ale Celovec oproti Klagenfurt … nesmysl.
Kromě Inomostí připadá v úvahu ještě Inšpruk coby archaický název pro totéž město. 🙂
Jenže tam aspoň na první pohled poznám, o kterém městě je řeč. U „Sv. Hipolytu“ by mě to fakt nenapadlo.
Hm, a neni ten Celovec (Klagenfurt) a Belak (Villach) druhym oficialnim nazvem tech mest?
Kvuli v oblasti zijici slovinske mensine. S tim, ze v Korutanech, je tech slovinskych nazvu pozehnane.
Klagenfurt am Wörthersee (toť oficiální název města) a Villach NEMAJÍ druhý oficiální název (mají jej jen některé obce v okolí města Bleiburgu/Pliberku; pozn. kupodivu se v češtině pro toto město nepoužívá název Olovohrad 🙂 ).
Tak ony ty jména souvisí asi s tím , že Otakar král česky expandoval až k moři a tak se staly ty kraje pro nás blízkými , podobně byla počeštěna Kostnice a Cáchy . Já děkuji panu Sůrovi , že tento trend , kdy se názvy zapomínají , pozastavil . Myslím , že bude teď víc těch kdo si Štýrský Hradec spojí s Grazem a ještě budou vědět , že tam mají v plánu metro.
vzdělaný člověk taky ví, že exonyma typu Innomostí jsou spíš taková libůstka, kterou jinak nikdo nepoužívá, na rozdíl třeba od Vídně nebo Terstu. „Štýrský Hradec“ je v tomhle někde uprostřed, takže by skutečně nebylo od věci v textu uvést, že jde o Graz.
Kdepak, jde jen o míru vlastního vzdělání. Graz je česky Hradec.
Myslíte König gratz.
Tyhlety názvy se mi příčí tak moc, že mi z toho vstávají chlupy na těle. Tyhle archaismy by měly být zakázány, buď by ta města měla být nazývána v originále, nebo anglicky. Nijak jinak
BenátkyVenecia nad Jizerou.No, anglicky tedy kromě lokalit ležících v anglicky mluvících zemích + snad ještě těch, kde nepíší latinkou, nebrat ani náhodou! Proč by měl kdokoli pracně zkoumat anglické názvy třeba italských nebo francouzských (ale třeba i ruských) měst?
No, anglicky tedy kromě lokalit ležících v anglicky mluvících zemích + snad ještě těch, kde nepíší latinkou, nebrat ani náhodou! Proč by měl kdokoli pracně zkoumat anglické názvy třeba italských nebo francouzských (ale třeba i ruských) měst?
Prokristapána, jak může mit někdo vůbec takové nevzdělané názory…růst hlouposti je prostě národní katastrofa. To nejsou žádné archaismy. Jde o jazykový cit. Někde je lepší používat originální název, někde český ekvivalent, ale v případě střední Evropy jděte s angličtinou k šípku…Větší blábol jsem nečetl. A učte se dějepis.
Jo obzvlášť ruský názvy v anglický transkripci to je pošušňáníčko. Víte třeba, kdo byl Yan Verikh? (V jakémsi sovětském filmu bylo jeho jméno v azbuce, ten zpětný přepis je fakt fany, uznejte.)
Přesně! V druhé polovině 20. stol. jeli jisté specialisté z velké země do Přerova a název města měli napsaný foneticky v azbuce (Пржэров). Když přeříkali u pokladny, kam chtějí jet, tak dostali lístek do Prešova.
Jojo, vzpomínám na svého času daviscupové utkání (pardon, počeštěně „utkání Davisova poháru“) Česko – Rusko, kde za Rusko hrál Mikhail Youzhny. 🙂
Nebo docele zajímavý přepis, kdy dvojhláska „jo“ u ruských jmen je v angličtině přepsána jako „e“, takže Fjodorov vs. Fedorov, Sjomin vs. Semin.
A co teprve Khousnoutdinová . Základem je přece porozumění , k tomu aby bukvy azbuky přečetl anglofonní člověk nebo frankofonní použijí jinou verzi svého skládání písmen ( viz Tchéqie a Czechia ) ale nám díky panu mistrovi Janu Husovi pomáhají nabodeníčka . Tak máme č a ž a ch . . Jako dovolte ale já se občas v těch jejich přepisech ztrácím .
