Správa železnic shání čtyři lokomotivy i se strojvedoucím. Kvůli postrkům a přípřeži přes Vysočinu
Vectron 383.006 ČD Cargo s reklamou na vozové zásilky, foto: Zdopravy.cz/Josef Petrák
Kvůli velkým výlukám mezi Prahou a Brnem nákladním vlakům mezi Kutnou Horou a Brnem by měly v příštích letech pomáhat
Jak by se teď hodilo 5-6 Sergejů.
Prakticky jako jediná možná lokomotiva vychází jeden typ lokomotivy Siemens Vectron ….. On už je schválený s jinou el. lokomotivou, popřípadě dvojmo Vectrony přes Vysočinu?
Tak to tedy nechápu. Kdy to tedy přestane jezdit les Třebovou. Už je tam naplánováno tolik výluk že ani nevím kdy mají začít. Zaslechl jsem něco o jaře 2021 ale zde je napsán rok 2022. Ví někdo a poučí mě ?
Co takhle class 66? Když to tu tak čtu,začínám chápat proč v Americe je El lok sprosté slovo.
Siemens a Bombardier dodávají do USA elektrické lokomotivy jak na běžícím páse.
Např.: Siemens obdržel zakázku na dodání 70 lokomotiv pro Amtrak
70 lokomotiv je na americké poměry kapka v oceánu. Využití omezeno na osobní dopravu na koridoru v Nové Anglii.
Samozřejmě že tam neprodali JENOM těchhle 70 lokomotiv.
Zlatá fabrika a klídek !
Myslím si, že se toho dosáhlo díky ŽESNADu a palec nahoru za to. Škoda, že nikdo neřeší obdobným způsobem Jablunkovský průsmyk, kterému se nákladní vlaky Maďarsko-Polsko vyhýbají přes Břeclav, což fandu pokladny Správy železnic potěší, ale z hlediska dopadů na životní prostředí, provážení přes zasekaný úsek Přerov-Ostrava a údržbu drážní sítě už to tak pozitivní není.
U trati přes Jablunkov bych viděl jiný problém….pokud vím, trať byla rekonstruována dle norem TSI…to znamená, že by měla zvládnout provoz moderních lokomotiv….jenže pokud vím, tak nezvládá….bylo by fajn, kdyby se našel někdo, kdo by měl odvahu žalovat SŽ za odfláknutou rekonstrukci a MOŽNÁ i zneužití prostředků EU…..
Nevšiml jsem si, že by třeba Regiojet jezdil přes průsmyk výhradně se 162.
Ono tam něco jezdí na dva Vectrony, troubo? Nebo myslíš, že je to ok, když tam jede Vectron s 400tunama rychlíku? Mluvíme tady o nákladní dopravě a o sedle, kde el.loko uveze 800t + –
Pokud vím, tak to není tak horké. Těžké vlaky se dělí v Č.Těšíne nebo Třinci na 2 nebo 3 části a znova se skládají v Čadci (mimo ČD Cargo , ti většinou mají slov.dvojičky 131). A při tom slabším provozu na uvedené trati to není problém vyjezdit. Akorát možná v Čadci může být problém s glajzama.
Popsaným řešením logicky padá hodně dolů konkurenceschopnost trasy. Bohužel se na tom hodně podepisuje i dnes již archaický systém našich předků DC 3kV, který minimálně v hornatém úseku (Žilina) – Čadca – Návsí – (Třinec) již několik desetiletí neměl být.
Ano, to je jistě pravda. Jde o to , že pokud chce dopravce vozit těžké vlaky , měl by na to být náležitě vybaven. Sklonové poměry jsou u nás jistě horší, než v Polsku. Myšlenka státního postrku je jistě dobrá věc, otázka je , kde všude by měl být použit .Dále jestli by měla SŽ s.o. mít vlastní lv +fíry nebo tuto službu na někoho delegovat formou výběr.řízení , jaký by o to byl zájem a v neposlední řadě kolik by to stálo.Rozumím tomu , že pokud chce stát vozit větší množství nákladu po kolejích, měl by asi vyjít vstříc.… Číst vice »
Jde o to , že pokud chce dopravce vozit těžké vlaky , měl by na to být náležitě vybaven —- Ale oni jsou dneska dopravci vybaveni ty osle, ale na Čadcu s dvouma Vectronama jet nemůžou, stejně jako přes Vysočinu ne, tak čí je to chyba tydýte???
