egoe-plus
Infrastruktura Železnice

Správa železnic za téměř půl miliardy modernizuje měnírnu mezi Prahou a Kolínem

Pendolino mezi Českým Brodem a Úvaly. Foto: České dráhy
Pendolino mezi Českým Brodem a Úvaly. Foto: České dráhy

Společnost Elektrizace železnic vyhrála zakázku na rekonstrukci a modernizaci trakční napájecí stanice (TNS) Rostoklaty na koridorové trati z Prahy do Kolína. V soutěži byla jediná, za akci nabídla 363 milionů korun bez DPH. Akce financovaná z velké části z evropských fondů má zvýšit spolehlivost provozu.

Vítězství firmy vyplývá z písemné zprávy zveřejněné na profilu zadavatele, nikdo jiný se do soutěže nepřihlásil. Firma patřící do skupiny EP Industries miliardáře Daniela Křetínského nabídla 362 milionů korun, odhadovaná cena zakázky byla 370 milionů korun.  Celkové odhadované investiční náklady jsou 458 milionů korun.

Podle Správy železnic rekonstrukce měnírny postavené v roce 1953 zvýší spolehlivost provozu na frekventovaném tříkolejném úseku prvního koridoru. Přispěje k tomu jak zvýšení trakčního výkonu TNS, tak výstavba nové rozvodny. Práce potrvají do března 2022.

Mezi Prahou a Kolínem jsou napájecí stanice ještě v Praze-Běchovicích a Pečkách. „Stále rostoucí požadavky na energetické napájení železničních tratí s ohledem na jejich modernizaci a také na modernizaci vozového parku železničních dopravců vyvolávají potřebu navýšení trakčních výkonů napájecí stanice a také zvýšení spolehlivosti napájení zejména v době dopravních špiček,“ uvedla Správa železnic v tiskové zprávě.

Součástí akce je výstavba nové provozní budovy v nové poloze a k rekonstrukci stávající rozvodny za použití náhradního napájecího zdroje. Z objektu bude vyvedeno kabelové napájecí vedení k novým stožárům napájecího vedení u trati. Technologie stávající trakční měnírny se po zprovoznění dokončené napájecí stanice demontuje a objekt se zdemoluje.

Rekonstruovaná trakční napájecí stanice bude vybavena elektronickou zabezpečovací signalizací a kamerovým systémem. Její sdělovací místnost bude vybavena zařízeními umožňující dálkové řízení a diagnostiku s napojením na elektrodispečink Praha-Křenovka a centrální dispečerské pracoviště Praha.

Po modernizaci má mít TNS vyšší výkon, dojde současně k unifikaci technologických celků s již rekonstruovanými napájecími stanicemi.

35 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Radovan Komínek

Předpokládám, že zpráva je postavena na informacích ze Správy železnic a totálně tam chybí, jak tanto investiční záměr zapadá do programu přepínání na 25 V AC. Teď budu trochu sarkastický, ale pokud významem stavby není zřízení tréninkového centra pro Spartu (realizuje Křetínského firma) za státní peníze, tak není dostatečně vysvětleno, proč nejsou uvedené státní finance investovány smysluplněji. Pro vysvětlení mé úvahy malý exkurs do druhé poloviny 80-tých let. Tehdy nám pan Ciller na VŠDS v Žilině vysvětloval, že pokud by v rámci mnoha staveb (zejména přehrad) na Slovensku nebyly jako zařízení staveniště realizovány tenisové kurty, tak by nebyl tenista Mečíř… Číst vice »

Honza D.

Jak to je nyní a jak to bude s možností rekuperace na tomto úseku?

IGCT

Změna trakce ještě bude pěkné vyhazování peněz oknem

Apollo17

A nezměna není vyhazování peněz oknem?Měnírna za půl miliardy a ztráty v přenosu dvojnásobné(oproti 25 kV),počet napáječek trojnásobný,vozidla stejně musí umět obě soustavy…

Martin z Moravy (ten pravý a původní)

Sláva, progresivní změna trakční soustavy a rovnou pěkně odprostřed! Na co čekat dalších 50 let 😀

Dáda

otázkou zůstává, jestli nezvýšit tlak na „přepnutí“ na 25kV… 3kV síť už je na hranici „přenositelnosti“ výkonu

K.S.

