Sto tisíc měsíčně už při výcviku. Švýcarské dráhy odhalily, kolik platí strojvedoucím
Vlaky SBB v Brigu. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
SBB v podmínkách řeší i index tělesné hmotnosti.
SBB v podmínkách řeší i index tělesné hmotnosti.
Když zaměstnavatel nechce platit, práci nabídne ženám, jako úžasně výhodnou pro (také) ženy.
U strojvedoucí je to však úplný nesmysl, ženy mají zakázáno zvedat více než 15 kilogramů (spřáhlo).
Ty odborníku jaký spřáhlo? Už jsi viděl někdy vlak, max tak v televizi
Vážený kolego. Žena podle Zákoníku práce nesmí zvedat více než 15kg. A říká se tomu „kuplák“. Ty ženy nezvládají lokomotivu svěsit a zapojit. Do Prahy taky jezdí jedna taková a už od Pardubic vysílačkou otravuje, ať jí ze Smíchova pošlou posunovače, aby ji na hlavním nádraží svěšení udělal, že to sama nezvládne. Ale hlavně, že je ta „strojvedoucí“. A úplně stačí jen rozpojovat a spojovat hadice. Jo, prý práce pro ženy, no comment.
bydlel jste někdy někdo ve švajcu, tam nájem i té neodpornější špeluňky kam by jste ani psa nevyhnali neklesne pod 40 000 bez energii ! … kilco ve svajcu je jak v praze 30 !
Temer jako u nas. Akorat narozdil od Svycaru u nas nevis jestli se domu vratis zivej nebo v chladaku…
To bych zase nepřeháněl.
Kolik smrťáků mašinfírů je u nás za rok? A kolik šicht?
Konstatování, že při své práci poznáte mnoho krásných míst trochu připomíná někdejší prohlášení prezidenta Antonína Zápotockého, „řidič autobusu je placený turista“ (a zrušil řidičům příplatky).
Zajímalo by mě, kolik ze švýcarských strojvedoucích jsou etničtí Švýcaři, tedy ti kteří žijí v této zemi minimálně 2-3 generace a kolik rodilí cizinci. Z toho by šlo vyvodit jak nabízený plat láká nové zájemce.
Jo a mimochodem, když jsem kdysi v tom Švajcu chvíli byl, tak byl kurz někde kolem 17-18 CZK/CHF, takže „se to ještě nějak dalo“, dnes skoro o polovinu víc. Tohle v tom prvním ohromení danými částkami dělá taky hodně… „Sebevražda koruny“ za Singera (a Rusnoka) na tom má samozřejmě podíl taky, ale hlavně je na vině neúspěch snahy SNB udržet kurz pod 1,2 CHF/EUR před několika lety. Nebýt těchto jevů, tak by oněch 5,5 tisíce franků bylo něco jako 90-100 tis. Kč, a to už je přece jenom „pouze“ asi dvojnásobek situace u nás (při tehdy cca trojnásobných nákladech).
Můžu se zeptat, kdy byl kurz koruny k franku 17-18 Kč?
https://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/CZK-CHF/
Když vše poplatí, hlavně bydlení a zdravotní pojištění, mnoho mu nezbyde, není 100 000 Kč v ČR , jako ve Švýcarsku, jen článkem budí závist a skutečné srovnání hodnot v nekonečnu !
No… když vezmu člověka, co je sám. Tady berete řekněme 40. Náklady na bydlení, lítačku, telefon atd bla bla máte 20. Zbyde vám 20. Tam berete 100, náklady na bydlení, lítačku, telefon atd bla bla máte 50. Zbyde vám 50. Co je lepší?
To je fakt relativni. Zalezi v prvni rade na tom, zda se clovek planuje do sve chude domoviny vratit, nebo se tam usadit trvale. Kdyz jsem delal v zahranici, prislo mi tehdejsich zbylych 500 EUR mesicne jako skvelej vejvar, ale v zivote bych si tam s takovyma prachama nemohl dovolit prijatelne velkej zivotni prostor. Do absurdna to dovedl jeden muj kolega, ktery mel v byte bambilion televizi a ruzne elektroniky a dalsich spotrebnich nesmyslu, protoze sice mel prebytek prachu na „beznou spotrebu“, ale fakticky nebylo mozne nalezt majitele bytu ochotneho jej pronajmout nekomu, kdo vydelava mene nez trojnasobek cinze… To… Číst vice »
Tak jsou levnější města než Zurych
No a co jako?
