- Silnice •
- Infrastruktura •
- Město •
- Autobusy
Strakonickou rozšíří Porr a Swietelsky, cena v tendru spadla o desetinu
Strakonická ulice.Foto: Praha.eu
Rozšiřování Strakonické má začít už v březnu, potrvá do roku 2023.
Rozšiřování Strakonické má začít už v březnu, potrvá do roku 2023.
No, a ještě ty dráty pro parciální trolejbusy – v Praze přece není jen letiště a „Leninka“!
Otázka je, jestli se vůbec vyplatí dráty tahat. Dobíjení přes noc a na konečné při přestávce by mělo stačit.
Ve směru na Zbraslav jezdí dost příměstkých busů a ty elektro nebudou asi nikdy.
„Ve směru na Zbraslav jezdí dost příměstských busů a ty elektro nebudou asi nikdy. Otázkou je, jak bude pokračovat „vlamování se“ elektrických pohonů vozidel do budoucího vývoje veřejné dopravy, a s tím také související vývoj různých „hybridů“: už nyní přece existují (byť nyní zatím příliš nerozšířená) vozidla s elektrickým pohonným ústrojím napájeným elektřinou vyrobenou dieselovým motorem, takže v budoucnu mohou klidně existovat i úspěšné plnohodnotné „hybridy“ založené na tomto principu (tedy nikoli pouhé „trolejbusy s jen pomocným dieselovým motorem“), které i na nezatrolejované části trasy budou využívat elektrické energie, ale nikoli uskladněné v bateriích, ale „čerstvě“ vyrobené dieselovým motorem. Jste… Číst vice »
Po rovině stačí provoz na baterky, dráty by měly smysl ve stoupání, tedy v této oblasti např. přes Cukrák.
Jenže ty baterky musíte někdy dobíjet a ztrácet tím zbytečně čas na odstavných plochách u koncových zastávek, lze-li nabíjet za jízdy, je nemoudré. Jde o páteřní úsek několika linek MHD, z nichž některé obsluhují i kopcovitější části tras, a v okolí silnice není žádná hustá zástavba, takže právě proto by dráty mohly být výhodné i právě tam.
O zástavbu vůbec nejde. Řidič má stejně povinné přestávky, takže čas na dobíjení je. Pokud se ale prosadí e-highway, tak se postaví dráty tak jako tak a ještě je budou moci využívat kamiony.
„O zástavbu vůbec nejde.“ Zásadně a velice se mýlíte: zkuste si prosadit zatrolejování ulic v nějaké klidné vilové čtvrti a rychle poznáte, že brzy přijdete na jiné myšlenky. (Mezi továrními a skladovými halami o „zástavku “ pochopitelně nejde, ale to snad není potřeba vysvětlovat ani vám.) „Řidič má stejně povinné přestávky“ Pokud vím tak i řidiči (i v MHD) mají „ze zákona“ povinnou přestávku půl hodiny po čtyřech a půl hodinách jízdy (stejně jako jacíkoli jiní řidiči) = viz: „Nejpozději po uplynutí 4,5 hodiny (maximální doby řízení) musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně třiceti minut (bezpečnostní přestávka… Číst vice »
E-highway není anglicismus, ale návrh elektrifikovat 4 000 kilometrů dálnic z celkových více než 13 000 v Německu. Už probíhají testy.
https://www.kdenabijet.cz/e-highway-elektricka-dalnice/
Baterie se nejvíce ničí, pokud se nabíjí nad 80%, četnost dobíjení baterii nevadí. Je jedno jestli dobíjíte jednou z 10% na 70% nebo šestkrát z 40% na 50% Satelity například fungují mezi 40-50% nabití, tak aby životnost baterie byla nejvyšší.
Pokud by měl bus například baterii 200 kWh, tak není problém, aby se baterie za 10 minut dobila na dalších 50 km jízdy.
E-highway není anglicismus? To snad nemyslíte vážně – co to tedy podle vás je (a bez ohledu na to, kdo toho výrazu používá)? Pokud vím, ten nápad na „elektrizaci dálnic“ vznikl někde v USA a Němci je jen začali (a zatím spíše teoreticky) rozpracovávat a nad i „v reálu“ = v terénu i zkoušet pro nějakou specifickou specializovanou dopravu (doprava nějakých subdodávaných dílů pro automobilku) – ale mám to jen jako nějaký matný postřeh z nějakého média, takže se možná mýlím. V „drobné energetice“ (nebo jak přiléhavěji nazvat m.j. také uchovávání elektřiny v „malém“, tedy ne třeba přečerpávací elektrárny, apod.)… Číst vice »
E-highway je koncept společnosti Siemens, kdy se budou kamiony dobíjet za jízdy z trolejí. Český ekvivalent tohoto slova neznám. Nyní probíhá testování ve Švédsku a v Německu. Pokud se koncept osvědčí, tak je naplánována elektrifikace dálnic po celé Evropě.
Hlavní železniční tratě jsou elektrifikované. Proč nevozit náklad po nich? Protože elektrifikace dálnic je velký byznys. Nejde o ekologii, jde o prachy.
