Stříbrný šíp slaví 80 let od první jízdy. Z Prahy do Pardubic dojel za 68 minut
Motorový vůz M 260.0 Stříbrný šíp. Foto: České dráhy
Přesně před 80 lety představily Československé státní dráhy veřejnosti motorový vůz M 260.0 přezdívaný Stříbrný šíp. 14. března 1939 vyjel
Již v době vzniku bylo vozidlo navrženo jako genderově neutrální a unisexový vůz. A dnes se v něm, i přes postupující emancipaci, mohou jistě bez obav vozit i muži. Proto se domnívám, že větu „Cestující měly k dispozici také stahovací rolety“ není třeba brát zcela do slova a do písmene, ale že se jedná jen o drobný redakční překlep. Jinak díky za hezký článek… 🙂
Rozvoj měl tehdy „výhodu“ v tom, že zrychlovat šlo lepším vozidlem. Dnes je limitem téměř vždy dráha a její úprava stojí víc a je to složitější než postavit rychlejší vozidlo.
Modré šípy měly sedáky pohodlně čalouněné a vozy M273 (2. série) a M274 navíc nadčasový design blížící se tehdejší špičce, kterou byly bezesporu německé stroje. Naopak M260 měl design již poměrně archaický (kopírování M290 je zjevné) a vůz byl od začátku problematický, měl řadu nedořešených věcí. O jeho současných problémech, přinejmenším diskutabilní rekonstrukci a významném „otvoru“ na peníze daňových poplatníků nemluvě.
Doufejme, že alespoň Slovenská Strela bude opravena (zatím to tak vypadá a týmu opravářů držím palce) co nejvíce do původního a nebudeme si hrát na historii s dalším retropaskvilem.
Proč retropaskvilem? Stříbrný šíp prostě jen neměl to stěstí jako Slovenská strela, která se zachovala vrelativně velmi kompletním stavu. Pokud se předchozí generace snažily Stříbrný šíp zrušit od polviny 50. let minulého století až do počátku toho současného, měli bychom být vděční těm nadšencům, kteří se ho v této době snažili na koleně zachránit. Já osobně jsem velmi rád, že byl tento motorový vůz zachráněn v historicky věrné podobě navenek, i když s moderní technikou pod povrchem.
Když do Aerovky z 30tých let dáte agregát z Fabie, tak to ani nepřihlásíte, natožpak aby jste mohl tvrdit, že je to historické vozidlo. Skříň byla dejme tomu udělána slušně (pominu-li to, jak je to nalakované, to je za ty peníze hodně velká pras.čina). Jinou věcí je poničení podvozků vyřezáním původních dílů. Vakuové wc je také na medaili (i když v původním nepovedeném provedení padaly exkrementy do podvozků – těch nedořešených věcí bylo už tehdy víc). Třešničkou na dortu je ten pohon. Převody navrhovala ta původní parta, co to dělala na koleně, výrazně věrněji, tak proč se tam musela nacpat… Číst vice »
Co byste navrhoval vy? Od stolu se to hezky vymýšlí, zvlášť za cizí peníze. Původní motory odnesla povodeň, převodovky také nejsou. Co by pomohl jiný motor? Bylo by to více „historické“, kdyby tam byl MAN? V Tedomu problém není. Hydra tam není, je tam ZF (což je ZAHRANIČNÍ převodovka, pokud máte alergii na české výrobky). Řadicí páka na stanovišti má být a tak byla (velice mírně upravena) využita pro novou funkci. Z mnoha snímků stanoviště je vidět, že je využívána. Caterpillar do Albatrosu by odpovídalo přestavbě Šípu na palivové články. ČD chtěly vozidlo pro reprezentační použití. Tomu zvolené řešení celkem… Číst vice »
Vlak je to krásný a je dobře, že se zrekonstruoval, ale ty časy dojezdů bych snad ani veřejně nikde neuváděl, aby jsme se nestyděli víc než doteď 😀
Naopak, je potřeba neustále uvádět, za kolik šlo jet Praha Brno v roce 1938. Sice některým se ani potom nerozsvítí, ale alespoň mi tu dají mínus.
V čem by se nám mělo rozsvítit? Že v té době dosahovaly ČSD nákladních přeprav ve výši, o jakých se jim dnes může v pohrobských správách jenom zdát?
A to mi tenhle pán ještě neodpověděl, o kolik by stála trať na 200 víc než na 160 a už se ho musím zeptat kolik vozilo ČSD je tedy v v dnešní ČR t nákladů za rok a kolik vozí všichni nákladní dopravci dnes.
Na druhou stranu, ono to tedy vůbec nesouvisí s tím co jsem psal. Prostě jezdíme skoro stejně rychle jako v roce 1938. Smutné.
* tehdy v dnešní ČR (fakt by nešlo udělat editování příspěvků)
Ono chyb je tam víc, ta místa, takže která, vyprodána, zakrátko se píše dohromady.
