Cestovní ruch Cyklistika Infrastruktura Stavebnictví Zprávy

Stavba rekordní cyklostezky by mohla začít ještě letos, vyjde na 1,3 miliardy

Cyklostezka podél Lipna. Foto: Lipno.cz
Cyklostezka podél Lipna. Foto: Lipno.cz

Jihočeský kraj zveřejnil některé podrobnosti k projektu Vltavské cyklostezky, na kterou ministerstvo dopravy pošle zhruba miliardu korun. „Dílčí části projektu by mohl Jihočeský kraj jako nový nositel projektu Vltavské cyklostezky stavebně zahájit v letošním nebo nejpozději v příštím roce. Zahájení stavební realizace nových úseků bude záviset zejména na dokončení projektové a majetkové přípravy,“ sdělil Jiří Klása z odboru dopravy a silničního hospodářství kraje.

Cílem kraje je výstavba cyklostezky v úseku Nová Pec (Lipno) – Týn nad Vltavou (soutok Vltavy a Lužnice) „v maximální míře v kontaktu s řekou v předpokládané délce 188,4 kilometru vedené po samostatném tělese o šířce 2,5 až 3 metry s šotolinovým nebo asfaltovým povrchem“. Stezka má přinést cyklistům vyšší komfort a bezpečí než nynější cyklotrasa, která se často od řeky vzdaluje a řada jejích úseků je vedena po silnicích III. třídy.

Projekt je rozdělen na celkem šest částí, které jsou dále členěny na 18 úseků. Stavba má vyjít na téměř 1,3 miliardy korun s DPH. Centrální komise ministerstva dopravy minulý týden odsouhlasila příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 957 milionů s DPH, zbylé peníze dodá kraj. Celá cyklostezka by měla být hotová do konce roku 2025. Součástí stavby budou mostky a propustky, dopravní značení, opěrné a zárubní zdi, různá křížení, odvodnění a odpočívky.

Kraj přitom počítá s tím, že cyklostezka nebude sloužit jen turistům, ale i lidem, kteří dojíždějí do práce či do školy. To se týká zejména úseků v dojezdové vzdálenosti do Českých Budějovic a Českého Krumlova. Konkrétně to jsou například úseky Boršov nad Vltavou – České Budějovice, Týn nad Vltavou – Purkarec a dále do Českých Budějovic, Rožmberk nad Vltavou resp. Větřní – Český Krumlov a Přísečná – Domoradice – Český Krumlov. „Dopravně zatížené silnice nejsou podle našeho názoru vhodným a bezpečným prostředím pro cyklodopravu,“ doplnil Klása.

Počítá se i s navázáním stezky na ostatní druhy veřejné a turistické dopravy. „V úseku České Budějovice, Jiráskův jez – Týn nad Vltavou vytváří synergický efekt realizované splavnění Vltavy pro lodě do 300 tun, v úseku Vyšší Brod – Boršov/České Budějovice pak je nejvyužívanější vodácká trasa v ČR,“ píše se v dokumentaci kraje pro ministerstvo dopravy.

Z celkové délky cyklostezky je zhruba 77 kilometrů už hotovo nebo se staví. Dobudování zbylých 111 kilometrů si vzal na základě loňského memoranda s obcemi na starost kraj. Z nerealizované části je 22 kilometrů v některé fázi projektové přípravy, zbylých 89 kilometrů nemá přípravu žádnou.

Vltavská cyklostezka. Pramen: Jihočeský kraj
Vltavská cyklostezka. Pramen: Jihočeský kraj

Vltavská cyklostezka (Pramen JČK)

Úseky hotové v celé délce:
Hůrka – Černá v Pošumaví (1,9 km),
Frymburk – Lipno nad Vltavou (9,5 km),
České Budějovice – Hluboká nad Vltavou (9,4 km),
Hluboká nad Vltavou – Purkarec (12,1 km).

