Stará Vindobona se vrátí jako Silva Nortica. Spojí Vídeň s Prahou přes Gmünd
Nádraží České Velenice. Autor: User:My Friend – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10823558
Vlak Silva Nortica bude zpočátku jezdit jednou denně tam a zpět ve všední dny a dvakrát denně o víkendu.
Slááva! Konečně se do Vídně dostanu z Benešova přímo a nebudu se muset dopravovat do Prahy na přestup!
Proč nemůže jet bez přepřahu přes Budějovice se v článku neuvádí. Ano, stále platí §1: Vždycky se jezdilo přes Třeboň a nejde to jinak.
322 denne, W FJB odchod 8:35
321 vikend, W FJB prichod 12:54
320 vikend, W FJB odchod 15:00
323 denne, W FJB prichod 22:54
denny par ma v rakusku zastavky Spittelau, Heiligenstadt, Klosterneuburg-Weidling, Kritzendorf, Tulln, Absdorf-Hippersdorf, Groß Weikersdorf, Eggenburg, Sigmundsherberg, Göpfritz, Schwarzenau, Vitis, Pürbach-Schrems, Gmünd. cize menej zastavok ako dnesne REXy.
vikendovy par ma mat este menej zastavok: Spittelau, Heiligenstadt, Tulln, Groß Weikersdorf, Eggenburg, Sigmundsherberg, Göpfritz, Schwarzenau, Vitis, Gmünd.
Mohu požádat o odkaz na zdroj?
https://schienenweg.at/index.php?thread/43331-fahrplan-2023/
Děkuji mockrát!
Tady by se hodila duální lokomotiva… to by stálo za zvážení. Aby to mělo časový smysl
Dřív nebo později se to stejně zadrátovat musí. Když se teď bude přepřahat, aspoň se nebude ututlávat ta potřeba.
Souhlas, nechápu, proč se muselo vše pořád valit přes Českou Třebovou a Břeclav. A nejezdila dříve Vindobona přes Znojmo a Jihlavu ?
Ne.
Třeba protože tím obsloužíte Hradubice a Brno a navíc je to součástí hlavní osy Praha – Ostrava.
Protože mezi Prahou a Vídní podél bývalé KFJB je prostě a jednoduše pusto a prázdno.
Protože lidi jezdí také mezi Prahou a Brnem a také mezi Brnem a Vídní. Podobně jako Brno také Pardubice, potažmo Hradec.
A jaksi je lepší když vlaky jezdí tam, kde je poptávka, než aby se defilovalo před nastoupenými jeleny hlubokým lesem.
Protože i kus historie. KJFB byla hlavně pro spojení Wien – Cheb, do Prahy to byla vlastně jen odbočka. No a ÖNWB přes Znojmo taky neměla hlavní cíl v Praze, to i přes výstavný Těšnov, ale v Děčíně, tehdy v tom opravdovém, když přes Labe se to jmenovalo Podmokly/Bodenbach. Ta historie se ctila i u některých vlaků Praha – Brno přes Havlbrod, kdy do Kolína se jezdilo přes Nymburk.
Historie sama o sobě nikoho pro dnešní pravidelný provoz nezajímá a zajímat nemá. Jde o to, že dodnes přetrvaly reálné vztahy mezi obyvateli a těmi územími, tak proto.
Rychlík jan Palach jezdil z brna přes vysočinu do ústí přes Mělník.
Jednoznačně dobrá zpráva, když chci jet od nás z tábora ideál …
Vzpomínám též rychlík „Smetana“ z počátku devadesátek a také jeden bezejmenný myslím noční ? Pro rakušáky určitě vítězství ( konečně šnelzug do Vídně, pro nás čechy rozpačitý krok. Přeprahy a nezajímavá jízdní doba. Pro nostagiky a šotouše paráááda. Ale jo, i já se tamo svezu.
Cenu vidím v tom, že se na téhle trase vyřeší potíže a může se tak stát snesitelnou alternativou při výlukách. Škoda, že už to nebylo před lety, teď by se „vyřešený“ stav hodil.
Dvě poznámky:
1/ Ten „bezejmenný“ noční rychlík se jmenoval SANSSOUCI.
2/ Pro Čechy zajímavé zejména jako možnost přímého spojení do oblasti Waldviertel – pro jednodenní nebo víkendové výlety ideální.
Minulý pátek jsem si to zkusil z Vídně do Plzně, 2 přestupy za 5 hodin. Překvapil spěšný vlak z Vídně co prvních 100km do Eggenbergu nestaví a pak vymete všechny zastávky. Jinak klasicky nejhorší souprava R z Budějic (Brna) do Plzně. Přez Prahu by to bylo o 2 hodiny delší cesta a 3x dražší.
Sanssouci to být nemusel. V první polovině devadesátek jezdil ještě bezejmenný rychlík 276/277.
Především 277 byl vyloženě noční spoj. ( Praha +- 0.15, Vídeň po šesté ráno)
https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=277&rok=1993
Upřímně nevím, z čeho by ten název měl vycházet…Kdyby byl výchozí z Berlína, lépe Postupimi, neřeknu píp.