A nebo začít více číst a dovzdělávat se.
Je to sice subjektivní, nicméně: z mého pohledu považuji výraz „Štýrský Hradec“ za úplně stejný archaismus jako např. Solnohrad či Inomostí.
Není. Ani omylem. Inomostí ano, Hradec nikoli.
Docela dobrá hranice toho, co se dá považovat za běžné jsou maps.google.cz.
Najdeme tam Vídeň, Kremži, Vídeňské Nové Město, Linec a Štýrský Hradec, ovšem Celovec, Bělák, Solnohrad, Inomostí, Lávu, Drozdovice, Cáhnov nebo Svatého Hypolita (poslední jmenované jsem si musel na rozdíl od ostatních názvů dohledat, o co se jedná)
S prominutím, i v Kremsu a. d. Donau jsem byl vícekrát, jakož i ve Wr. Neustadtu (pozn. Rakousko je zemí, kterou mám po Česku projetou nejvíce, i mimo dosah železnice), a nenapadlo by mě pro ně používat jiné názvy než ty „jejich“.
Mimochodem, stejně tak jsem díky příhraničním jízdenkám několikrát byl ve městech jako Chemnitz, Plauen, Zwickau a Regensburg a také jsem u nich nikdy neužíval jiný tvar než tento „jejich“.
Souhlas tam jim říkám jejich jmény, neboť příjemcem mých dotazů je místní , ale copak kdyby se ztratil v cestě nějaký německy mluvící turista ptal by se vás .nedej bože česky , na cestu do Plzně , nebo Pilsen ?
A to jsem si vzpoměl na “Píííšťany “ jak krásně znějí uším místních😀
„U nich“ = myšleno „u těch měst“ v kontextu „když jsem sám sobě nebo přátelům říkal, kde jsem byl“, tzn. v českém prostředí.
Nikoliv „u nich“ = ve smyslu při návštěvě těch měst (to by bylo samozřejmé; v takových situacích používám i tvary jako Wien či Dresden, tedy tu menšinu případů, kdy naopak mám názvy měst zafixované v počeštěné podobě).
Btw. i ten Hypolit v Google mapě ještě nedávno byl 🙂
Já bych ho teda hledal spíš v drogerii. 🙂
Prosím rozlišujte odborný text od jiných textových, popř. literárních útvarů. Odborný text by měl být jednoznačný. Ohledně Vašeho Innomostí, nebo Celovce – zkuste si tím jít na nádraží a koupit lístek. Pro vás by nemusel být problém přiřadit český název pro Erdweis, nebo německý pro Chřibky, ale většinu lidí může používání prastarých názvů desorientovat. Pokud někdo trvá na používání archaických českých verzí v zahraničním místopisu, tak by od něj bylo vstřícné, kdyby do závorky uvedl originální název. Loni jsem zde v diskusi napadl formulaci Česká Třebová na Orlickoústecku, jako zbytečné upřesňování toho kde MuN leží a to bylo mínusů :-).… Číst vice »
I když se považuji za všeobecně dost vzdělaného člověka, tak s prominutím takový svatý Hypolit jsem si musel dohledat, co že to má být za město.
A když bych slyšel Královec, tak bych si (kromě fotbalového rozhodčího) vybavil obec na Trutnovsku (nádraží u přechodu směr Lubawka). Až po chvíli přemýšlení bych si uvědomil Königsberg/Kaliningrad.
Mimochodem, na lyže byste jel do St. Moritzu, nebo do Sv. Mořice? 🙂
Do svatého Mořice a to mluvím německy.
Všechny cesty vedou do Říma. A zkuste tam dát italský název.
Zrovna Řím je jedním z té menší části měst, u kterého používám český název.
„Normální průměrně vzdělaný“
Nevím, co je pro Vás ten „normální průměr“, nicméně mám VŠ obor Geografie – Kartografie, tedy bych měl být v podstatě nejerudovanější v této oblasti a přesto jsem název Svatý Hypolit nikdy neslyšel… Dovolím si tvrdit, že ve Vaší premise bude zásadní chyba 😉
A na které univerzitě? Abyste jí spíš nedělal ostudum
Jaksi mám stejné formální vzdělání a tímhle bych se tedy rozhodně nechlubil.