Úseky zčásti hotové: 
Nová Pec – Jenišov (6,0 km z celkových 8,5 km),
Černá v Pošumaví – Frymburk (8,0 km z celkových 11,5 km),
Bližší Lhota – Frýdava (16,0 km z celkových 20,0 km),
Frýdava – Lipno nad Vltavou hráz (5,5 km z celkových 9,0 km),
Boršov nad Vltavou – České Budějovice (4,25 km z celkových 8,5 km),
Purkarec – Týn nad Vltavou (3,5 km z celkových 14,4 km),
Týn nad Vltavou – Soutok Vltavy a Lužnice (0,6 km z celkových 2,5 km).

Úseky ve výstavbě:
Rožmberk nad Vltavou – Český Krumlov (0,4 km z celkových 24,5 km)

Úseky určené k výstavbě:
Nová Pec – Horní Planá – Jenišov (část 2,5 km)
Jenišov – Hůrka (celý úsek 4,9 km)
Černá v Pošumaví – Frymburk (část 3,5 km)
Nová Pec – Bližší Lhota (celý úsek 5,5 km)
Bližší Lhota – Frýdava (část 4,0 km)
Frýdava – Lipno nad Vltavou hráz (část 3,5 km)
Lipno nad Vltavou(hráz) – Vyšší Brod (celý úsek 8,8 km)
Vyšší Brod – Rožmberk nad Vltavou (celý úsek 9,8 km)
Rožmberk nad Vltavou – Český Krumlov (část 24,1 km)
Český Krumlov – Zlatá Koruna (celý úsek 12,9 km)
Zlatá Koruna – Boršov nad Vltavou (celý úsek 14,7 km)
Boršov nad Vltavou – České Budějovice, Dlouhý most (část 4,25 km)
Purkarec – Týn nad Vltavou (část 10,9 km)
Týn nad Vltavou – soutok Vltavy a Lužnice (část 1,9 km)

 

 

 

82 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
CHODECzJIHU

Přál by si, aby Vltavská cyklostezka co nejméně narušila přírodu a pěší turistické trasy. Obávám se však opaku – že to bude převážně vyasfaltovaná dálnice jako třeba kolem řeky Jihlavy nebo Orlice, které pěšácké trasy znehodnotily.
Smutné je, že v době rozpočtových škrtů na to padne takový balík peněz a přitom na podstatně levnější obnovu pěšího turistického značení na jihu Čech nejsou peníze…

rtep

Doufám, že to aspoň bude projektovat někdo normální. Aby to nedopadlo jako cyklostezka z Volar na Soumarský most, kdy bylo úplně zbytečně pokáceno asi 40 stromů. Navíc po této cyklostezce běžně jezdí auta, motorky a čtyřkolky a nikoho to netrápí.

V. Táborský

Dobrý den, zajímalo by mne jak to ma kraj vyřešené z hlediska trasování cyklostezky, jelikož ve většině trasy není cyklostezka zakreslana ani v ZÚR, ani v územních plánech jednotlivých obcí a tedy je nemožné pro ni získat stavební povolení. Jeví se mi tudíž termín pro zahájení stavby v letošním či příštím roce nestihnutelný. A otázka pro diskutující, co jezdí na inlinech: Myslel jsem že pro pohodlnou jízdu je potřeba v podstatě rovina, nicméně cyklostezka by mnohokrát stoupala a klesala k řece (převýšení cca 100 m), což mi přijde i na kolo poměrně náročné. (osobní zkušenost z cyklostezky Hluboká – Purkarec).… Číst vice »

liposh

Ano, na pohodlné ježdění na bruslích to vážně chce rovinku. Osobně jsem neplánoval na bruslích dojet z Lipna do Týna na jeden zátah, spíš využít ty rovné dílčí úseky.

Michal Štěpán

Cyklostezka jedině s asfaltem a řádně oddělena od silnice. Nejlépe na vlastním tělese. Rád bych, abychom v CR měli obdobu tohoto: https://www.vennbahn.eu/en/the-route/

Stezka se šotolinou je naprd. Pokud to není opravdu jemný štěrk na pořádně tvrdém a odvodněném podkladu, tak se na tom na silničním kole jet nedá. A dojíždět někam denně např. 40 km po polnačkách na horském nebo trekovém kole, to je parodie a za špatného počasí prakticky nerealizovatelné.

liposh

to je moc fajn. nemáte tam ještě něco takového? Dneska před spaním na to mrknu poctivě a přemýšlím, že bych tam v nejbližších 5 letech zajel s bicyklem aji bruslama.