Mne spis napadá jestli by nepomohlo opravení pomocných vedení na „jednotný pól“, kdy by všechny měnírny, přes jištění, napájely jedno spojité vedení kolem tratě a z toho teprve trolej(a v místě měnírny i přímo trolej) Ale jak by to vypadalo z pohledu napětí a proudu na tom vedení by se muselo spočítat, pokud vím tak dnes se napájí úseky z obou konců, takže problém by asi být nemusel. Trochu by to s výkonovým omezením mohlo pomoct, ale asi ne zase tak moc, nicméně by bylo zajímavé to zkusit spočítat.

Dáda

tak přiznám se, že tohle bych počítat nechtěl. Vznikla by brutální matice s mnoha uzly….

Vbb

To se nepočítá analyticky, ale numericky.
Na podobné úkoly býval na školách „model sítě“, kde se nakonfigurovala síť s mnoha zdroji a odběry, šlo nastavit výkonnost zdrojů i příkony odběrů, nastavily se impedance propojovacích vedení, a pak už se jen běhalo okolo a balancovalo se to tak, aby seděly odběry a nepřekročily se výkony zdrojů.
Věřím, že na to dnes existuje mnoho počítačových programů, které to zvládnou levněji, rychleji a přesněji.

Dáda

mně na tyto matice trénovali před 30 lety u zkoušky, od tý doby jsem to neviděl….

K.S.

Tak mohli bychom to zkusit udělat jako MUN (Nemyslím Č. Třebovou, výjimečně) jenom bychom museli udělat model a vědět kolik vlaků může být v úseku mezi přípojnými body, odpor trolejí, pomocného vedení atd. Pokud to správně nahradíme, tak by to tak šílené nemusí být a asi by se to dalo i v Excelu.

Vbb

Myslím, že Excel je háklivý na cyklické vzorce.

Dáda

Makrohard nezvládá rekzrzívní volání funkce?

K.S.

Offfire někdy pěkně blbne a na rekurze bych nesázel, rozhodně by z toho ale bylo macro hard.

K.S.

Ještě tam je VBAčko ale hlavně je tam vestavěná metoda pro determinant matice, nebo před deseti lety ještě byla. A když to nepůjde, tak se to holt napíše v Pythonu, buď tam na to už metoda je, nebo se to prostě napíše, algoritmus není tak složitý.

Dáda

hih tento jazyk je pro mne neprobádanou oblastí.. Já zamrzl u Assembelru a Pascalu.

K.S.

X86 Assembly a Pascal taky znám, naštěstí ale nemusí ani jedno používat. Jestli ale máte čas na to se trochu pobavit, tak to zkuste, akorát Vás varuji, neexistují tam blokové závorky a středníky.

Alibaba

Cyklické odkazy v Excelu jsou primárně zakázány, jejich používání se musí povolit a umět napsat. Je tam nastavení i počtu cyklů pro iteraci, po které se to zastaví.

Alibaba

Pomocné vedení by se muselo propojit s okolním pomocným vedením. Já měl za to, že se používal termín zesilovací vedení a to mělo za úkol snížit odpor ve vedení (a tím i úbytky napětí při velkých proudech) v zatížených místech. Z elektrického hlediska by to bylo zajímavé, zajímalo by mě jak by se řešily jističe mezi takovým vedením a trolejí? Nemáte někde nějaké schéma (+ fotku z terénu jak vypadá takový jistič)?

K.S.

Tak možná je to zesilovací, asi jsem se upsal, je to jenom nápad do diskuse, možná že někdo vysvětlí že je to úplná pitomost protože něco, nebo to pitomost není a nevyplatí se to, a nebo se to jenom nezkoušelo u nás.

Jistič na vedení jsem nikdy neviděl, ale viděl jsme klasické pojistky na 22kV uprostřed luk a lesů.

Bránilo by něco tomu aby u tratě stál další domeček s jističi a odpojovači? Prefabrikované domečky jsou celkem levná záležitost.