Pro řádné srovnání musíte uvést zaprvé očištěnou mzdu od přesčasů, zadruhé porovnání reálných mezd a pro fajnšmekry porovnání různých složek mzdy, odvodů, pojištění a na druhé straně náklady na život, jestli třeba je odvod na budoucí důchod, nebo si to musí spořit, nebo ani nemusí spořit, povinné daně, výše poplatků a pojištění, nebo náklady na zdravotní péči nepojištěneho. Dále modelové příklady pro lidi s dětmi, bez dětí, různé dávky, náklady na školy a školky, dopravu….
Těch „sto tisíc“ ve Švýcarsku běžně bere povolání typu uklízečka, jde plus mínus o minimální mzdu. Takže to rozhodně není žádná nádhera.
Před cca 8 lety v zácviku na cargu 17 000 čistýho. Super život čtvrt roku.
Vzhledem k úrovni cen ve Švýcarsku, je plat 5000- 6500CFR HRUBÉHO velice průměrný. Samozřejmě na naše poměry je to raketa.
A tých 4000 CHF je podpriemer. Vezmite si, že napr. v Lausanne stojí len podnájom 2-izbovégo bytu 1500 CHF mesačne, zdravotná poistka 350 CHF, „lítačka“ na základné zóny 74 CHF a tak ďalej. Plat 100 000 Kč znie úžasne, ale len v ČR/SR, nie vo Švajčiarsku. Inak samozrejme super prístup železníc, bez irónie.
Vzhledem k naprosto jiné cenové i platové situaci u nás a ve Švýcarsku je uvedení částky v korunách již v titulku trochu zavádějící – mnohem lepší by bylo uvést ten plat ve francích, plus doplnit článek o průměrnou mzdu ve Švajcu.
Takto to působí dojmem, že švýcarský plat je na české (neaplikovatelné) poměry hodně luxusní. Viz většina komentářů zde v diskuzi..
A k tomu ještě připočíst jaké mají daně/odvody státu apod
Minimální mzda v Ženevě. I průměr se dá najít…. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/svycarsko-zeneva-minimalni-mzda-kanton.A201005_100957_eko-zahranicni_kou
Ano, dá se najít, lehce. Ale takové informace má hledat a předkládat čtenáři autor článku, ne? 🙂 nejen plácnout jedno číslo bez kontextu (resp. kvůli převodu na koruny v blbém kontextu).
Autor článku píše to, co je předmětem článku. Ani průměrná mzda vám nic neřekne, pokud nemáte vztažení k životním nakladumjsou to jen čísla. Něco jiného by byl analytický článek.
Text je o nabídce SBB a způsobu, jakým dopravce tyto pozice inzeruje. Věřím, že máme inteligentní čtenáře, kteří si v případě zájmu umí porovnat mzdový a daňový systém v ČR a Švýcarsku.
Cílem textu není porovnávání situace v ČR a ve Švýcarsku, ostatně proto není v textu o českých mzdách ani slovo. Jen bych upřesnil, že jde opravdu o základní mzdu, na kterou se nabaluje hodně příplatků (nejen za práci v neděli či v noci). Částka v korunách je záměrně, aby čtenáři nemuseli přepočítávat, frank přeci jen není tak běžnou měnou, kde lidí znají kurz tak nějak automaticky jako u eura. Za to, jak něco působí na diskutující, opravdu nemohu, jen si dovoluji upozornit, že zde diskutují řádově tisíciny procent těch, kteří si článek přečetli. Ostatní neměli tu potřebu ho komentovat.
Podmínku BMI by mohli zavést i u nás. Rozsednute sedačky strojvedoucími se 160 kg nejsou u ČD vzácností. A kupovat do mašin sedačky s nosností větší než 120 kg mi přijde jako zhovadilost. A o diskriminaci se nejedná. U AČR vás doktor s morbidní obezitou nepustí taky.
Nechci hájit ty, kteří se ke svému vysokému BMI prožrali přes bůček (nemocných je mi líto), ale pořizovat sedačky s vyšší nosností by se vyplatilo kvůli jejich vyšší životnosti i při normální hmotnosti strojvedoucích.
