Stanice Děčín východ prošla kompletní opravou za 143 milionů
Nádraží Děčín východ. Autor: SŽDC
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) dokončila modernizaci takzvaného horního nádraží ve stanici Děčín východ. Nádraží získalo po opravě nové zabezpečovací
Tak třeba dneska (30.7.2019) v Podmoklech někdo vylezl na stožár trolejového vedení. Naprostá neschopnost železničářů dálkové elektrické vlaky odklonit na „kompletně opravený“ Děčín – východ. Jistě, ty do a z Německa by využily druhou polovinu stanice, ta opravená by byla využitelná pro vlaky v Děčíně končící, pravidelné spoje i improvizovaně zavedené motoráčky v rámci Děčína. Jenže, zdá se, že s jakoukoli výlukou v Podmoklech se při plánování prostě nepočítá, nejjednodušší samozřejmě je, když si cestující v těch dálkových vlacích prostě v tomto případě třeba 3 hodiny počkají.
Chápu to správně ( dle fotky ), ze spoje z a do České Lípy mohou využívat pouze jednu hranu jednoho nástupiště?!
Doufám ze se pletu, jinak touto přestavbou zamezili možnosti krizovani.
Od Střekova mohou vlaky jezdit k nástupišti na 1. a 2. kolej,od Bakova na 2. a 3. kolej.
od Bakova??
Od Bakova je myšleno přes Českou Lípu a Benešov n. Pl.
Na té fotce je to blbě vidět.
Mně by se více líbilo, kdyby se toto nádraží zrušilo, uděalla se jednoduchá přeložka na bývalé velké nádraží Východ s tou nádhernou budovou a celkově se to využilo jak pro nákladní, tak osobní dopravu, ale aby také ta budova plnila více účelů. Nyní se tam sice předpokládá, že by se to dalo pro škol í účely apod., ale ta budova a to kolejiště by se mělo v prvé řadě řádně využít a současně by se uvolnil prostor toho malého nádraží Východ. Pro ty, co by nesouhlasili, že to technicky, nejde, tak říkám, že jde a že se o tom i… Číst vice »
Takže nákladní vlaky pojedou křížem přes osobní vlaky do České Lípy. Děkujeme, že podporujete kapacitní řešení pro nákladní dopravu na jedné z nejzatíženějších tratí v ČR.
Nápad dobrý, ale jednoduchá přeložka by způsobila komplikaci v křížení směrů (viz Jiří Kocurek). Tady by to chtělo k tomu i nějaký přesmyk (podjezd). Místa v nádraží je dost, ale ve směru od Děčína hl.n. to bude komplikovaně podjíždět/nadjíždět(?) ulice 17.listopadu/Fügnerova. Po přesměrování by se samozřejmě hodilo zrušit všechny vlečky z horního nádraží. Možností se dá nakreslit hodně, ale jednoduché a provozně vyhovující nebude žádné. Třeba takhle: https://mapy.cz/s/3vzZB s tím, že trať u budovy dolního nádraží už bude v niveletě -1 pod současným kolejištěm, hlavní koleje trati Střekov-Dolní Žleb odsunuté, a mimoúrovňové křížení na Střekovském zhlaví. Berte to jako pouhý… Číst vice »
No a co to pojmout trochu jinak? Sice tam dostaneme jedno zhlaví v oblouku a potřebujeme dvě menší demolice, ale šlo by to i takto: mapy. cz/s/3vAmu Podle mapy je také výškový rozdíl plání obou nádraží jenom 1m, takže sklonově by to problém nebyl, dost pravděpodobně. Za posledních X let se území podle leteckých snímků vyčistilo, takže by se do prostoru „velkého“ nádraží daly naskládat třeba 4 hrany, všechny nákladní koleje a ještě nějaké další přidat, vznikl by tím i důstojný uzel pro ukončení pravobřežky. Tak, teď jenom jak k tomu aparát zmanipulovat, jistě by to šlo nějak zaonačit snížením… Číst vice »
Vždyť píšu, že můj návrh je jeden z (možných).
