Strmý nárůst počtu projetí Stůj skončil, důvod k optimismu ještě není
Srážka osobních vlaků v Brně, 5. 3. 2019. Ilustrační foto: Drážní inspekce
Strojvedoucí na české železnici v květnu a dubnu nechybovali tak často jako v únoru a březnu, kdy se mimořádně vysoký
A jaké na tom má zásluhy Kupec? že by jeho trenažér nebo pokuty fírům?
V poslední větě článku je zmíněn i počet střetů s osobami v kolejišti (na každé tři dny připadají dva střety), někdy se to odbude poznámkou o sebevrazích. Ale je normální, aby se lidi courali po kolejích? Nedávné video se sraženou paní, která v Šakvicích šla po služebním přechodu místo podchodem, je docela varovné (kromě ní tam nejspíš chodí většina dalších). Podobné byly záběry s odhozeným důchodcem na přejezdu v Rájci-Jestřebí pár let zpátky. Co s tím?
Někde se po kolejích dokonce jezdí na kole, jako třeba v Litvínově xD
https://youtu.be/fR4WrZdZXrY?t=191
No, když se ten přejezd přes jedinou kolej uzavírá víc než 1,5 minuty před průjezdem vlaku a otevírá až 10 sekund po jeho průjezdu, tak to byli účastníci silniční dopravy velice slušní a potivě dodržující předpisy, když to respektovali: na můj vkus je tam určitě něco špatně!
Tam je špatně leda to, že účastník silničního provozu nedodržel předpisy, nic víc. Po tomto se musí jít hlavně, přísně toto trestat, případně i překvalifikovat vjetí na přejezd ve výstraze.
Nesmysl – tam je špatně ta nesmyslně dlouhá doba, kdy je přejezd jediné koleje zbytečně ve výstraze, ačkoli to vůbec není žádná koridorová trať s dlouhou zábrzdnou vzdáleností: standardně by tam stačila doba uzavření přejezdu asi tak něco málo přes půl minuty, ta další cca minuta navíc vede jen ke zpochybňování správné funkce takového zařízení, a tedy i jeho smysluplnosti jako takové.
Neznám přesně Litvínov, a dle jediného videa nedokážu říct přesně důvod, ale jelikož je to v žst. tak tam může být závislost na návěstidle, blízko může být zastávka, ve které ten vlak zastavoval. Ať tak či onak, to nikoho neoprávňuje na přejezd ve výstraze vjet a nezbývá nic jiného než zpřísnit trest za vjetí na přejezd ve výstraze. A když je pro někoho minuta moc aby to hned považoval za poruchu tak nevím. Prostě to je tak z nějakého důvodu nastaveno a pokud se to někomu nezdá, může podat podnět na SŽDC a ti se k tomu vyjádří. Rozhodně nikomu… Číst vice »
Dominik: Ačkoli s Vámi samozřejmě souhlasím v tom, že na přejezd ve výstraze nikdo vstupovat ani vjíždět nemá, to ještě vůbec neznamená, že by železnici cokoli opravňovalo ke znevažování té výstrahy jejím zbytečně dlouhým trváním. Místní poměry neznám, ale domnívám se, že v tomto případě jde o křížení dráhy s Nádražní ulicí přímo u zhlaví žst. Litvínov a přejezdové výstražné zařízení je ovládáno ručně (tlačítkem) ze stanice s tím, že přejezd je z obou stran kryt návěstidly (odjezdovými a vjezdovým) závislými na jeho uzavření (stavu výstrahy), přičemž uvolnění je závislé na postupném obsazení a následném uvolnění kolejového obvodu mezi zhlavím… Číst vice »
Traťová je max 100 km/h, možná jen 90 km/h. Zábrzdná vzdálenost vlaku z této rychlosti (nouzově) je cca 700 metrů (nákladního, osobák to stihne dřív, ale to ten přejezd nepozná), v případě, že by se na přejezdu nespustila výstraha a chtěli jsme tuto informaci předat strojvedoucímu – aby stihl před porouchaným a neuzavřeným přejezdem zastavit. V bezporuchovém stavu a při jízdě traťovou rychlostí vlak překoná vzdálenost 700 metrů za 28 sekund. Když přihodím 5 sekund bezpečnostní rezervy a 15 sekund vyklízecí doby, tak jsme zhruba na necelé minutě. Otázkou je, zda se informace o uzavření přejezdu přenáší alespoň pomocí přejezdníku.… Číst vice »
Myšlenka je taková: Pokud se informace o uzavření přejezdu nepřenáší na vlak, tak už je jedno, jak dlouho po vyklízecí době se vlak přiřítí. Stačí vyklízecí doba a drobná rezerva, než přijede vlak.