Je to takové paradoxní v dnešní době zavádět nový spoj se dvěma přepřahy lokomotiv…
Z Prahy do Mnichova jsou ty přepřahy tři.
Taky jenom dva (Plzeň a Regensburg).
Přesně tak, ale jsou 3 změny směru jízdy.
2*
No když je dnešní doba charakteristická tím, že oproti zvyklostem v jiných zemích u nás velká většina železnice není zadrátovaná…
Protože tam spoustu průmyslových drah zrušili nebo přestavěli. Typicky Praha-Kladno. V ČR se šoupe 1x 810 jednu zastávku s méně než 10 lidmi 4x za den a má to být náhrada za chybějící kapacitu na tranzitních koridorech. Bohužel.
Nějak se ve vašem příspěvku nemohu vyznat. Třeba na té Praha-Kladno bylo zrušeno dříví a uhlí, ale jezdí tam kromě limetkových „rychlíků“ zdvojená regionova, protože se na takové výkony od podstaty nehodí, ale nikdo nebyl ochoten místo ní nasadit něco rozumnějšího. Většího už vůbec ne, protože se za mnoho desítek let nikdo neobtěžoval aspoň provizorně na té velice přetížené trati prodloužit nástupiště. Že ta trať má potenciál na snad desetiminutový takt CityElefantů nemusím jistě připomínat.
Ví někdo, proč se poslední dobou staví stále častěji ostrovní nástupiště, která mají nástupní hranu jen na jedné straně? Je to něčím efektivnější než „oboustranné“ nástupiště? Čím?
To neremcám, to se ptám, páč nevím.
Většinou je to kombinací snahy zachovat vnější nástupiště u budovy a současným nedostatkem prostoru.
To není ostrovní, ale poloostrovni. Je to kvůli zachovani nástupiště u nádražní budovy a přechod pouze přes jednu kolej.
Ve Velenicích je i to jednoapůl hranové (té 1/2 si všimněte koleje mimo zastřešení smět Budějice) nástupiště ostrovní, protože je tam běžná přístup podchodem. Něco podobného bude třeba teďka nově v Roztokách u Prahy. Pokud by byl přístup úrovňově tak by to byl dle definic poloostrov.
Pokud narážíte na Velenice, tak tam je prý důvod v betonovém zastřešení nástupišť, které prý památkáři nepovolili zkrátit/postavit nové. Pro dvě koleje s elektrickou trakcí tam není místo, hlavně pro trolejové vedení a prostor pro pantograf.
Obecně jinak viz Lektor.
Pantograf bych pochopil, TV míň. Zajímavý, že půlka třeba Německa jede na převěsech dodnes. Jenže tam je asi lepší údržba, tady se nedělá nic jinýho než brány.
Tak TV má taky z důvodu napětí nějakou minimální bezpečnostní vzdálenost od neživých částí, jestli tam budou brány nebo převěsy na to nemá vliv.
Trochu skoda, ze tu trat z Prahy na Budejky nepostavili od zacatku na vyssi rychlost…
Krom toho, ze stale chybi urcite useky…
Chybí už jen jeden u Budějovic.
V době stavby byla rychlost dostatečná, největší překážka stavby byl terén a s tím související sklonové poměry pro dopravu nákladních vlaků.
Bude občas odklon přes Písek, nebo po Pacifiku? 😀
Nemyslim, ze by byl problem na teto trati tak casto, jako prave v udoli berounky….
Však 171 má krásnou odklonovou trasu, kterou pro odklonovou vozbu upravila SŽ(DC).
A zrovna před chvílí tam došlo k tragické nehodě.
Vráž u Berouna, kousek za zastávkou,přejezd s výstražníky.
Pana řidiče odvedli v klepetech.
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/pri-srazce-vlaku-a-auta-u-berouna-jeden-clovek-zemrel-a-dalsi-se-zranili-40397471#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=n808WgQFafQ-202205182003&dop_id=40397471&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Jenom se čtyřmi křižováními při jízdě 2x za hodinu, ideální pro mezinárodní expres. Ale nesmí být moc dlouhý, jinak se překročí normativ pro Brejlovce a bude hrozit uváznutí vlaku.
Běžně na Velenice jezdi 7 vagónů. Každý pro jednoho cestujícího
Jak si to SŽ(DC) objednala, tak tu odklonovku má. Mají dát postrkové lokomotivy.
Ještě by to chtělo rychlík Karlovy Vary-
Plzeň-Budějovice-Vídeň
Rozvažeč zpoždění po síti jednokolejek???