Svatá prostato…
Argumentujte. Vykřikovat umí každý.
Takže přes Vysočinu budeme v Brně dělat vlaky na třikrát a tahat je tak do Kutné Hory, nebo kam? Fakt větší debilitu už nejde vymyslet, k čemu chceš argumentovat, když jsi dement…. Argumentovat se dá jen v diskuzi s někým kdo to má v hlavě v pořádku
No ačkoli jsou některé vlaky zapostrkovány a některé se dělí, tak určitě by tamtudy jezdilo více dopravců než v současnosti jezdí nebo by někteří tam vedli více vlaků, co vím od některých známých. Jenže více se jim vyplatí natrasovat vlak jinou trasou než mít na tyto výkony v pohotovosti další stroj se strojvedoucím. Z ekonomického hlediska je to pochopitelné a tento problém by řešila právě buď postrková služba SŽ nebo klidně nějaká soukromá služba, která by byla pro spoustu dopravců cenou akceptovatelná. Ostatně pak by možná někteří dopravci, kteří tam vozí vlaky dnes přehodnotili ekonomiku vlastních postrků či onoho dělení… Číst vice »
No mě by spíš zajímalo, jak se to bude účtovat. Nebo je budou strkat gratis? Když tenkrát připadla dopravní cesta a infrastruktura státu tedy dnes SŽ, s.o., tak se tenkrát vykřikovalo cosi o rovných podmínkách pro všechny dopravce.
Postrková služba bude pro vlaky odkloněné z trasy Brno-ČT-Kolín z důvodu omezení infrastruktury SŽ. Právě z důvodu rovného přístupu se bude jednat o státní postrky hrazené státem (SŽ).
Kombinace vlakova Siemens Vectron. a pk Siemens Vectron. je na síti SZ pro CD CARGO zakázaná. Musime nasazovat pk nezávisle trakce
Chtěl jsem napsat , postrk závislé trakce je zakázán, jakmile se objevi v čele Siemens Vectron.
Upravují se kolejové obvody,Královo Pole a Tišnov jsou již hotové ,Vlkov bude brzy,Kuřim,Řikonín ,Křižanov a Sklené již nové SZZ. Dál nevím
To tam pak bude moct jezdit jakákoliv kombinace el. lokomotiv?
Až se vymění původní staré automatické bloky za nové tak asi ano – dneska tam máte staré autobloky ve spoustě úsecích a tím pádem i ta výměna kolejových obvodů POUZE ve stanicích je de facto k ničemu.
Otázka názoru.Firmy které lobbují za výměnu tvrdí to co Vy.Za mně jezdily zkušebky a nevím o tom,že by před nimi padlo návěstidlo na Stůj.To se totiž stává i při kombinaci více starších lok.,když jsou KO ve špatném izolačním stavu.Víc než na měření a teorii se spoléhám na letitou zkušenost.A ta mi říká-kde voní hodně peněz a nejsou problémy,musí se problém vyrobit
Tak se zeptejte výpravčích, jak to funguje, když jedou dvě laminátky na kábl a mají ještě postrk…
Tak dopravcům nařídí, aby tam jezdili dieselem, pokud chtějí státní postrk, jaký problém :))) V tomto blbákově…
Už někde zveřejnili podrobnosti?jako nástupní místa pro výkon práce?A finanční ohodnocení?
Co kdyby se max váha na háku určovala tím z čeho je vlak složený (výrobce parametry konkrétního vagónu) ne předpisem? (A místo na šukafonu „vůz smí být zařazen jen na konci vlaku“ by bylo na všech vozech „vůz smí tahat max XX kN“)
Co kdyby SŽ napřed zrušila zákaz dopravcům jezdit novými mašinami splňujícími TSI?
Posunovač Jouda bude podle čeho počítat, jestli tu 010 může pověsit před 3 plné Wapky nebo nemůže? Jinak „Vůz smí být zařazen jen na konci vlaku“ je totéž, jako „pevnost tažného ústrojí je 160 kN“. Stačí buď vědět nebo chvilku hledat. 🙂 Co kdyby se max váha na háku určovala tím z čeho je vlak složený (výrobce parametry konkrétního vagónu) ne předpisem? Nechápu tok vašich myšlenek. Váha vlaku je objektivně daná tím, co je tam za vagony (a jak jsou ložené) a předpis stanovuje horní hranici. Podle vašeho návrhu by se pro vlak z 50 ložených Wapek měla určit „max.… Číst vice »
/předpis stanovuje horní hranici. / – Proč? To ať se stanovuje leda pro trať.