Se záměrem uvolnění plochy horního a zároveň zahuštění dolního souhlasím.
>> v niveletě -1 pod současným kolejištěm
Mno a teď je otázka: Bude vlak při Q20 (Q50?) na Labi brodit nebo ne?
Aby výsledkem „zlepšení“ nebyla nejen delší cesta na nádraží, ale také nesjízdná při povodni.
Toť otázka, udělá-li se to jako vana s čerpadlem, tak bych se asi nebál. U nápadu K.S. tohle odpadá.
Dívám se do fotomapy a přijde mi, že to by znamenalo udělat jednak přeložku tratě z ČL na „dolní nádraží“, potom by se musela udělat spojka z „dolního nádraží“ na trať na hlavní nádraží. Na dolním nádraží jsou jen 2 hrany, takže by se muselo dodělat kolejiště, což by znamenalo demolici minimálně jedné budovy. „Dolní nádraží“ navíc není narozdíl od „horního“ bezbariérově přístupné na peróny, takže to by se také muselo dodělat. A v konečné fázi by se muselo vyřešit, jak by se ta budova využila, když v současné době pro stanici tohoto typu stačí přístřešek. Kolem toho nádraží bydlí… Číst vice »
Zdroje jsou neomezené, nákladní železniční doprava je zbytečná, je třeba jí do cesty nastrkat co nejvíce omezujících podmínek. Jako by nestačilo, že město Děčín vidí v prostoru Východního dolního nádraží úžasné prostory hned pro dvě průmyslové zóny 🙁
Petře nejenom vidí, ale i usilovně pracuje na tom, aby je mohlo využít (ostatně Žesnad se snad angažuje). Na spoustě diskuzí je vidět, že diskutují většinou asi jen „cestující“, kteří vidí jen osobní dopravu…. 🙁
co to je hybridni stavedlo? vzhledem ke zminkam o dopravni kancelari to asi nepodporuje doz a tahle zapadla varta bude i nadale vyzadovat nejake zoufalce na tri smeny, co to tam budou lokalne (k tomu ovsem hybridne) stavet…
Vám nechodí google ?
https://aksignal.cz/zpravy/aktivace-szz-v-zst-decin-vychod-horni-nadrazi
To jsme se toho dozvěděli. Technicky to vypadá jako počítačová nadstavba nad AŽD71: https://aksignal.cz/file/46d2ec63336e3569e54d9485e55c21eb/951/PROSPEKT%20RZZ_DRS.pdf Zajímalo by mě, jestli je ta reléovka nová, nebo výzisk.
„Kompletní oprava“ to asi nebyla, když šlo jen o horní nádraží.
Jestlipak opravili také kolejovou spojku na druhou část nádraží a Prostřední Žleb?
A ze 4 kolejí s nástupišti zůstaly 3 …
A jak to je a bude se severní částí stanice?
Opět příklad spíše omezování možností železniční sítě než jejich obnovení nebo dokonce vylepšení.
Můžete mi nastínit stav, kdy budou potřeba více než 3 hrany? Pokud možno častěji než jednou za rok při nějaké mimořádnosti.
Úpravy dolního n. se připravují.
Např. křižující se rychlíky Vídeň-Berlín přes Bakov a Českou Lípu + navazující průjezdné osobní vlaky ze a do všech směrů.
Křižující rychlíky Berlín – Vídeň, jasně. Zkuste na to brát silnější prášky nebo lepšího psychiatra.
Rychlíky Berlín – Vídeň už tam jezdily před cca 75 roky. Ale i za současného jízdního řádu při 4 dvousměrných linkách osobní přepravy se tam snadno při současných hojných nepravidelnostech mohou setkat více než 3 spoje … propouštět je jeden po druhém může zmařit možnosti přestupu; může se řadit více spojů za sebe k jednomu nástupišti, což je ovšem přece jen choulostivější a pomalejší operace, je to limitováno délkou těch polovičních nástupišť a limituje to pořadí odjezdů těchto vlaků. A jakmile 2 koleje s nástupištěm obsadí jakékoli osobní vlaky do Podmokel a z Podmokel, 3. kolej sice umožní průjezd se… Číst vice »
Slyšel a četl jsem už hodně hloupých argumentů, ale 75 let starým spojením, to tedy ještě ne.