Takže dopravce může za to, že „odborníci na kraji“ nepožadovali dvojkolejku PLZ – ČB ???? Proč ji JIKORD nepožadoval ??? Podívej na ČSSD v Plzni – dvojkolejka na hranu kraje + nové vlakové soupravy. ČSSD v Budějkách – autobus, autobus, GW Train + 4 nové soupravy. Co s tím naděláš, když je lidi volili ? A našeptávači na kraji radili Zimlolovi, že vlak nahradit autobusem = každý den úspora tisíce za ZDO . Kraj šetřil, železnice zastarala. Stalo se, jedem dál…
Odborníci na kraji požadují dvojkolejku, právě běží aktualizace studie proveditelnosti, kde jde o zdvojkolejnění v úseku Nemanice – Strakonice a Nepomuk – Plzen.
„Uvnitř Nemanic“ napojení na IV. TŽK stále jen jednokolejně? Triangl u Ražic místo „lokálky“ přes Heřmaň? Triangl na Vodňany?
Jen se tak ptám.
Triangl u Ražic nemůže projít, to by se mohlo jezdit rychle a zrušilo se moc přejezdů. 🙂
Dvojkolejně a mimoúrovňově.
Konec snění.
Snad kvůli tomu nepůjde víc ZSSK souprav na EC Metropolitan
A proč by ne? Ty jejich nové Bmpz a modernizované Bmz (z Bmeer) jsou dost pohodlné.
Ale servis mizerný.
A hospoda také nebyla špatná (i když JLV má vysoký standard).
ŽSSK už ve svých vozech zprovoznila pípu?
Neviem ako Bmpz, ale na Ampz mi nesmierne vadí že skoro všetky sedadlá sú usporiadané oproti sebe, takže človek nemá šancu na súkromie a skoro vždy skončí pri niekom inom.
Také bych rád někdy viděl příme spojení Děčín – České Budějovice spojením rychlíků Labe a Vltava. Časově to nevypadá na problém, vozy mají podobnou kvalitu a jezdívá jich podobný počet🙂
a k cemu by to bylo dobre? ke sberu zpozdeni pres pul republiky?
Za to při přestupu se to neděje…..
Na Děčín zase tak častá zpoždění nebývají.
Ušetřila by se jedna souprava.
To sice ušetřila, ale není tolik Es. Takže buď přepřah, nebo nové vícesystémové lokomotivy.
Je objednáno 50 vectronů…
Až těch 50 vectronů bude+ dost vozů uvolněných z Metropolitanu tak se tato myšlenka možná více přiblíží realizaci.
Tak za pár let převezmou prodloužené railjety nejen výkon těch 7 7vozových, ale i Berlinery a Bratislavu.
Jinak Vectronů je objednáno 50, nikoli ale 50+90. Zřejmě se dost hraje na to, že při soutěžích na ministerské rychlíky se budou pořizovat nové jednotky.
Vectrony ale nejdřív budou muset nahradit Zázraky, Banány atd.
Na R20 by Vectron byl ukázkové plýtvání.
Občané, kteří bydlí ve městech, které tyto rychlíky obshulují. Rád bych jel do Tábora nebo Českých Budějovic bez přestupu.🙂jeden dopolední a odpolední spoj by se z toho nezbláznil
Protože už zbývá ke zdvojkolejnění jen Nemaše, tak bych v propojení a rozvozu zpoždění neviděl takový problém.
Vozy především nemají žadnou kvalitu, takže spojíme dvě malá pojízdna vrakoviště v jedno velké.
Nejste první kdo s touto myšlenkou přišel. Pokud se tak stane tak nanejvýše u cca 4 párů. Na jednu stranu by v přetížené Praze při obratu soupravy nezacláněly, na druhou stranu to chce nějakou rezervu na případná zpoždění. Takže nevím zda by převážily plusy nebo mínusy.
Koukám do jízdního řádu. Až skončí náhradní autobusová doprava, vychází Praha – České Budějovice – Gmünd na 5 hodin jízdy.
To je jen asi o 7 minut pomalejší než dnešní cesta přes Havlíčkův Brod.
Jestli to nebude mít takt 24 hodin, tak tím možná bude i někdo reálně jezdit.
Chtěl jste napsat do Vídně, nikoliv do Gmündu…
Ano, máte pravdu! Vypadlo mi to. Děkuji.
zaprve srovnavat to s objizdnou trasou je blbost a zadruhe silva nortica pojede pres trebon…
Záleží dost na tom odkud kam přesně potřebujete. Pokud chcete třeba z Vršovic na Heiligenstadt, tak by trasa přes Velenice mohla být rychlejší i než trasa přes Třebovou.
nebo z olbramovic do sigmundsherbergu, to se taky hodi…
I když v tom příspěvku cítím lehkou stopu ironie, tak uživatel „Jan“ měl pravdu. Ne všichni potřebují ausgerechnet na hlavní nádraží a do těsného okolí a právě ty přískoky do centra můžou být game changer v rozhodování, jestli vlak ano, nebo vlak ne. Kupříkladu já mám nádraží Heiligenstadt prakticky v docházkové vzdálenosti, zatímco na Hauptbahnhof (které samo o sobě zdaleka není v centru) se dostávám s minimálně dvěma přestupy, přičemž cesta neklesne pod 25 minut a ještě mě čeká pěší túra z U1 na deváté nástupiště, což je minimálně 5 minut. A rázem jsme na časové úspoře půl hodiny oproti… Číst vice »
Da ist jemand umgesiedelt. Naja, jeder echte Wiener muss im Karl-Marx-Hof wohnen.🤣
A to nejdůležitější, tedy termín kdy vyjede jsem tam nenašel. Předpokládám, že budou nasazovány klasické vozy, co nyní jezdí na R Vltavě, popř. Lužnici
11. december 2022
Dezember, prosím, ctěte mateřštinu našich bratří.
