Správa železnic mění „nádražní rozhlas“, přestala hlásit končící vlaky i výchozí stanici
Praha hlavní nádraží. Foto: Railreklam
Změna má zjednodušit a zpřehlednit podávání informací cestujícím.
Změna má zjednodušit a zpřehlednit podávání informací cestujícím.
A bude hlášení v Němčině a Angličtině,popřípadě Polštině?Hlavně tomu nebylo moc rozumět,to hlásí nějaký automat a bylo to potichu a koho zajímá kolej a název vlaku
Praha – hl. n. Tam to mluvi furt. Po 10min uz to nevnima nikdo a kazdy cumi jen na tabuli.
Senov u Ostravy zastavka. Tam zas je jen vylepen listek s odjezdy a to je vse. Kdyz ma vlak zpozdeni, to poznate jedine pres idos.
… a co osoby s těžkými poškozením zraku nebo úplnou ztrátou zraku. Těm upře Správa železnic informace o příjezdu vlaku úplně? Informace o příjezdu vlaku v cílové stanici si nepřečtou, speciální informační tabule asi nebudou a průvodci SŽ také ne.
To už zavání znevýhodněním zdravotně postižených.
Pak si nezbývá než položit otázku.
1. Jsou tu zákazníci (dopravci, cestující atd.) pro Správu železnic nebo
2. Správa železnic pro zákazníky?
Jako zákazníci máme přepravní smlouvu s dopravcem, ale část peněz od dopravce teče do kasy SŽ. Méně cestujících = méně výkonů a to by se mělo rovnat i méně úředníků SŽ.
Hlášení krátit Ti haranti budou, ale aby třeba krátili zpoždění to jim asi nevadí XD. Hlavně ničit co je na té železnici hezké, ať už znělky nebo místo rekonstrukce krásné nádražní budovy, která má svoji historii rovnou zbourat a postavit tam hnusný malý přístřešek. Nemyslím si, že bylo potřeba zase ještě víc krátit hlášení a navíc se domnívám, že jestli vlak končí v dané stanici či ze kterého směru přijel není úplně dobré úplně smazat. Tohle mě na naší železnici mrzí, že už nikdy nebudu moct poslechnout si to hlášení či se dívat na nádherné nádraží budovy, které kdyby se… Číst vice »
Vždycky si při hlášení vzpomenu na následující klasiku. https://www.youtube.com/watch?v=9reU4Ys5dvk
Nebo tohle: https://www.youtube.com/watch?v=ev2yhxCpOZA
Já mám nejraději hlášení výpravčich v Trhové Ředvici: „Am Gleis zwei/drei RE nach Eger/Nürnberg. Ani slovo zbytečné a německy. Ač eurofederalista, jsem přesvědčen, že všechny informace by měly být v domácím jazyce a v případě nutnosti v dalších jazycích.
K čemu je nutné, aby plechová huba hulákala čísla vlaků?
A k čemu je dobré, aby plechová huba měla ženský hlas? Jak známo, hluboké tóny se šíří mnohem lépe, než vysoké a mužský hlas je tedy srozumitelný při nižší hlasitosti.
Jde spíše o to aby hlas vynikl proti okolnímu hluku. A v tom je imho lepší výše položený hlas. A nebo na běžná hlášení mužský a na mimoradnosti ženský. (zpoždění u nás není mimoradnost. To můžou zahrnout do hlášení hned za plánovaný čas odjezdu
No tak to namluví nějaký tenorista.
Budoucí hlášení typu „Rychlík číslo 186 ve směru Nymburk, Hradec Králové, Letohrad a Hanušovice je 5 minut opožděn“ půjdou rychle od HDD…
Hlavně by chtělo celkově ubrat na chaosu, kdy na železnici mnohdy levá ruka neví co dělá pravá…. Letos v létě v největším městě na Vysočině:-): na tabuli info, že vlak nejede a bude nahrazen autobusem, pokladní ještě cca 8 minut před odjezdem při prodeji jízdenky to stejné – bus před nádražní budovou…na tabuli stále to stejné….. Tak tam venku v parku lidé čekali na autobus, který stále nejel…5 minut, 10 minut a tak dál… No dopadlo to tak, že nakonec výpravčí cestujícím s úsměvem oznámil, že už místo autobusů jel vlak a že neví proč to Maruška všem říkala….:-D A… Číst vice »
a to nikdo dotyčné matlaky neposlal alespoň někam?