Můj myšlenkový tok je hlavně k situacím, kdy je zakázáno mít vpředu víc lokomotiv, musí být nějaká vzadu. (A zakázáno je to ne kvůli vlastnostem lokomotivy/prvního vozu, ale kvůii předpisuú
Ale však ta max. váha vlaku je určena jednotlivě pro každou trať, mnohokrát i pro část tratě.
Koukněte někde do nějakého nákladního sešiťáku, je to tam pro jednotlivé řady, druhy zátěže a někdy i „žst. A . – km 123.45“ a „km 123.45 – žst. B“ (což zavání nezavěšenými postrky)
Posunovač Jouda ví, kolik váží celý vlak (mašina+3 Wapky+010), a cestou nejmenšího odporu pokud mu to vyjde tak o tom nepřemýšlí. Pokud to nevyjde, tak nepočítá jestli by 1 wapku mohl a dá 010 nakonec. Pokud ani to nejde a potřebuje teoretizovat o nějaké divoké soupravě s lokomotivou uprostřed, hodně wapkama a lehkými vozy na obou koncích, tak vezme kalkulačku.
Myslíte? Pokud je na voze napsáno „Smí tahnout max. 160 kN“, tak můžu za to pověsit 90 tunovou Wapku nebo ne?
(a jestli počítáte s převodem 1 t = 10 kN, tak mi zrovna řeněte, jak může lokomotiva s tažnou silou 300 kN tahnout vlak o hmotnosti 2000 t, to jen tak na začátek další diskuse 😉
Prostě místo dvou hodnot (350kN, 160kN) by se posunovač Jouda mohl setkat i s jinými. Zejména s většími hodnotami pro delší nákladní vlak.
Ve většině případech by neměl důvod to řešit (Regionova umí jezdit ve trojici, při spřahování „normálních a lehkých“ spřahuje „normální a lehký“). Vlak kde něco táhne nad 350kN by nebyl častý ale nevidím důvod ho zakázat, šukafonie nad 160kN snad není nutná.
Regionova je pořád „lehký s lehkým“, takže se to neřeší. Obrat „Na konci vlaku“ znamená „až za vozy běžné stavby“, jinak byste nemohl mít za motorákem 2 a více přívěšáků, protože 1. vlek by se rázem ocitl ne-na-konci vlaku.
Tažná síla nad 350 kN není zakázaná jen tak ze srandy, ale je to dané technickým řešení šroubovek.
Vyšší dovolená tažná síla by samozřejmě byla žádoucí (umožnila by efektivní provoz šestikoláků a delší a těžší vlaky), ale už asi 50 let se čeká na „evropské spřáhlo“, tak do vývoje pevnější šroubovky nikdo jít nechce.
vidím to mj jako příležitopst stáhnout 555 a 556. není s nima problém co se tejče rušení kolejových obvodů!
A jaké to má EURO? 😀
Klidně padesát. Stačí mince provrtat a přinýtovat na tendr.
Ale pozor aby ten tendr pak netekl…
tak nevím jestli norma Euro a STAGE počítala i s černým uhlím… Noxů bude dost ale polétavýho prachu PM10 a míň bych typl na 0. Kotel tak malý saze neumí!!!
Dnes je v Olomouci jen 24 stupňů
Zmieňované vlaky z Maďarska do Nemecka majú priemerne od 2300 do 2500t. Už pre dva Vectrony je 2500t nie zrovna málo cez normu, nieto ešte skúšať kombináciu s jednou 230 na pk. Alebo sa tranzit pretrasuje na Passau. Vlastne sa tak deje v nemalej miere už dnes.
No…, jak říkám, jsem takový ten „obeznalý“ laik. Rozpravy dobrý, ale… Pár dotazů, asi více-méně jasných, bych měl. Je opravdu na postrk potřeba tak výkonná lokomotiva? Není důležitější hodnota tažné síly (uvědomuji si, že mezi výkonem a tažnou silou je nějaký úměrový vztah, ale nevím jak do toho vstupuje třeba adheze atd.)? Je normativ zátěže pro danou trať tak značný, že je to tak na dva větroně? Nepřetíží takto dvě výkonné lokomotivy (de facto blízko sebe), např. při rozjezdu možnosti TV, potažmo napájecí trafačky? V případě sejítí se dvou lokomotiv stejné řady, nebyla by přípřež lepší (optimalizace chodových vlastností přes… Číst vice »
Větrinu v přípřeži – nevvyužijete jejich potenciál, páč máte man 35 tun na háku. Pokud je vlak těžkej je lepší mít jehdobo vpředu a druhýho vzadu, i když ta síla v postrku taky má svý omezení, že.
