Středočeská D3: Hrozí opakování EIA kvůli delšímu tunelu, vzácné druhy řeší Plzeň
Úsek silnice I/3 Mirošovice - Benešov. Pramen: ŘSD
Zatímco v Jihočeském kraji se dálnice D3 mohutně buduje, dostavba kritického šedesátikilometrového úseku od Prahy napříč středními Čechami zůstává stále
Vsázím flašku Tuzemáku, že jižní Čechy budou napojeny dřív na Rakouskou na dániční síť, než na Prahu. Až pak D3+S10/A7 nabere veškerý CZ/A tranzit+běžnou dopravu a vyplivne ho u Miličina, můžou místní obyvatelé Miličina a Benešova poděkovat všem těm víkendovejm chatičkářům. Spojení česka s Rakouskem jistě nezvýší hustotu provozu na silnici I/3.
zapojení D3 u Jesenice je naprostá hovadina: bude motivovat další auta k využití totálně přetížené Vídeňské ulice pro cestu do centra. To by dřív musela u jesenice vzniknout konečná metra nebo vlaku + čtyřproudá do centra nahrazující vídeňskou ulici.
Na můj vkus je tam strašné množství tunelů, což v naších podmínkách znamená pekelných dálničních 80 kmh. Tomu neříkám dálnice, ale pomalice. V Rakousku se v tunelech jezdí 100, v Itálii klidně i 130. Ale to bych chtěl asi moc, aby jsme tu jezdili, jak na západě…
D3 je do Benešova téměř neprosaditelná. Vysvětloval mi to kamarád před 25 lety, dnes důchodce a čím dál víc je jeho názor pravdivý. Prostě do rekreační oblasti, kam jezdí statisíce Pražanů fakt dálnici nenacpete. Už i SŽDC rezignovala a zrekonstruovala Pacifik. Do těchto míst se hodně lidí přestěhovalo „natrvalo“ a přes ně nepojede vlak… Po D3 se dá jezdit dobře a rychle třeba v o víkendu v brzkých ranních hodinách.. Aneb, proč i stát rezignoval a mohutně dostavuje D4 ? +- stejná délka, nejkritičtější místa už stojí či se dodělávají… A jestli bude stavba D3 kolem ČB od toho vítězného… Číst vice »
my tu ale víkenďáky pražáky nechceme, narozdíl od dálnice D3
.. jsou každej pátek jak kobylky..
jasně, my tu 10 kiláků za Prahou nechceme Pražáky. Zakomplexovanost některých čecháčků je fakt tragická.
to neni zakomplexovanost ..ale nas****
jak píše pavel výše- nebýt rekreačních budek pražíků
tak by jsme tu už tu D3 měli hotovou… jo málem bych zapoměl zeleného Bursíka, kterej to hodil o 10 let přípravy zas zpátky.. jo mimochodem taky Pražák
Vždyť to říkám, zakomplexovanost. Mimochodem, ony jsou všude rekreační budky Pražáků. že nemáme vyjma D5 jedinou dálnici hotovou?
Opravdu chcete mít D3za domem a přijít o klid a krásnou přírodu? Nevěřím, že bydlíte v dotčeném úseku. Nebo máte naprosto pokřivené myšlení o tom, co je důležité a prospěšné. D3 se měla stavět ve variantě kolem Benešova a dnes už mohla možná fungovat.
Myslíte klid v té obrovské chatové osadě, kde o víkendu neslyšíte zpívat ptáky, protože tam každý nastartuje sekačku?
A krásná příroda je i tam, kde vede I/3. Jsem z Mirošovic, nám už tu stačí D1, děkujeme.
Napojit D3 do totálně přetížené D1 je samozřejmě nesmysl, na který se již naštěstí přišlo.
A opět se potvrzuje, že celá slavná reforma veřejné správy s přenosem výkonu státní správy na samosprávu byla monumentální hovadina 🙁
liberal shark: Osamostatneni samospravy byl dobry napad, jen samosprava by mela mit pouze rozumne velky/maly vliv na trasovani dalnic s celostatnim vyznamem. Priklad: Prazsky okruh – severni cast.