Když tu před nějakým časem byla diskuse o Švýcarsku, tak se tam objevilo, že Švýcaři mají sklon k nevyčnívání z řady – to si dovedu představit, co to je – ale i sklon k bizarnímu organizování. Zapomněl jsem se tenkrát zeptat, co pod tím mám představit. Co jako konkrétního Švýcaři bizarně zorganizovali?
Neorganizují něco, nýbrž někoho = sami sebe. Švýcar, který není členem aspoň dvou nějakých spolků a organizací (počínaje sborem dobrovolných hasičů nebo myslivců a konče politickou stranou), není svým okolím uznávám jako plnohodnotný občan.
Takhle se spolkaří i v jiných evropských zemích: Ve Španělsku, ve Velké Británii, v Německu…
Hlavní podmínkou která jim limituje nábor je ,alespoň u SBB, znalost všech tří úředních jazyků slovem i písmem. Pro Švýcary je to samozřejmost, ale pro cizince je to dost omezující.
Myslím, že znalost všech tří jazyků je problém i pro Švýcary. S němčinou jsem v Lausanne moc nepochodil, ale nejen to – viděl jsem, jak i lidi z Curychu tam mluvili anglicky. A pak mi i místní říkali, že pokud k nim přijede někdo z německojazyčných oblastí, tak spolu mluví anglicky.
Jo, prý i ve firmách s více pobočkami po Švýcarsku je často „úřední jazyk“ angličtina. Ne každý Švýcar nutně umí všechny tři jazyky, a pracuje tam hodně cizinců.
Ve švýcarských televizích se pod řečí německojazyčných mluvčích často objevují německé titulky, aby tomu rozuměli i v jiných kantonech Konfederace včetně německojazyčných, o Němcích a Rakušanech nemluvě…
O Ženevě se za mého dětství a mládí tradovalo, že tam narozené děti jsou automaticky dvojjazyčné, protože odmalička kolem sebe slyší stejnou měrou němčinu i francouzštinu. Dnešní stav neznám. Ženeva je ale odjakživa kosmopolitní město, na rozdíl od jiných švýcarských sídel.
V Ženevě němčinu? Kdyby to bylo město někde poblíž jazykové hranice, tak bych tomu věřil, ale Ženeva je zastrčená hluboko ve frankofonní části a sousedí s Francií.
No vždyť říkám, že je ta informace desítky let stará. Ale ani vliv usazených mezinárodních organizací a jejich oficiálních jazyků (v OSN to jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština) bych nepodceňoval.
No v Lausanne hovoria po anglicky len na niektorých úradoch, inak len po francúzsky, nemecky tam nikto nevie ani slovo.
Spoustu místních to ale dost štve a trvají (u jiných Švýcarů) na komunikaci v D/F/I.
Netuším, či je to fakt, alebo strieľate slepými, každopádne sa zhodneme, že vo Švajčiarsku sú 4 úradné jazyky. Zrejme zabúdate na rétorománčinu. A či praví Švajčiari tieto jazyky neovládajú, to si netuším tvrdiť. Povinná školská výučba zahŕňa domáci jazyk ten, podľa toho v ktorom kantóne žijete, a ostatné 3 jazyky máte ako povinné ,,cudzie“ jazyky. Ale švajčiarsky pracovný trh je pre jeho atraktivitu presýtený hlavne v nižších sociálnych vrstvách(pre nás East Europe itak bohatých😀) osobami z iných krajín, ktoré určite neovládajú všetky 4 jazyky. Takže ak Vám pracovník v obchode alebo v hoteli povie, že neovláda všetky 4 jazyky, ešte… Číst vice »
Opravdu mají ostatní oficiální jazyky povinné? Já jsem tedy žil v domnění, že mají povinný svůj jazyk a k tomu si vybírají jeden z dalších oficiálních jazyků. A s tímhle systémem žáci z románskojazyčných kantonů prý vykejvali tak, že si rodilí francouzští žáci vybírají italštinu a italskojazyční zas francouzštinu, což vysvětluje ne moc dobrou znalost němčiny na těchto územích. A taky mi jeden maník původem z Wallisu (snad; jednalo se o dvojjazyčný kanton, jeho rodnou řečí byla němčina) říkal, jak to funguje na jejich berňáku: když chtěl něco projednat, tak se úřednice zeptal, jestli může mluvit německy. Baba na něj… Číst vice »
Zlaté Československo 🙂
Neovládajú. V rámci jedného štátu je dosť veľká jazyková bariéra. Vo frankofónnych kantónoch nevie nikto po nemecky (výnimkou sú len oblasti rozhrania, kde si rozumejú).