Michal Štěpán

Není to jen těch 125 km z Aachen na sever Lucemburska, ale má to různé odbočky dlouhé 10 až 30 km na vlastním tělese. Pak je v celé oblasti Eifelu při belgické a lucemburské hranici spousta menších izolovaných úseků v délce okolo 15 až 30 km a k tomu velké množství málo frekventovaných silnic III. a II. třídy s perfektním černým asfaltem a bez rozsypané krajnice (oproti stavu který známe od nás).

Kuba

Tak to já bych byl naopak velmi nerad, aby cyklostezce padla za oběť celá trať 194 (délkou, trasováním i významem zhruba ekvivalent Vennbahn).

rtep

V Rakousku jsem běžně potkával travnaté cyklostezky oddělené od silnice. Naprostá špica pro kolaře i pro pěšáka.

sch

Toto je dobrá akce na ukázku, co se dá udělat pro cyklodopravu na republikové úrovni. Podobně na krajské úrovni ve středních Čechách stezka Do Prahy na kole. Ale bylo by potřeba, aby se stezky stavěli v rámci prostoru mezi sousedními obcemi. Nemusí to být souvisle dlouhé, ale musí to pokrýt hlavní směr dopravy na těch 5km k sousedům, do školy, na nákup, na ryby… To je ten princip uplatňovany v Německu, Holandsku, Dánsku. Pak to ma dopravní vyznam a uleví to silnicím.

K.S.

Na to ale stačí u nás upravit mnohdy polní cesty, nebo to jenom naznačit sloupky. Většinou jsou ty cesty stejně už vyšlapané a vyježděné.

Jiří Kocurek

Jenže to neznáte osazenstvo cyklostezek. Zaprvé jim vadí, že tam nějaký podvodník jede na elektrokole. Že to je nesportovní chování a mělo by se za to sřílet. Zadruhé jim nestačí polní cesta. Narozdíl od tetiny Haptákové, která jede na mši a pana Křenka, který jede na ryby. Ti si tam dokonce vpohodě vyhnou i s traktorem, jim ani nevadí Francek na pincku. Aktivisté by Francka na pinkcu zastřelili bez ptaní. Přestože Francek dělá doprovodné vozidlo tomu traktoru s nářadím šířky 3 m. Kolomamrd dojede na chodnkí chodce a bude na něj zvonit, aby uhnul. Kolomamrd v rámci protestů proti silniční… Číst vice »

Daniel Mach

Slušně to napsat nejde?

Vojta

Myslím si, že by se měly stavět cyklostezky na aspoň krajské úrovni(spojení měst), které je potřeba budovat systematicky, ideálně organizované krajem, aby docházelo k plynulému napojení z jedné části trasy k druhé(ideálně širší, pro rychlé dojíždění) Souhlasím s vámi, že by se měly cyklostezky stavět také mezi sousedními obcemi. Chce to ale aby to mělo nějaký koncept (napojení lokálních stezek na ty krajské) a aby stezka vedla z centra obce do druhého centra, aby to mělo větší smysl. Když se postaví cyklostezka tak, že nejprve musím projet po frekventované silnici obcí, abych za obcí odbočil na stezku, ale před městem… Číst vice »

Zdenek

Problém těchto cyklostezek je z velké části taky zábor pěší turistické trasy. Bohužel cykloturistika tvrdě vytlačuje pěší turistiku z atraktivních míst. A nejhorší je, když se pěkná pěší cesta vyasfaltuje:-(

liposh

Možná na papíře turista na cyklostezku nesmí, ale v reálu popotahován není, jen na něj občas cyklisté zacinkají a možná si něco nehezkého pomyslí. A to je vše. A vyasfaltováním cesty můžete k cyklistovi a turistovi přidat ještě bruslaře, který ji může využít. Váš problém je, že hledáte problém, kde není a bez věčného stěžování si už neumíte žít. A Váš nemyslím jen Zdenkův, ale valné většíny z vás zde níže.

