Stadler dodá více vodíkových vlaků do Kalifornie
Stadler FLIRT H2 na vodík pro Kalifornii. Foto: Stadler Rail
USA se staly pro Stadler hlavním trhem v oblasti vodíkové mobility.
USA se staly pro Stadler hlavním trhem v oblasti vodíkové mobility.
Je jen otázkou čau, kdy se bude jednat o cenově dostupné palivo, stejně jako nafta. Vodík je správná cesta nejen pro vlaky. Budou na něj běžně lítat letadla, jezdit auta a dokonce bude vyrábět elektřinu v domech a bytech v malých vodíkových elektrárnách.
To si nemyslím. Problém vodíku v energetice je – proti klasickému rozvodu elektřiny nebo bateriím – vyšší množství energetických přeměn a jejich násobící se účinnosti. Myslím, že v budoucnu si vodík jako akumulátor energie nějakou niku najde, ale určitě to není univerzální řešení pro hromadnou dopravu (tady vede měď) a už vůbec ne pro domácnosti (baterky, PV, měď).
Mimochodem, proč si myslíte že dojde k poklesu „cemy vodíku“ (já bych spíš mluvil o nákladech)?
No, napriklad Nemci odhaduju, ze v roku 2030 budu dovazat 45 az 90 TWh vodiku rocne. Popri tom samotnu vyrobu vodiku v Nemecku odhaduje na 90 az 180 TWh.
Pre porovnanie, v cechach je rocna produkcia elektrickej energie na urovni 70 -80 Thw.
Opravujem, produkcia elektriny je 80 -90 TWh. Spotreba sa pohybuje na urovni 70 – 80 TWh.
Odkud a z jakých zařízení? To taky odhadují? To už by chtělo hmatatelnější info, dnes v roce 2024 🙂
Nech sa paci. Hned uvod linkovaneho clanku.
Německá vláda odhaduje, že do roku 2030 bude poptávka po dovozu vodíku činit 45 až 90 TWh ročně. O něco méně, než je polovina předpokládané domácí výroby
https://oenergetice.cz/vodik/nemecko-doufa-ve-vodik-z-alziru
Sorry, ale jestli tento typ článku považujete za zdroj informací, já tedy ne. Vždyť je to samé doufá, předpokládá, vytvoří pracovní skupinu. A na konci se dozvíme, že řeč je především o zemním plynu.
S pripadnymi dalsimi otazkami sa obrate na nemecku vladu. Najlepsie na nemeckeho ministra hospodarstva za stanu Zelenych.
Myslel jsem konečné ceny pro spotřebitele.
Jj, není nad to mít v bytě vodíkovou elektrárnu 😀
Otázka času to jistě je, někdo musí nejdříve vymyslet způsob, jak „bombu“ s vodíkem naplnit levně a s rozumným použitím energie, což je zatím trochu problém vzhledem ke nízké účinnosti jeho výroby a stlačování a k tomu nízké energetické hustotě.
Tady nejde o ekonomické měřítko, ale fyziku.
K dekarbonizaci dopravy v Kalifornii dojde až někdo dekarbonizuje ty osmiproudé dálnice okolo LA…
Vodíkové vlaky jsou absolutní „niche“ věc kterou používají jen ti co si za žádných okolností nemůžou dovolit elektrifikaci trati(í)… v Kalifornii je to proto že je to tam „všude daleko“ těch kilometrů je opravdu hodně (a neměli elektrifikované skoro nic), v Česku se neelektrifikované můžou nechat tak maximálně vyložené zapadlé lokálky, na těch je ale poněkud nemístné řešit pokusy s vodíkem…
Pelhřimov se nachází v Kalifornii? 😉
Jakou „barvu“ bude mít vodík používaný u Stadlera v USA?
Neříkal bych u Stadlera. Stadler dodá vozidla, zbytek jde za provozovatelem. Zatím je vodík fosilní, ale našel jsem zmínku o výstavbě zařízení pro výrobu zeleného vodíku v oblasti Altamont Pass, kde by měly jezdit vodíkové vlaky v budoucnu a kde je hodně větrných elektráren.
Pro palivové články je třeba extrémně čistý vodík, který se získává tuším výhradně elektrolýzou. Poslední data ohledně energetického mixu Kalifornie jsem našel k roku 2022, kdy 47,5 % připadalo na plynové elektrárny, 8,5 % jádro a zbytek vesměs obnovitelné zdroje.
Ve výsledku to bude určitě „zelenější“ vodík, než by byl např. u nás
Ale houby, do palivových článků se klidně může používat „hnědý“ vodík vyráběný reformingem metanu… zde pak není žádná výhoda „zelenějšího“ přístupu k životnímu prostředí, (je to sice trochu šetrnější než nafta ale kdyby se ten (C)NG naložil na vlak tak to by vycházelo úplně stejně) víceméně je to dobré jen jako „tréning“ na dobu kdy (údajně) bude k dispozici spousta přebytečné elektřiny ze které teprve bude ten „pravý“ zelený vodík…
Jo mimochodem, už dneska kdekdo básní že jeho vodík se vyrábí 100ně z „renewable“ elektřiny (třeba MVE nebo panely), ale to je vysloveně účelové tvrzení, pokud by se ta elektřina neposlala do elektrolyzéru ale přímo do sítě, tak by umožnil odstavit nějaké „tepelné zdroje“ takže by ušetřil produkci CO2 taky, jen jinou cestou.