Už aby se zavedla drážní angličtina.
(Aspoň, že po nich nechtějí i rétorománštinu.)
V Ženevě jsem se německy vůůůbec nedomluvil. Musel jsem anglicky.
Časy se evidentně mění… Ale díky sídlům mezinárodních organizací je ta angličtina zřejmě řešením.
Nikoliv.
Strojvedoucí ve Švýcarsku musí znát svůj domácí (mutterssprache) a jeden z úředních jazyků (frank, Italo). Rhetoromanš není úřední jazyk. Je to lokální regionální mluva, kterou ani v samotném kantonu rozumí ani ne 50% obyvatelstva.
Ono je to v zákoně takové šalamounské:
Die Amtssprachen des Bundes sind Deutsch, Französisch und Italienisch. Im Verkehr mit Personen rätoromanischer Sprache ist auch das Rätoromanische Amtssprache des Bundes.
Pokud chcete ve Švýcarsku pracovat např. pro federální úřady, tak musíte mluvit dvěma ze tří jazyků, tedy DE, FR, IT (rhétorománština se moc nepočítá) a plus k tomu anglicky. Nicméně vzhledem k velikosti a důležitosti německy mluvící části Švýcarska je prakticky vyžadována znalost vždy DE+FR nebo DE+IT.
Na politické úrovni dost často probíhá jednání v angličtině a závěry a zákony jsou pak překládány do všech 4 jazyků konfederace.
Asi jsou tři oficiální jazyky maximum, co jde udržet, i když zavedeni nějakého neutrálního jazyka by asi bylo praktické a časem se to asi prosadí.
Švýcarsko nemá 3 úřední jazyky, ale 4.
Jak dlouho to omezení s hmotností mají? Pokud to dobře chápu, jedná se o alespoň částečně státní podnik a tam by byla diskriminace takového typu problém. Jasně, zaměstnavatel vás může vyhodit pokud svoji práci např. kvůli hmotnosti nemůžete zvládat, ale říct s prominutím na plnou hubu chce docela kuráž.
Já bych řekl, že to je srovnatelné s jinými požadavky na zdravotní stav a psychologické předpoklady.
BTW, Švýcarsko není v EU, takže některá ustanovení vyplývající z požadavků na politickou korektnost se tam asi tak vážně neberou… Koneckonců i ve Švýcarsku jsou odbory a kdyby to byl problém, určitě by se ozvaly.
Ovšem odbory zastupují typicky spíš stávající než potenciální zaměstnance, že.
Asi se to bere tak, že se zvyšujícím se BMI koreluje zvýšené riziko infarktu, cukrovky atd., což je také riziko pro člověka v provozu – možná je to pro ně podobné, jako by dotyčný měl problémy se zrakem.
Nejen že koreluje, troufnul bych si tvrdit, že je mezi nimi příčinný vztah.
Požadavek na nesnížený barvocit je taky diskriminace?
No dostávají v podstatě minimální mzdu. Průměr je 5500 CHF řekněme, 6000 CHF s příplatky. To je lehounce podprůměrná mzda kvalifikovaného člověka. Švýcarsko má tu nevýhodu pro lidi zvenčí, že díky jazyku (a nářečím) hledají lidi hlavně ze Švýcarska a není to tam úplně atraktivní práce.
Mimochodem, po Covidu začal příklon k individuální dopravě.
SBB ještě vyplácí regionální příplatky zohledňující náklady na život v místě zaměstnání. Celkem zajímavá praxe
Podobné příplatky existovaly za I. republiky i u ČSD. Například se bralo v úvahu, jestli zaměstnanec může bydlet v drážním bytě nebo jestli musí do (soukromého) nájmu.
Úplně stejné to bylo nedávno s příslušníky PČR v Praze.
5 200 CHF je na naše poměry samozřejmě pěknej obnos, ale ve Švýcarsku je to průměrná mzda kvůli který moc lidí do stropu asi skákat nebude. Tak snad se jim s tim náborem zadaří.