Frantisek

Zkusil jste někdy jít pěšky po takové cestě? Asfaltový povrch je na delší chození nezdravý a dost nepříjemný. Nehezkého si cyklisté mohou myslet, co chtějí, faktem ovšem je, že sami by mohli jezdit i po cestách bez asfaltu (tam, kde není příliš měkký povrch, který za deště rozjezdí) anebo po silnicích, kdyby se větší přepravní proudy ráčily vrátiti, kam patří, tj. na železnici. No a těmi bruslaři, zabírajícími z podstaty větší šířku stezky než cyklista, byste to chození zabil úplně. Zkuste se v pěkných dnech projít podél Vltavy z Braníka do Modřan…

K.S.

Račte si prosím povšimnouti že náklady se nebudou na železnici hrnouti pokud ta neráčí problém poslední míle vyřešiti. A taky by mohla podstatně zrychlit, musely by se upravit další tratě pro pohodlnou nákladní dopravu atd. To znamená třeba udělat II. Hlavní tah (možná ještě upravený proti původnímu návrhu, probíraly se tu jednou možnosti to vzít přes Dukovanskou vlečku), nebo novou trať z Tišnova, nebo novou trať mimo Třebovou, přes Poličku, nebo přes Gajer, nebo přes Lanškroun, nebo více kolejí do Ústí n/O a pak trojúhelníky přes Letohrad. Obchvat Prahy, vymyslet jižní tah z Brna do Plzně aby to nebyla lochneskoida.… Číst vice »

Jiří Kocurek

Jenom dotaz k výroku: „kdyby se větší přepravní proudy ráčily vrátiti, kam patří“
Jak toto vyřeší problém mezi chodci a cyklisty na společné stezce?

Hajnej

Předpisatel fabuluje, že kdyby nebylo zatížených silnic, mohli by cyklisté jezdit po silnicích a nebylo by tudíž potřeba pro ně budovat cyklostezky a na to budování by pak nebyly „spotřebovávány“ pěší stezky.
Jednotlivé dílčí kroky jakousi logiku mají, ale spojeno v celek je to fantasmagorie na úrovni snů nenarozeného…

Hajnej

Na silničním kole na cestě bez asfaltu fakt nelze.

Vojta

Na kole jezdím často, ale s tím asfaltováním musím souhlasit. Ideální vedení stezky je podél řeky či železnice, ale neměly by se přitom rušit pěkné pěšinky pro turisty. Každý kdo někdy takovou cestou šel ví, že oproti asfaltu je to fakt rozdíl.

K.S.

Taky toho najezdím celkem dost a podle mne nejlepší řešení je právě uválcovaná cesta z uválcovaného štěrku.

liposh

Jako cyklistovi mi to též stačí, ale jako bruslaři už nee. Takže jen houšť asfaltových cykostezek 😀 Ale teď (napůl) vážně. Tuhle cyklostezku už prostě postaví a já tam za pár let zajedu a budu svištět na svých inlajnech a budu si to opravdu užívat a co si o tom kdo z vás bude myslet mi bude u gluteusu maximusu, který v tu chvíli budu procvičovat 😉

Vladimír

Přesně tak, chodíme s kamarády vícedenní tůry a asfalt je peklo. Jsem i cyklista a asfaltovým cyklostezkam se spíše vyhýbám, ale u nás jich není moc. Cesta budována při pozemkových úpravách mi přijde vhodnější než čistý asfalt, ten bych opravdu dělal jen ve městech nebo v jejich blízkosti. Radši bych viděl krajinu plnou polních cest, zpevněných i nezpevnenych, které by mohli cyklisté, turisté i zemědělci využívat. Obnovovat zaorane cesty, k tomu přizpůsobovat i opatření proti suchu a erozi (mokrady, remízky a tak).

