Správa železnic v březnu vypíše architektonickou soutěž na železniční most v Praze
Železniční most mezi Výtoní a Smíchovem. Foto: Jan Sůra
Památkáři již souhlasili s tím, že by se konstrukce rozšířila o třetí kolej.
Památkáři již souhlasili s tím, že by se konstrukce rozšířila o třetí kolej.
Nechápu, proč se most projektuje s životností na 100 let, když jej lze po konci životnosti bezpečně prohlásit za technickou či kulturní památku, která s místem spjala, či je na něm použita dobová technologie, a díky tomu nelze po zkončení životnosti most vyměnit. S tímhle přístupem by se životnost neměla uvádět vůbec, protože by taková konstrukce s námi mohla být na věky věků, protože čím déle tu bude, tím větší památka to bude a o to větší problém bude takovou věc nahradit. Celou takovou diskuzi považuji absurdní. Pokud tedy chtějí zachovat panorama, ať to nahradí současnou, tvarově podobnou, konstrukcí.
Tak jestli pamatkari baziruji na zachovani stavajiciho mostu, ale souhlasi s pridanim treti koleje na nove kontrukci tak jsou to paka… Pochopil bych kdyby chteli zachovat celkovy vzhled – 3 oblouky, plus minus stejne vysky (tedy replika), ale fungl novy, trikolejny a vyrobeny dnes modernimi postupy. A ta zastavka na vytoni to ma byt vtip? Vzdyt tam je nadrazi Vysehrad, proc ho rusili?
Nádraží Vyšehrad už desítky let není. V 80.letech to byla výhybna. Ted je stav budovy havarijní a změna není bohužel na obzoru. Vyvlastění ještě nenastalo. Jedině , že by ten barák spadl sám. Pak by se něco mohlo začít dít.
Budova nádraží Vyšehrad má podle chování zahraničního majitele spadnout. K provozu to stejně není, je to do oblouku a s takovou by vás bezpečáci a jiný razítkový plebs hnal..
Je tam budova, jsou tam koleje. K tomu, aby to nádraží fungovalo, chybí peron a přístup k němu, ideálně podchodem. Podchod nikdy nebyl postaven.
Tak jak to tam je – přístup k vlaku přeskakováním staničních kolejí – se dá existovat někde s 1 párem Os vlaků za hodinu a 1 párem nákladních vlaků za den. A jak píše Michal, už před revolucí se s tím nedalo existovat při tom provozu, jaký tam je.
Do roku 2008 tam byla hrázděná čekárna mezi kolejemi než jí onen nejmenovaný investor zboural, ke které vedl podchod pod 1. a 2. TK… Podchod je tam dodnes. Vede v přízemí přímo naproti hlavnímu vchodu do budovy. A mezi 2. a 3. TK je vidět půdorys oné čekárny včetně nástupu na ono schodiště. Šlo zřejmě o jedno z prvních nádraží s podchodem…
I když se přidá další kolej tak tunel bude nutne v dohledné době začít stavět také. Životnost rekonstruovaného mostu bude tak 20 let, to by se mohlo stihnout. Ale ne v Česku 🙁
Na čem je založené tvrzení, že jakákoliv jiná podoba mostu bude horší, než ta stávající? 🤔 Je to jen ze zvyku? Naši předci si zase museli zvyknout na ten nový most. A že se proti němu taky protestovalo! My bychom si zase zvykli na jiný. Ale opravdu nevím, proč se ten stávající bere jako etalon dokonalého vzhledu, který nic nemůže překonat… 🤔
Ať tam tu trosku nechají, když na ní tak lpí. Ale ať se o ní stará město, když tak přispívá k jeho skvělému obrazu. Z Hlavního na Smíchov ať postaví pořádný tunel jako je v každém slušném velkém městě a získají ještě pozemky po trati v Nuslích.
Tunel nebude ani na svatyho dindy.
Nahradit puvodni most novou svarovanou konstrukci v jinak totoznem vzhledu nelze, ale muzeme ho rozsirit, takze nova konstrukce bude o metr vedle a na novych pilirich. To bude jiste vypadat skvele. Nevim, jak pamatkari, ale ja s mosty ve Znojme, Pnovanech nebo v Breclavi(Oskar) nemam zadny problem…
Mě to přijde trochu zmatečné to vysvětlení celé, nebo mám něco uniká. Myslím se to dá celé pochopit buď tak že tam bude nová konstrukce se třemi kolejemi na současných pilířích (udělá se jim jenom nový vršek). Nebo že se může zachovat současná konstrukce a k tomu přibudovat jedna vedle. Ale pak je otázka zda tato by nutně musela být oblouková, nebo se bude mít postavit něco jako je most v Přerově nebo Vídeňák v Břeclavi. Tedy most poměrně nízkého profilu, který by to panorama moc nenarušil. Nevidím důvod proč by konstrukce v totožném, neb téměř totožném vzhledu neměla jít… Číst vice »
Přiznávám, že pořád nějak nechápu, proč nutně zast. Výtoň a ne Ostrčilovo náměstí, kde je VŠ areál Albertov = masivní zdroj/cíl cest. Přitom přestupy směr Karlovo náměstí by tam fungovaly skoro stejně.