Vždyť je to taky pouze základní mzda k tomu se počítá ještě hromada příplatků. Například čd mají taky základní tarifní mzdu pro fíru cca 34000 ale ve finále se blíží i k 55000
A těch +20 je za příplatky anebo za přesčasy ? První varianta je OK, druhá už je k zamyšlení….. Já když udělám v měsíci 240hod, tak mám taky ranec…
Nikdy nesrovnávejte mzdu neočištěnou o přesčasy!
V předraženém CH musí mít vysoké platy, za ty naše většinové mzdy bychom tam fárali do konťasů. Otázka je, kde to dělají správně.
Předražené jsou jen některé služby a nájmy zejména v Curychu. V obchodě nakoupíte ještě levněji, než u nás.
V obchodech určitě levněji nemají. V přepočtu na PPP ano, ale absolutně ne.
Proč tedy Švýcaři tak rádi nakupují v diskontech těsně za hranicí?
Skoro v každé větší obci podél CH/ D hranice tam řetězce mají své stánky, protože zákazníků (a velmi solventních) je tam mnohem více, než místních obyvatel.
Nesmysl. Zdaleka to není jen Curych a maloobchodní ceny jsou tam mnohem vyšší všude. Myšleno nominálně, samozřejmě.
5k CHF není ve Švýcarsku vysoký plat.
To je dobré, že to pouští do světa, alespoň si vážení můžeme udělat obrázek, jak se hodnotí práce u nás v Čechistánu…
Jenze se podivejte, v jakem stavu tam jsou zeleznice a u nas. A taky nezapomente, za kolik jedete vlakem u nas a za kolik ve Schweiz (bez akcni nabidky nebo slevy).
Já bych to tak neviděl. Ve Švýcarsku jsou platy vyšší Ve všech oborech. I ceny.
Plat není vše. Porovnejte si životní náklady tam a v ČR a pak teprve můžete srovnávat.
Srovnám hned, životní náklady jsou jedna věc, druhá věc je životní úroveň, která je jedna z nejvyšších na světě. Srovnatelná je v Dánsku, Finsku, Austrálii. Vysoká úroveň také v Rakousku, Nizozemsku, a hodně vysoká světe div se i v Estonsku. My jsme pořád břídili.
Co to je „životní úroveň“?
Odevzdejte občanku a sbohem 😉
Argumentační faul.
Životní náklady jsou sice jen „jedna věc“, ale pro dosažení životní úrovně naprosto zásadní – přímo souvisí s možností saturace materiálních potřeb, které jsou základní složkou životní úrovně. Nemateriální (čili dostupnosti např. zdravotní/sociální péče, životní prostředí, rovné možnosti atd.) nejsou u nás zdaleka na špatné úrovni a hlavně, díky historickým a geografickým souvislostem, mnohem hůře měřitelná a srovnatelná. A zpět k poměru příjem/náklady: dělám už léta v korporátu a to je pěkné modelové prostředí a mohu říci, že Němec na mé pozici by za 4T€ + superb obrazně (a trochu přehnaně) ani nevstal z postele. Na druhou stranu je pro… Číst vice »
Kolik by podle Vás měl mít plat strojvedoucí i ČR? Jen se ptám.
No vzhledem k průměrné mzdě cca 7,5 tis. CHF/měs bych řekl že dost blbě. Asi proto ta propagace směrem k ženám, ať se to maskuje jakkoli líbivě.
Samozřejmě je trochu otázka, na kolik to reálně vyjde se všemi těmi příplatky. Ale pro ten uvedený základ 5,5 tis. CHF v poměru k jejich průměrné mzdě by to u nás znamenalo, že by fíra měl hrubý základ bez příplatků „za cokoliv“ 30 tisíc.
Pokud bychom nesrovnávali jen průměrnou, alébrž i mediánovou mzdu, vyšlo by to pro fíru o trochu líp (ale ne o moc).
Ten průměr holt táhne nahoru nevysoký počet bankéřů, ajťáků, usw.
Jasně, jen jsem to nechtěl střelit úplně od boku a narychlo jsem nenašel švýcarský medián.
Ano. Ale i s průměrným platem je životní úroveň mnohem vyšší.
Co to je „životní úroveň“?
To jste právě emigroval z KLDR, že se tak ptáte?
