Správa železnic vybrala projektanty pro další část jihomoravské VRT
Vysokorychlostní jednotka TGV ve Francii. Foto: SNCF / Správa železnic
Prodloužení VRT o deset kilometrů má zlepšit napojení na stávající koridor.
Prodloužení VRT o deset kilometrů má zlepšit napojení na stávající koridor.
rozdíl mezi 320kmh a 250km na 30km je asi 90 sekund. Zrychlení jsem byl líný počítat, s tím bude rozdíl ještě mnohem menší.
Takže doufám, že SZ spočítala, že se vyplatí stavět na jinou rychlost, než se staví v celém Rakousku
Při zrychlení 0,2 m/s2 a brždění 0,5 m/s2 je ten rozdíl cca 75 sekund. To se fakt vyplatí. Jenže rozdíl 250 km/h a 200 km/h je na stejných 30 km cca 100 sekund a pak by to mohla být nesrovnatelně levnější rychlá konvenční trať.
A zaručeně víte, že nikdy v budoucnu se trať tímhle směrem (Slovensko/Rakousko) neprodlouží? Otázka i pro „Člověka“.
Po postavení s tím už na vyšší rychlost bez zásadních přestaveb a s tím i opruzem nového kola povolování nehnete.
Zaručeně víme pouze to, že jednou umřeme. To neznamená, že mám něco stavět jen proto, že nemám jistotu, že to třeba jednou nemůže být k něčemu dobré.
Takže se to prodloužit v budoucnu klidně může.
A druhý faktor je, že rozdíl ceny trati mezi 250 a 320 (350) nebude v podstatě žádný, a když tak velmi zanedbatelný.
Graf rychlosti (směr Břeclav – – >> Brno)> https://ctrlv.cz/Twba Je vidět, že maximum, kterého se dosáhne je cca. V = 310 km/h, přičemž: Vprovozní = 320 km/h / Vnávrhová = 350 km/h. A vzhledem k tomu, že se hned brzdí, to nemá cenu – ideál je rychlost cca. V = 260 km/h, kterou ten vlak může aspoň na dráze L = 15,4 km, t = 213s (3,55 min) jet. Argument pro V=350/320 km/h je tak malinko lichý….Rakousko upgraduje trať na Vmax=200 km/h a žádnou VRT v plánu nemá a pokračování VRT od Rakvic dál na Slovensko je chiméra – Slováci… Číst vice »
Mě s toho grafu vyplývá, že kdyby se VRT prodloužila až do Břeclavě přednádraží, tak by vlak rychlost cca 300 dosáhl už někde za Rakvicema. Takže v budoucnu při prodloužení bude mít rychlost 300 km/h smysl.
Vypadá to, jako by na Olšanské VRT moc neuměli…
Pssssst
Vypadá to, že bude potřeba navýšit kapacitu blázinců, abyste se měli kde léčit.
a myslíte že Babič z Motu to umí?
Kéž by konečně došly prachy na přípravu nesmyslů.
co resi 20 km VRT? Cesko nemam obdoby, proc se neprojektuji nove trate v poradne stope?
Myslíte jako třeba VRT?
Však tohle je trať v nové stopě… ? Řeší to kapacitní problém na jih od Brna. Pořádné stopě? Stopa na 320 km/h není dost dobrá?
Brno – Břeclav, bude jízdní doba až o 10min kratší…
A za tu cenu, která stále nikde neni uvedena, jen cena projektu, to bude opravdu výhodná nabídka cestováni.
V podstatě nyní lze předpokládat, že se cena jizdenky zvýší min. o 50-80% aby byla zajištěna návratnost celého projektu.. Pokud si někdo mysli, že k navýšeni nedojde a celou stavbu bude platit EU a stát bez návratnosti, tak by se měl probudit, protože patrně žije ještě v komunismu…
Takových nesmyslů v tak krátkém textu…
Neměli bychom zastavit také přípravu dálnic? Čím více jich bude, tím víc se budou zdražovat známky. #selskyrozum
Trošku se v tom ztrácím.
„…a nenapojit ji do stávajícího koridoru namísto Šakvic až u Rakvic…“
Nemělo by být spíše:
„a napojit ji do stávajícího koridoru namísto Šakvic až u Rakvic“, případně
„a nenapojit ji do stávajícího koridoru u Šakvic, ale až u Rakvic“
Mělo, díky za upozornění.
Kéž bych se VRT u nás dožil. Čtu už roky všechny články spojené s tímhle tématem, ale přijde mi, že budu rád, když se dožiju aspon toho, že se začne stavět. Podotýkám, že jsem zdravý a středního věku 🙂
Jsi optimista nebo realista?
Sice porad mluvi o nejakych pripravach na zacatek, ale i to je v porovnani s minulosti docela posun vpred.