A co by se stalo, kdyby na háku bylo víc? Neexistuje žádný typ vagónů/spřáhla, které by utáhlo víc než 35t?
Mohl byste přetrhnout spřáhlo. 35 t (resp. 350 kN) je max. dovolené namáhání šroubovky.
Kdo to řekl? Může nějaký výrobce tvrdit, že jeho spřáhla utáhnou víc, kdyby to tvrdil mohl by takový vlak jezdit po SŽ?
Viz výše.
„No…, nedá to větroň i bez postrku? Hovořme o běžném provozu co je, nikoliv že jednou za rok někdo poveze měděný ingoty.“
Nedá…protože se nevozí „jednou za rok měděné ingoty“..ale i několikrát za týden 2200 – 2600 tun vlaky s obilovinami (například) a takových 26-27 cisteren (i třeba jen na „C“) je už přes 2000. Norma na 1 Vectron je jinde…ani 2x5ESO to v celém úseku bez postrku nedá…
Díky. To jsou věci, který člověk bez pohledu praxe a znalostí z provozu nedá. O.
Tak i Blažovice 22 Rajek do Berouna jezdilo z Maloměřic 3x 23(4)0 a to má cca 1800 t.
nedá to větroň i bez postrku? — Od Kolína cca 2000 tun dá a je rád, že je rád. Od Brna tak 1600…
Mašiny se už někde seženou , ale kde se vezme těch cca 20 strojvedoucích , kteří budou na ty čtyři postrky nasazené v režimu 24/7 potřeba? To by mě asi zajímalo víc.
V CR je 10 000 fyru. 20 se jich najde.
No, já jsem ZD pochopil tak, že právě Vectron dělá největší potíže, a tak postrk musí být taková lokomotiva, která spolu s Vectronem rušit nebude. Kromě toho, pokud vlaková a postrková lokomotiva spolu utvoří neschválenou rušící kombinaci, stát poskytne kromě postrku i státní přípřež (vlaková lokomotiva pojede nečinná), proto státní přípřež spolu se státním postrkem musí být rovněž schválená kombinace (=požadavek schváleného provozu ve dvojici).
Mě je fakt jedno kdo koho trká… hlavně, že se dostanu z Prahy do Brna a z Brna na Pálavu pro víno a burčák. Potřebuji připojit cisternový vůz.
Mě v ZD zaujaly normativy pro trať Brno – Česká Třebová….až jsem znejistěl, kde se vlastně bude kopat 😀 😀
Přijde mi zvláštní, že správce železnice sám nemá jedinou lokomotivu. Myslím, že by se fotila několika dispečerských lokomotiv nezávislé trakce na těch výlukách, postrcích a věčných závadách na infrastruktuře trvale uživila.
To stojí peníze, neblázněte člověče!
Bohužel nemají ČSD měla vždy v rezervě kolem 50lokomotiv. Vše se neuváženě rozprodalo nebo něco jiného .
To jo, využití by se našlo!
Správa železnic vlastní hnací vozidla. Všelijaké MUVky, MVTV a podobně. A pálit naftu pod dráty cestou přes Vysočinu? To je ideální! Hlavně vyčítat Leošovi, že nedělá přestup v Lichkově a pálí tak naftu až do Ústí. A přitom netahá 500 a více tun, jenom jeden motorák.
Ne do Ústí ale až strojne do České Třebové
A ono ŘSD má nějaké svoje autobusy?
Taky je možnost, že někteří dopravci raději pojedou přes Olomouc a Zábřeh nM než začne ta výluka mezi Chocní a Brandýsem.
Myslíte přes Dluhonice?To je už teď tragédie:-)
Možná přes Brno, Nezamyslice a Prostějov. Jednokolejka tam je a je zadrátovaná. Dokonce není ani hrbatá. Tím narážím na různé nápady objíždět s nákaldním vlakem trať 171 přes Rudnou, což je ještě větší nesmysl.
