Stopka pro unikátní švýcarský vlak, který mění rozchod za jízdy. Poškozuje část trati
Nová souprava pro GoldenPass Express. v horské krajině kolem Gstaadu. Foto: MOB
Vlaky zůstaly jen na trati z Montreux do Zweisimmen.
Vlaky zůstaly jen na trati z Montreux do Zweisimmen.
Jo, kdyby se to stalo Škodovce, to by tu bylo nablito od šotoušů co neví že problémy má každý výrobce
„Nikde jinde na světě neexistuje podobná technologie, která by uměla změnu rozchodu z 1 000 na 1 435 mm.“
No, v Japonsku je Shinkansen, který mění rozchod z 1067 na 1435 mm.
Sice je pořád spíš experimentální (a aktuálně nejezdí), ale zato to umí i na hnaných podvozcích, což je technologicky výrazně vyspělejší.
https://en.wikipedia.org/wiki/Gauge_Change_Train
Jenže ani jedna ze tří generací není v provozu kvůli vysokým nákladům. Škoda….
Tak škoda. Ekonomika je dost důležitá, když to není dotovaný provoz. Obě plánované tratě s byly dočasné a silně kompromisní řešení.
V Japonsku není Šinkansen který by měnil rozchod z 1 067 mm na 1 435 mm. Existovaly tři experimentální jednotky, poslední FGT a ta už dávno skončila zkoušky, pomalu rezaví tuším v Kumamotu v depu, jestli už ji dokonce nezlikvidovali. Bylo to zavrženo jako velmi drahé a složité řešení .
Náprava a změna rozchodu byla licenční od Talgo.
Jestlipa by vono nebylo jednodušší mít všude stejný rozchod..
Přesně. A kdyby tak mohly mít všechny ženské stejné kalhotky, to by byla panečku unifikace a zlevnění výrobních technologií!
Bývaly doby, kdy byl v každém městě jinak dlouhý loket.
A díky Francouzům za metrický systém, alespoň člověk nemusí mít třicítku různě cejchovaných „dvoumetrů“…
To nie je dosť progresívne. Svet potrebuje jednotnú bielizeň! Jeden jediný unisex model v jedinej veľkosti pre dámy aj pánov.
Bolo. Historicky tie dráhy vznikali ako izolované, takže je to zdedený problém.
Trochu si zatrolím. Třída vyšší než jednička má otočné a vyhřívané sedačky. Otočné sedačky bývaly naprostým standardem i ve dvojce třeba ve starých norských vozech. A vyhřívané sedačky třeba v T3 🙂 Teď se za to vše musí těžce připlácet.
To je fakt, lístek do vyhřívané sedačky v T3 stál 1 kačku a k oknu – akorát teda místenky se koupit nedaly ani v předprodeji.
Mám pro vás překvapivou informaci. Při jízdě na koni byl panoramatický výhled standartem a zdarma. Dnes je jen v některých vlacích a musí se za něj proplácet, lístky bývají obvykle na takový vlak o něco dražší.
A pri chôdzi to ani tak nehúpalo ako na tom koni!
Stejnak bylo vždy nejlepší zůstat doma pěkně v teple za pecí.
Ovšem kůň je vybaven nemalou inteligencí a tak přechází nehodám sám o sobě. Obrovská výhoda je také možnost autonomního provozu na známých trasách (z hospody domů už trefí).
A rovněž i kůň topí svým živočišným teplem, tedy pokud na něj nedáte izolující sedlo.
„Nové soupravy nejsou jednotky“ je taky docela něco divně napsaného. Jsou vlakové soupravy a jsou ucelené jednotky. Ucelená jednotka je, pochopitelně, také vlaková souprava. Tady se spíše mělo zmínit o trakci. Tedy že jednotka je netrakční a pro to potřebuje lokomotivu. To asi bude souviset s možností změny rozchodu.
Jestliže ta souprava (bez lokomotivy) není hnaná, tak je to v podstatě stejný případ jako railjet, tudíž se o jednotku nejedná. Netrakční jednotka je významově nesmysl. Předpokladem jednotky je, že je schopná fungovat sama o sobě (tj. musí mít mj. vlastní pohon), naproti tomu netrakční říká, že nemá vlastní pohon.
Podívejte se, co všechno se v TSI označuje jako „vozidlová jednotka“ a možná budete hodně překvapen… ; – )
Jednotka byly už staré patrové Bpjo.
Hypotéza: Dajme tomu, že profil kola je na oboch dráhach a oboch rozchodoch identický. Ďalej vychádzam z toho, že dvojkolie zachováva mechanickú väzbu kolies, t.j. otáčky medzi ľavou a pravou stranou (a tým pádom zabezpečuje sinusový beh). V neposlednom rade predpokladám že obe dráhy používajú kolá vyrobené z rovnakého materálu a buď rovnaké, alebo po mechanickej stránke akostne rovnaké koľajnice. Identický profil kola môže byť odlišne zaťažovaný (a opotrebovávaný) v závislosti na rozchode, na ktorom sa prevádzkuje. Je možné, že počas premávky „vyžiera“ styk kolo-koľajnica v dvoch rôznych častiach krivky profilu, v závislosti od rozchodu. Kým „vyžratá“ časť z prevádzky… Číst vice »
Trochu opravným předpoklad:
mechanická vazba tam není.
https://www.youtube.com/watch?v=cDkGUnqLXUk&ab_channel=RailwayGazetteInternational
https://www.prose.one/DesktopModules/PRO_CaseHistory/files_ch/24-3_000.pdf
A bude tam stejný problém jako u Škody 15T, kde pohony jednotlivých kol není „moderní“ elektronika schopna uregulovat a dochází k nežádoucím vrtivým pohybům, které způsobují nadměrné opotřebení kol a kolejnic.