Podle toho, do které budovy na Albertově jdete, to bude z Výtoně skoro podobně daleko (třeba na Albertov 6: 400m vs 600m).
Není VŠ areál z pohledu od Ostrčilova náměstí „za hradbami“? Tudíž docházkově hůře přístupný? Pro VŠ areál by byla vhodnější bývalá stanice Vyšehrad, ale Výtoň umožní přestup na vlaky od Podolí (Braníka, Modřan), Karláku (Nového Města), Nuslí (Vršovic), Anděla a Starého Města. To je celkem významný přestupní bod.
Od „Albertova“ jezdí 7, 14, 18, 24. To není špatné.
Ale některým medikům úplně na exkrement, protože porodnice u Apolináře a tzv. Hlavův ústav (soudní lékařství a patologie) jsou docela daleko.
VŠ areál na Albertově je z obou míst srovnatelně daleko (záleží na přesným umístění těch zastávek, ale tipuju, že rozdíl nebude do těch hlavních částí moc přes 100 metrů, přestupy na tramvaje na Karlák by skutečně fungovaly podobně, ale přestupy na tramvaje směr Podolí, Braník a Modřany plus Náplavka jako poměrně oblíbený místo, kam taky míří spousta lidí, mluvěj pro Výtoň.
Zastávka na Výtoni smysl má, ale obnova někdejšího nádraží Vyšehrad taky a zastávka pod nuselským mostem (s eskalátory na MC Vyšehrad se taky svého času debatovala.
tak zrovna studenti těch pár set metrů z výtoně v klidu ujdou, tohle se ve studentskym cestování po praze docela ztratí. furt lepší než se tam štrachat z hlaváku nebo smíchova. vzpoměl sem si, jak sem na strojárně pendloval mezi dejvicema, karlákem a horskou a nebejt toho, že sem se za věčný zpoždění omluvil dopředu když sem se hlásil na cviko, tak by mě asi hnali… a přírodověda potřebuje k fungování hlavně bar albertov, chodovarem sou tam odkojený všichni 😀 jinak ten kus trati u Horský má rovnej úsek asi 220m, takže 3 spojený elefanty se vejdou, ale nový 4… Číst vice »
Ohledně peronů v oblouku bych doporučil navštívit Bern.
Bern, CH: Tam je treba ale ferove priznat, ze v te „nejobloukovatejsi“ casti jsou a budou perony v vyskou 350mm, neb se tam do soucasnych polomeru oblouku perony s vyskou 550mm proste podle normy nedaji postavit. Takze jako soucasny stav dejme tomu, ale jako novostavba uz vcelku nic moc…
To přece vůbec nedává smysl. Máme památkově chráněný most, který vytváří nějaké panorama při pohledu z centra na Vyšehrad a proto novou (svařovanou) konstrukci nepostavíme na jižní straně, ale na severní, takže překryje ten původní most, který se ale nesmí zbourat, protože je unikátní a jakákoliv svařovaná konstrukce by nevratně poškodila panorama… Navíc třetí kolej se na obou předpolích mostu nabízí na jižní straně (ve Vnislavově ulici i na Smíchově, protože kolej na severní nástupiště už nebude potřeba, protože nebude severní nástupiště), ale na mostě bude na severní straně. To snad musí být vtip, ne?
Ze severní stany to asi bude lépe vycházet do oblouku na Smíchov. Před delší dobou se pokud vím plánovalo postavit nový most pro dvě koleje a ten stávající přestavět na jednu kolej. Všechny koleje by tak vyhovovaly průjezdnému průřezu bez omezení. Z toho už ale asi sešlo. Je otázka jak by se tam nový dvoukolejný most vlezl
Já si myslím že předmětem památkářské ochrany (nehodnotím, konstatuji) je výhled z Vyšehradu směrem na centrum města, a v tomto směru by byl případný severní přidaný most v zákrytu. Když budete naopak z Pražského hradu mžourat proti slunci na Vyšehrad, tak se to asi snese v závislosti na subtilnosti konstrukce přidané mostovky.
No ať je to ten pohled nebo opačný, vždycky se v polovině případů bude koukat na nový most. A na tu dálku stejně nikdo nerozezná svařovanou a nýtovanou konstrukci, takže bych ten současný poslal do šrotu a postavil tam novou svařovanou konstrukci zachovávající charakter těch tří oblouků.