Vždyť to napsal slovensky… 😀
Vypadalo to, že cituje z rakouského jízdního řádu.
Nejsou to naší bratři… Nikdy nebyli…
Pravda. Jsou to bratranci.
Hlavně pánové Vrana, Poduschka, Hayek, Klestil a mnozí jiní si svá jména přivezli zřejmě z Valhaly. 😀
Mluvte za sebe v mém případě ano, neb prababička se narodila ve Vídni.
On ty šroty A/B/BDs někdo pustí dál než do Gmundu?
On se s tím někdo odváží dělat v Rakousku ostudu? Chápu, že nasadit ojetiny od ÖBB by asi nebylo nejlepší řešení, ale poslat tam tohle?
to tam uz nejezdi, z chebu prisly lepsi vozy…
Kéžby , na papíře leda TA-CB dnes ráno na lužnici jen vekoprostor a na rožumberku jeden pro ženy a děti (IC 20min zpoždění jinak bych tajhle nejel ) , vltava odpoledne nic , max deklasovaná A …
Potvrzuji. Teď za výluky je Bmz velká vzácnost, v nejlepším případě jeden velkoprostor, jinak deklasovaná A a k tomu humanizovaná B. O Rožmbercích darmo mluvit.
Od GVD 2022/23 je v plánu na R17 kmenová souprava ve složení: Aee140 + Bbdgmee236 + Bdpee231 + Bmz229 + Bmz226
Chápu, že zvolená trasa má i nespočet výhod, zejména pro rozvoj turistického ruchu na Třeboňsku, nicméně vyhnutí se největší nácestné aglomeraci mi přijde trochu nešťastné. Doufejme, že bude nějaká návaznost na Os do Budějc, když už ne přímé spojení s Vídní 🙂
Z Budějc jezdí každé 2h osobák do Velenic kde je 5 min přestup směr Vídeň takže to je v pohodě
Ano, v pohodě 🙁
Jako např. příjezd Os ČD 2155 z CB do CV v 7:13 a odjezd Sp ÖBB 2155 z CV do GD NÖ v 7:07…..
https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k199-211212-01.pdf
Ok jeden vlak který nenavazuje v pracovní dny mimo prázdniny, zbytku ale sedí to co jsem napsal.
Ano, přesně tak!
Pokud chcete ráno vyjet z Budějovic a být dopoledne ve Vídní, tak musíte vyrazit místo v 6:25 prvním vlakem už v 5:09. No a pak budete ve Velenicích přes hodinu trčet, a to vše kvůli sedmiminutové nelogičnosti v „přípoji“.
Takže místo 3 hodin na cestě to bude ca. 4,5.
To je vlastně v pohodě.
A není to spíš z důvodu rozkopanosti a nedodělanosti tratě na Budějovice? Přece jenom z Veselí nad Lužnicí na sever bude už brzo všechno hotové.
ne tím to nebude
Určitě to bude zajímavá alternativa, ale spíše pro výlet.
Můžete prosím pane Šindeláři opravit překlep v článku?
„Nové spojení Vídně z Prahou přes Gmünd“
to Z tam dost tahá za oči, děkuji.
Opraveno, pardon.
Kolik bude stát přeshraniční jízdenka? Dnes stojí úsek Č. Velenice – Gmünd 163 Kč a to jsou to celé 2 km.
Pokud bude zájem , aby tím někdo jezdil, tak se vymyslí přijatelné ceny.
Pokud ta jízdenka na 2 km stojí 163 Kč, zájem rozhodně nebude.
Tak … já myslím že on o cestování v relaci Velenice – Gmund tak vůbec zájem moc nebude, kdo tam potřebuje dojíždět tak asi bude spíš preferovat kolo.
Anebo by právě mohl využít kapacitu toho vlaku (jako takovou mezistátní „městskou“), stejně většinou z Velenic ten vlak jezdí prakticky prázdný. Jenže když ta cena bude taková, jaká je, nikoho tahle možnost ani nenapadne.
Ne, ten přejde most bývalé úzké dráhy
Aha, lidi musí víc jezdit, aby jízdné zlevnilo. To mi připomína Babišovu Datamartu.
Z centra Velenic je to na nákup do Gmündu stejně daleko jako jít na velenické nádraží. Takže ta cesta vlakem je v tomto směru zcela zbytečná.
ÖBB se v minulosti bránily snížení ceny, protože by to byl argument pro podobné případy na hranicích s ostatními státy.