Lepší řešení než staré dobré železniční dvojkolí jen tak nikdo nevymyslí.
Ďakujem za doplnenie. Môj predpoklad sa ukázal ako nesprávny. Nevidím dôvod, prečo by podvozok nemohol mať mechanickú väzbu medzi kolesami. Natiahnuť hriadele medzi kolami, vybavené drážkami, podobne ako je na kardanoch, ale dlhšími. Možno by s to dalo aj dodatočne upraviť. Otázka je teraz ako to vyrobiť a zabezpečiť voči vibráciam.
Nič lepšie ako klasické dvojkolie nevymysleli. Na papieri vyzerali isté nápady ako dobré, ale realita ukázala ich úskalia.
Jenže podvozky těch vozů nejsou hnací, takže nemůže být už z principu problém v regulaci pohonu, že…
V čem by měla spočívat výhodnost lokomotivy+vozů proti jednotce s více hnanými nápravami při provozu na tratích s velkým sklonem? Laicky si myslím, že v takových podmínkách se hodí mít více náprav hnaných a elektrodynamicky brzděných, než jen 4 na lokomotivě.
Není ta koncepce vozy plus lokomotiva daná spíš snahou mít měnitelný rozchod dvojkolí, což by v případě hnacích podvozků bylo mnohem složitější?
Řekl bych, že b) je správně. S čímž ostatně souvisí to, že na změnách rozchodů se mění lokomotiva…
Jinak by mě celkem zajímalo, jak se ta zvýšená míra opotřebení infrastruktury projevuje a kde je tzv. zakopán pes. Projevuje-li se ovšem problém „jen“ na normálněrozchodné infrastruktuře, tak bych si osobně dovolil tipnout, že příčinou může být koncepce volných kol v kombinaci s rozvorem podvozku pouhého 1,5 m. Pocitově bych řekl, že to nebude oplývat zrovna vynikajícími jízdními vlastnostmi…
Díky.
Nemá podobnou koncepci podvozku („čtvercovost“ podvozku – zde 1500 x 1435 mm a nezávislá kola) tramvaj 15T? Tam to problémy nedělá?
Má a sú s tým problémy. Okrem iného tým trpí aj ULF vo Viedni. Teoreticky je to pekné, v simulácii to funguje pekne. Ale v realite to robí problémy. Už iba taká elementrána blbosť ako protisklzová ochrana narazí v momente, kedy kolo nabehne na plytkú srdcovku (skokovitá zmena otáčok).
Majú tie vozne voľne otočné kolesá, t.j. otáčky ľavého môžu byť odlišné od otáčok pravého? Ak áno, tak je to dosť blbá konštruckia a vysvetľuje to aj to, prečo to nie je hnacie. Nie, že by to nebolo technicky možné, ale jazdné vlastnosti nič moc (15T, ULF).
JJ, kola mají nezávisle uložení bez mechanické vazby.
https://www.prose.one/DesktopModules/PRO_CaseHistory/files_ch/24-3_000.pdf
…mění rozchod kolejí…
Prosím????
Důvodem je zvýšení opatření infrastruktury…
Nebude to spíš opotřebení
No však se píše, že poškozuje infrastrukturu 🙂
Ale iba na trati s rozchodom 1435 mm. Navyše podľa článku to nie je vinou vozidiel. Tak to som teda zvedavý, čím to má byť.
Já tam tedy to „není vinou vozidel“ nikde nevidím.
„Podle vyjádření se problém netýká samotné technologie na změnu podvozků. Unikátní technologie přechodu podvozků byla vyvinutá společností Alstom. Skříň a ostatní části jsou od Stadleru.“
Áno, je to napísané odlišne. Problém nebude v konštrukcii podvozku súvisiacej s jeho schopnosťou meniť rozchod. Skôr v tom, prečo jeho chodové vlastnosti pri prevádzke na rozchode 1435mm poškodzujú trať (a ako ju vôbec poškodzujú?).
Až tak moc ? 😆😆😆
Rozumím. Ten titulek je blbě. Nemění rozchod kolejí. Že je blbě titulek, ale netkví v tom to poškozování kolejí vyplývá z toho, že je tam provoz zachován, kdyby ta jednotka dokázala opravdu měnit rozchod kolejí, byla by pravděpodobně na delší dobu posledním kolejovým vozidlem, které by po trati projelo 🙂
Naopak, prostě si jednotka upraví koleje podle sebe, konečně by to vyřešilo interoperabilitu v širším měřítku! Na to by mohly být i dotace 😀
jj, díky za upozornění. tohle bylo zcela mimo.
👍