Nebo by mohli rovnou postavit nový, betonový most tak, že by zvenčí udělali kvádrový povrch.
Myslím něco ve stylu Palackého mostu nebo mostu Legií.
Nevím jak to měli ti památkáři, ale my jsme se učili, že i památka musí plnit svojí funkci.
Jakože na hradě musí být vojenská posádka? 🙂
Jenže to je obsese pražských památkářů, kteří chtějí, aby se funkcionalistické kancelářské budovy z 30. let rekonstruovaly do původního stavu, bez ohledu na to, že současné potřeby jsou úplně jiné a vlastně se tím ten funcionalismus zcela popírá. Všechno pod dohledem pražských památkářů stojí násobně více a teď ještě budeme mít rekonstruovaný most, u kterého se stejně bude muset za 25 let řešit, co s ním, protože ani po té rekonstrukci nevydrží navěky.
A co udělat to jak to udělali předkové. Vedle mostu sestavit jednotlivá pole, jen pro více kolejí, upravit pilíře stará pole odsunout a nasunout pole nová. Klidně použít technologii nýtování, pokud ji někdo ještě umí. To je to takový problém? Než se ti nahoře domluví, vyřeší ptákoviny, tak jim řez most sežere a ten spadne. Plány starého mostu se snad najdou, nebo naskenovat most stávající, ať mají čeho se chytit. Technologie snad na to jsou.
Takto nýtovat už nikdo neumí, v tom je hlavní potíž…
Hlavně nikdo pořádně nechce počítat únavové zatížení jednotlivých nýtů a děr, ale bez toho to zase nejde…
Ale umí. Jen o tom nevíte a tak podléháte sebeklamu. A to počítání nýtových spojů umí velice dobře udělat program pro počítání nýtových spojů. Nebo myslíte, že v letectví jsou nároky na nýtované spoje nižší?
V letectví se nýtuje za tepla? Nevím, ptám se. A jaké průměry nýtů se v letectví používají? A další věc, letadla se nýtují v továrně, tohle budete nýtovat v terénu.
Myslíte, že když někdo umí nýtovat v hale, tak venku to nezvládne? Konec konců si to můžou natrénovat na odřezcích nanečisto, než půjdou načisto na samotnou konstrukci. Jsem přesvědčen, že i dneska se to stále naučit dá, i před těmi 100 léty se to učeň musel napřed naučit. Z nebe nepadali.
Byl jednou jeden kovář. Uměl ale kovat jenom v kovárně a tak nemohl na Hefaiston na hrad Helfštýn.
Tak určitě. Ať to stojí co to stojí….
Neříkám, že se to tak dělat má. Jen říkám, že to jde.
Po žebřiňácích také není poptávka tak velká, aby to uměli 2 mistři v každém okrese. Přesto se v ČR najdou.
Ono se to da, ale proc? Kdyby v dobe vystavby byla dostupna spolehliva technologie svarovani, urcite by radeji most svarili.
V tom nejsme ve při.
No ale no se nýtuje o sto šest…
youtube. com/watch?v=uBwmbX3R3sk
youtube. com/watch?v=JAeLy26ZjEE
youtube. com/watch?v=XikdtoOf_XI
youtube. com/watch?v=ENjniKz5XAM
youtube. com/watch?v=ENjniKz5XAM
Ale tady je možná pořád problém v takové malé drobnosti, nikdo nevíme jestli jde opravdu o nýty, nebo čistě o to že nový most může být svařený, ale zachovávat tvar a umístění prvků toho současného.
Obávám se, že mnohé nýty na vyšehradském mostě jsou poněkud větší.
Ale zvládne to venku, jen jsou venku zpravidla horší podmínky, kór když budete něco dělat na lešení a výheň nebude ideálně poblíž.
Jak se nýtovalo na koncem 18. a začátkem 19. století, to by dneska neprošlo z hlediska BOZP. (Dělníci nosili po stavbě nýty v kbelících s rozžhaveným koksem a pak speciálními kleštěmi si je rozžhavené házeli a chytali, aby je dostali na místo, kde je zasadili a roztloukli).
Nýtují (pokud si vzpomínám na nějakou debatu) Amíci a Australani. Tam to ještě umí a používají.
když je to baví, proti gustu žádný dišputát
Nýtovat za tepla in situ těžké ocelové konstrukce a počítat jejich statiku?
V letectví se samozřejmě nýtování z bezpečnostních důvodů používá stále, ale ve stavebnictví? Nějaký odkaz?
Tak velký 3D scanner se sotva najde. Ale řekl bych, že geodeti s totální stanicí budou dostatečně přesní na to, aby odhalili i to, nakolik je který spoj/prvek ujetý oproti rovině. Nevěřím tomu, že na tom mostě nejsou trvalé deformace.