Přes Prostějov?tam je myslím v noci dopravní klid:-)
Není. Pouze výluka dopr. služby v Bedihošti
Myslíte přes Brno hlavní? Protože přes Slatinu kopec , z druhé strany do Blažovic a Šlapanic také. Např. vectron T4 1700 t , opačně 2100 t.
Postrk je třeba i z důvodu zcela zabrané kapacity z MuN.
Tady je škoda že není jiná trasa která by se vyhýbala jak Řikonínské rampě, tak MuN a přitom by měla relativně dobrý sklon pro nákladní dopravu.
Ty postrky jsou nejen kvůli zavřené trati přes Blansko, ale také právě kvůli výluce přes Brandýs n.O. ….SŽ se tváří, že bude schopna přes omezení BnO – UnO protáhnout max jeden nákladní vlak za hodinu…..hádejte který dopravce to bude??? 😉
Metrans? Nevím, jen se ptám. 🙂
A co dvojice 753.7 by nestačila na postrk??
Na 2200 – 2600 tun obilnin asi moc ne….
Obávám se, že ne 2900 kW je sice hezkých, ale málo. Při max. výkonu 5600 kW a rychlosti 90 km/h je tažná síla až 225 kN. Sunout se tam nějakých 40 až 50 km/h doopravdy nelze, když tam má svištět RailJet.
Není pravda, že podmínky splňuje jediný typ lokomotivy, protože podmínky nesplňuje k dnešnímu datu 27.08.2020 žádný typ lokomotivy, tj. ani Vectron, neboť podmínkou výběrka je možnost dvou současně činných lokomotiv na vlaku v úseku Brno-Maloměřice – Kutná Hora a současně na střídavé trakci min. trvalý výkon 5600 kW a dneska jediná moderní lokomotiva, která na vybraných úsecích může jet ve dvojité trakci je typ TRAXX MS2 a má výkon 5600 kW na 25 kV, f = 50 Hz – nic jiného. Bohužel se nejedná o úsek úseku Brno-Maloměřice – Kutná Hora. Jediné, co by tomu bylo tak nejblíž by byla… Číst vice »
Dotaz? A kolik má teda 2x reso trvalý výkon. Já měl za to,že je to 7MW. Tak jestli by jste mi to upřesnil,dík
Ano. Ale pak by bylo potřeba 8*Reso a to je zas trošku mimo náklady. Nechápu proč dodneška není schváleny Vectron v síti sždc třeba i s proudovým omezením. Proudy působí regulace ukecá, lady Adheze už je trošku jiná káva.
8*lamino vytáhlé z kopřiv by mimo náklady být nemuselo.
Když budu mít jako dopravce na vlaku Vectrona, tak mi žádná postrková laminátka nebo reso nepomůže, protože společně s Vectronem už na vlaku nesmí být druhá činná elektrická lokomotiva.
To jsem viděl v Hradčanech (u Tišnova), 2 lamina vepředu, 2 lamina vzadu a hrnulo se to nahoru nezastavitelným způsobem.
JInak řečeno, 8x lamino nebude stačit, spíš tak 20 kousků (2 dvojice jako záloha).
A každé lamino v jiném nátěru. To by bylo…nebo by z osobky mohli postrádat i nějakého plechace 🙂
jj párkrát jsem podobný vlak zahlíd z okna. Ale nejezdí v tomto složení často.
Kolik by 8res potřebovalo fírů? Vzhledem k existenci syslografů bych moc strojvedoucích nečekal.
Podle toho, co píše WIKI má jedno reso P = 3700 kW, takže dvojmo 7 400 kW – viz níže:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_363.5
Proč stejný postrk teď není u Berouna?
protože není kde brát elektřinu? na přetížený troleji daslší lokomotiva na elektriku jaxi nepomůže…
Špatně jsme to napsal, myslel jsme dieslový postrk.
A využití těch Zamračených bylo co?
Dízl by řešil mnohé, nicméně díky předchozím desetiletím, už dieslů není tolik k mání.
Ona by se atm především uživila další napájecí stanice. Už dlouhé roky je tam problém s podpětím.
Ovšem podobné návrhy by asi byly smeteny ze stolu, že to je vyhazování peněz, protože se to už brzo bude přepínat střídavinu. Fíra má ubrat a ne se honit, Ropid tam nemá posílat 3×471, ale jen dvojici. Pak nebude potřeba nic řešit.
tak ono uspíšit přechod na střídavinu by nebylo zas až tak marný, ale mám obavy. že se toho nedožiju.