Oba naprosto netušíte, o čem mluvíte. Kraje v tomto případě vykonávají přenesenou státní správu, čili v případě, že by to bylo, jak si přejete, by pouze ten samý úředník posuzoval podle úplně stejných pravidel úplně to samé, akorát by papírově patřil jinam.
Jirka: Velmi dobre vim, o cem mluvim. Vyporadani ochrany zivotniho prostredi pri priprave stavby dalnice je vykon prenesene pravomoci/pusobnosti statni spravy podle spravniho radu. U ni by nemelo byt az tak rozhodujici, jestli to realizuje kraj nebo stat, protoze je tam instancni podrizenost MZP, coz je to, o cem mluvite. Pri nastavovani prenesene pusobnosti se proste EIA dala do gesce MZP a prvostupnove rozhodovani v nekterych otazkach resi samosprava v prenesene pusobnosti. V tomto samosprava problemy necini, ani to netrva nejdele ze vsech kroku. Cili prirodu je potreba vyporadat spravne, podle zakona. Prakticky, vetsinou daleko dele nez EIA, a to… Číst vice »
„bohuzel samosprava v samostatne pusobnosti (a mozna nekdy i castecne v prebesene pusobnosti) obcas tak trochu sabotuje usili statu, ktery se s nazory samospravy neumi tak efektivne ani rychle vyporadat“ Velmi často je to ovšem bohužel značně jinak a tu „sabotáž“ nelze než pochválit: samospráva musí zachraňovat to, co zpanštělí arogantní úředníci státní správy ve své „božské a jedině správné chytrosti“ jednou rozhodli a podle pravidla „na věčné časy a nikdy jinak“ na tom tvrdohlavě trvají, i když jim (nejen) samospráva nabízí či aspoň naznačuje možnost lepších, snadno realizovatelných a pro společnost přijatelných (a dokonce mnohdy i levnějších) řešení –… Číst vice »
Ne, stále to nechápete. Samospráva by samozřejmě měla mít dost silné slovo při stavbách, které se jí týkají, neb pokud by musela držet ústa, pozbyla by její existence svého smyslu. Nevím, nepřijde mi až tak složité pochopit, že každý „účastník“ stavby má svoje priority a finální řešení by mělo být kompromisem mezi nimi. Z logiky věci vyplývá, že např. investor řeší zcela jiné priority než třeba starosta přilehlé obce. A světe div se, ten je volen i placen za to, aby hájil zájmy obce, nikoli investorů či státu. Tedy paron, problém není v tom, že by samosprávy neměly mít pravomoci,… Číst vice »
Jirka: O kolizi zajmu samospravy a statu jsou nekolikastrankove knihy z oblasti ekonomie, financniho prava i sociologie (pripadne poslu i konkretni autory). Je jasne, ze ty zajmy proste jsou odlisne, je praci vyjednavacu a dobrych vudcich osobnosti najit cestu vhodnou pro vsechny. Ale je naprosto zjevne, ze kdyz jsou v kolizi zajmy 1.000.000 lidi a zajmy 10 lidi, mensina musi bohuzel ustoupit (i Havrankovi) – a za odnata vlastnicka prava kvuli vyvlastneni nebo kvuli odkupu byt odskodneni. Zaroven podle principu 3E i principu spravniho radu je povinnosti statu zvolit takove reseni, ktere nebude zatezovat mensinu vice, nez je nezbytne pro… Číst vice »
Nekolikasetstrankove knihy…
Ano, ale v tom Rakousku a Německu ty obce musí ustoupit (pokud musí), až nakonec. Zatímco soudruzi ze SŽDC a ŘSD (a s nimi i nemalá čáat populace) se domnívá, že když jakákoli sttátní organizace něco vymyslí, mají samosprávy držet hubu a jít z cesty okamžitě. Jinak, a zopakuju to už asi po stý – Havránková říkala od začátku to samý, problém byl čistě v tom, že bolševici z ŘSD jsou zvyklí jednat vždy z pozice síly a ne just odmítali na její logický a oprávněný požadavky přistoupit. To trvalo snad 20 let a nakonec musela ustoupit nikoli Havránková, ale… Číst vice »
To není jediný případ. Soudruzi investoři a úředníci se vůbec nenamáhají jednat s dotčenými vlastníky, počítají rovnou s vyvlastněním. Přitom stavební zákon to umožňuje až jako krajní a poslední řešení. U nás chtěli rovnou vyvlastnit celou osadu a lidé o tom ani nevěděli :-(.