Protože pokud se fíra o stavu přejzdu dozví až podle (ne)stojících vozidel, tak už to může jenom zkusit vyhoukat. Zastavit vlak včas nedokáže, ikdyby brzdil vším, i očima a světlometem. 🙁
Myslím, že jde o místně obsluhovaný přejezd, jehož zařízení je ovládáno ze stanice = pouze zdokonalující náhrada původních mechanických závor na trati, kde TR je asi jen 60 km/h, resp. vzhledem k blízkosti zhlaví možná v tom místě i ještě více lokálně omezená (na 50 či jen 40 km/h). Pro strojvedoucího je asi jedinou informací o fungující výstraze na přejezdu návěst dovolující jízdu na návěstidle pro jeho směr jízdy, která je na uzavření přejezdu závislá. Ale místní poměry neznám a už jsem tam ani nebyl dost roků, takže se klidně mohu i mýlit.
Šakvice? To je tak, když je dědina na opačné straně než nádražní budova a podchod nevede zkrz nádraží. Na fotomapě je taky vidět následky.
Jo je tam nadjezd. Marně na něm hledám chodník. Pravděpodobnost smetení vlakem nebo autem asi lidi vyhodnodtili tak, že vlaku mají kam uskočit, na nadjezdu jedině parakotoulem dolů a netrefit při pádu trolej.
Postavit tam městkou policii, která bude dohlížet na dodržování zákona. Jak to, že mohu v civilu přeskákat z peronu na peron a nevšimnou si mně? (Pro hnidopichy: mám oprávnění ke vstupu do kolejiště, šel jsem do práce, příslušnou průkazku jsem měl v kapse) Jak to, že mě nechají bez povšimnutí projít kolem cedulky vstup zakázán? To když už náhodou na peroně jsou. Spousta lidí se ale courá mimo perony. Tam by stačilo během preventivní činnosti se občas postavit a vybírat… Jenže buzerování za parkování vynáší víc…
Řidič autobusu má víc povinných přestávek, než strojvedoucí vlaku…
Mne nejvic obveseluje hrani her na tabletu a sluzebni telefon. Obojim mne vybavil zamestnavatel, dokonce vyzaduje aktualizaci dat v tabletu pri nastupu nebo sms potvrzenim o zacatku a konci smeny, ale mezi prosty lid se vypusti hlaska, ze se nevenujem rizeni. Byl jsem proskolen k jeho pouzivani,kdyz jedu proti navestidlu je mi putna kdo mi vola, nezvednu ho. Proc se stejne vehementne nekdo nezmini o procesu: prepinam informacni system do modu vysilacky. Ve vysilackce prepinam z trs do gsm-r. Cekam na prihlaseni do gsm-r, az pipne. Koukam do vysilacky. Znovu do menu a prihlasuji se pod cislem vlaku. Prepinam do… Číst vice »
No a ergonomií informačních a komunikačních prostředků se vážně nikdo nezabývá? Nejsem strojvedoucí, ale když jsem si vybíral autorádio, tak můj hlavní požadavek byl, aby mělo různě tvarované a vystouplé čudlíky a točítka. Cokoli potřebuju přepnout nebo změnit hlasitost, tak dělám po hmatu a nespouštím oči ze silnice.
Nezabývá. A tak skutečně strojvedoucí musí při přepnutí z infosystému do vysílačky a opačně zmáčknout menu a vybrat pod příslušným číslem (na každém HV jsou ještě jinak ty věci uspořádané) příslušnou aplikaci…
A tvarově jsou tlačítka všechna stejná, jsou po okrajích displeje a mají proměnlivou funkci – aktuální funkce je zobrazena na okraji displeje nad/pod/vedle tlačítka. Bohužel ani u řízení provozu se nikdo ergonomií nezabýval. Na TRS byla tlačítka generální STOP fyzická a červeně nabarvená, musela se stisknout postupně, aby se to nevyslalo omylem. Na GSM-R se výpravčí musí přepnout na kartu GSM-R (jsou tam dvě, ještě GSM-R kontakty a tam to není), pak záložka GSM-R nouze a tam je až tlačítko STOP VLAK. Displej je dotykový a nereaguje na mokré prsty, takže si je musíte nejdříve usušit. A kolikrát se stane,… Číst vice »
To vypadá, jako by to navrhoval čtenář Stopařova průvodce, který následující pojal jako návod:
>> Podívejte se, našel jste to oznámení nebo ne?
>> Ale jo, našel. Na dně zamčené registračky, a tu vecpali na zrušený záchod a na dveře dali ceduli Pozor, leopard!“
A nejlepší reakce na to byla „Kolikrát do roka ten Generální stop budete potřebovat?“ No já doufám že ho nikdy potřebovat nebudu, ale až ho skutečně potřebovat budu, to poslední co chci, je hledat, kde je vlastně schovanej…
Bohužel na hv je tolik různých typů radiostanic,že je prakticky nemožné popaměti šátrat po tlačítkách radiostanice. Notabene na různých řadách jsou RDST umistovány různě/vpravo na stěně nad brzdiči,v úrovni sloupku čelních oken atd… Jenom na 5 nejrozšířenějších řadách Cargo HV E1 aE3 jsou 4 různé typy RDST. Hádám,že Vectron a 372 mají zase jiné typy radiostanic.