Nikoliv, chci si jenom ujasnit, jakou používáš definici, aby bylo jasné, o čem je řeč. Například v Bhútánu používají jako základní kritérium životní úrovně ukazatel „hrubé domácí štěstí“. Měřeno tímto ukazatelem se její hodnoty pochopitelně dost výrazně liší od mainstreamového ukazatele HDP. Ale nemusíme chodit daleko. V tuzemských žebříčcích měst s nejlepší kvalitou života se prvidelně umisťují na prvním místě Říčany, se svou věčně neprůjezdnou silnicí I/2 do Prahy, pražskými cenami nemovitostí a dýchatelností vzduchu srovnatelnou s Legerovou nebo Sokolskou v Praze (která většinou bývá v těch hitparádách druhá…). Součástí těch žebříčků bývá např. ukazatel „mezilidské vztahy“; ten jeho autoři… Číst vice »
To neumíte ta dvě slova naklepat do Googlu, že se ptáte, a ještě pro jistotu ne jednou?
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_%C3%BArove%C5%88
Google nepovažuji za autoritativní zdroj.
Tvrdím snad, že Google je zdroj? Je to vyhledávač, který slouží k hledání napříč zdroji. Já jsem přiložil odkaz na Wiki, která dále odkazuje na zdroje, které používal autor daného článku.
P.S. V jiném komentáři píšete, že vám jde o to, jak životní úroveň vnímá ten, na koho reagujete, a jaká měřítka jsou konkrétně zvolena – tak jste se tak měl vyjádřit rovnou. Na tu vaši (pasivně agresivní) základní otázku jsem odpověděl tak, jak byla položena.
Nejsou blbé otázky, jsou jen blbé odpovědi…
To je nesmysl, otázka může být položena nejasně, že z ní nevyplývá, na co se přesně se dotyčný ptá, jak jste sám předvedl ;).
Omyl, nkteré otázky jsou pouze někým považovány za nepohodlné nebo nežádoucí.
…některé…
Nic takového jsem nikde neřekl, a není tomu tak.
Je pěkné, jak jinde v diskuzi vykřikujete „Argumentační faul“, ale ty vaše vlastní vás nezajímají.
Hele EC, tak třeba kilo hovězího stojí nyní ve Švajcu 1200 Kč, kilo kuřecích řízků 614 Kč, bereš to?
Kurz 1 CHF je cca 24 Kč. https://mojesvycarsko.com/clanek/77-orientacni-ceny-ve-svycarsku
Přesně takový názor „my to chceme taky“ jsem tu čekal.
Až budeme mentálně na jejich úrovni, můžeme hovořit a výši odměn za práci (všeobecně).
Dokud si do nejvyšších funkcí zcela dobrovolně a demokraticky volíme prokazatelně usvědčené zloděje či lháře, nemáme na jakékoliv zvýšení úrovně pražádný nárok… 🤷
A co třeba daně? Platíme všichni daně nebo to obcházíme všemožně jak to jde? 🙂
A samozřejmě s tou politikou je to to stejný. Samozřejmě, že by si ve Švýcarsku nevolili Babiše nebo Zemany.. Proč by si měli naschvál škodit, že? 🙂
Proč by si dobrovolně měli snižovat tu ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ 🙂
35? Takze profi kulturista v top forme by neprosel.
BMI 35 …. to už je tlustý přednosta stanice z mašinky Tomáše, ne
Při 180 cm je možná hmotnost 113 kg, což není úplně málo.
Zřejmě to vychází z toho, že mít vyšší index BMI znamená do budoucna zdravotní problémy pohybové aparátu, srdeční a dýchací problémy a tím vyšší nemocnost.
A vysoké riziko, že ten člověk brzy dostane cukrovku a už na mašinu nebude moct, takže se dráhám nikdy nevrátí peníze investované do jeho výcviku.
Největší riziko pro vznik cukrovky a obezity je nepravidelná životospráva, to je hlavně práce v noci.Je to super ,firma vám ničí zdraví a pak vám chce dát výpověd.To je jak někde v koloniích.
BMI 35 je horní hranice obezity prvního stupně. Zjednodušeně jsou to lidé s dvojitou bradou a viditelně vystupujícím, ale ne příliš velkým břichem, které běžně potkáváme na ulicích. Tlustý přednosta od mašinky Tomáše by měl stoprocentně vyšší stupeň.