Stát prodlouží Baťův kanál do Hodonína. Postaví komoru Rohatec a splavní Radějovku
Baťův kanál. Autor: Tomáš Kolařík – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10550563
Ředitelství vodních cest (ŘVC) po letech příprav spěje k prodloužení Baťova kanálu jižním směrem. Baťův kanál dnes fakticky představuje „slepou
Prodloužit Baťák do Gödingu samozřejmě ano. I tak to zůstane slepou ulicí, otázkou je, zda je to dobře nebo špatně.
Mohl by se autor článku poptat pan Bukovského na dvě související věci?
1) Jak to vypadá s prodloužením splavné Moravy proti proudu do Kroměříže (PK Bělov). To je turistický cíl první kategorie.
2) Dá se něco udělat se splavností Moravy pod Hodonínem pro malá plavidla? Na několika místech (Kopčany, Tvrdonice, Brodské, Lanžhot) jsou tam balvanité skluzy nebo jezy. Rakousko-slovenský úsek je přirozeně tekoucí, nebo tam jsou tam taky nějaké překážky? Bude někdy možné při dostatečném stavu vody pro malá motorová plavidla napojit Baťák na Dunaj?
Bělov je asi ve výstavbě, tedy když jsem se včera náhodou díval na oficiální stránky Baťova kanálu. Nějaká dokumentace k ní je zde. portal. cenia. cz/eiasea/download/RUlBX01aUDIzNl9vem5hbWVuaURPQ18xLnBkZg/MZP236_oznameni.pdf Usplavnění Moravy pod Hodonínem je někde na netu zpracované jako záměr, je to PDF, nicméně co si vybavuji, tak je tam třeba jenom klapka na splav ve Tvrdonicích, nebo obnovení vakového ve Skalici, ale myslím že z dopravního a hydroenergetického hlediska je žádoucí spíš jeden vyšší jez, než dva malé. Pak se bude muset řešit stupeň v Brodském a pak po Soutok jsou nějaké staré splavy a zbytky splavů, nicméně ty asi jenom snižují… Číst vice »
Z Dřevnice byl splavný asi jeden kilometr k přístavišti Baťov. https://zlin.cz/zpravy/532669n-otrokovice-ukryvaji-poklad-zbytky-slavneho-pristaviste-batov/ Dál na Zlín je strašně málo vody, loni v létě jsem v Malenovicích přešel Dřevnici suchou (!) nohou.
Stavbu plavební komory na Bělově brzdí ekologové, v současné době je to ve stádiu přerušeného územního řízení (čili mnoho let od realizace). https://belov.cz/obec/2019/10/14/prerusene-rizeni-plavebni-komora/
Je fakt, že až do Olomouce – to je dalších 5 jezů a 1 rezervace + otázka kudy kolem Tovačova. Ale napojit přístaviště v Olomouci je taky hezký sen.
Bělov je nějak v Běhu, jez ale nehradí, jestli se nepletu, na plnu výšku, protože od povodní (ano těch) je tam v nějaké obci snad cosi s kanalizací že se nedá plně využít, četl jsem o tom zmínku v nějakém sporu kolem elektrárny. V Kroměříži by se asi dalo jít ještě do o trochu vyššího vzdutí, ale to spíš tak aby existovala možnost napojit vytěžené štěrkovny. Eventuálně za účelem lepší akumulace vody vytěžit materiál kolem Moravy. Taky by se to mohlo z Kroměříže vést upraveným mlýnským náhonem, to by bylo možná zajímavější, než hlavní tok, možná i méně konfliktní, napojení… Číst vice »
Dík za odkazy, Ondřeji. Píšou tam: „Baťa kanál postavil z jednoho důvodu. Chtěl ukázat, že se umí obejít i bez železnice. Měl své doly, své lodě, tím pádem ho všechno vyšlo mnohem levněji,“ Ale on železnici stejně potřeboval – uhlí vozil ve vagónech z Ratíškovic k výklopníku. Tady mají vyznačený otrokovický přístav v současné mapě https://mapy.cz/s/jumapafuzu
Jaký bude přínos této akce? Asi nula, nula nic, že? Pouze každoroční náklady na údržbu VC.