Vojta

Souhlas v podstatě se vším. Jen bych byl přece jen pro to, aby se ty stezky asfaltovaly v místech, kde není alternativa k nějaké hodně frekventované silnici a kde to hodně hoří. Ale asfaltovat s rozumem:-)

Daniel Mach

Mám praktickou zkušenost, že na novou cyklostezku se vrhnou pěšáci, a je pak na ohleduplnosti, aby si navzájem nepřekáželi. Jde o cyklostezku Dolánky – Malá Skála. Ovšem větší problém vidím v tom, když se na takové cyklostezky vrhnou motorkáři a jezdci na čtyřkolkách.

Jiří Kocurek

„že na novou cyklostezku se vrhnou pěšáci, a je pak na ohleduplnosti“ „že na novou cyklostezku se vrhnou pěšáci, a je pak na ohleduplnosti“

Zvlášní, že dokud to byla polní cesta tak to nikomu z nich nevadilo. Takže vyhnat pěší z polních silnic? Pozor jede árijec?! 😛

Daniel Mach

To nebyla polní cesta, ale pouze slepé kousky cest bez propojení, kde se moc nechodilo a nejezdilo už vůbec.

Zbyněk

Zrovna tady je spíš zázrak, že se vůbec povedlo tu stezku v některých srázech vůbec postavit. Každopádně je vidět, že po místech na pohodlné korzo je poptávka, kterou dříve plnily silnice, pokud na nich byl desetinový provoz…

cejchan

Schodek 300mld a místo úspor postavíme cyklostezku, aby se více lidem vyplatilo dojet autem na parkoviště a celý den jezdit na kole po asfaltu. Směšné a nezodpovědné.

Flinta

Jenže ta stavba dá někomu práci, za kterou dostane mzdu, kterou bude moci utratit a tím podpořit ekonomiku tohoto státu. Už Karel IV. to věděl, a proto v Praze dal stavět hladovou zeď.

Kajman

Ale houby, Hladová zeď byla normální součást opevnění, žádná charita.

Paja

A tohle je součást dopravní infrastruktury. A s podobným významem jako ta Hladová zeď.

Lolookie

To s tou hladovou zdí je jenom nepravdivá pověst, ve skutečnosti byla postavena čistě ze strategických důvodů.

Jiří Kocurek

Flinto, to je bohužel falešený pocit. Neznáte Bastiata. Co myslíte, kdyby se místo hladové zdi vyráběly hladová okna? Prostě si každý povinně vysklí jedno okno, aby měl sklenář práci. Nakopne to ekonomiku?

Frantisek

Smutné je, pokud smysl cyklistiky vidíte v dojetí autem někam a projíždění se tam. To je pak skutečně nesmysl. Ovšem těm samým lidem stavíme silnice, aby mohli jezdit více právě těmi auty na ta parkoviště, zatímco jiné způsoby jsou znevýhodňovány. Možná už tam je počátek problému.

Daniel Mach

Souhlasit s tím nemusíte, ale i to jsou daňoví poplatníci.

Zbyněk

Tenhle problém tu je, i když ho bereš za druhý konec. Já vidím jako řešení neumožňovat parkování v bezprostřední blízkosti cyklostezky.

Asd

No aspoň na kole do Jižních Čech když už tam dalnice nevede. Jak vidno cyklostezky umíme. Tak teď hurá na Pražský okruh a další.

BND30

Drahé jsou podobně…

Frantisek

Proč zde vytahujete dálnici se zcela jinou (a do značné míry spornou) dopravní funkcí? Ta stezka se spíše spojnicí po samotném kraji, než dálková trasa (zrovna!) z Prahy. Navíc směrem na jih už té vzývané dálnice máte celkem hodně na to, jak poměrně slabá je tam frekvence. A doplněno je to podobně rozpačitým spojením vlakovým, jestli přes ta auta už nic jiného nevidíte. 🙂

pamětník

Myslím, že v tomto případě jste zbytečně militantní – jsem přesvědčen, že naprostá většina i těch kritiků v principu nemá nic proti cyklistům ani většinově cyklostezkám, ale vadí to, jak jsou přehnaně drahé: jako děti jsme samozřejmě také jezdili na kolech přírodou po běžných cestách (včetně rozježděných polních), ale na výlety a ne kvůli vyumělkovanému zpanštělému „sportu“, který by nám musel nahrazovat přirozený pohyb, a žádné asfaltované stezky jsme k tomu nepotřebovali – a tehdy dokonce ani možná většina místních silnic neměla povrchy asfaltové, ale velmi často jen kostkové …