Čest naprosto ojedinělým případům které využívají elektrolyzér jen v období přebytků v síti, málokdo když už postaví celkem drahý elektrolyzér a vodíkové hospodářství (stlačování, uskladnění, přeprava) tak si pak dovolí to používat jen „občas“, jedou to nonstop na elektřinu z rozvodné sítě, ať je zrovna odkud chce…
Na wikipedii je stránka Energy in California, kde je to docela přehledně popsané. Vlastní výroba elektřiny v Kalifornii je relativně „zelená“, nicméně 30 % spotřeby se „importuje“ a tam už bychom našli toho uhlí víc.
Fosilní vodík se dá do FC použít, ale samozřejmě jsou tam vyšší náklady na čištění.
Nicméně jak už tu zaznělo, v USA je samozřejmě hlavní problém v IAD, proti tomu je pár vodíkových flirtů zcela „neměřitelných“.
Očakávam, že syntetické palivá postupne vytlačia tieto vodíkové experimenty. Uvidíme.
Kdo tedy vyhraje?
Omlouvam se, ale z vaseho prispevku nevim, jestli synteticka paliva vyhrajou a vodik pujde pryc, nebo vodik vyhraje a synteticka paliva pujdou pryc.
Súhasím, napísal som to trošku nešťastne, takže interpretovať sa to dá oboma smermi. Očakávam, že syntetické palivá „vyhrajú“ (ak to možno nazvať výhrou). Syntetické palivá nevyžadujú špeciálne skladovanie, môžu sa distribuovať/skladovť za použitie súčasnej infraštrukúry fosílnych palív a sú z praktického hľadiska oveľa bezpečnejšie (na bežné zaobchádzanie). Hlavný problém spočíva v tom, že syntetické palivá nie sú porovnateľne dotované ako vodík. Okrem toho nedosahuje vodík porovnateľnú energetickú hustotu, či už na objem, alebo hmotnosť. Syntetické palivá, aspoň podľa môho skromného názoru, sú budúcnosť pre formy dopravy, ktorá je odzákazná na to, aby si „vozila“ svoju energiu so sebou. Teda najmä… Číst vice »
Při spalování syntetických paliv nevzniká CO2?
Když zůstaneme v kontextu uvedeném dopravopatem, jsou pod pojmem syntetická paliva míněny uhlovodíky vyrobené z CO2 vychytaného z atmosféry (nebo snadněji z nějakého spalovacího procesu) a ze zeleného vodíku. Jsou tedy uhlíkově neutrální, ovšem energeticky je to ještě horší, než vodík „spálený“ v palivovém článku. Takto pojatá syntetická paliva jsou hlavně roubík do úst militantních petrolheadů, kteří si neumí představit život bez spalovacího motoru, ale ekonomicky a environmentálně to velký význam mít nebude.
Je k tomu nějaký background? Že se jim vyplatí tohle a ne elektrizace?
Při procentu elektrifikace tratí v USA …
Většina infrastruktury s pár vyjímkami zejména na východním pobřeží patří nákladním dopravcům, takže na elektrifikaci těchto tratí můžete víceméně zapomenout (jednak je problémem investovat do něčeho soukromého, obecně by do toho mluvilo příliš mnoho subjektů + problém s profilem dvou kontejnerů, což je něco, s čím má vlastník většinou problém etc.)
Letos by měl začít provoz na aktuálně nějvětším (jediném běžícím?) železničním elektrizačním projektu v USA – commuter railway Caltrain ze San Francisca do Tamien (předměstí San Jose). Má to několik aspektů, které už tu zazněly a pravděpodobně dobře ilustrují celý problém. a) úsek SF – Tamien je ve vlastnictví místně příslušných tří okresů. b) do roku 1991 byl majitelem trati Southern Pacific (tehdy jedna z Class I railroads), ale už tehdy tam byla silná příměstská doprava a zároveň – což je velmi důležité – ta trať nebyla atraktivní pro dálkovou nákladní dopravu – mezi oblastí San Francisca a LA se… Číst vice »
Možná si dají časem tu práci a zavedou nějaké dvouzdrojové loko… to není neřešitelné.
Ano, třeba kolem NY se dvouzdrojové lokomotivy používají.
I část nových souprav Siemens Airo, které se vyrábí pro Amtrak, bude umět oba mody.
Caltrain znám, nicméně jak správně píšete, trať je ve veřejném vlastnictví (i tak komplikovaném) a je na ní prakticky jen příměstská doprava. I tak je cena projektu + délka realizace i na Evropu trochu přes čáru.
1) Pod standardní dráty se nevejdou tzv. double-stack kontejnerové vozy.
2) Je MNOHEM jednodušší dostat jednorázovou dotaci na nová vozidla, než na elektrifikaci celé tratě.
V USA se pod elektrifikované tratě double stack samozřejmě vejde taky. Mají standardní výšku trolejového vedení v cca 7 metrech.
O tom jsem nikdy neslyšel, já vím akorát že dva kontejnery na sobě pod drátem umí v Indii.
V USA mají obecně větší průjezdný průřez než v Evropě (o Británii nemluvě).
Samozřejmě, že technicky to lze… ale to není jádro problému
Jádro “problému” je ekonomické. Do této chvíle jim to z důvodu ceny paliv ekonomicky nevycházelo.
Jenže dneska není cena paliva na trhu jediný vstup pro kalkulace.