Přínos asi obdobný jako při budování cyklostezek – rekreace. Ačkoli investice do cyklostezek je podle mě lépe obhajitelná, jako podpora sportování, tj. činnosti ke zlepšení zdraví. Zato povalování se na motorovém člunu při jízdě po kanálu, asi žádný přínos pro společnost nemá.
Pokud chcete, můžete tam jet i „na manuál“. 🙂 My jsem si ve Strážnici před lety půjčili deblovku, pádlovali proti proudu (ale v podstatě ve stojaté vodě kanálu) až k jezu ve Vnorovech, tam kánoi přenesli pod jez, spluli poslední přirozeně meandrující úsek dolní Moravy (doporučuji prohlédnout sekvenci ortofotek z let 2003, 2006 a 2012, uvidíte vytvoření slepého ramene Moravy) https://mapy.cz/s/buharejufa a v Rohatci zatelefonovali majiteli půjčovny, který pro nás přijel a dovezl i s loděmi zpátky do Strážnice. Po dokončení zmíněné plavební komory bychom se mohli Radějovkou a Baťovým kanálem kolem výklopníku přes Petrov vrátit na vlastní pohon až… Číst vice »
Ok, tak dotují-li se cyklostezky s odůvodněním, že jde o činnost ke zlepšení zdraví, tak nechť se dotují i sjezdovky a zázemí k nim (lanovky, parkoviště, přístupové komunikace atd.)
Já chci úzkou mašinku tunelem pod Neklidem vedle Klínovce! (drahý vtip) Nebo jižní Lipenku s přípojem na Aigen-Schlagl! (nereálné kvůli zeleným) Ale jako třeba prodloužení trati do Pece bylo v plánu. A varianta trati mezi Oberwiesenthalem, Kovářskou a Loučnou smysl celkem dává. I s úvratěmi. Místo Skibusu úzký SkiTrain.
Je to v článku, přínos je prodloužení do Hodonína.
A prinos toho prinosu?
Další rozšíření výletních možností a přilákání dalších návštěvníků do regionu včetně s tím spojeného finančního přínosu.
Je to pro zábavu, není to ošklivé a není to ani nepřekonatelně drahé, to se dá vydržet. Jsem pro, asi by to nemělo řešit ŘVC, ale nějaká instituce typu „Ministerstvo pro místní rozvoj“ a používat na to příslušnou rozpočtovou kapitolu (+ spoluúčast obcí a soukromníků). V těchto parametrech si umím představit, že by se to časem, kousek po kousku prodloužilo třeba až do toho Labe. Lidi by si jezdili lodičkama a podél by kvetly hotýlky a hospody.
Napojil bych ještě jezera kolem, bude to stabilizovat hladinu a může to být ještě zajímavější pro rekreaci či přístavy (přece jenom kdyby náhodou se tam někdy vozil náklad, tak je kolem železnice a na lokálku tu napojíme snáze než na koridor.)
Tak tady bych byl velice opatrný. V písčité půdě je hladina jezer v rovnováze s hladinou spodní vody (a tím i výškou hladiny v řece), ale kvalita vody je mnohem lepší než v řece, protože voda se tam dostává infiltrací a netrpí tolik znečištěním řeky.
Ano, to je zcela jistě pravda, na druhou stranu je otázka jestli je znečištění Moravy opravdu tak nesnesitelné aby to byla zásadní překážka. Navíc do Budoucna vody tolik nebude a bylo by dobré ji zadržet, když už se nám tedy dostala do kanalizované Moravy. Takže napojení přinejmenším některých jezer bych viděl ne až tak problémové.
Do Labe těžko, protože přes (hlavní) rozvodí se značným převýšením nikdo tak dlouhý kanál s mnoha zdymadly budovat určitě nebude, ale další rozšiřování vodních cest přístupných pro malá plavidla by určitě na škodu nebylo
Jo, co třeba upravit Ohři až do Kadaně (skrz Nechranice)? Nebo Labe z Pardubic dál do Jaroměře, případně až na Rozkoš?
Otázka pro jaký ponor a rozměry lodí. Taková vodní cesta pro menší lodě kolem 400-600t by nemusela být špatná ani pro některé přepravy. Otázka je cena.
Když kouknete do mapy, zjistíte, že do té Moravy je to fakt kousíček. Řekl bych, že tohle je smysluplná investice.
Titanikem na vinobraní – to by byla akce!!!