Ostudu tím, že neznám zcela marginální a dávno nepoužívané exonymum? Tak to těžko 😉
Jinak PřF UK.
Dcera studuje aplikovanou geografii, poprosím ji ať udělá anketu mezi spolustudenty i vyučující , kdo pozná St.Polten v této verzi ..
Občas je dobré vědět, kam vedou silnice na Bécsi Újváros, Bécs a Pozsony 🙂
Do Vídeňského nového města, Vídně a do Bratislavy. 🙂
No vidíte, a já už myslel, že to jsou Wiener Neustadt, Wien a Preßburg 🙂
Koho chleba jíš toho píseň zpívej.
Taky je dobré poznat nadsázku. A mimochodem moje matka je Němka, kromě češtiny mluvím německy, anglicky a francouzsky a nemám problém v každé řeči používat její názvy, když existují. Pro naše předky bylo normální znát více verzí, dnešní generace mající Google má problém dát si 2 a 2 dohromady (v nějakém štýrském městě chtějí stavět metro – no v kterém asi?) a ještě se tím chlubí v diskusích.
„v nějakém štýrském městě chtějí stavět metro – no v kterém asi?“
Úplně samozřejmé to být nemusí. Protože – v jednom tyrolském sídle mají v provozu metro. Ve kterém „asi“? 🙂
Hm, a kloikpak asi máme v úvahu připadajících měst ve Štýrsku, co?
A teď vítězně vytáhněte ten Dorfbahn v Serfausu.
U mě taky nadsázka , kolego… 🙂
Mimochodem, vládnu francouzštinou a angličtinou ale německy nic víc než guten tag und danke schön. A to byla babička Němka. A je mi to líto, ale v padesáti se u nebudu lehce učit.
Copak Bécs , ale Guta , Parkany , Ógyalla
Vzpomínám si jak v knize předávky na loko E499.0 byl zápis maďarského strojvedoucího: vlak xx Budapest – Parkany, nějaký slovenský kolega co jel dál preskrtal Parkany a dopsal Šturovo ty hovado.
A vidíte, mně by nevadilo, kdyby se ta města jmenovala historicky správným názvem. Zavání mi to Stalingradem a Gottwaldovem . A to jsem docela hrdý Slovák.
Tak se, pane kolego, alespoň něco nového naučíte.
Za standardnější se považují současné oficiální názvy, ne ty originální (to je původní).
Opravdu si nedokážu představit, že bychom tu měli Frankfurt am Main, Köln, Venezia nebo København. Nemluvě o městech ve státech, kde je víc úředních řečí… Jak by jste nazval Brusel? Nizozemsky, Holandsky nebo Německy? A třeba ve Švýcarsku by jste si vybíral z řečí hned čtyř. Jinak, víte, kde by jste skončili, kdyby jste se vybral do Baile Átha Cliath? 🙂 Každopádně, tady jsem měl taky problém, Graz znám jako Graz. V tomhle případě, kdy česká verze zní úplně jinak než originál (a není úplně všeobecně rozšířena), mohl autor alespoň na začátku napsat v závorce i originální název, nebo jej… Číst vice »
Slovo Graz, cesky znamena Hradec. V obecnem smyslu.
Ano, a podle tohoto pravidla se jmenuje Jindřichův Hradec německy Neuhaus….
A Banská Bystrica je Neusohl
Jo, a Třeboň – Wittingau.
https://de.wikipedia.org/wiki/Bezirk_Wittingau#/media/Datei:Siegelmarke_K.K._Bezirkshauptmannschaft_Wittingau_W0320971.jpg
Graz ale není německé slovo. Ve slovanských jazycích se často zaměňuje G a H. (Bohumín vs. Bogumin). „Idžymi na grad“ znamená, že se jde na hrad. A slovinci to mají podobně jako poláci. https://sl.wikipedia.org/wiki/Grad
Graz je snad prapůvodní slovinský název města, mírně zkomolený (d/c) a přepsaný německou transkripcí (z čti jako c).
Stejně to je s Benátkami, které jste v v jiném vašem příspěvku přeškrtnul a nahradil Venezia nad Jizerou. Latinsky Venetiae – slovinsky Benetke – česky Benátky.