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2116833-kraj-chce-mezi-velenicemi-a-gmundem-desetkrat-levnejsi-jizdne-obb-se-brani
Rakouské dráhy prodávají lístek za 2,5 eura, tak tím to nebude.
Vážení minusáři zkuste se podívat na web OBB kolik stojí lístek Gmünd – České Velenice. Ano, je to 2,50 euro.
To je husté. Mně e-shop ukazuje dokonce 180 (skoro stejně jako měsíční pro Německo :)).
V reálu to bude jen 70 Kč (EURegio, v e-shopu výborně utajené), což je sice na 2 km taky úlet, ale pokud pojedete třeba kolem 20 km, tak už to hrůza nebude.
musíš si to koupit u ÖBB, jsem z velenic, když jedu do vídně, je rozdíl mezi jízdenkou koupenou u öbb a stejnou u čd klidně ve stokorunách…
Na http://www.oebb.at je cena z Velenic do Gmündu 2,50€. Do Vídně pak zítra Sparscheine za 19,90€ a 29,90€ a odpoledne za plnou cenu 34,10€.
Nebo 6 Euro , nebo 200 hřiven.
Akční cena.
Škoda že ten úsek není v PID …
Stačí si otevřít aplikaci Můj vlak a podívat se. Například jízdenka z Prahy do Sigmundsherbergu na tuto sobotu je za 350 Kč.
Vídeň-Velenice-Budějice-Plzeň 440Kč
Předpokládám, že po dokončení NemaŠe by to přes Budějky bylo stejné rychlé.
ono už dneska vychází jet z Velenic rychleji osobákem do Budějc a z Budějc expresem do Prahy
To předpokládáte špatně. Tou dobou už by měla být trať přes Třeboň elektrizována a zrychlena na (až) 120 km/h.
To bude zajímavé , jak se budou vlaky řítit okolo Bertiných lázní 120km/h. 😁
Nebudou se řítit, na zastávce Třeboň-lázně budou zastavovat.
Už teď se řítí rychlostí 100km/h.
A nemusela by být ani výměna lokomotivy.
Jako že ve stanici České Velenice odpojí elektrickou mašinu, připojí brejlovec (nebo tak něco) a ve Veselí nad Lužnicí zase opačně? Nebylo by rychlejší, kdyby to jelo přes České Budějovice a nemuselo se dvakrát přepřahat?
Cílem není to, aby ten rychlík byl co nejrychlejší. Cílem je obsluha míst mezi Prahou a Vídní. Nikoliv proto, aby s ním někdo jel z Prahy do Vídně. A Rakušáci (nevím jak dnes) měli rádi Třeboň a místa mezi Velenicemi a Veselím . Pamatuji se, že stará Vindobona dlouho nestavěla v Třeboni. Začala tam zastavovat až po tlaku Rakušáků.
Tak já se ze šotodůvodů s chutí svezu v celé trase, ale jinak máte samozřejmě pravdu.
Já tudy občas jezdím. I po koridorizaci je to pořád mnohem krásnější trať, než přes Břeclav.
V Třeboni nastupovala pasová kontrola, aby se urychlilo odbavení na hranicích
A také tam celníci kontrolovali, jestli si náhodou někdo nedovolil pašovat froté ručník?
Otázka je jestli to bude přepřah nebo to ten kus jenom přetáhnou jako to bylo po tornádu z Břeclavi do Hodonína, jestli si to dobře pamatuji, tak to bylo celkem rychlé.
Každá strana si raději bude řešit oběhy svých elektrických lokomotiv (při výlukách a mimořádnostech by to u 1-2 průjezdných vlaků způsobovalo jen komplikace), navíc těch třísystémových nemá ani jedna nazbyt.
Bude to protažení stávajícího (už jedoucího) rychlíku. Takže pro České dráhy to nebude znamenat žádnou změnu (pouze tuším soupravu navíc), rakouská strana pro to bude potřebovat navíc lokomotivu (jestli to bude dvousystémový taurus nebo brejlovec dojede až do Gmündu, to nevím a je to nepodstatný detail).
Při jízdě přes ČB to „sežere“ navíc jednu 380 (+ zaškolení rakouských strojvůdců).
Existuje nejaky navrh cestovneho poriadku? Rano z Prahy a poobede z Viedne, alebo naopak?
Ale pro mě je pravá Vindobona stejně jen ten motorák VT 18.16, přezdívaný Delfín – podobně jako Slovenská strela nebyl jen tak nějaký spoj v jízdním řádu, ale hlavně motorák M 290.0.
I když to tak je běžné, musíte chápat, že u VT 18.16 to je až odvozené pojmenování. Primární je pojmenování spoje, a každý rok tam ryze teoreticky mělo jezdit něco jiného.
Silva Nortica se jmenoval už přímý Sp České Budějovice – Wien. Šlo o 1 pár spojů nad rámec 1 páru rychlíků Plzeň – Wien.