Samospráva je dotčený vlastník jako kterýkoliv jiný. Mělo by být jedno, zda je dotčený soukromník, firma či obec. Před zákonem si mají být všichni rovni, v praxi jsou si ovšem obce a kraje rovnější :-(.
Hm, jasně, obce, ty mají před zákonem fakt jednu výhodi za druhou, to jo.
V mnoha případechj jsem zažil, kdy obec nebo kraj záměrne zfušoval zjišťovací řízení tak, aby „jejich“ projekty hladce prošly a pak se divili, že jim do toho ekologisti hodili vidle a hnali je před správní soud :-(.
Vím velmi přesně, o čem mluvím. Samospráva a státní správa jsou dvě úplně jiné věci. Obec i kraj jsou veřejnoprávní korporace, které na základě mandátu místních občanů spravují jejich společný majetek. Ve stavebním řízení vystupují jako investor nebo jako dotčený vlastník. Pokud mají v rámci přenesené působnosti provádět i územní a stavební řízení a garantovat jeho zákonnost, jsou v generickém konfliktu zájmů. Výkon státní správy musí být nestranný a to nejde, pokud je úředník zároveň podřízen a placen účastníkem řízení. Věřte, že s tím mám smutné praktické zkušenosti.
liberal shark: Je otazka, zda by nebylo logictejsi a profesionalnejsi, kdyby zjistovaci rizeni vedla Ceska inspekce zivotniho prostredi.
Jeden z těch úseků, které nikdy nevzniknou a stát se jejich přípravou zbytečně vysiluje. Ta spousta peněz a lidské práce měla být investována do něčeho smysluplnějšího, šetrnějšího a udržitelnějšího.
A to není smysluplné? Propojení západního Rakouska a jižních Čech s naším hlavním městem, severem a východním německem? Mě to přijde dobré. Martin Čistý
O tom se nevede spor, jde o tu trasu přes Posázaví, která dává smysl sand jen těm, kdo na to budou dodávat beton.
jirka: 1) jde o zrychlení dopravy z jižních Čech do Prahy
2) díky stavbě se sníží intenzita dopravy v Miličíně, Olbramovicích a okolí Benešova
3) vznikne pro dálkové kamiony jedoucí přes Rakousko alternativa k D1
4) uvolnění kapacit na D1 v úseku od Mirošovic do centra
Ta takzvaná východní trasa by se navázala na D1 a vyrušili by se body 3 a 4.
A přes Posázaví by šla stejně, tak jako tam dneska jde I/3 i D1
Prozradím vám to nejtajnější tajemství – Do Budějc a dál vede i D3, a mohla už bejt dávno hotová, kdyby ŘSD nefungovalo tak, jak funguje. Co se pak té východní varianty týče, ta byla navrhována buď po samostatném tělese (čili by k nějaké interakci s D1 nedocházelo), nebo s výrazným rozšířením D1 do Mirošovic, kdy by zas ekapacita bohatě stačila. Nevýhodou ale bylo, že to byo výrazně lacinější než ta trasa přes Posázaví, a jak říká Tonda Blaník, z většího koláče je víc drobků. A to tu zatím neřešíme to, co zákonitě přijde, tedy zastavět okolí dálnice kolem Prahy halami… Číst vice »
Jirko, vést 2 dálnice vedle sebe je – s prominutím – blbost. Už jenom to, kam byste tam tu D3 vedle D1 narval – je tam vesnice jedna vedle druhé, D1 se už nedá rozšířit protože nákupní parky, logistické zóny, nadjezdy/podjezdy přes D1 atd. A D1 už taky nejde rošířit na 4+4 (viz výše).