Mobilní laserová stanice vám to všechno naskenuje s milimetrovou přesností na více snímků, které se pak spojí.
Když dokázali znovu postavit most v Mostaru, na který museli shánět řemeslníky v Turecku, otevírat staré nepoužívané lomy a řešit spoustu dobových technologií, tak se nový nýtovaný příhradový most snad dá postavit taky.
Doufejme, že tedy nebude potřeba obnovit ty staré hutě, ve kterých přes 100 léty tohle železo dělali. A v hutích postavit ty staré a neefektivní pece, aby ta výroba železa byla opravdu autentická…. atd.
Abychom se ve výsledku nedostali k tomu, že v budově musí být rozvod vody z olověných a pocínovaných trubek.
Byl bych radši za svařovanou repliku. Nový nýtový spoj bude mít všechny nectnosti jako před sto léty. Bude do něj zatékat voda.
Obloukový most v Mostaru je v podstatě pěší lávka, čili žádné velké nároky na únosnost.
Nýtovaný most se dá vyrobit taky, ale proč vyhazovat peníze za pracný most? V panoramatech nepoznáte, zda je nýtovaný nebo svařovaný.
Sice technologii nýtovat někdo umí (občas je určitě potřeba něco opravit, jak se opravovaly lávky zavěšené na tento most), ale nýtování nebrat, tato technologie je překonaná a pracná.
Plány vám jsou k ničemu, potřebuje se most s větší zatížitelností.
Možná bude lepší, že se nahoře nedomluví a most spadne, pak doufám nikoho (ani památkáře) nenapadne ho obnovovat z trosek.
Viz výše 😉
Památkáře to napadne, ale už jim asi nikdo nepošle účet za opravu. A než to spadne, tak provoz zastaví Drážní úřad – stačí sebrat vyjímky s razítky nebo nevydat další. A to pak bude taky rámus.
Plány jsem myslel z důvodu panoramatické přesnosti. A zvýšená pevnost se dá udělat pevnějším materiálem.
Tak tvar do panoramatu nebude problém, ale stejně by se konstrukční detaily ze starého mostu neměly používat. Styčníky je potřeba naprojektovat tak, aby se v nich nedržel bordel, pro nižší hluk a míň náročnější údržbu je potřeba průběžné kolejové lože. Vůbec bych nepoužíval běžně nepoužívané (tady jsou snýtované podle potřeby) válcované profily.
když už se konečně přestanou ti historičtí stařečci se sž handrkovat a uznají že ten starý šrot musí do tavících pecí aby mohl vzniknout nový celosvařený most s podobným vzhledem ?? vždyť už je to ostuda!!!!
Vy máte přehled o věkových kategoriích, podotýkám několika různorodých, názorových skupin? Co když největší míru autenticity požadují právě ti, kteří už to nezažili? 😉
Scheinherr je tady opravdu dědeček…😁
Ví zde někdo znalejší, co se vlastně v té architektonické soutěži bude vybírat, je-li kvůli rozhodnutí památkářů dáno zachování původního vzhledu? Nebo-li v čem mají možnost se jednotlivé návrhy lišit?
Stávající konstrukce musí být zachována, takže se bude hledat způsob, jak realizovat tři koleje, navazující zastávku atd.
Takže ta třetí kolej bude fakticky na novém mostu, který by navíc mohl být jiného vzhledu, než je ten stávající, a památkářům by to nevadilo? A zastávky je fakt, že tam asi prostor pro architekty je.
Tak nový most asi nesmí rušit panorama starého.
Pak ale je to pořád jenom spíš úloha inženýrská, než architektonická.
Památkáři již souhlasili s tím, že by se konstrukce rozšířila o třetí kolej.
Tak to je na přípitek. Konečně!
tak to teda není já budu bouchat šáňo a půjde starý most do šrotu!!!
Copak, těšíte se na zastavený provoz Smíchov – Wilson? 🙂
A úvahy, co se odstřelí. Jestli S7(a končit na Smíchově) nebo R9, R18 a R19 (které by se konečně ukončily na hlavním).
Mě osobně by se víc hodila ta druhá varianta.
Ta druhá určitě, první nejspíš částečně taky.
mam trochu obavu, že 3 koleje budou v době jeho zprovoznění málo. ten rovnej úsek od smíchova na výtoň má cca 450m, z dopravního hlediska by tomu víc slušela 2x průběžná a 2x předjízná kolej, k tomu 300m nástupiště jenom na krajích pro předjízdný koleje. částečně na mostě a částečně na výtoni. samozřejmě průběžný štěrkový lože a pokud tam památkáři chtěj ocelovej oblouk jako historizující nebo romantizující prvek, tak proč ne, ale jako nenosnou dekoraci, která se v případě, že českou neúdržbou zhnije do nebezpečnýho stavu prostě nabere jeřábem a odveze do srotu. jenže bojim se, že tady zrovna zvítězí… Číst vice »
Lichý počet kolejí vícekolejky je blbost. Ráno jezdí vlaky do Prahy, odpoledne z Prahy (a horníci proti špičce občas utvoří dlouhý Sv).
