- Voda •
- Stavebnictví •
- Infrastruktura •
- Zprávy
Stavba zdvihacích mostů na kanále pod Prahou začíná
Zdvihací most Vraňany. Vizualizace. Pramen: ŘVC
Ředitelství vodních cest dnes slavnostně spustilo jednu z největších staveb na vodních cestách posledních let. Jde o přestavbu pěti mostů
mě osobně se takové investice zdá mimo mísu, při stále větších potížích se splavností Labe vinou sucha, má ještě říční doprava nějakou budoucnost? tuší někdo kolik nákladů se přepraví po vodě do SRN a kolik po levém i pravém břehu po kolejích?? bylo by to zajímavé porovnání
Ale tohle vůbec neřeší nákladní dopravu. Do Prahy z nákladů plují dnes hlavně štěrkopísky do betonárek na Vltavě a ty podjedou naprosto všude. Tady jde zejména o osobní kajutové lodě jako je třeba Elbe Princesse a mnohé další – https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe_Princesse Ty jsou hodně natěsno i když složí vše na sluneční palubě a zajedou s kormidelnou dolů. Vůbec nejkritičtější je kamenný oblouk secesní komory Hořín při vyšším stavu vody v Labi. Ten se ale řeší zvlášť (taky se o tom tady už psalo). A tato doprava budoucnost rozhodně má.
„A tato doprava budoucnost rozhodně má.“
To jistě má – ale za takovou cenu, když v současnosti i takové osobní lodě proplují, byť v nějakém nouzovém režimu? Navíc, pokud vím, běžně vždycky stačila plavební výška asi 5,5 metru, což by asi bylo možno řešit i bez zdvihacích mostů, a těch 7 metrů se objevilo až v souvislosti s nějakými přepravami kontejnerů ve více vrstvách …
Ano, to je všechno pravda. Pro kontejnery ve dvou vrstvách se požaduje 5,25 m (což je současný standard při modernizaci kanálů v severním Německu, např. Hannover – Magdeburg – Berlin), 7,00 m ve třech vrstvách a 9,10 m pro kontejnery ve čtyřech vrstvách (v současnosti nové mosty na Albertově kanálu v Belgii). Dolní Rýn umožňuje přepravu i v pěti vrstvách. Ale vzhledem k tomu, že Maersk má léta hlavní české překladiště v Mělníku a přesto tam žádné kontejnery po vodě neplují, tak nemá smysl spekulovat, kolik z nich bude jezdit až do Prahy. 🙂
No, a právě proto si myslím, že pro osobní lodě se těch 7 metrů za tu cenu nevyplatí, když tam proplují už teď, byť za nějakých omezujících podmínek.
Pro Maersk je lepší v Uhříněvsi nasázet kontejnery na vlak, než to tahat kamionama po neexistujícím obchvatu Prahy do Mělníka.
„A tato doprava budoucnost rozhodně má.“
Martine, mohu se Vás prosím zeptat, v čem je budoucnost takové dopravy? v čem je její přínos? osobně mi přijde taková investice kvůli turistické lodi jednou za čas přemrštěná, samozřejmě může to vycházet z mého malého povědomí o voní dopravě, proto bych ráda znala Váš názor
Při vší úctě, nejprve byste si měla alespoň něco zjistit. Ony totiž do SRN vedou koleje jen po levém břehu Labe. Oba břehy jsou jen do DC. Ale to některým jaksi uniká.
á pan chytrý si potřeboval rejpnout….
to samozřejmě vím, ale do Děčína přijíždí vlaky po obou březích, to zase pro Vaší informaci 😉
v jízdním řádu jsou to tratě 090 a 072/073
mmch co je to DC? je taková zkratka oficiální (po zrušení okresů) 😀
Když „rejpat“, tak opatrně: okresy zrušeny nebyly, zrušena byla jen samotná jejich správa.
žádný strach vím 😉 pánové co raději místo hnidopišství něco k tématu??