Taky se mi úplně nelíbí vedení dálnice přes relativně nepoškozenou přírodu Posázaví, ale na druhou stranu by to při dodržení všech předem stanovených podmínek neměl být až takový zásah. Když dokázali v Rakousku postavit dálnici přes Brenner, tak by to mělo jít i tady v Posázaví.
Paradoxy této republiky, Nemůže se vyjadřovat ani rozhodovat Středočeský kraj, ač dálnice tímto krajem povede. Asi tak jako kdybych já nesměl rozhodovat o svém baráku, ale musel za mne rozhodovat soused z vedlejší vsi, abych náhodou nebyl podjatý.
Malinko špatný případ. Rozvádíte se, soudce je manželky nový přítel, soudíte se o pozemek, jehož majitelem je zároveň starosta… pak za tento institut ještě budete rád.
To je výkon státní správy, který je bohužel na krajském úřadě. Což je jasné, že nesmí řešit onen krajský úřad. Sice výkon státní správy zaštiťuje ředitel úřadu, který by měl být nezávislý, ale jde ho vyhodit přes radu/zastupitelstvo, takže není nezávislý. A proto, aby státní správa rozhodovala nezávisle, nesmí být rozhodováno v dotčeném kraji. Je to zcela správné.
Jediný, co se dá z vašeho názoru vyčíst, je fakt, že ani náznakem netušíte, o čem mluvíte…
Tak řekněme si na rovinu ten smutný fakt, že středočeská D3 je trasovací omyl a kvůli tomu jsou naděje na prosazení bohážel jen velmi malé.
Na tento omyl se zadělalo již ve 30. letech, kdy bylo rozhodnuto o trase dálnice Praha-Brno. Kdyby totiž vedla D1 (logičtěji) přes Kolín a HB, tak by se D3 nechala postavit (asi) právě v té nejjednodušší trase na Mirošovice a BN… Za stávající situace jiná šance na D3 není. Škoda jen je, že se nepovedlo „ukecat“ Václavice (dotacema na kanalizaci, plynovod, vodovod, cokoliv…), aby se dal postavit aspoň úsek Nová Hospoda-Václavice. Jet do z Mirošovic do Benešova v koloně a potom po spojce a dálnici by rozhodně bylo 100x lepší, než stávající stav. A tyhle stavby 0304 a 0305 mohly… Číst vice »
Za protektorátu se jen namalovala čára do mapy. Později v plánech nebyla. Nebyla vzhledem k frekvenci ani potřeba. Mnoha úpravami prošla silnice E14 (dnešní I/3) – obchvaty, napřímení, mimoúrovňová křížení s tratí na Budějovice – bohužel některé záležitosti se již do 89 nestihly a nedodělaly dodnes (obchvaty Miličína, Olbramovic ad.). Na minimální frekvenci, co je od Votic na jih, je dálnice zbytečná (stačí se podívat na čísla – dle sčítání 2016 částí Tábora projelo denně víc aut než po D3). D, stejně jako jakákoliv jiná dálnice, naopak dopravu přitáhne a tudíž lze očekávat rapidní nárůst. Dalším negativním dopadem může být… Číst vice »
Nemáte pravdu. Stavba byla zahájena v r. 1939, zemní těleso bylo do zastavení prací (1942) dotaženo až ke Kunicím (tj. cca dnešní km15), byly rozpracované některé velké mosty až k Humpolci. To není jen čára v mapě.
Prostě řešíme problém, kdy se 50km před Prahu přivede po dálnici (stále rostoucí *) provoz, který pak má pojmout silnice I. třídy.