A proto SŽ nezajistí dieselový postrk.
Tam je problém s napájením. Tam by se hodil dieslový postrk.
A kdy zacne ta výluka u Svitav? Ja myslel že ještě letos…
Už dávno začala.
ani v pardubicich se jeste nic nedeje
Zavedením postrku placeného státem se konkurenceschopnost železnice nezvýší, pouze se část nákladů bude platit z veřejného rozpočtu. Mimochodem, proč zůstat jen u postrku? Podle logiky žesnad, by „pro vyšší konkurenceschopnost železnice“, mohl stát zajistit i tažnou lokomotivu. Navíc by odpadla starost s pořízením nových lokomotiv, dvě státní tažné laminátky a dvě státní postrkové vlak bezpečně uvezou.
Stát chce ten náklad na kolejích, ale rozkope před vlakem optimální trasu, čímž vás ženě po cestě, kterou byste nikdy nejel.
Je teda pravda, že by analogicky měla Dobrá správa proplácet vícenáklady dopravcům, kterým omezila možnost jezdit údolím Berounky a ženě je na Plzeň přes Budějovice..
Trať na Blansko bude úplně uzavřená, proto všechno pojede na Kutnou Horu a trať Tišnov-Žďár nad Sázavou je tak náročná, že by to tam SS napájení nemělo šanci. Je tam 25 kV AC a jak testy ukázaly kombinace laminátek, plecháčů a moderních lokomotiv s elektronikou ruší kolejové obvody. Technicky by to bylo zajímavé najít co to vyvolává, ale to je jedno.Jestli stát komplikuje dopravcům podmínky, má se taky postarat o to, aby to mělo řešení. Mimochodem, ve Švýcarsku se dává přednost železnici, ta je ale masivně dotovaná.
Myslím, že i z toho důvodu probíhá/li rekonstrukce na počítače náprav(min Tišnov, Brno Královo pole
Trať na Blansko bude mít nickolejný provoz. Čili ve dne jedna kolej průjezdná v noci žádná.
Nickolejný znamená že nic.ne?
A jak řeší moderní lokomotivy v opravdu hornatých zemích jako je Rakousko nebo Švýcarsko? Na 16,7 Hz to neruší? Nebo tam mají výhradně počítače náprav a žádné kolejové obvody? Taurus dvojitě je v Rakousku naprosto běžný jev.
V silniční dopravě platí, že i když je objížďka vedena po dálnici, tak nemusí mít vozidlo jedoucí po objízdné trase dálniční známku. Zde se jedná o podobný případ – kvůli údržbě je omezen provoz na koridoru přes Třebovou a objízdná trasa vyžaduje vícenáklad (zde lokomotivu navíc, ne známku).
Zajištění postrku je v tomto případě na místě.
A tak se město rozhodlo, že bude rekonstruovat bytový dům. Nájemníky vyhodilo na dlažbu…
Musím se smát…Inspirovali se remorkérem? A co takhle si vzpomenout na to, že postrková služba byla na této trati úplně běžnou až do začátku 90.let?
Ehm, jestli ono nebude rozdíl v tom, když jeden dopravce si strká svůj vlak svou lokomotivou a novou situací- různých dopravců, kterým je zájem kompenzovat omezení na (jiné) trati. Fakt si nikdo nemyslí, že by vymyslel fyzikální podstatu postrku.
No dopravce, tehdy ČSD byly unitární, SŽ se vyčlenila až po té.
To kupodivu i pamatuju, ale nevím, jak to souvisí s mým příspěvkem ani co na to říct:-)
🙂 nebyla to otázka, nečekal jsem reakci.
Bylo to jenom doplnění informace, polemizování se slovem „dopravce.“ Mašiny byly na místě, tlačily jakýkoliv vlak který nevyjel vlastní silou.
Ten Remorkér Beskyd je rok výroby 1956 a stále je plně funkční .To je věc co ?
Já tomu nějak nerozumím. Čtyři laminátky jsou v pohodě, čtyři vectroni jsou v pohodě (dle článku), ale dva vectroni (dopravcovi) a dvě laminy (státní postrkové) nejdou?
No taky bych chtěl vědět proč tam nejdou dát lamináty který tam normálně jezdí, má někdo jednoduché vysvětlení?