liposh

zde bych chtěl říct, že hustota provozu byť třeba na silnicích 3. tříd stoupla za posledních 20 let (od doby, co jsem byl teenager) třeba o 1000% a vy asi pamatujete ještě dobu, kdy ta hustota byla třeba pětinová, desetinová oproti mému mládí.A je rozdíl potkat někde 1 auto a 50-100 aut. Takže ono se to celé tak nějak mění, dneska prostě je potřeba asfaltových cyklostezek, protože po vedlejších silnicích to už nejde. No dobře, není potřeba, aby byla ta cesta asfaltová, může to být kvalitní šotolinka, ale zase jednou jedinkrát na tu šotolinu vjede Tatra s kládama a jsme… Číst vice »

Jiří Kocurek

počkejte, tak 1000 % (což je 10 místo jednoho) nebo 5000 – 10 000 %, což je 50-100 místo 1 auta. „Trochu“ jste to přepískl. Nárůst ze 100 vozidel denně na 10.000 vozidel denně se nikde na dědině nekonal.
Leda že by se za referenci brala druhá světová, to potom možná. Ale tehdy fašisti auta zrekvírovali, palivo do traktoru bylo jen na povolení. Spousta těch, co si dnes o sobě myslí, jací jsou liberálové, by tohle chtěla zpátky. Jak si někdo může říkat liberál a přitom chtít to, co tu bylo za Hitlera, to nepochopím.

liposh

No 50 aut nyní místo 5 aut, co tam jezdily v roce 1995 a 5 aut z toho roku oproti 1 Škodě Octavia v 60. letech 😉 . A tyhle cifry nejsou přestřelené. Doufám, že jsem Pamětníka neposunul v historii moc daleko, ale tak to prostě je. A pokud mi nevěříte, zkuste někdy vytáhnout kolo a projet se po silnici.

Hajnej

Deset místo jednoho je nárůst jen o 900 %… 😉

Asd

Protože ta dalnice opravdu citelně chybí. Nemám nic proti cyklostezkam a rozvoji cyklistiky. Jen bych jel na jih Čech raději autem jak na kole.

Alf

Jihočeští lesáci děkují za podporu kraje a státu při svážení dřeva z těžko přístupných míst u Vltavy.

BND30

Jakože poleno na skládačku a hurá k pile ? 🙂

Jiří Kocurek

Jasně, z metrového polena se nařežou desky. A navíc, má se to vozit vlakem. Prostě to vytahjí nahoru k trati, aby nezavazeli na cyklostezce. A před kolistou poběží chlápek s koštětem a bude zametat šišky, aby se náhodou kolista nevysekal.

Vladimír

Opravdu tohle chceme v ČR? Cyklistické dálnice, kam skoro nikdo jiný nesmí. Cesty mimo silnice, i třeba s nějakým zpevněným povrchem, by měli sloužit nejen cyklistům, ale i pěším a k obsluze polí. Aby vedle cyklostezky nemusela vznikat ještě polní cesta pro zem techniku. Zbytečné zabírání půdy. Ve městech bych pro asfalt i byl, aby tam mohli lidé využít brusle, nejlépe napojit cyklotrasu na nějaký areál pro bruslaře pokud to lze.

tondovo

Máte vůbec pojem o tom, kolik váží současná zemědělská technika?

Vladimír

Mám a je mi jasné že by to nemohl být jen navezený štěrk. Podklad by musel být stejný jako na silnicích. Ale jde o to mít koncept, uspokojit jednou dopravní cestou co nejvíce zájemců a nestavet pro každého něco zvlášť. Samozřejmě dostat cyklisty ze silnic je plus hlavně v bezpečnosti, ještě když je to nějaká cyklistická tepla. Ale pěší, cyklisti a zemědělci by mohli používat jednu cestu. I tak hrozí nehody, ale nemůžeme přece každému v rámci bezpečnosti stavět vlastní cestu.