A po drátizaci t-199 měl být zaveden pravidelný 2h takt přímých vlaků ČB – Wien. Nestalo se tak dodnes…
přijde mi, že regionální vlády, potažmo různá sdružení místních starostů Dolních Rakous nejsou železnici příliš nakloněni ( narozdíl od vlád jiných spolkových zemí a oficiální zelené politiky spolkové vlády. Nejvíce zrušených tratí v zemi, kde by to spíše nikdo nečekal je právě v Dolních Rakousích. Občas můžeme pozorovat výkyvy, kdy je železniční politika dost nepředvídatelná. Léta se například usilovalo o obnovení přechodu ze Slavonic, změní se místní vláda a z plánovaného obnovení je cyklostezka. Podebně je tomu u Vámi zmíněné „původní“ Silva Nortici. Namísto zavedení 2h taktu došlo k jeho téměř zrušení právě protože se také změnila místní vláda.
Tak on z Velenic do Vídně ve své podstatě 2h takt je. On není z Budějic do Velenic, protože to velmi pravděpodobně není schopen ufinancovat budějický kraj, pokud by to měly být spěšné vlaky navíc.
takt 2 hodiny sice je, ale všechno to jsou ucourané osobáky
Z Vídně do Tullnu jsou zrychlené.
Ale uznávám, že pokud se od nás propojí rychlíky, tak by to taky v Rakousku chtělo vynechat zastávky mezi Tullnem a Gmündem.
A co ve Schwarzenau přípoj do Slavonic … ?!
😉
To záleží hlavně na Rakousku, jak budou chtít v rámci současné ekologické vlny obnovit provoz na trati a objednat přípoje k rychlíkům. Propojení do Slavonic by byla taková třešnička na dortu.
Dodatek:
Koukal jsem se do starého Rakouského JŘ, a ve své podstatě jsou to maskované spěšňáky, protože mezilehlé zastávky jsou zrušené.
Dolnorakouský venkov u hranice s Českem se pomalu ale jistě vylidňuje, ročně je to „pouhé“ 1 % obyvatelstva, ale za 10 let je to už desetina obyvatel, tedy pořádná část. „Různá sdružení místních starostů Dolních Rakous“ si jsou dost dobře vědoma toho, že atraktivitu řídce osídleného Nordwaldu nezvýší nákladnou obnovou a údržbou bývalých lokálních tratí, (když stejný, nebo lepší efekt lze pořídit levněji nasazením autobusů), nýbrž tím, že tyto peníze půjdou na podstatnou modernizací páteřní FJB, což se projeví lepším spojením se spádovými městy (Tulln, Wien), nebo zájmovými městy (Budweis, Třeboň, Plzeň, Praha). Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k… Číst vice »
Lehká průběžná údržba místních drah navázaných z jedné strany na modernizovanou FJB a z druhé strany na naše tratě přes hranice by ovšem byla zase o úroveň výš než vymetací autobusy, které většina s radostí nahradí auty, možná kromě rozjívených band školáků (alespoň tak to vypadalo východněji kolem Retzu, když jsem se odtamtud posledně vracel přes Znojmo do Vranova nad Dyjí).
A na těch vymetacích autobusech je špatně to, že vymetají vesnice, narozdíl od místní dráhy, která kolem obce projede bez zdržování?
V podstatě máte pravdu.
Pokud ale máte peníze jen jedny, můžete rozhodnout, zda prosadíte modernizaci hlavní tratě, která bude přínosem pro mnohem více lidí, než (byť levnější) novostavba lokálky v původní stopě, která pozitivně zasáhne do života pouze místní populace, tedy zlomku daňových poplatníků a následně i do vašeho (negativně), protože nejpozději po následujících volbách byste šel od válu.
vymetaci autobusy? hodte na toho vola uz nekdo sit…
Budweis, Třeboň, Plzeň, Praha ??
Budweis, Wittingau, Pilsen, Prag
Entschuldigung bitte.
Ceske Budejovice
Souhlasím že mnoho tratí v Dolních Rakousích bylo původně jako u nás stavěno kvůli cukrovarům, uhlí a jiným drobným podnikatelským činnostem. Po turistické stránce ale myslím, že se jedná o turisticky atraktivní oblast a turistickému rozvoji pomáhá právě železnice. Nikoliv cyklostezky, které jsou v Rakousku podstatě po každé druhé polní/lesní cestě. ( na rozdíl od českých zemí zde nebyly polní cesty rozorány JZD). Proto z mého pohledu byla chyba rušit úsek Waidhofen(Thaya)-Waldkirchen, nebo Raabs-Gopfritz. Jsou to tratě které v návaznosti na FBJ mohli sloužit jako dobré spádové spojení na Vídeň a mohli zde být i uplatněna dvouzdrojová vozidla na která… Číst vice »
Já jsem neměl na mysli preferenci cyklostezek před vlakem, ale bral jsem to z pohledu regionální samosprávy, která má (stejně jako u nás v Česku) k dispozici ohraničenou sumu peněz. Rakušáci jsou v tomto ohledu pragmatičtí a v zajištění ZDO na velmi řídce osídlením území se rozhodli pro autobusy. Tím jim zbývá víc peněz na velmi dobrou údržbu místních silnic, protože na venkově, jak v Rakousku tak i v Česku, se bez auta stejně neobejdete. Ohledně těch dvou vámi uváděných bývalých tratí bych chtěl pro ilustraci ještě uvést počet obyvatel: – Raabs/Th. má asi 2.500 obyvatel – Waldkirchen/Th. má asi… Číst vice »
Ano, zejména od 12/2010 tam byla rušící vlna, předtím i v roce 2001 a předtím koncem 80. let. A rušení osobní dopravy na některých z těch tratích bych považoval přinejmenším za sporné.