Já jsem vyššího než středního věku, na VRT se občas svezu západně od nás a začínám věřit, že se toho dožiju i u nás. No ale taky proto řádně doplňuji tekutiny, omezuji spotřebu vlašáku a i trochu sportuji 😃
Muže m iněkdo vysvětlit a případně podložit co na projektu 20 km trati stojí 40 milionů korun?
Asi fakt, že se to nedá udělat v 5 lidech za 6 měsíců po 30.000 Kč superhrubé i s cesťákama a zaměřením v terénu.
40 mega je skoro 40 člověkoroků při cca 60 litrech hrubého měsíčně + odvody a cesťáky a zaměření.
Nakrmeni projektové firmy..
…řekl člověk, co to vůbec ale vůbec nerozumí
Proč jste se nepřihlásil do výběrového řízení, když to zvládnete levněji?
Milane, jak si myslíte, že funguje projekční firma? Bere zakázky, má nějaké lidi a ty lidi musí živit, aby jí neodešli, protože projektantů je málo a práce hodně. Ale firma nejsou jen lidé; má auta, počítače, licence na programy k projektování, režijní a provozní náklady na chod firmy, benefity pro zaměstnance atd. Ty firmy nemají nějaký polštář, z pod kterého vytáhnout kouzelně peníze… Všechny peníze mají z těchto zakázek. Pakliže nechcete, aby projektant bral 25 000 Kč čistého, tak ho musíte zaplatit. Jinak Vám odejde… Takže to na tom stojí 40 milionů.
Ja by som bol veľmi rád a prosím, nech EC 284 a EC 285 končí v Břeclavi. Ťahanie do Bratislavy je proste neekonomický nezmysel, do Prahy sa má jazdiť na čas 10:20 až 17:30 a nie tak dlho na 9:20 až 19:40. Treba sa naučiť cestovať do Prahy na menej hodín. A 282/283 Slovenskú strelu by som skrátil po Bratislavu.
Kdyby se dělal příjemnou celek Brno-státní hranice Slovensko Rakousko, tak by mohly vzejít i zajímavější variace komplexního řešení této tratě a to přece nedopustíme. Skanzenoidni nápady pamatujíc Sosni jdou přece jen ty nejlepší. Tak schválně, i ten socialistický napad byl vlastně o trosku lepší, než toto co tlačítkem salámovou metodou
Rakouská strana trvá na tom, že vlaky budou jezdit přes Břeclav. Na nějaké velkorysé řešení třeba přes Mikulov můžete zapomenout. Navrhovaná varianta je docela rozumná. Od Rakvic na jih už takový provoz není, tam ty dvě koleje na 160km/h budou ještě nějakou dobu stačit.
Východní Říše navíc už začala s přestavbou své trati na 200. viz https://infrastruktur.oebb.at/de/projekte-fuer-oesterreich/bahnstrecken/suedstrecke-wien-villach/ausbau-nordbahn
Koleje budou na 200 km/h. Dle mapy ŠŽ by měli stavět 2026-2028.
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/24942459?backlink=26h7y
Nevíte jak moc potřebný je tento úsek vůči ostatním? Je ta dvoukolejka natolik vytížená, že další dvě koleje jsou nezbytné, tak jako je to třeba u VRT mezi Prahou, Brnem a Ostravou či mezi Ústím a Drážďany či Prahou a Berounem? Rychlostně je to zdánlivě nejméně důležitý úsek pokud těch 10minut navíc nebude mít nějaký zásadní dopad na čas odjezdů přípojů v uzlech Břeclav a Brno. Je toto ten případ?
Tak vzhledem k tomu, že při požadavku převodu nákladů na železnici pořád někdo kňučí nad přetíženými tratěmi, tak buďme rádi za každou další kolej. A spojení přes Břeclav do Rakouska je třeba mít hodně kapacitní. I s ohledem na nové napojení Znojma.
Já jsem rád za každou kolej, ale také mě zajímají priority. Ohledně kapacity vidím, že v relaci Poříčany – Třebová odbaví dvoukolejka až 360 vlaků za den, zatímco z Brna do Židlochovic je to 250 a dál pak už jen 190.
staví se podobně jako u dálnic. Prostě co projde schvalovacím procesem a jsou na to prachy, tak se postaví. V případě právního státu je to nejrychlejší varianta pro dostavbu celé sítě. Kdyby jsme šli přes priority, tak to nebude dostavěné ani v 2100. Takto budeme rádi za 2040
Třeba Švýcaři mají právní stát, ale jdou na to obráceně. Nejdřív se podívají jaká mají úzká hrdla, kde chybí co pro smysluplnou obsluhu a pak postaví jen to nejnutnější. A tak i velké uzly jsou do teď na dřevěných pražcích a nástupiště byla jen dosypána na výšku 550mm. No a my za stejnou cenu co oni takto vylepší několik nádraží uděláme jedno nádraží úplně zgruntu (zdravíme do Pardubic), akorát nám pak už nezbyde ani na údržbu.