Kupodivu ve Švýcarsku např. na nádražních displejích píšou vždy úřední název konkrétní cílové/mezilehlé stanice, takže i např. na nádraží Zürich Hbf. je inzerován vlak s cílem „Genéve Aéroport“, i když jde o údaj v jiném jazyce než v jakém se mluví právě v Curychu. A i naopak – např. v Délemontu je uveden vlak s cílem Basel, i když je to název v jiném jazyce než v tom, v jakém se hovoří v Délemontu. Mimochodem (opět připomínám, že O. K., každý máme tu hranici pro „co ještě česky a co už v původním jazyce“ jinou) zrovna Köln (ve kterém jsem… Číst vice »
No abychom na odjezdové tabuli viděli úřední (originální) názvy měst nemusíme jezdit do Švýcarska 🙂 Tak je to zavedeno i u nás. Píše se tam „Warszawa Wschodnia“, „Wien Hbf“, „Linz Hbf“ a kupodivu i „Graz Hbf“.
O. K., ale dával jsem příklad ze zmiňované „vícejazyčné země“.
Přičemž ale ve Švýcarsku to funguje vždy s úředními názvy měst (tzn. v jazyce platném pro konkrétní cílovou/směrovou stanici), zato v takové Belgii nikoliv.
„kde by jste skončili, kdyby jste se vydal do Baile Átha Cliath“
V baru, u skleničky whiskey. Nenavštívit irský pub by byla škoda.
Celkom dobrý plán, Graz je do talianska blízko, ak dokážu prevziať talianske skúsenosti s budovaním driverless metra, €150mil/km nemusí byť nedosiahnuteľná cena. Cena za dve linky okolo €5mld…
Na druhú stranu, majú pred voľbami, takéto vyhlásenia nemusia znamenať nič.
Jakubko , pobratim, ty už nie si Slovák, že používaš “driverless”. ? Automatické alebo bezobslužné ti nevonia? Mojej matky reč je krásota, milota, rozkoš , láska svätá.. celok života, môj pokrm denný a moja odev, ktorej neviem ceny. (Hviezdoslav) otáča sa v hrobe.
Niejie lepšie namiesto automatické použiet samoudělačné?
Nebuďte prosím tak precisní, to bychom s takovým přístupem mohli odvodit také to, že Slovák pochází ze Slovácka a na Slovensku žíjí Slovenci. 🙂
Nezaměňuhte hned příčinu za následek – Moravští Slováci jsou stejní Slováci jako i ti dnešní Slováci, jenbz doby, kdy Slovák ještě nebylo označení národa, ale blíže neupřesněné množiny slovanských jazykových skupin, žijících na hornatém území západních Karpat mezi oblastmi obývanými Moravany, Poláky, Maďary, Rusíny a Lemky.
Teď ale bez legrace, můžete mi prosím dát nějaký odkaz, kde bych si mohl v tomto směru doplnit informace? Moje pátrání, které jsem v minulosti absolvoval, bylo neúspěšné – maximálně jsem narazil na Hornouhersko.
Owo, namiesto niejie napíš nie je, a namiesto automatické sa používá samočinné například v nazve zpôsobu ochrany pred úrazom elektrickým prúdom v ČSN 33 2000 . I keď tam je to historicky naopak , ochrana samočinným odpojením od zdroja sa teraz volá automatickým ( v prípade ČSN , o STN neviem )
Keď sa Čech hrá na Slováka je to skoro ako keď má prejav pán premiér z Průhoníc. Trápne. A keď nevie Slovák písať ani po slovensky ani po česky taktiež.
Jen drobná korekce, ona ta Itálie není zase tak moc blízko, ještě je tam Klagenfurt a Villach 🙂 ale jinak souhlas a hloupých narážek od Ketchup1970 si nevšímejte.
Itálie začíná až za Tyrolskem. :]
Udine rozhodně není až za Tyrolskem 😉
Graz má k nejbližšímu bodu italského území cca 150 km, a to ještě jen vzdušnou čarou.
Taliánum to diverless metro budovalo Hitachi, ne?
Dnes je to Hitachi Rail Italia ale predtim (az do r. 2015) to byla firma Ansaldo Breda. Takze bych si dovolil tvrdit, ze jejich soupravy metra jsou italske i konstrukcne…