Měl bych také jednu věcnou. Pro správu železnic…😀
Hlášení v Polském jazyce nikdo v oblasti od Těšína po Mosty u Jablunkova nerozumí. A to ani samotní Poláci. Důvod je jednoduchý. Všichni mluví po naszymu/našemu. Což má do Polštiny hodně daleko…🤣
To jen tak pro odlehčení. Ale to vlastně pravda…😁
a v Brně se bude hlásit povinne v hantecu.
Věcně máte pravdu, jenže hlášení musí být v mateřském (úředním) jazyce polské národnostní menšiny, tím není „po našemu“, ale to, co se učí na „polském“ gymnáziu jako POLŠTINA ….
Pěkně po naszymu
V tomto duchu by tedy bylo žádoucí, pokud by měnilo hlášení dle toho, kudy zrovna vlak projíždí a každý by věděl kde se zrovna jeho vlak nachází a že nepřejede.
V Holomóci by tedy spustili pěkně hanáčtinu, v Brně hantec, v Hradišti pěkně po slovácku a na Vsetíně podobně, jen s tím tvrdším valašským L 🙂
Horší by se ale cestující orientoval v Čechách, tam by to autentické národopisné pojetí bylo pouze na Chodsku a v Kérkonoších, takže by to chtělo doplnit národními písněmi z oblasti 🙂
Narodni pisne (znelky) pred par lety zrusili
údajně proto, že se dvojministrovi nelíbila ta z Krizanova…spí havlicku ve svém hrobecku
Nezrusili je ještě pred havlickem?
Mladsi polak co bydli za Tesinem fakt nemluvi po naszymu.
Tak ono stačí si říct pro začátek.. kolik lidí a za jak dlouho si všimne, že na tabuli došlo ke změně (změna zpoždění, změna koleje) vůči tomu, když to s gongem zahlásí akustický hlas.
Evidentně ti, co tyhle směrnice vymýšlí se pohybují max. po velkých nádražích, kde fakt musí být člověk ve střehu, ale na naprosté většině běžně velkých nádraží jsou lidé zvyklí poslouchat rozhlas.
Zpoždění stačí ohlásit jednou, tak 5 minut před – jízdním řádem předpokládaným – > nikoli „pravidelným příjezdem vlaku …. Podobně změnu nástupiště, zpravidla v době, kdy má vlak postavenu jízdní cestu na příslušnou kolej …. V zahraničí jsou hlášení staničního rozhlasu stručná, jasná, srozumitelná ….
Ve švýcarské stanici, jíž projede špičkově za hodinu 40 vlaků se ani nehlásí – to by rozhlas „mlel“ celou hodinu, cestující se musí řídit tím, co je na informačních panelech.
Hlavně ať to zpoždění hlásí reálně a ne že se bude přihazovat po 5 minutách na 30, když těch 30 má už na příjezdu do předchozí stanice. To aby se člověk stihnul vklidu aspoň odskočit.
No jo, ale co když to zpoždění mezitím pokrátí, nebo úplně dožene?
Jakože by jízdní dobu 40 minut stáhnul na 10?
Ne, třeba někde může být pobyt z dopravních důvodů, které kvůli zpoždění pominou. Nebo může být udělaná vata kvůli výlukám.
….“Upozorňujeme cestující, že ohlášená doba zpoždění se může změnit.“….
1) Dobře udělá.
2) Oseknutí (floor) odhadu zpoždění je v pořádku, ale na něco reálněho. Z +31 může udělat +25, ale málokterý osobní vlak v Česku má vatu přes 30 minut. A když, tak to nezkrátí mezi dvěmi zastávkami.
3) Hlásit rozsah. „Vlak bude asi o 5 až 60 minut opožděn“
Když už rozsah, tak „Vlak bude o 5 až nekonečno minut opožděn“.
Co když 10 minut zpožděný vlak třeba ještě vykolejí a bude zrušen? 🙂
O 5 až 15 minut, počítat s něčím pravděpodobným.
A nejpozději když zpoždění přesáhne interval, přestat řešit vlaky, hlásit prostě „první S7 směr Beroun pojede za asi 10 minut“
Muheheheh. Zpoždění tak malé že ho lze úplně dohnat se vůbec nehlásí
S timhle souhlasim
Tak tak…vemte si že by vlaky v 5 směrech jezdily po 15, ve špičce dokonce po 8 minutách…
To by ta Andula kvákala v jedné dlouhé větě…
Osobný vlak číslo 123456 z Košíc smer Hričov, Považská, Púchov, ilava, Trenčianske Teplice, Trenčín, nmnv, Piešťany, Leopoldov, trnava, cifer, bahon, senkvice, pezinok, jur, Rača, Vinohrady, pressburg hbf, odišiel z nastupista číslo 3 kolaj 5
Jo kdyby 5 minut předem. Casto to zpoždění ohlásí 5 minut po plánovaném odjezdu.