Švýcaři průběžně opravují, proto si můžou dovolit v méně exponovaných místech dřevěné pražce, tady to nechali soudruzi dožít bez údržby.
Z Prahy na Brno jsou tratě dvě: přes Vysočinu a přes ČT. Dál na jih už pak vede jen jedna – ta na Břeclav. Je tam hodně příměstské dopravy, zvlášť teď po elektrifikaci do Židlochovic a Hustopeč. Do toho se ještě musí vlézt náklady a dálková osobní doprava do Rakouska a na Slovensko. Po realizaci Brno-Přerov se tam nejspíš přesune i dálková doprava Rakousko-Polsko. Co se týče rychlosti, tak to zas tak důležité není. Brno-Břeclav se v celé délce dá jet 160km/h. To máme na koridorech rozhodně mnohem problematičtější místa. Ale ta kapacita potřeba bude (resp. je potřeba už teď).… Číst vice »
Primárně půjde o oddělení dálkové vrstvy od příměsta. Tedy více místa pro náklady a méně kolizních křižování a předjíždění osobáků. O rychlost tu spíše nejde, ale pro větší kapacitu a spolehlivost se bude tento úsek velmi hodit…
Jenže na to je potřeba mít ŽUB, protože v tom případě jsou ty 2 koleje sólo – skrze mimoúrovňový přesmyk – dovedené až k peronům, kdežto v tom stavu, jak je to teď, vstupují od jihu do Modřic 4 koleje (2 konvenční trať + 2 VRT) a na výstupu na severu už jsou jen 2 koleje do stávajícího uzlu, takže celá ta úvaha o a) kapacitě a za b) spolehlivosti jde v ten moment malinko „do kopru“ – ta za prvé. A za druhé – hustý takt regionální osobní dopravy (linka S3) je a i do budoucna bude jen v… Číst vice »
Kdyby se před pětadvaceti lety nezrušili stanice na této trati, které teď pracné nově nahrazujeme spojkami, a udělala se a čtyřkolejna, tak by VRT třeba nebyla, protože reálný rozdíl bude cca 5-6 minut. Když vyjdete na Slovensko pojede časem mimo Břeclav tím se zkrátí trať o další 4 min. a pokud se nebude jezdit Brno hlavní nádraží ale Brno Vídeňská a pak rovnou Praha tak minimálně 10 min. dolů
Proč se to teda nejezdilo už tehdy s osobákem po 15 minutách, když o tehdy přece šlo?
Jinak by to teda v Rajhradě znamenalo úrovňový přístup na nástupiště a tím pádem max 80 km/h jako v Horních Heršicích. Takže expres bude na několika místech mezi Brnem a Břeclaví brzdit ze 160 na 80 km/h, aby se nemusely stavět další koleje.
A nebo teda necháte lidi v mlze nastupovat do vlaku, přičemž všecko v okolí bude stát, jelikož není možné mezi staniční budovu a odbavovaný osobák prohnat epxress 160 km/h, na mrtvé nehleďte: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_v_Brn%C4%9B-%C5%BDidenic%C3%ADch
Vtipálku.
Takže trať Brno-Břeclav se neprojektuje jako jeden celek jednou firmou, ale na každý úsek zvlášť se dělá VŘ? To je zajímavé.
Kouskovat je potreba, byt to moc velkej kus najednou, mohlo by to byt zajimave i pro velke svetove firmy, proti kterym by kamosi nemeli sanci. Ale na druhou stranu, pokud uz je ta hlavni cast v procesu a teprve po jejim zadani se objevil pozadavek na doplneni techto 10 km, je v tomto konkretnim pripade logicky to delat zvlast
Tak DÚR VRT Modřice – Šakvice se začala dělat na základě schválené SP VRT Praha – Brno – Břeclav, která končila úrovňově za Šakvicemi. Ale doba pokročila a při začátku prací na této DÚR se (v rámci DÚR) zpracovala vyhledávací studie, jak VRT mimoúrovňově napojit a vhodné místo se našlo u Rakvic. Výsledná varianta se zadala jako nová DÚR Šakvice – Rakvice. A ta teď „dožene“ ten první úsek a od EIA dál už poběží projektová příprava společně (od Modřic po Rakvice).
Poznáte firmu, ktorá má toľko projektantov a voľných kapacít, aby dokázala naprojektovať nejaký dlhý úsek sama? Poznáte stavebnú firmu, ktorá má toľko voľných kapacít, aby to naraz postavila sama? Poznáte organizáciu, ktorá by na takúto stavbu dokázala naraz vyčleniť potrebný obnos bubákov?
Na projekcii a v stavebníctve sa už niekoľko rokov bojuje s nedostatkom ľudí a nezáujmom mladej generácie a nikto to nerieši. A Vy by ste chceli projektovať celú VRT naraz. To je zaujímavé.
BTW: ani výherca tohto úseku nie je jedna firma, ale tri. A na koľko subdodávok sa to ešte rozdelí, ani nehovorím.