*) představa, že nepostavením dálnice zastavíme nárůst provozu, je úsměvná
Úsměvná úplně není. Dřív jsem jezdil do Rakouska cca jednou ročně. Teď jezdím z Prahy klidně 5x za zimu na skialpový víkend k Salzburgu, je to cca 5 hodin jedna cesta. Pokud se mi díky dálnici zkrátí o půl hodiny, pojedu asi vícekrát. V opačném případě třeba pojedu jen na běžky v ČR.
tak když pojedete do Rakouska místo na běžky v ČR tak zase ulehčíte provozu jinde, ne? 🙂
No vize D1 přes Kolín a HB je teda zajímavá, v tom případě by ale neexistovala D11, resp. by vedle společně s D1 a odpojovala se až u Kolína… No každopádně taková dálnice by musela být v celém úseku Praha-Kolín v uspořádání 4+4 pruhy 😀 jelikož by po ní jely všechny auta od Brna, Hradce, Ostravy (D35)..
Svého času jsem někde (ceskedalnice.cz?) zavnímal diskusi na téma „jak by se trasovala D1 Praha-Brno, kdyby Baťa a další neprosazovali požadavek, že to má být ‚nejkratší spojnice‘ „. Dálnice se prakticky vždy staví/stavěly jako kapacitní posílení na již existujících směrech. Jde taky o to, že dálnice má spojovat významná sídla, a to D1 z Prahy až do Jihlavy teda nesplňuje.
jo to by odpovídalo pak trasování Praha-Kolín-Čáslav-HB a přimknutí do stávající trasy D1 u Jihlavy.. (přes Žďár by to byl asi nesmysl). U Kolína odbočka na Hradec a to by bylo panečku peklo na příjezdu do Prahy. Ještěv kombinaci s dálnici od Liberce a MB, která by byla v blízkosti si to moc nedokážu představit, pokud by nebyly dostatečně kapacitní radiály a okruh. Vlastně všechno z celé republiky na východ (+SV + JV) od Prahy by přijíždělo právě k Čerňáku… Pravda že od humpolce dál na Prahu je to území „nikoho“ a kdyby tam nevedla dálnice, tak by tam bylo… Číst vice »
D1 trasa není omyl, na Kolín vede D11 a budoucí D12 (ta spíše na Kutnou horu), D1 je vlastně VRT na Brno
Rozhodně si nemyslím, že západní varianta je trasovací omyl. Naopak výrazně zlepší dostupnost okolí Jílového, Sedlčan a Neveklova, dnes je to hrůza se do těch končin dostat.
Tak si pořiďte vírník, když máte problémy se tam dostat.
Do Jílového i Sedlčan vedou koleje.
Přímo do Jílového žádný koleje přímo nevedou a v Sedlčanech koleje bohužel končí 🙂
Sedlčany jsou takový Bruntál Středočekého kraje
maj taky zubatý žáby?
Jasně. A Ingo Vovs je zde starostou. V Bruntále začal vadit cep.
ne, jen lišky co dávaj dobrou noc
Tak to je výhra, jet 50 minut z Kačerova do Jílového vlakem a pak jít dalších 2,5 kilometru do kopce, aby se člověk dostal z nádraží do obce. To je pro každodenní dojíždění jako dělané.
Šotoušci žijou v jinym světě. 😀
Jasně, hnízda o velikosti max. 10 tisíc lidí potřebujou ke spojení se světem dálnici se 120 metrů vysokým mostem, to dává smysl. Jestli ona by nastačila silnice druhé třídy v parametrech civilizované Evropy?
Jirka: To jako ctyrproudova silnice druhe tridy?
Do Jílovýho je potřeba čtyřproudovka, jo? A na Dobřichovice pro jistotu aspoň 6!
Nam by tu v Brne deset pruhu na D1 nevadilo, vite, jak krasne by se jezdilo? 🙂
A abych ilustroval, ze u deseti pruhu se nejedna o teorii, odkazuji na I-75 v Georgii v USA: „heading towards the major suburban city of Marietta. This section of I-75 just north of I-285 has 15 through lanes.“ https://en.m.wikipedia.org/wiki/Interstate_75
Takze neni to malo, kdyz se na D1 mluvi o trech/sesti pruzich? 🙂
D3 začíná v Sedlčanech???
D3 ne, ale pouze Železniční trať 223 Olbramovice–Sedlčany
A jak to souvisí s dálnicí?
http://www.dalniced3.cz/