Není to tak dlouho, kdy vlaky z Prahy směr Ústí byly v kalamitě. SŽ nejdříve nehlásila nic, pak v minutu odjezdu ohlásila na zastávce Holešovice, že vlak č. a všechnu omáčku má 10 m zpoždění, za chvíli, že 15, pak 30, ergo jsem se začal přesouvat na nádraží Holešovice, že možná tam něco pojede, leč v tu chvíli přijel vlak, téže linky, ale spoj, který měl jet před hodinou, to ovšem neohlásili a stále hlásili, že ve směru má 30 minut. Jaké bylo pak mé překvapení, když jsem vystoupil, cca 5 minut jel další vlak stejné linky, ovšem zpožděný 3,5… Číst vice »
Smůla je v tom, že na zastávce Holešovice není žádný světelný panel …
Tohle „blábolení“ dnes řídí počítač …. ten blábolit musí, aby byli cestující informováni … když blábolit nebude a někdo si bude stěžovat, že se neblábolilo o vlaku číslo 1234, tak to „odsere“ ten, kdo zasáhl do počítače …
To máte težký ….
Jenže světelný panel na Masaryčce hlásil taky kulové. některé vlaky uváděl se zpožděním (stejně ale nejely), některé najednou mizely. A akustické hlášení nebylo žádné. Takže výmluva na neexistenci světelného panelu je trochu mimo porcelán.
Správa železnic moc nespěchá na úkoly, který si dává, že? Je konec roku 2021 a oni to chtějí nasadit koncem roku 2023, nebo v roce 2024? Docela sranda 😀
Tak ono jednou věcí je jistá samozahleděnost/řeší problémy které si sami vytvořili překomplikovaností (viz níže ten příklad, kdy cestujícím v zastřešeném Praha-hlavní nádraží má údajně být užitečnou informací, jestli část nástupiště je „sever“ nebo „jih“).
Na druhou stranu – SŽDC nemá dost peněz, neboť udržuje velmi podprůměrný ceník pro pasažérské nádržáky
Total track access charges paid by railway undertakings for the MAP (in euro per train-km) for passenger and (…) services in 2018
ČR 0,58 EUR/km
Polsko 1,57
SLovensko 1,5
Rakousko 2,43
Německo 5,31
Další z množiny DEMENTNÍCH vyjádření …
Aha, jo… 3x nižší poplatky než v Polsku… jsou „dementní“… No vlastně jo, jsou…
A že byste taky napsal proč je to vyjádření podle vás dementní? Nadávat umí každej DEMENT, ale argumentovat, to ne…
Příště napíšou 2044 a to už bude dokonalá utopie…
V hlášení je spousty zbytečností. Ve stanici kde vlak ukončil jízdu není třeba hlásit že vlak přijel a že jízdu zde končí. Naopak dnešní hlášení jako například : Rychlík číslo 1327 Praděd, linky R27, společnosti České Dráhy ve směru Domašov nad Bystřicí, Krnov, Ostrava Svinov, Ostrava hl.n. a Ostrava střed odjezd z 5 nástupiště, z 12.koleje. bych upravil na hlášení Rychlík číslo 1327, dopravce České dráhy ve směru (a teď důležitá stanice) Bruntál, Krnov, Opava východ, Ostrava Svinov, Ostrava hl.n. a Ostrava střed odjede z 5.nastupistě. Nebo autobus náhradní přepřavy spoje číslo 1327 Praděd, linka A, linky R27, společnosti České… Číst vice »
Mínus za úplně zbytečnou nadávku, která činí z Vašeho jinak rozumného názoru, se kterým i souhlasím, stížnost zákazníka čtvrté cenové.
Naopak, informace o R27 a 12. koleji je důležitější než ta o R 1327 a 5. nástupišti
A k čemu je vám informace linka R 27 ? Vlak „do …“ s odjezdem HH:MM má snad svoje číslo ….
K čemu je vám informace o čísle vlaku, když má svou linku?
A on ty čísla linek někdo používá?
Jo. Cestující třeba.