Přijde Vám normální argumentace něčím, co je třičtvrtě století minulostí? To by jste se měl nad sebou vážně zamyslet.
Vaše představy o dopravních technologiích v osobní dopravě při mimořádných situacích raději nekomentuji, to je čistá ztráta času.
Smiřte se s tím, že jde o velmi efektivní investici, počet hran je optimální a výrazně se centrálním přechodem zvýšila bezpečnost.
To ostatní jsou vaše nepodložené a nevyargumentované a odborně, technologicky nepodložené kecy nejhrubšího šotoodpadu.
Já nevím … hádáte se tu nad nepochopeným vtipem „Vídeň-Berlín přes Bakov a Českou Lípu“. Protože ty opravdové vlaky Vídeň-Berlín (mimo Bakov a Českou Lípu) jezdily přes tu druhou (nyní neopravovanou) část nádraží. Stejně jako tam v devadesátých letech jezdil jeden noční rychlík z Německa (via Nymburk – mimo Prahu, nevím kam dál, snad do Pešti).
Pokusil jsem se povzbudit k otevřenějšímu pohledu na věc než jen z hlediska provozu přesně podle předloňského jízdního řádu a z hlediska budování modrých zábradlí apod ….
Přes Děčín-Východ jezdí hlavně náklady, pak tam jezdí Os Děčín Hl.n.- ÚL- Střekov a Rychlík+osobák Děčín hl.n.- Liberec/Česká Lípa, takže 3 nástupní hrany jsou akorát.
Ano, počítá se to akorát, aby se nemohlo níc zlepšit a nepočítalo s mimořádnostmi. …
Tři průjezdné nástupištní hrany jsou maximum toho, co se dá udělat při „opravě“ v onom duchu „jedno poloostrovní nástupiště s centrálním úrovňovým přechodem.
A i ty tři hrany jsou počet s dostatečnou rezervou; v běžném provozu postačí jedna, max. dvě z nich.
Ano, jde právě o to, že „opravy“ v onom duchu jsou špatně, omezují dopravní možnosti.
Nehorázně lžete. Mimořádnosti se běžně řeší jinak, než infantilním přidáváním nástupišť.
Nehorázně mě obviňujete ze lži. Tady se nejedná o přidávání nástupišť, ale o jejich neprozíravé ubírání. Po něm se samozřejmě musí řešit jinak, byť hůře, to samozřejmě vím, že se potřebná nástupiště přidělávají jen výjimečně při některých delších plánovaných výlukách, že když se neprozřetelně zredukují, že to není jen tak je zase vytáhnout z rukávu.
Tvrdíte, že se „neprozíravě redukovalo“, ale co? Čtyři dlouhé úzké nízké nástupní hrany mezi kolejemi se nahradily třemi nástupními hranami, které jsou sice kratší, ale zato 550 mm nad TK s bezbariérovým přistupem, a dost široké na to, aby tam cestující mohli bezpečně čekat na vlak, i když je okolo provoz. No a právě tomu pro cestující komfortnímu ostrovnímu nástupišti padla za oběť jedna ze sedmi kolejí. Co se vám na tom nezdá? To je jednoznačně posun k lepšímu.
Když se někde udělá vyšší, komfortnější nástupiště, je to fajn. Když se kvůli tomu ale zcela liquiduje zbytek nástupiště nebo ostatní nástupiště, to pak už je otázka. Možná by kvůli vozíčkářům stačilo zvednout u první koleje, a tam přednostně vlaky zvláště s vozíčkáři směřovat.
Na ta nízká a úzká nástupiště se opravdu perfektně nastupuje s kočárky,bicykly…Za vyšší a širší nástupiště poděkují všichni cestující,nejen vozíčkáři.