Pýtal som sa na to viackrát a vždy bola odpoveď taká, že štvrtá koľaj sa nezmestí ani na jednej strane, a tak tri sú maximum. Beriem to ale aj tak, že tri koľaje sú u SŽ magické číslo.
Možná je to vliv hvězd nebo místní anomálie, ale mezi Vršovicemi a Zahradním Městem by koleje měly být čtyři. Ovšem dokud neuvidím, neuvěřím. 🙂
Ve skutečnosti dvě souběžné dvojkolejky, jak je to dosud. 🙂
Přesně 4 koleje mezi Vršovicemi a Zahradním městem jsou už dost dlouho, jediný rozdíl bude v tom, že na Zahradním městě budou použitelné i spojky mezi těmito dvěma tratěmi.
Pro 4. kolej do Nuslí by se musely zbourat velmi pravděpodobně i nějaké domy, ne jen zabrat pozemky okolo.
Na smíchovské straně pro 4 koleje taky.
A je nějaký nějak podstatný?
Protože pokud ne, tak není důvod kvůli pár činžákům blokovat čtvrtou kolej…
Obávám se, že je bourání baráků politicky neprůchodný. To spíš projde NS 2 i když to bude stát nepoměrně peněz.
Moc těch domů ke zbourání při 4 kolejích není (5?). Zatím jsem tu ale neviděl poznámku o podjezdné výšce – ta pokud by se zvedla, tak o udělá taky zajímavé věci.
Sice to je hudba daleké budoucnosti, ale „eska“ by časem mohla jezdit tunelem na Karlák a k Opeře. Tím by se mostu ulevilo. Ale bůhví, jak tahle odvážná myšlenka dopadne…
Až bude diametr v Brně. 😉
Což bude…nikdy…
Ta odpověď je prostá, na most a na nábřeží byste asi horko těžko ty 4 koleje narval ale dál už ne. O tomhle se už ví delší dobu, proto se také řeší tunely pod centrem. Ve 3. koleji vidím spíš smysl z pohledu vlaků ve směru Smíchov – Vršovice (budoucí S61). Předjíždět osobáky S7 rychlíky/expresy nemá na tak krátkém úseku smysl a souběžnou jízdu S6/S65 a rychlíku/expresu lze provést i jen se 3 kolejemi.
Já osobně nemluvím o jedné čtyřkolejné trati, ale dvojici dvojkolejných. Po té levé trati by jezdily osobní vlaky do Berouna, aby hned za mostem vjely do prostorného oblouku na 60-110 km/h.
Rychlíky a expresy by za mostem jely rovně, takže by hned na mostu zrychlovaly na svých 160 nebo 200, expresy 230-250 km/h. To se rozumí, že by R a Ex jely rovnou do Berouna, bez Smíchova…
jo, to dává smysl. ono dělat 4 koleje někam dál stejně ničemu nepomůže, nakonec to narazí na realitu vinohradskejch tunelů a jejich kapacity. předpokládám že tam už místo pro další neni. stejně by asi kapacita narazila na to, že se ty rozplety na smíchově a na odbočce do vršovic křížej úrovňově. spíš sem ten 4 koleják myslel na předjetí, přecejenom pokud se jako starej kmet dočkám tunelu do berouna, tak tam ta doprava zhoustne pekelně, beroun bude líp dostupnej než třeba měcholupy. ale pohádky o tunelu do berouna a metru S bych viděl stejně reálný jako teleport.
K čemu ta třetí kolej bude, až se postaví „Nové spojení 2“ AKA „Metro S“. A že se bude muset postavit je zřejmé už řadu let. Třetí kolej na mostě kapacitu na západ nevyřeší. Ale to je celá SŽ. Protože potřebujeme tunel, tak postavíme most, abychom za 5 let zjistili, že místo něj potřebujeme tunel , za 10 let postavili tunel a za 15 let zbourali most jako nepotřebný. Takhle se totiž protočí nejvíc peněz. Teda jestli to mezitím nenecháme aspoň třikrát přeprojektovat, abychom těch peněz protočili ještě 2x tolik přes projekční kancelář. m)
za 10 let zadnej tunel nebude. Ale ten most by mohl. A o tom to je.
Za 10 let by mohl stát tunel do Berouna, kterým se podle původních plánů jezdí už 2 roky jezdí…😀
Pomůže hodně, minimálně pro vlaky jedoucí ze Smíchova na odstavné nádraží a zpět.