Vladimír

Cyklistická tepna

Frantisek

No, lesní a polní cesty přece existují. Když se ty méně zpevněné rozjezdí těžkou technikou (jak jinak pracovat v lese…), nedá se po nich ani chodit. Lepší než dostat cyklisty ze silnic by bylo z nich dostat silnější přepravní proudy na koleje, čímž byste vyřešil hned několik problémů najednou. A pěším by zůstaly ty pěkné měkké stezky podél řeky.

pamětník

Obávám se, že s budováním lesních úzkorozchodek v současnosti už, bohužel, neuspějete – ale romantika to bývala krásná …

Jiří Kocurek

Poslední dobou mizí lakatoše a místo nich nastupují harvestery s pojezdem 8×8, někdy opatřené kolopásem. Takovýhle harvester rozjezdí silnici tak, že ani nepoznáte jestli jel 10x nebo 100x. Totiž rozjezdí to minimálně. A nebo se stahuje koňmo. Šlapat si to chlapík s koněm po cyklostezce (asfaltové, chudák kůň, jak na ledě), tak je problém.

K.S.

A nebo na to mají v horách takové mobilní lanovky. Připadá mi že pod moderní lesní technikou víc trpí asfaltové signálky a pod. než obyčejná uválcovaná štěrková cesta.

Jinak pro koně se dnes dají sehnat i podkovy z gumy.

K.S.

Otázka je jestli by náhodou cesty z uválcovaného štěrku nemohly být i řešením při obnově přinejmenším části sítě silnic 3. třídy.

Jiří Kocurek

Ono to jde, všecko tam funguje bez větších nehod. Četl někdy někdo o tom, že cyklistu sežral traktor, který se jel projet do lesa či na pole?
Dokud se tam neobjeví C8a, tak je všechno vpohodě. Den potom má bača problém, když žene ovce na pastvu křížem přes tu samou cestu, jak to dělával i jeho praprapra… děda před 100, 200, 300 léty. Ano, před 300 léty tam předkové jezdili s žebřiňákem. Na Slovensku jsou teď z toho tahanice, cyklista vs. dobytek na pastvě.

Jiří Kocurek

https://www.youtube.com/watch?v=2JKhVsjL42g
Nepropadne se do polystyrenové desky, nepotopí se do vody.

Ale dozajista se propadne na lesní štěrkové cestě, kde již 50 roků jezdily opleny se dřevem. A že to ti čmigalové už tehdá ložili na 40-50 tun dřeva, to víte?

K.S.

Hm… nebylo by to řešení pro Labskou vodní cestu? 🙂

Pepa

Velmi by mě zajímalo na jaké lesní štěrkové cestě by toto projelo aniž by to pokácelo ten les

FlyingJ

Proč by na tu stezku nemohli pěší? Nikdo je ze stezek nevyhazuje pokud není vedle chodník. A zemědělská technika-ta už snad svoje cesty má, jak by se na pole jinak dostávala doposud?

Vladimír

Neznám konkrétní případ v jižních Čechach ale u nás v Žatci vznikla cesta na místě polní cesty na kterou nesměla zem technika, tak si vedle vyjezdili novou. A řekl bych že množství cyklostezek na polních cestách je velké množství (nemusí se nic vykupovat). Lepší možnost je dle mě stavět cyklostezky stejně jako při pozemkových úpravách polní cesty, zpevněné široké cesty, které by uspokojily všechny.

Pepa z depa

Protože drtivá většina je jich značená jako cyklostezka, kde by chodec neměl co dělat.

Martin Kosek

Nerozumím těm mínusum pro Pepu z depa, však má pravdu. Pokud je cyklostezka značená jako „Stezka pro cyklisty“, chodec (bruslař) zde nemá co dělat. Pokud je značená jako „Stezka pro chodce a cyklisty“, poté chodec musí jít vlevo, stejně jako na silnici. Denně se však setkáváme s tím, že se jedná o korzo bruslařů, pejskařů, maminek s kočárky, rodinek na procházce,… jdoucí roztaženi přes celou šíři stezky, kteří se ještě cítí dotčeni, když je nějaký cyklista požádá, zda by jako mohl projet. Cyklisté jsou pokutováni, pokud jedou po silnici namísto po cyklostezce přeplněné výše zmíněnými, kteří však naopak nejsou na… Číst vice »