Nevím, jestli srovnáváte srovnatelné.
To že v roce 1938 jezidla Slovenská strela = jediný vlak, který to zvládl v současných dojezdových časech oproti dneska to jezdé v podstatě všichni dopravci (i skoro Arriva).
Pendolino, kdyby jelo nějakou propagační jízdu (tak jako tady to inzerují o špatně obržděném Stříbrném šípu), tak je podle mě schopno to zajet rychleji než jsou jízdní doby s JŘ.
Já tu ale neřeším Slovenskou strelu vs Pendolino. Já tu řeším koleje.
Fajn, kde tehdy byly výhybky umožňující jízdu rychlostí 80 km/h do odbočky?
A přesto to šlo jet skoro stejně rychle jako dneska…
Ano:“vlakem“ složeným z jediného lehkého motorového vozu, který by už dávno nemohl vyhovovat požadavkům nových technických norem …
Zase odpovídáte zcela na něco jiného…
Aby se dalo jezdit rychle,jsou potřeba hlavně koleje v perfektním stavu. Ne předražená zab.zař., které nahrazují zabezpečení na 160 zabezpečením na 160.Kdyby se prachy daly do staveb a ne do Chřtánu A.. ,jezdí se i na lokalkach po novém
Dnes se jezdi rychleji, navic tehdejsi cas 68 minut byl zrejme jen tezko opakovatelny v beznem provozu, s maximalkou 90 km/h se totiz pomerne spatne dosahuje prumerne rychlosti temer 92 km/h (pokud jsou Praha a Pardubice vzdaleny 104 km) .
Avsak, pokud mate potrebu se stydet, tak se klidne stydte, nikdo vam v tom nemuze branit.
Pokud vám přijde v pořádku mít infrastrukturu ve stejném stavu jako před 80 lety, tak asi v pořádku. Někomu přijde, že se za tu dobu mělo odehrát něco jako pokrok.
Jasně, takže srovnáme tehdejší REKORDNÍ jízdu (za 68 minut) s dnešním BĚŽNÝM provozem (za 53 minut). A budeme ignorovat hustotu provozu příměstckých vlaků v blízkosti Prahy. A vyjde nám, že je to dnes naprosto stejné, ba co hůř, ještě horší.
A budem vypadat jako nesvéprávní idioti.
Ono dneska by to to pendolino taky dalo za lepší čas, že ano. A proč to nejde? Ano, infrastruktura.
Že je trať přecpaná je ale opět chyba infrastruktury. To v Německu už v době jízd „létajícího hamburčana“ roku 1932 rychlosti až 160 měly okolo Berlína samostatné koleje pro tehdy ještě parní S-Bahn. On je vůbec ten český „S-Bahn“ zajímavý, když jsou čísílky označeny motoráčky v polích…Tady se ze všech osobáků kolem Prahy udělalo „S“,ale to už je na jinou diskuzi.
A pokud by někoho zajímalo, jak to doopravdy bylo, tak tady je jízdní řád z roku 1944
http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/501.jpg
Jízdní doba Praha- Pardubice za 1:50 plus mínus pár minut. To je tehdejší běžný provoz.
Ale to bylo omezení z hlediska vlaků, nikoli toho, co umožňovala infrastruktura. Která teda už byla hlavně pro vojenské vlaky a taky sem tam spadla nějaká ta bomba.
Ano, Praha-Pardubice, ale kouknou se a srovnají jiné tratě, možná budou překvapeni, že tehdy to šlo někde i rychleji. Musíme si přiznat že DR bylo už v té době oproti železnicím všech nástupnických státu Rakouska úplně jinde. Ono to Rakousko také bylo co se dráhy týče ještě nedávno „zaostalé“, jenže za 40 let neskutečný pokrok. Kolik pak se tady za stejnou dobu postavilo mimoúrovňových křížení? Vždyť bůh ví, kdy to bude aspoň v Libni. Tak křížení byla v Německu tehdy poměrně rozšířená, dodnes z toho mají užitek v západním Polsku, tehdy Německu.
Je to i reakce na text nahoře.
Nemáme stejnou infrastrukturu. Není ve stejném stavu. Nebo si myslíte, že ta předválečná by vydržela tu intenzitu dopravy a nápravové tlaky co na ní jezdí dneska běžně?
Slovenská strela jezdila v jednom páru denně (jeden vůz 4 nápravy), to té infrastruktuře moc nepřitěžovalo. Pokud bych to srovnával s dnešním Pendolínem, tak v jednom páru denně by taky místama mohlo jezdit 200 (pomiňme ZZ). Navíc jestli si vzpomínám dobře, tak dynamické síly rostou s druhou mocninou rychlosti, takže některé prvky (spodek a mosty) od Pernera budou na hranici své únosnosti.