Bohužel je mnohdy co kus to originál i vrámci jedné řady lokomotiv
A problém je, že řada těch událostí, průjezdů na červenou prostě veřejnou závěrečnou zprávu nemá. A řeší ji na místě nejspíše pouze SŽDC a dopravce. Nejspíše to pouze oznámí drážní inspekci(v souladu se zákonem). Ale se prohlásí, zkonzultuje telefonem- že to tak vážné nebylo. Nafotí to. A drážní inspekce tam nejede. Veřejná zpráva z toho není a nebude. Dále se obávám, že je pouze na libovůli dopravce, jak s tím naloží. A jestliže nemá strojvedoucí.. Jak asi.. Opravdu ho postaví mimo službu? Obávám se, že ani není nějaký kontrolní mechanismus, jak s tím dopravce naložil. Takže se něco naslibuje na… Číst vice »
Ps: na trati s hustým osobním provozem, bez jakéhokoliv vlakového zabezpečovače nebo opakovače návěstidla. Pouze možná generálné stop na analogové síti – tedy s přelaďováním.
Vážený Honzo,
sice chápu Vaše nářky a pláče, ale jak jste sám napsal, KAŽDÁ mimořádná událost je ohlášena na Drážní inspekci. A ta se právě při tomto ohlašování SAMA rozhoduje o tom, zda na místo mimořádné události pojede nebo ne. Tzn. zda bude šetřit ohlášenou mimořádnou událost nebo nebude. A je to pouze jejich rozhodnutí….. SŽDC ve spolupráci s dopravcem samozřejmě řádně mimořádnou událost vyšetří a je z toho Vyhodnocení příčin a okolností vzniku MU, které slouží k přijetí patřičných opatření. Ty si samozřejmě přijímá každý dopravce sám.
Nářky a pláče.. Jsme zvědav na nářky a pláče, až 2 spojené lokomotivy třeba sundají v oblouku 842 + přívěsné vozy plnou cestujících.
„Ty si samozřejmě přijímá každý dopravce sám“. A co když žádné nepříjme. Co když se na to vybodne.. Za každé podstatné projetí na červenou by měl dostat dopravce pokutu .. Nechat to na libovůli dopravce je děsně alibistické a naivní. Nicméně taky to jestli tam pojedou nebo ne, může být i ovlivněno způsobem, jak se jim to nahlásí.
Zabýval se někdo tím, že příčina může být skladbou směn? Není náhodou většina nehod na konci směny nebo po přerušení apod.? Kdy se začnou řešit zpras*né a do krve utažené turnusy? Nebo je lepší alibisticky zvýšit buzeraci? Co se asi děje v hlavě vystresovaného fíry? A jak je fit v 15té hodině směny od nástupu, kde měl 3 hodiny přerušení (a to i přes den) bez slušné postele, klidu? Kdy se zruší 6ti hodinové bivakování, z něhož zbývá často po započtení docházky nocležny na pracoviště, hygieny atd. sotva 4 hodiny spánku a leckdy ani to ne, protože je tam mizerná… Číst vice »
Není divu. Kdo má tu možnost a podívá se na turnusy strojvedoucích nebo na průběhy samotných směn, má v příčině jasno. Málo volna, ve směnách krátké patnáctiminutové pauzy na jídlo a oddech, které stejně, díky výlukám a zpožděním, nestíhá čerpat. Když se někdo odváží zavolat dispečerovi, že chce čerpat pauzu, na kterou má nárok, je z toho akorát pozdvižení a strojvedoucí se z toho musí zodpovídat. Směny jsou přerušené, takže v práci tráví mnohem více času, který se nezapočítává do pracovní doby. Není žádnou výjimkou, že počet takovýchto skrytých hodin v práci, v některých turnusech, se pohybuje kolem až šedesáti… Číst vice »
Nutno dodat, že zdaleka ne všichni strojvedoucí ví o tom, že, po šesti hodinách nepřetržité práce, je zaměstnavatel POVINEN zaměstnanci umožnit čerpat pauzu na jídlo a oddech v délce alespoň (usmrkaných) 15 minut. Takto hovoří Zákoník práce a Podniková kolektivní smlouva toto též zmiňuje. Většinou je strojvedoucímu tvrzeno, že pauza na jídlo a oddech není nároková a o tom, zda na ní má nárok, rozhoduje provozní situace (rozuměj: MÁŠ ZPOŽDĚNÍ => NEMÁŠ NÁROK JÍST, VYPRAZDŇOVAT SE ANI SI ODPOČINOUT A HYBAJ JEZDIT DO KONCE TŘINÁCTIHODINOVÉ SMĚNY BEZ JÍDLA). Dokonce jsem se setkal i s tvrzením nadřízeného orgánu strojvedoucího, že pauzu… Číst vice »
Aneb papírově je všechno cajk, realita je však zoufale jiná.
Copak po pěti minutách, jeden nejmenovaný dopravce chtěl po strojvedoucích čerpání pauz při minutových až 2minutových pobytech vlaku osobní dopravy ve stanici…
To u LE dle vyjádření právních zástupců firmy , mají strojvedoucí čerpat při pobytech ve stanici. Nevím tedy jak nyní ale před cca 2 roky tomu tak bylo.