Frantisek

Tak ono když zřídíte cyklostezku z pěší trasy (ideálně užšího chodníku) – hlavně snad někde nepřekážet autům – a najednou po všech chcete, aby uhýbali rozjetým závodníkům na kolech (také občas jezdím, ale civilně včetně tempa a ohledu na okolí), nemůžete se divit nevoli.

liposh

U nás na Moravě se všechno dělá jako :“Stezka pro pěší a cyklisty“. Nevím, co tam v těch čechách blbnete, děcka. Já za svůj život „stezku pro cyklisty“ snad viděl jednou v životě a to v Bratislavě 😀 Na Moravě nee.

Petr

Ono by cyklistům bohatě stačila nějaká ta polní/šotolinová cesta po které by bez problémů mohla jezdit zemědělská technika, problém by pak byl že by byla použitelná jen pro cyklisty a už ne pro bydlenky s kočárama, bruslaře a běhajicí metrouše s naslouchátkama, jelikož by pro ně povrch nebyl dostatečně rovný.

Nekdo

Inu, chtějí do přírody, ale jenom na hlaďoučký asfaltový povrch… 😀

Fro

Jojo, na silničním kole se krásně jezdí po šotolinový cestě 😃 bohatě by ti stačilo si to zkusit ty bydlenko

BND30

Jestli on nebude problém v tom přídavném jménu „silničním…“

Jiří Kocurek

Ono se po šotolině blbě jezdí i se silniční motorkou. Kup si enduro, když cheš jezdit mimo asfalt. Tedy trekingové kolo, když chceš šlapat mimo asflat. Do lesa v lodičkách, k cirkulárce v kroksech a pak to beeečí, že za všecko může společnost.

Hajnej

Ale já nechci šlapat mimo asfalt a klidně pojedu i po silnici – ovšem jen pokud mě z ní nějakej Petr Bydlenka povinně nenažene na šotolinovou cestu, která mi podle něj „musí stačit“.

Paja

Já myslím, že můžete být v klidu. Vltava vede ve velké části té trasy v soutěskách a ne rovinatou zemědělskou krajinou. Takže nějaká obsluha polí je dost marginální.
Já bych byl spokojen, kdyby ta cyklostezka odvedla cyklisty ze silnic, ale zatím nemám pocit, že by to takhle fungovalo. Všude kde se postavili cyklostezky hned vedle silnice (většinou na úkor krajnice) stejně potkávám cyklisty na silnici. A nikoho to nezajímá (hlavně ne PČR).

BND30

A pak až cyklisté přijdou na super vynález, kterým je zvonek, ubyde i konfliktům na stezkách…

Meotar

Stačí aby chodci chodili po správné straně, nebyly roztažení přes celou stezku, neměnili bez rozhlédnutí směr a nedělali spoustu dalších věcí, kterými ohrožují nejen sebe, ale i projíždějící cyklisty. Pokud na takového lumena narazím 5x na kilometru, nemůže se mi nikdo divit, že radši jedu na silnici (a ano, vím že se to nesmí). Tam aspoň vím, co můžu od ostatních čekat.
A to nemluvím o „cyklostezkách“, které zničehonic vzniknou na druhé straně silnici, každých 10 metrů je značka „Slez z kola“ a pak zase bez varování zanikají.

Filip Kula

Moje slova. Ten náš nesmysl s ukončováním cyklostezek před křížením s odbočkou i 10x za 1km je amaterizmus. Prostě českej rybník. Na západě už to vše dávno mají vyladěné ke spokojenosti všech a my tady debatujem z čeho vlastně stavět povrchy. Ach jo

nms

Ano, a až se chodci naučí rozpoznávat vpravo/vlevo, bruslaři jezdit bez sluchátek a na stezkách i bez hůlek (mňamka, hlavně vražená do špic) … no, trochu jsem se nechal unést 😃
Proč si dneska každý myslí, že se kolem něho točí svět?

liposh

já ano, já to chci 🙂