Protože silniční doprava je flexibilní a zajistí přepravu od výchozího místa až k cílovému. Takže koncept elektrifikovaných dálnic určitě má smysl. Železnice je vhodná jen pro dopravu ucelených vlaků, ale pro kusové zásilky se nehodí.
Jirka: Hmm, díky za poučení – já jsem měl bůhvíproč odněkud zafixováno, že původ toho principu je v USA, nikoli v Evropě, a že to Němci jen začali zkoušet v „neamerických“ podmínkách.
Což ovšem nic nemění na skutečnosti, že ten název anglicismem jednoznačně je, přičemž existuje dokonce i jeho docela dobře použitelný český překlad „elektrická dálnice“.
Tak zrovna tahle rovina ale předpokládá i vyšší povolenou rychlost a tam letí výdrž na baterky znatelně dolů 🙂 Navíc výstavba trolejů na rovině bude asi levnější, než v zatáčkách v kopcích. Tohle všechno se ale dá spočítat a vyhodnotit co se vyplatí, resp. co má přínos. Někde můžete na rovině klidně jet na dráty a k tomu navíc dobíjet, což využijete třeba právě v kopcích, kde jedete na baterku. Jinde je zase lepší na rovině spotřebovávat baterky a v kopci jet na dráty i když tam moc nedobijete (a třeba to částečně vykompenzuje zpáteční cesta dolů a rekuperce). Je… Číst vice »
Souhlas – ale tím spíše by se možnost (byť třeba i až pozdější) „drátizace“ měla brát v úvahu už při všech chystaných úpravách silnice, aby pak nebyly zbytečně drahé těmi úpravami vyvolané pozdější nutné předělávky (přeložky sítí, apod.).
Jen k tomu ještě dodám, že v tomto případě jde o samostatný „buspruh“ ve směru do města, a tedy vlastně o zajištění „jistoty dojezdu do civilizace“: nevím, komu by se líbilo, kdyby jím použitý spoj nečekaně nechtěně skončil jízdu na té „dálnici“ pod Barrandovem, protože jeho baterky by odmítly dodávat „šťávu“ na zbytek cesty ke Smíchovskému nádraží …
No ale tu se už bavíme o přemýšlení dopředu a to se už nějaký čas nedaří (i když aktuální vedení města se snaží). Ano, zadat podmínky rekonstrukce tak, aby tam ty dráty šlo jednoduše natáhnout když budou potřeba, je samozřejmě dobrý a logický nápad.
Tak se to ostatně dělalo i v minulosti, kupříkladu se nechávala rezerva pro tramvaje v podobě širokých zelených pásů. V poslední době se ale veřejné investice plánují jenom v rámci jednoho volebního období a to je škoda.
Já jsem samozřejmě ani ve snu nepředpokládal, že by někoho napadlo udělat tam snad dráty rovnou v rámci této akce – ale třeba to tady čte i „hlavní trolejbusofil“ z DPP (nebo někdo z jeho squadry) a zapracuje to do svých výhledových koncepcí podsouvaných i Scheinherrovi.
A propos: já tam ostatně tu „devětapadesátku“ ještě matně pamatuji, takže její obnovení v nové podobě by nakonec ani nebylo nic až tak převratně nového – a omezovat produkci zplodin z dieselových motorů se přece hodí nejen v kopcovitém terénu …
Začal bych nejdříve ulicemi, kde jsou již hotové sloupy pro tramvajové troleje. Tam stačí jen natáhnout dráty.
Souhlas, ale to se přece samozřejmě nevylučuje – jen je otázkou, zda ty sloupy (resp. i celý ten systém) byly dimenzovány tak, aby na ně bylo možno zavěsit i PTZ pro parciální trolejbusy …
A pak je tu ještě jedno dost podstatné „ale“, a tím je především napájecí napětí: povolují vůbec naše platné normy pro elektroenergetiku koexistenci napájení (a napájecích systémů vůbec) pro tramvaje a (jakékoli) „netramvaje“?
Co na to říkají třeba pánové Šurovský, Pinc a další z odborného vedení DPP?
Normy? Zcela určitě ano, DPMB má trolejové vední na jedněch sloupech pro trajfl i šalinu zcela běžně. Dokonce prováděli tohleto: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d3/Brno%2C_140_let_MHD_%2829%29%2C_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Svobody%2C_%C5%A0koda_7Tr.jpg
Inu, v měéééstě Brněééé je zjevně možné leccos – ale bylo by to možné i nyní i jinde a v případě současným direktivám odpovídajících vozidel, když třeba nově budované trolejbusové provozy nesmějí být konstruovány pro napájecí napětí „pouhých“ 600 voltů, které tramvaje (a dokonce i šaliny !!!) používají zcela běžně?
Souhlas, ale to se přece samozřejmě nevylučuje – jen je otázkou, zda ty sloupy (resp. i celý ten systém) byly dimenzovány tak, aby na ně bylo možno zavěsit i PTZ pro parciální trolejbusy …
A pak je tu ještě jedno dost podstatné „ale“, a tím je především napájecí napětí: povolují vůbec naše platné normy pro elektroenergetiku koexistenci napájení (a napájecích systémů vůbec) pro tramvaje a (jakékoli) „netramvaje“?
Co na to říkají třeba pánové Šurovský, Pinc a další z odborného vedení DPP?