Spočteme-li počet traťových kolejí (uvažovaných v budoucnu) přicházejících do Smíchova od jihu na 5 (2 Radotín, 2 VRT+Hlubočepy, 1 Semmering), tak na severu by mělo vycházet taky 5 (3 přes Vltavu, 2 „Metro S“).
Takže se nic bourat nebude.
Můj názor je, že ten železniční most už přes 100 let panorama Prahy hyzdí, měla by být využita příležitost ho teď nahradit mostem moderním, architektonicky hodnotným. Považuji za chybu, aby v soutěži byli architekti svazováni současným vzhledem mostu.
Naopak, k panoramatu Prahy patří a s Vyšehradem je spojen natolik, že žádný moderní most tam nejde jentak postavit. Takže pokud dojde k výměně mostu, je třeba, aby jeho vzhled byl co nejpodobnější tomu stávajícímu.
Když z Vyšehradu skákal Šemík, tak tam žádný most nebyl. Stejně tak většinu historie.
I ten pseudogoticky kostel je mladší o nějaký rok než ten most.
Novogotický.
Mezi novogotikou a pseudogotikou je přeci jen rozdíl. 😉
Možná myslel věže Emauzského kláštera.
Od kdy?
Budeme radši psát neogotický.
Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě je ale mnohem starší, byť současnou podobu získal v letech 1885-1887. Pouze průčelí vzniklo 1902-1903, nedlouho po výměně mostu dokončené 1.října 1901.
V jakémkoliv případě je 120 let na ocelový most hodně. I když to zároveň svědčí o tehdejší kvalitě práce…
Když z Vyčehradu skákal Šemík, tak tam nebylo nic. Pokud tedy někdo věří tomu, že skutečně skákal.
A neutopil se ve Vltavě…
V 8. století také žádný Pražský hrad nestál a přesto je dnes chráněn jako jedna z nejcennějších památek v ČR, ne-li v celé Evropě či dokonce na světě. Ano, most takovou cenu samozřejmě nemá, ale nic, co vytvořil člověk, tu nebylo odjakživa. To opravdu není argument pro náhradu novým moderním mostem, který bude vypadat úplně jinak.
Co to je architektonicky hodnotným? Současné tvary mostu jsou dostačující.
Tam se toho z hlediska konstrukce mostu moc variant nevymyslíte. Furt to bude most se spodní mostovkou a vzhledem k rozpětí to bude komorová konstrukce.
Takže to znamená tuhle variantu nebo něco jiného? https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2018/11/vyton3.jpg
To asi ne, jedna kolej měla zůstat na staré konstrukci, která má být dle článku ta jižní.
Současný most neumožňuje instalaci střídavého napětí, takže prostě musí pryč. Navíc je rezavý jak liška. Ideální by byl nový most, který bude mít 3 koleje a trochu širší lávky ze stran, tak aby mohl cyklista pohodlně projet vedle chodce nebo aby se mohli 2 cyklisté vyhnout. Stačilo by půl metru na každé straně. Ty 2 pilíře by se také trochu museli rozšířit.
Jinak jsem pro repliku, tak aby při pohledu ze severu a jihu vypadala úplně stejně. To je i nejčastější pohled na most – z Palackého mostu by most vypadal úplně stejně.
Tak se ten portál znovu uřízne a navaří výš, už jednou se to tak prý dělalo.
Tak není důvod, proč to neudělat na novém mostu téhož vzhledu.
To nestačí. Už takhle byl zvednutý právě při instalaci stejnosměru. Pro střídavou je potřeba zvednout dokonce i hlavní oblouky.
V tom případě zbourat a postavit nový (podobný starému), jak jsem tu už několikrát v minulých diskuzích říkal.
Dopravní stavba má sloužit dopravě. Na prvním místě musí být tedy její funkční využítí pro dopravu, ostatní funkce jsou podřadné. Pokud stavba tuto funkci není schopná plnit, tak má být nahrazena stavbou odpovídající požadavkům.
Bohužel skoro bych i věřil tomu, že kdyby byl most dřevěný, tak památkáři budou stát za stanoviskem, že dřevěný most musí zůstat, ačkoliv není schopen svoji dopravní funkci plnit.
Pokud chtějí památkáři zachovat současný most, tak ať koukají SAMI navrhnout řešení, které bude odpovídat potřebným požadavkům pro tuto dopravní stavbu.
No upřímně, pokud by tam stál ještě dnes dřevěný most, tak bych byl pro jeho zachování a to jsem tady pro stavbu nového.
Na druhou stranu je ta představa dřevěného mostu z mnoha hledisek nereálná, takže by tady nezůstal a už vůbec ne na vlaky.