Na druhou stranu – právě v Dolních Rakousích bylo těch tratí taky celkově nejvíc, zatímco takové Tyrolsko či Vorarlberg nemají téměř žádné lokálky, takže tam ani nebylo skoro co rušit. 🙂
Tím nechci fanaticky hájit všechny zrušené tratě. Třeba takové jako Waldhausen-Martinsberg asi již opravdu neměly bez nákladní dopravy smysl. Ale jak jsem zmínil výše, tak jiné navazující na FBJ dojely právě na dlouholeté zanedbávání FJB, která má charakter spíše elektrizované lokálky a postupně se snižovala schopnost železnici tvořít páteřní spád na vídeňskou aglomeraci. Týká se to všech tratí vedoucích na českou hranici, což nepřímo vykresluje jak na sebe obě země pohlížejí.
doufejme že nová Silva Nortica bude odražením ode dna.
Svůj podíl na vámi uváděném stavu má také Česko. Jak moc seriózní partner jsme v minulosti byli? Dohodla se drátizace FJB na obou stranách hranice, Rakušáci ji provedli v roce 1995 a potom museli 15 let čekat, než se konečně natáhla trolej i mezi CB – CV. Nelze se pak divit, že na základě takových zkušeností začali zvelebovat jiné, pro ně zdaleka důležitější tratě. Teď, když viděli, že se u nás pohnulo se 4. koridorem a drátizace trati na Veselí/L. je skoro na spadnutí, tak se zase ohlásili – viz Silva Nortica. S označením FJB, jako „elektrizované lokálky“ souhlasím, mají… Číst vice »
Chápu to správně dle obrázku, že to bude v podstatě „jen“ prodloužená Lužnice z Velenic dál, nebo půjde o úplně nové spojení v nových časech nad rámec současné R17?
Za A je správně.
Z perexu není zřejmé, podle koho bude vlak jezdit.
Spojí český rychlík Praha-Velenice s rakouským spěšňákem Velenice- Wien a hned z toho máme rychlík Praha-Wien.
Eh, to chápu, jen jsem se snažil redakci upozornit na stylistický nesmysl v perexu.
Kež by tam dali Pendolíno místo Ostravy!
Dobrý nápad. Gratuluji. Jen drobnost: myslíte, že z Veselí do Velenic a zpět zvládne projet setrvačností?
No co, Pendolino za Brejlovcem, to by byly fotky! 😀
Jo no 😀
Elektrizace Veselí – Velenice by snad měla být v dohledné době.
Na webu SŽ je zahájení stavby 2025. To znamená „nikdy“ / „furt“ (každý rok to posunou o rok dál, jako ŘSD). Kdyby tam bylo 2023, tak bych věřil tomu „v dohledné době“, ale takhle… 😀
Ta elektrizace „v dohledné době“ je nejen v zájmu Žesnad, ale i ve vlastním zájmu SŽ, aby měla nějakou záložní trasu pro případ, že by se na hlavním tahu do Vídně něco stalo.
Kdyby mělo dojít k něčemu tak velikému, že by se začalo uvažovat o odklonech přes Gmünd, tak zajížďka do Budějovic už je to nejmenší…
Což takhle teoretická možnost rekonstrukce ŽU Brno?
Ta by průjezd Brnem (zejména pro nákladní dopravu) zmrtvila docela účinně a nebyla by to akce na nějaké 2 týdny…
A ono SŽ někdy trápilo, že není kudy jezdit?
Mohlo by, protože mají k jednání docela asertivního partnera, jakým je ŽESNAD. Toho potřebují zejména v případech, kdy je nutné obhájit ekonomickou návratnost některých investic (např. tunely NemaŠe, nebo právě elektrizace trati 226).
Podstatné aktivity nově založeného SVOD B. jsem zatím nezaznamenal.
Přeháníte, neposouvají to každý rok o rok dál, spíš každé 4 roky o 3 roky… 😀
Pokud by byla v celé trase elektrizace, tak by to nemusel být špatný nápad. Z Prahy do Benešova se dá klopit v mnoha obloucích a též na rakouských úsecích je ve Waldviertelu mnoho oblouků, kde by pendolino mohlo využít vyšší rychlost (po verifikaci této trati, leč Rakousko na jejím technickém zhodnocení zájem má).
