Strojvedoucí sobě. Sestrojili zvýraznění výlukových návěstidel pro elektrický provoz
Novinka by měla přispět ke snížení počtu mimořádných událostí na české železnici.
Přinášíme text Davida Votroubka, člena prezidia Federace strojvůdců, k jeho netradiční iniciativě za vyšší bezpečnost na železnici. Společně s dalšími kolegy stojí za sestavením prototypu zvýraznění výlukových návěstidel. Podle něj by mohlo přinést snížení počtu mimořádných událostí.
Ze statistik mimořádných událostí na železnici jasně vyplývá, že obrovské množství mimořádných událostí (MÚ) proběhne na styku trolejového vedení a sběrače. Nezanedbatelné množství těchto událostí je pak způsobeno „nerespektováním návěstí pro elektrický provoz“. Nemyslím si, že by si nějaký strojvedoucí dovolil nerespektovat nebo úmyslně ignorovat jakákoli návěstidla, pro elektrickou trakci nevyjímaje.
Takto se ale jazykem vyšetřovatelů nazývá situace, kdy strojvedoucí nezajistí včasné přerušení kontaktu sběrače s trolejí. Jsem přesvědčen, že k takovému stavu dochází v drtivé většině případů tím, že dojde k přehlédnutí návěsti, či špatnému vyhodnocení jejího významu, umístění či směru platnosti.
Při větších výlukách a na složitějších zhlavích železničních stanic skutečně občas není snadné vyhodnotit všechny informace, které se na strojvedoucího valí ve formě informací a pokynů z písemných rozkazů, návěštěných/nenávěštěných, předvěštěných či nepředvěštěných pomalých jízd, informací o poruchách či výlukách zabezpečovacího zařízení, jízdy na přivolávací návěst atd.
Se Správou železnic také řešíme co možná nejjednotnější a nejstálejší umisťování návěstidel pro elektrický provoz, protože v současné době předpis umožňuje jejich umístění jak na zem do štěrku vedle koleje, tak do značné výšky v trolejovém vedení. S kolegy ze Správy železnic tento problém velice intenzivně řešíme a snažíme se vymyslet jednotné umístění, například pomocí unifikovaného držáku s fixací na kolejnici pojížděných kolejí. Bohužel se jedná u úkol skutečně nelehký, který mnohdy z prostorových či technických důvodů nemá řešení.
Co se nám ale již podařilo, je zvýraznění některých výlukových návěstidel pomocí blikajících diod v rozích návěstní desky. Když se podařilo doslova na koleni „zbastlit“ první funkční prototyp, byl jsem velice překvapen, jak efektivní řešení by to mohlo být. V té době jsem ještě ani netušil, jak velké množství práce je třeba odvést pro uvedení tohoto nápadu do praxe.
Po výrobě funkčního prototypu v domácích podmínkách a amatérským způsobem následovalo představení záměru na Správě železnic a následně hledání profesionální firmy, která by se ujala výroby „skutečného“ prototypu podle technických parametrů domluvených při předchozích jednáních na Správě železnic.
Technické specifikace obsahovaly požadavek na naprosto autonomní provoz po delší dobu s napájením snadno vyměnitelným akumulátorem, denní a noční světelný režim k eliminaci možného oslnění v noci a zároveň dostatečnou viditelnost za jasného počasí. Dále byla požadována výroba reflexních ploch návěstidla pomocí nejmodernějších a certifikovaných reflexních fólií s optimální viditelností za všech světelných podmínek.
Po několika setkáních ve výrobě, doladění některých výrobních postupů a upřesnění technických specifikací se podařilo zajistit výrobu profesionálních komerčních prototypů. Poté proběhlo v Plzni-Koterově ověření specifikací v reálných světelných a provozních podmínkách a po nutných legislativních mezikrocích se přistoupilo k ověřovacímu provozu tohoto nového řešení.
Určitě se sluší poděkovat členu prezidia FSČR Kamilu Chaloupkovi a ostatním kolegům ze správy železnic, kteří se zasloužili o to, aby v současné době začal probíhat zkušební provoz tohoto zvýraznění.
Věřím, že kolegové strojvedoucí toto opatření ocení, neboť rozhodně a zásadním způsobem zvyšuje viditelnost těchto návěstí. Pokud to zároveň povede ke snížení počtu MÚ na takto vynávěštěných výlukách, chci věřit, že se podaří dojednat postupné rozšiřování tohoto doplňku po celé síti českých železnic.
David Votroubek