Na mostě je nutné kompletně vyměnit mostovku za novou a moderní dle současných norem, naopak příhradové nosníky je možné repasovat. Repase je hlavně nutná s kvalitní antikorozní ochranou případně výměnou či zesilněním některých prvků. Není nutné vše hned vyhazovat. Naopak moderní přístup je nevyhovující vyměnit a nahradit technicky vyspělejším a doplnit tím to, co je funkční a potřebuje pouze menší zásah
.
Antikorozní úpravu neuděláte mezi snýtovanýma pásnicema, to je jedna z nevýhod nýtovaných konstrukcí. A repasovat nýtovaný most, který má sloužit současnému provoznímu zatížení je prasečina. Ocel použitá na tento most má už svou životnost za sebou. Nahrdíte-li nevyhovující části novým materiálem, tak životnost mostu prodloužíte, ale za nějakou dobu (v minulých článcích se psalo o cca 30 letech) budete muset vyměnit zbytek. z hlediska technologie a provozu to jsou jen komplikace.
A nešlo by to potáhnout tenkou vrstvou třeba polyethylenu?
Nebo to zastříknout montážní pěnou by bylo šikovné! S tím zkušenosti kdejaký domácí kutil, tak by se ušetřilo za práci.
Pak by byla otázka, kolik by v původní konstrukci zůstalo vlhkosti, protože jednou koroze futr koroze.
Ale vždyť o skloubení těchto požadavků celou dobu jde. To hlavně technokrati navrhovali jednostranné řešení. A ono SAMI je právě chyba. Má se pracovat společně na konsensu, kde ovšem hlavní váhu bude mít funkce, a ostatní pak v míře tuto závažně nenarušující.
Těžko se hledá konsezus tam, kde je protistrana automaticky nálepkována jako technokrat.
PS: Filozofové s filantropy to postavit nedokážou. Chybí jim na to znalosti fyziky.
Dojem, že filozofové neumí fyziku, je typický problém českého malého človíčka. Ontologie dnes bez hlubokých znalostí fyziky v podstatě dělat nejde. 😉
Než se všichni zainteresovaní dohodnou, tak bude stav most takový, že tam bude rychlost omezena na 10 km/h a bude moci být na mostě pouze jeden vlak. Most je sice pěkný, ale už má odslouženo a je potřeba nahradit novým tříkolejným s průběžným štěrkovým ložem. A to co nejdříve, jinak bude většina vlaků od Berouna končit na Smíchově, protože přes most inteligence vše neprojede.
Což památkářům bude vyhovovat, oni by nejraději aby po mostě žádný vlak nejezdil.
Jenže oni jim v MPR žili lidi…
Vystěhovat!
Památkáře? 😀
Například na Sibiř.
SŽ by ten most měla prostě rozřezat a s památkáři se vůbec nebavit. Sico by pak asi zaplatila nějakou pokutu, ale protože je SŽ státní organizace, tak by stát pokutu platil sám sobě.
Taky jsem pro komplet nový, ale právě proto, že jsou to státní oraginazce, by se měly řídit rozhodnutím úřadů, ačkoliv zde to možná ani nemá logiku. Na jaře 2020 jsem se na ČVUT ptal jednoho profesora z výše zmíněného ústavu a jeho odpověď byla jasná. Nedovedu si představit, co by tam kdo kam navařil.
Dodržujme zákony, i když jsou přitroublé, protože jinak nebudeme společností, ale neřízeným davem (tolik k výzvě k neposlušnosti a k tomu, aby byl most rozřezán). Bohužel nyní v Praze vítězí ochranářství náměstka pro dopravu, který neomylně miluje odporné mosty. Souhlasím s kolegou, který o něco dříve napsal, že má v tomto případě rozhodovat účel stavby, a ne pláč a vzdychání nad kouzlem zrezivělé stavby (to, proč je zrezivělá, je jiná kapitola), která opravdu nemůže dostačovat dnešním požadavkům na dopravu v Praze. A protože tam potřebujeme více kolejí, nejlepším řešením by byl most, který by byl svědkem dnešní doby. Právo na… Číst vice »
Fakt má jít v nedodržování zákonů příkladem další státní organizace? Když i památkáři souhlasí s rozšířením o třetí kolej a stavbou zastávky, takže žádný funkci toho mostu, kterou by město potřebovalo, nebráněj? To, že architekti budou v soutěži svázaný úkolem nenarušit panorama historickýho centra, ale most se může rozšířit a zastávka na soumostí postavit, mi přijde jako velmi rozumnej kompromis.