Zajímala by mne doba, po kterou je blokovaný provoz na mostě z důvodu proplutí nějaké dejme tomu „středně velké“ lodi? Přemýšlím, jak by to asi vypadalo v Kolíně, pokud tam někdy bude dosazeno zdvihací zařízení a budou tam plout „vyšší“ lodě. Přijde mi to jako potenciální komplikace / problém pro oba druhy dopravy při její větší četnosti / hustotě. (Hypoteticky: požadavek, naplánování, komunikace, zastvení provozu na trati, kontrola, zdvihání mostu, proplutí lodi (v horším případě: naložené, proti proudu, dlouhé, z „vyčkávací“ pozice), kontrola, snížení mostu do původní polohy, kontrola, povolení provozu na mostu = dá se něco takového zvládnout pod… Číst vice »
Mechanismus pro kontrolu dosednutí mostní konstrukce do koncové polohy musí být automatický. Něco na způsob zámku na točně. Aby to tam někdo kontroloval, to je zbytečná komplikace.
Ale 15 minut se mi zdá málo, hlavně z hlediska proplutí lodě, na zdvih a pokles konstrukce by to mohlo stačit.
Já jsem to zažil ve Švédsku na řece Göta u Lilla Edet a funguje to jako železniční přejezd. Závory šly dolů, most nahoru, proplula loď, most se sklopil, závory zvedly a auta zase normálně jezdila. Celé to netrvalo ani 10 minut.
Předpokládám přece asi nějaký rozdíl mezi silničním a železničním mostem, byť nevelký: jízda po kolejích vyžaduje z hlediska bezpečnosti asi trochu větší přesnost dopravní cesty než jízda po silnici, a její zajištění se podle mě na délce procesu aspoň v řádu sekund či jejich desítek projeví.
Většina těch mostů je v havarijním stavu. Nechápu, proč se v Lužci n. V. zachovávají 2 silniční mosty, které jsou pár desítek metrů od sebe a dále železniční most kvůli 500m kolejí pro lokálku, která vozí stejně jen vzduch. Dobrá ukázka mrhání státními financemi.
Naprosto s vámi souhlasím. Ale znáte to, „se to tak dělalo dycky.“
Obzvlášť ta lužecká lokálka je naprostá zhůvěřilost.
Taky souhlas. Dvanáct párů vlaků, všechny pouze ve všední dny a jako bonus dopoledne pět a půl hodiny dopravní sedlo, po obědě tři a půl. Opravdu nenahraditelný způsob dopravní obsluhy čtrnáctisethlavé obce v 21. století. My jsme neuvěřitelně bohatá země, když tohle zaplatíme.
Ale podle šotoušků je tohle naprosto zásadní trať, bez které celý region upadne do úplného zapomnění a neštěkne tam ani pes. Vesnička Lužec prostě napojení na koridor musí mít vlakem. Autobus ji nikdy dostatečně nenahradí, ten je neatraktivní, neposkytne na těch 3km záchod a stoleček. Navíc autobus zastavuje blíž centru, kde není žádný stromeček kam se skočit vyčůrat, což na nádraží jde, tam je skrýší, díky tomu, že je od centra dál. ROPID to dělá moc dobře, že takové tratě drží, tfuj tfuj IDS JMK, kde by to zařízli už před 15 lety. 😀 (dovolil jsem si trošku zparodovat nejčastější… Číst vice »
“ tfuj tfuj IDS JMK, kde by to zařízli už před 15 lety.“
Před 15 lety byl IDS JMK sotva po zavedení první etapy (v bezprostřední blízkosti Brna), která žádné zastavování osobní dopravy neznamenala.
No, a připočtěte k tomu ještě autobusy (PID 464, 466), korytorový nádraží ve Vraňanech (necelý 4 km od centra obce), přívoz na Bukol a následně PID 473… Na takovou řiť dost dobrý, co?
Tak snad už jenom to letiště chybí. Možná by se mělo postavit, mohlo by se votamtaď lítat do Budějic a do Píšťan. 😉
Drtivá většina památek je dotovaná, co si o nás naši vnuci budou myslet, že jsme byli tak bohatí abysme lili stovky milionů do stovky let starých budov nevyhovujících dnešním předpisům? S demoliční koulí na Karlštejn a další zámky a hrady, přeci nebudem platit nějakym pár historikům jejich záliby! Nicméně v centrech historických měst by se uvolnila spousta místa, to by mohlo zase pomoct automobilový dopravě. No jo, on to má vlastně Souprava moc chytře vymyšlený, až doteď na to nikdo nepřišel.