Dejme Kyklopa z VUŽ ať si taky zajezdí a je po problému.
Anebo se bude tranzitovat přes Rakousko, je to reálné?
Má jednoduché vysvětlení – podmínkou výběrka je trvalý výkon postrkového/přípřežního vozidla P=5600 kW na střídavé trakci a laminátka má cca. 3000 kW.
No dobře, ale takové vozidlo zřejmě nebude postrkovat ve dvojčeti. Čili mohlo být výběrko postavené tak, že ho splní i dvojnásobný počet laminátek.
Nemohlo, minimálně ne na stávajících kolejových obvodech – dneska běžný vlak s nejvyšší hmotností je ucelenka cementu, která má cca. 2300-2400 tun a táhnou to/tlačí 3 laminátky a i tato kombinace způsobuje poruchu nového elektronického automatického bloku ABE-1 v úseku Tišnov – Vlkov u Tišnova. Teď probíhá akce výměna kolejových obvodů za odolnější, ale pouze ve stanicích a ne na trati, takže nějaký myšlenka, že by na vlaku jely třeba 4 laminátky o výkonu 4 x 3000 kW = 12 000 kW je i v dnešních poměrech zcela nereálná – bohužel.
Zrovna ten zmieňovaný tranzit z HU do DE, najčastejšie obilniny, majú priemerne 2300-2500t a to je už aj na 2×193 niečo cez normu na KH.
Otázka tak je proč se nedělají odolnější kolejové obvody i na trati.
Tři laminátky zcela jistě nezpůsobují poruchu ABE-1.
Způsobují, dojde k poruše blokové podmínky a zařízení se musí ručně po průjezdu vlaku vrátit do základního stavu.
„nový“ autoblok nesplňuje TSI nebo to nesplňují „nové“ lokomotivy?
A co se stane, když vytrolím kolejový obvod, od nehody v Moravanech nedošlo ke změně software (úplná bloková podmínka, když vlak „zmizí“ tak na návestidlěch zůstává stůj)
Přesně tak, na návěstidle zůstane Stůj a výpravčí ve Vlkově u Tišnova musí po průjezdu vlaku zařízení uvést ručně do základního stavu volbou OBNOVENÍ BLOKOVÉ PODMÍNKY.
Nejde jen o hmotnost vlaků, ale také o délku. Každá lokomotiva navíc znamená nižší počet vozů na vlaku a tím se zhoršuje ekonomika vlaku.
No podle článku to vypadá, že když připojíte Vectrona k Laminátce, tak začne prskat, nadávat, vystřelovat proudy a chudák Vectron odejde do křemíkového nebe.
Nasadil bych tam nějakou páru z Lužné, tam žádný proudy nejsou a ještě by to mělo styl.
Ale ta smí být řazena jen za elektrickou lokomotivou, nebo na konci vlaku.
Ne, chybí tam jedna trať. Stejně jako chybí dráty mezi Břeclaví, Znojmem a Jihlavou.
Ověřovalo se to v loňském roce-ne. Pro mne je to taky překvapení, ale v případě vyšších harmonických, které vyvolává silová elektronika, to možné je. Zřejmě je na moderních lokomotivách aktivní potlačení vlivů na síť a to rezonuje s trakčním transformátorem laminátky. Tam žádné filtry nejsou a v době, kdy byly vyrobeny toto nebyl problém.
přesně tak, moderní měniče kouzlí s řízenými usměrňovači a pokud mají za prdelí velkou indukčnost (trafo jiný starší mašiny) dějí se věci, na který jsem já čuměl s otevřenou papulou.
A zkoušel někdo kombinaci i s jinou „nemoderní lokomotivou“ než je laminátka? Co třeba Belgičanka (EffiLiner 3000)? Ta je na tom výkonově jako lamino, ale možná by tak neprskala.
Tak buď dodá lokomotivy Lokotrain nebo nějaká leasingovka.
No myslím ,že bude výhodnější si je pronajmout přímo od EEL než od LT …
A proč pronajímat od EEL? Cargo je má k dispozici ihned. Na Lokotrain zapomeňte,bo špinavá politika…
A papají děti
LT má Vectrony vlastní (8 ks), navíc je schopen zajistit u strojvedoucí. Ty pronajeté od ELL postupně vrací. U ČD Cargo jsou vectrony relativně v zápřahu.
Proč by Cargo nemohlo na tuhletu akci pořídit 4 nové Vectrony?