Ty vaše nápady! 🤦
Myslíte, že by pro Pendolino bylo ekonomičtější jezdit přes Třeboň než na Ostravu? Zapomeňte.
Jednou provždy už zapomeňme na tu podivuhodnou chiméru s klopidlem na 4. koridoru a 90 minutami z Prahy do ČB. S dobrou klasikou to ale zas o moc horší být nemusí. Podle 12 let starého odkazu http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1762554
pro R kromě Hlaváku a ČB ještě s 6 zastávkami, vedený 380 + 500 tun vyšel na 98 minut, expres se 2 zastávkami (Zahraďák, Tábor) vedený 380 + 400 tun vyšel 95 min.
Jaká bude realita, to teprve uvidíme.
Doplněk: Je už započítaná trasa přes Zahraďák. Nevím, jestli jsou započtené pobyty ve stanicích, u rychlíku spíš ne. Nevím, jaký přesně nedostatek převýšený byl započítaný, snad to Vectron a stárnoucí emzety zvládnou. Ale určitě nebylo započítáno těch několik ušetřených desítek vteřin na rychlost nad 160.
Tak to blahopřeji ke zdárné dohodě, velice dobrá zpráva pro fandy železnice i každodenní uživatele! Ještě dodrátovat chybějící úsek a jezdit celou trasu Praha-Tábor-Vídeň elektricky.
Také zrychlit aspoň na 160 km/h. Pak by se jízdní doba zkrátila o půl hodiny. To by pak bylo zajímavé spojení i pro cestující z Prahy do Vídně, kdyby se to časově proložilo s RJ přes Brno
Z Prahy do Vídně je to v zásadě nesmysl, přes Brno to bude rychlejší, pokud nebudou drastické výluky jako letos, nebo nějaká mimořádnost. Tady jde jen o ty regiony, když se budem tvářit, že i Tábor spadá pod „regiony“.
Při drátování to mají rovnou i zrychlovat na 160, nebo ne? Akorát nevím jak jsou na tom v A…
Mám pocit, že tam 160 nehrozí. Někde jsem zaregistroval snad 120. Moc rád bych se ale mýlil.
Má tam být 120 protože levnější konstrukce svršku.
Pravda, mrkl jsem se na web SŽ a bude 120.
Zase kdyby kvůli tomu měli odříznout významnější zdroje a cíle cest, lepší 120 bez nutnosti se k vlaku dostávat nějak složitěji.
Vždyť celá ta trať je v rovině a nejsou tam ani ostré oblouky. Pokud se nedá udělat 160 km/h tady tak kde jinde už?
Nad 120 už to není pro Františka ta správná železnice, ale něco podezřele moderního…
No, ona se zdá rovná jako když střelí, ale není tomu až tak a hlavně tam není plánován žádný vlak, který by takové přeložky umožňující souvislé přeložky využil. Proto kolejnice S49 a 120 km/h ve stávající poloze.
Směrově na rychlost 120 km/hod stačí upravit poloměry dvou oblouků. Pro rychlost nad 160 km/hod by se musela trať výrazně směrově upravit a řešit mimoúrovňové křížení se silnicí. Mimo to by zřejmě při rychlosti nad 120 km/hod museli být dvě traťové koleje.
Nerozumím Vám. Proč pro rychlost nad 120 je potřeba dvojkolejka?
Jsou tam dlouhé rovné úseky a oblouky většinou s velkým poloměrem. Takže zrychlit na 160 by se to dalo v současné stopě, možná některé oblouky by se musely projíždět pomaleji
Trať ČV – VnL bude rekonstrukcí zrychlena na 120 km/h. V době tvorby Studie proveditelnosti nebylo dostatek benefitů na dosazení kolejnic UIC 60 (budou S49) a relativně mnoho směrových přeložek, aby rychlost 160 km/h i s ohledem na zastavovací politiku vlaků R měla nějaký význam…
Trať č. 226 je 55 km dlouhá a rychlíky „Lužnice“ na ní mají celkem 6 zastavení: Veselí/L., Třeboň, Třeboň-lázně, Majdalena, Suchdol/L.-zastávka a Č.Velenice.
Z uvedeného je tedy patrné, že rychlík na této trati zastavuje v průměru každých 9 km, tedy sotva se rozjede, už musí brzdit.
Pro takový model obsluhy území je traťová rychlost 120 km/h naprosto dostačující, stejně tak jako pro pro nákladní vlaky.
Mohl by prosím někdo znalý, z oboru, na tomto příkladu procentuálně ilustrovat závislost růstu stavebních nákladů na traťové rychlosti 120 – 160 km/h.?
https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/142515241/k226.pdf/44f3a742-4693-41b1-b72e-7fb0fec10bc5
No asi dost záleží na tom co to je. Eso s béčkama je jedna věc a svižná lehká jednotka věc druhá. Ta může nabrat rychlost rychleji a výsledná JD je podstatně kratší, třeba o třetinu, ale reálné křivky neznám. Také by mě zajímaly pro tenhle případ.