Promiňte, já tomu vašemu příspěvku asi nerozumím. Opravdu srovnáváte lužeckou lokálku s Karlštejnem? O_o
To je dost silnej kognitivní průjem teda.
A věřím, že by se Váš příspěvek obešel i bez narážky na páně Soupravu. Ale chápu, nemůžete si pomoct. No, leccos to o vás vypovídá.
Památky mají historickou nebo i jinou hodnotu. Na dovolenou asi taky nelítáte Dakotou z padesátých let, kterou někdo v devadesátých letech zrekonstruoval.
„Nechápu, proč se v Lužci n. V. zachovávají 2 silniční mosty, které jsou pár desítek metrů od sebe“ Už jsem na to odpovídal v minulé diskusi na toto téma – protože bude-li jeden ze ZVEDACÍCH mostů zdvižen, tak po něm nebude moci žádné silniční vozidlo projet. V tu chvíli bude k dispozici druhý most (v žádném okamžiku nebudou zdviženy oba mosty najednou). Pokud by byl zachován jen jeden ze silničních mostů, bylo by silniční spojení po dobu zdvižení mostu (což není otázka jedné minuty) nepoužitelné. „dále železniční most kvůli 500m kolejí pro lokálku, která vozí stejně jen vzduch.“ Pro lokálku,… Číst vice »
Vaše úvaha bohužel postrádá logiku. Ten pevný most bude použitelný vždy, takže je zbytečné stavět hned vedle druhy pohyblivý. Navic 2-4km vlevo i vravo jsou mosty ve Vraňanech a Vrbnu, takže náhrada v případě výluky je. Nicméně jak mi bylo vysvětleno zaměstnancem ŘVC, tak v tom logiku vůbec hledat nemáme. Věc se má tak, že Lužec vlastní tři mosty v havarijním stavu a nedovolí jejich zbourání. ŘVC je chce zvýšit na 7 metrů, takže to musí udělat na své náklady. A ještě taková zajímavost na závěr. Ptal jsem se jich na most ve Štětí na Labi, jehož výška je 5.6m,… Číst vice »
Ve Štětí by asi při zvýšení mostu jako pevného (nezdvihacího) byl problém s vlečkou a jako zdvihací by asi zase byl problémem samotný ten kombinovaný most (vlečka + silnice) …
Nemáte přesnější údaje k té podjízdné výšce 5,6 m ve Štětí? Myslím tím, kolik je to nad hydrostatickou hladinou jezu ve Štětí, kolik na obvyklou (třeba medián) a kolik nad nejvyšší plavební hladinou. V případě kanálu je to jedno, u řeky se tyto údaje můžou o dost lišit. Horší hrdlo je ale Hlávkův most, kde se píše 5,0 m a který je přímo nad jezem, takže tam je hladina téměř konstantní celý rok. Ten, pokud vím, zatím nikdo neřeší. Pokud tedy budou chtít kajutovky doplout až do zdrže Helmovského jezu, tak to zábradlí asi stejně budou muset rozebrat. Mimochodem Negrelliho… Číst vice »
Přesná výška je 5,66m – viz. https://www.lavdis.cz/vodni-cesty/mosty a potvrzuji, že s výškou stěžně 6m jsem pod ním neproplul při podprůměrném stavu hladiny.
Co se týká Hlávkova mostu, tak jim prý nevadí, že se lodě pod něj nedostanou. Když skončí pod Štvanicí, tak je to prý také Praha. A je to asi dobře. Ve zdrži Helmovského jezu už je obrovské množství lodí i tak. Ale třeba se to vyřeší samo. Pražské mosty padají a Hlávkův bude další v řadě po tom Libeňském… 🙂
Jaroslave zjistěte si prosím skutečnosti a pak uvažujte Most ve Vraňanech je jen pro místní a vede k pár domkům a k fotbalovému hřišti. Silnice Vraňany-Lužec vede jen na druhé straně kanálu. Vrbenský most slouží především lidem z Vrbna a Zelčína ,kteří by jinak museli při cestě na Mělník podstupovat několika kilometrovou objížďku. Jako lužák musím reagovat na vaší otázku proč dva silniční mosty a ne jeden Protože tu ty dva mosty stojí od dob kdy byl kanál postaven a to je více jak sto let. Postavili je naši pra a prapradědové a to v té době po nich jezdily… Číst vice »