Apollo17

„Bránilo by něco tomu aby u tratě stál další domeček s jističi a odpojovači? Prefabrikované domečky jsou celkem levná záležitost.“
Nic tomu nebrání a také se se to využívá.Jmenuje se to „spínací stanice“ a v síti je jich hodně.

Hajnej

A to by mělo být k čemu dobré…?

Štěpán

Úsek Praha – Kolín bude nejspíš až ten úplně poslední, kterého se přepínání na 25 kV 50 Hz dotkne.

Luděk S.

Přesně! Co je to za nesmysl mít jeden systém? Naopak je třeba co nejvíce oddalovat konec 3 kV. Čím víc soustav, čím víc rozvoden, čím složitější, tím víc provizí!

Dáda

souhlasím, venkoncem kolem Třebový udělat těch 16, 3/4 /15kV, aby se pořádně využil potenciál moderních Vectronů a Traxxů!! No a kdyby se v Třebový udělalo i nástupiště 9,3/4, vyděláme na turistickým ruchu! Juchů!

patology_chef

Budiž zachováno 1500V na Bechyňce!

M H

To záleží, kdyby se to vzalo ve vztahu k sousedním zemím, poslední by mohla být severní Morava a Slezsko (3 kV ss má Polsko i sever Slovenska). Němci mají 15 kV 16,7 Hz a Praze nejbližší 3 kV ss v zahraničí je dost možná v Lichkově, což je docela daleko. Okolí Prahy spíše bude záviset na vývoji počtu vozidel na 3 kV ss, kterých tam jezdí určitě nejvíce a proto se uvažuje s přepnutím této oblasti jako poslední…nicméně to je spíše otázka na životnost CityElefantů v rámci PID a jejich případnou náhradu něčím novým.

noerf

MH: Ono například Žesnad tlačí, aby se některé trati již dělali na 25 kV AC, otázka je, zda-li jsou na to připraveni i dopravci v osobní dopravě. A kdy a zda vůbec budou připraveni.

Dáda

no regiojet by musel překopat ta peršany….

noerf

Dáda: Regiojet to má v plánu spolu s instalací ETSC. Otázka je, kdy a kdo to bude realizovat. Prorblém budou mít hlavně ČD a pak také LE, které má stávající jednotky jednosystémové.

Robert Šalda

Tak tragické to pro ČD asi nebude. Pokud vím, tak plánují nákup 60 lokomotiv pro dálkovku. A první, kde budou potřebovat přejít z DC mašin na dvousystémové budou Slovácké expresy, až se bude přepínat na Ferdinandce Říkovice-Nedakonice. Pak se dá očekávat problém s Žilinou, až tam bude muset jezdit dvousystémová mašina i od Čadce. Do té doby snad bude dvousystémových mašin na tyto dva směry dostatek. Pak je otázka jak to bude s modernizací pravobřežky od Kutné Hory do Děčína. Na té asi nákladním dopravcům dost záleží. Potom by byla asi dost potřebná úprava Elefantů na střídavý systém pro pokrytí… Číst vice »

Vbb

Púchov už střídavý je, Púchov – Lideč st.hr. už mělo být přepnuto před snad 2 roky a Púchov – Žilina mělo být snad za rok (že nebude je jiná pohádka). Následovat měl úsek Žilina – Čadce – st.hr.

dopravak

Naopak, konverze má jít z východu.

Sinep Anigav

´Okolí Prahy spíše bude záviset na vývoji počtu vozidel na 3 kV ss´ –> Najde se tady ještě pamětník, když se v Praze naposledy přepínalo (? 1962 ?) z minus 1,5 na +3 kV? Tehdy přece před přepnutím zajišťovaly místní výkony staré mašiny (boverka, …) a na dálkové výkony přicházely první, ´dvojsystémové´ (uměly -1,5 i +3 kV), bobiny (? Č.Třebová ?)…. až najednou to přepnutí šlo vyjezdit bez rozsáhlého návratu k páře. Ale tehdy ještě nebyly EMU …

Démon

Tlak by byl, ale dřív než rok 2030 to nebude. Nejprve se přepne vše okolo. Praha bude poslední