Jde o provozuschopnost starého nýtovaného mostu. Most je na konci životnosti a otázka zní: opravit nýtovaný most s životností cca 25-35 let nebo postavit kopii s životností cca 100 let. Cena je u obou stejná cca 1,2 – 1,5 miliardy. Můj osobní názor: starý most částečně rozebrat a přemístit do jiné lokality na řece, kde může po opravách sloužit i s památkovou ochranou jako most pro pěší nebo cyklisty. Na místě pod Vyšehradem již nebudovat obloukovou kopii ale most lité konstrukce, například s náznaky kubismu apod. Otevřený výhled na Vyšehrad je mnohem cennější než na obloukový nýtovaný most, kterých jen… Číst vice »
Jojo, rozebrání a přemístění mě taky napadlo, když to šlo u Stádleckého, tak proč ne tu, kousek je to pěknej (technické okolnosti tedy neznám, ale hádám že to půjde).. a klidně bych ho přesunul někam na louku, ani to nemusí být přes řeku, byla by z toho větší atrakce než most přes řeku, ve výsledku by se někde kde je hodně místa dalo klidně udělat suchozemské muzeum starých mostů 🙂 já vím, je to sci-fi, ale podivný nápady jsou vždycky nejzajímavější 🙂
Složit na dvůr v muzeu ve Vykýřovicích.
Historická Praha, pro kterou sem jezdí(li) mraky turistů a most lité konstrukce?
V moderních Holešovicích ano. Ale v Podskalí?
A víte jak moc se nadávalo na rozhlednu? Že zhyzdí město navěky?
Pro mínusaře: Nastudujte si hitorii Eifellovy věže. Děkuji.
To je pravda, měla stát 20 let, pak pryč.
Jen to pryč jim nějak nevyšlo, protože si…zvykli.
Ono se nadávalo i na Vyšehradský železniční most, stejně tak na tunel Vyšehradskou skálou.
Tehdy ovšem nebylo Historické centrum Prahy v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a nehrozil výmaz za nové stavby narušující její ráz.
Ono nebylo ani to UNESCO. Možná díky tomu může být v Praze secesní dům vedle barokního, oba s výhledem na gotický hrad, mnohokrát přestavěný.
Dnes ale UNESCO je, a tím i velký penězovod do Česka. Jestli se zpřetrhá, tak „líp nebude“…
Já si naopak myslím, že z pohledu památkové ochrany je na tom mostu cennější ta silueta a to, jak dotváří panorama, ať už při pohledu na Vyšehrad nebo z něj, než ta konstrukce samotná. Takže bych ho nahradil vzhledově co nejpodobnějším, klidně svařovaným, odpovídajícím nárokům na kapacitu. Opravu a využití stávající konstrukce ve vhodném místě, kde by posloužil pro pěší a cyklisty, pokud by se podařilo najít místo, kde by to šlo a dávalo smysl (asi klidně i po jednotlivých polích, pokud by šlo o mosty přes menší toky nebo údolí) beru jako bonus. Ale jsem co se týče památkové… Číst vice »
Tak on je to i doklad tehdejší technické úrovně.
Jasně, to chápu. Jen mi to připadá jako ten méně podstatný faktor (a problematičtější, co se týče využitelnosti pro dnešní provoz). Ale můžu se mýlit a proto bych tohle nechal na těch, kdo to mají řešit. Jak jsem psal, pro mě je hlavně důležité, když to udělaj tak, aby to mohlo fungovat.
Akorát už tehdá se mosty počítaly pro životnost cca 100 let, takže nějakým zachraňováním si jen vše komplikujeme.
Holt určité věci mohou během svého života získat takové funkce, které původní autor vůbec nezamýšlel. Je to přeci naprosto normální. Počítače taky nebyly vynalezeny pro hraní her.
Jako že dostal funkci v panoramatu?
To se dá nahradit podobným mostem…
A máte stále v PC procesor 386, o relátkách nemluvě?
Co to je litá konstrukce? Litina asi ne? Nějaký betonový paskvil taky ne? Potřebujete most se spodní mostovkou, takže tady moc na výběr není. Bude to furt nějaký oblouk/příhrady nad mostovkou.
Rozřezání takového stromu není jako narychlo složit smrk na zahradě. Jednalo by o porušení zákona a pochybuju, že by si to někdo lajsnul vzít na triko.
Pane, vy jste jantar. Kdo jiný má jít příkladem v dodržování zákonů než státní organizace? Devadesátá léta už skončila.
Ona skončila i léta 50. kdy se na takové práce poslali nuceně nasazení.
To možná měla udělat, ještě když ten most nebyl památkově chráněný. Současný stav bych řekl, že je na pytel a pořádné řešení by spíš řešilo, že by ten most spadl, což hrozí zreznutím a únavovým vyčerpáním materiálu.
třeba most spadne sám a bude to vyřešeno.
V nejlepším případě v nějaké kratičké chvilce kdy na něm nic nepojede…