Za deště s deštníkem. A v zimě. Když to namrzne. O holi/berlích. Skvěle se na nich vyhýbá s člověkem jdoucím do protívky. Když má v každé ruce tašku. Krom výše uvedeného se na nich nedá udělat přístřešek. A aby toho nebylo málo, tak ještě hromada opatření v dopravě.
To si asi nerozumíme. Zvýšená nástupiště 550 mm nad TK se nebudují JENOM pro vozíčkáře. Ta jsou pro všechny a jsou pro všechny užitečná. Spolu s vozidly s nástupními prostory ve stejné výšce výrazně urychlují výměnu cestujících ve stanici, o usnadnění nástupu všem obtížněji pohyblivým nevozíčkářům ani nemluvě.
Samozřejmě je to „něco za něco“, ale jak se nyní ukazuje na přikladu koridorů z 90. let, tak poloperonizce stanic byla takové polovičaté kompromisní řešení a podle mě neperspektivní.
A to jsou nějak vybrané vlaky, ve kterých smějí jezdit vozíčkáři? Protože na 073 i na 081 jsou vozíčkem označeny vlastně všechny vlaky, které přes Děčín východ jedou. Takže podle Vás by na tom nádraží vlastně měla stačit jedna kolej, ta první, ale přitom se vám nelíbí, že došlo k redukci ze 4 na 3. Protiřečíte si.
V současném dopravním programu stačí dvě nástupní hrany, ta jedna je navíc.
A právě poměrně minimální rezervy oproti současnému dopravnímu programu jsou strategickou chybou. Jistěže pokud se dělá něco nového, tak je logické to zase příliš nenaddimensovávat, ale krátkozraké liquidování toho, co už je, je chybou.
Takže požadujete dimenzování na dvojnásobek potřeby. Ech. Tak to by v Praze muselo být dalších 5 nástupišť. Zbouráme VŠE?
No to nééé! To by bylo krátrozraké liquidování. VŠE musíte nadimensovat na dvojnásobek současných studentů. 🙂
Z rozložení peronů je zřejmé i jejich použití: 101. kolej vlaky směr Střekov, 103. kolej vlaky směr Podmokly (od Střekova všechny, od Benešova raději jen při křižování), 105. kolej vlaky směr Benešov nebo Podmokly (není-li třeba křižovat).
Pokud budou Podmokly taktovým uzlem, tak se navíc budou vlaky ve stejnou dobu jen sjíždět (103+105) nebo rozjíždět (101+105) a pořád nám zbývá jedna kolej volná na nějakou mimořádnost. A pokud by se ty mimořádnosti snad sešly dvě naráz, tak lze nechat vlak od Střekova čekat na 103a (popřípadě uvolnit 103 popojetím na 103b).
No, jestli jsem správně pochopil tu fotku, tak fotografovi za zády je jednokolejka z Děčína hl. n., z první a druhé koleje (podle nového nového číslování od budovy) lze jet doleva směr Střekov a od druhé koleje dál lze jet doprava na Benešov nad Ploučnicí. Ty zmíněné nákladní vlaky (tranzit od Drážďan přes Dolní Žleb směr Střekov a Mělník) je celý až za silnicí za tou mohutnější budovou. Takže ty rekonstruované koleje a nová nástupiště jsou hlavně pro místní osobní dopravu a příliš nákladní vlaků se tam nemotá, nebo se pletu?
Upozorním, že názvosloví provedených prací se přísně drží slova „oprava“, díky čemuž se vše vešlo do původních norem a bylo zde díky tomu možné vybudovat centrální úrovňový přechod. Kdyby to nebyla „oprava“, ale modernizace, už by to takto s úrovňovým přechodem možné nebylo. 🙂
To není pravda.
Modernizace žst. Kroměříž
http://opd1.opd.cz/Modules/OpdProject/Pages/Project.aspx?id=52
Na fotkách v článku je zachycen mimo jiné nový úrovňový přechod. MODERNIZACE
Modernizace provedená před 10 lety, kdy to normy ještě povolovaly (totéž např. Šumperk, Bludov, Znojmo, Nesovice atd.). Hovořím o NYNĚJŠÍM stavu věcí.