Už jsem slyšel „Pojedeš es-jedničkou“, ale ještě jsem neslyšel „Pojedeš 9331 nebo 9333 nebo 9335 nebo 9337 … „
K čemu mi bude hlášení, že vlak odjede z 12. koleje, když nevím, jaký to je nástupiště? Copak člověk, kterej je v nějaké stanici jednou za uhry ví, kde je jaká kolej?
Co se hlásí, k tomu vést rozumné šipky.
Jestli nevíš kde je jaká kolej, taky nemusíš vědět jak sou číslovaný nástupiště
Hlavně doufám že ta kolej a nástupiště se už opravdu hláseji na konci. Protože když tim svého času hlášení začínala, tak to proběhlo než člověk zaostřil pozornost 🙂
Bruntál nebrat!
To je strašná díra.
Ale okolí je pěkný.
Jó…v Krnově je moc hezky…
zubatý žáby!
Táto veta ma vždy neskutočne pobaví :-):
„Stanoviště náhradní přepravy je označeno, a jeho umístění je stanoveno výlukovým jízdním řádem?
Obecný blábol použitelný kdykoli / kdekoli, protože SŽ dementně předpokládá, že každý cestující má nastudován VJŘ ….
V opačném případě by totiž NĚKDO (což stojí čas a peníze) musel pro každou výluku a místo s „blafákem“ dávat dohromady, kde přesně ta zastávka NAD je …. a umět TO popsat ….
Nepochybně a ještě jsou ta hlášení jazykově i logicky nesprávná … Vlak jede ze stanice do stanice, v žádném směru (rovně, doleva, doprava, nahoru, dolů, na východ, jih, západ, sever). Slyšel jste někdy co „produkuje“ staniční rozhlas v západoevropském zahraničí ? Zug (Nummer) nach Bregenz, Prag, Bratislava (cílová stanice, plánovaný odjezd, někde + ukončete nástup, vlak je připraven k odjezdu, dveře se zavírají automaticky) …. Povětšinou žádné kacy …. V Německu v případě, že vlak jede v opačném řazení (otočená souprava) je hlášení takto doplněno, u dělených vlaků – ICE 2 upozornění vlak se dělí, přední část tam, zadní onam… Číst vice »
A ještě později pouze:
„Rychlík číslo 364 ve směru Moravský Beroun, Bruntál, Krnov, a Opava odjede z 5.nástupiště 9.koleje v xx:xx“.
Správa železnic vždy bude děla vše proto, aby nic nemusela…
Hlavně ať už konečně zruší tu polšťinu z Bohumína do Mostů u Jablunkova. Strašné.
Nezruší – úřední jazyk polské národnostní menšiny … mají na to nárok ze zákona …
A kdyby tam byla 10 % čínská (jakákoli) národnostní menšina, mají nárok na označení stanice / zastávky v mateřštině, včetně hlášení …. „ťun ťua che mi, tung de ťujo …“
Se divím, že to v Praze není Slovensky …
Ted jsem se vratil z Phy a slysel jsem hlavne rusky jazyk.
A proč je zrušeno hlášení na zastávkách? To kdo vymyslel
Důraz je kladen na vizuální informační systém, hlavně tam, kde žádný není (a že jich není málo).
Tak snad je nenapadne zrušit hlášení na zastávkách, kde není žádný vizuální systém. Podle textu to vypadá, že ne, ale úplně jednoznačné to není.
Tady máte příklad „vizuálního systému“, který je instalován zřejmě všude:
http://www.vlakregion.cz/trate/062/dopravny/slibovice/slibovice_11.jpg
Kopou se z nudy do řitě? Opravdu nemaj na práci nic důležitějšího než zase hlášení? To je zase průser co si chytré hlávy Správy železnic vymyslely…
Aneb další s**ní na cestujícího ze strany SŽ. Ale naše milá správa by si měla konečně uvědomit, že jsme to i my cestující, kteří ji financujeme a neměla by nám ztrpčovat život, tím, že nám nebude podávat informace. Začalo to už loni, kdy přestali informovat o výlukách a v některých případech to prý zakazovali i dopravcům! No a teď už se lidi ani nedozví, že vlak ve stanici končí, takže ty davy, ženoucí se do končících vlaků, budou muset řešit už tak přetížení zaměstnanci dopravce. A k tomu se ani nedozví odkud vlak přijel, takže ti, co na nádraží na… Číst vice »
Kakání? Vždyť to chtějí sami cestující. Teprve po mnoha letech stížností na dlouhá hlášení ve velkých uzlech to došlo i vedení SŽ.
Cestující opravdu chtějí, aby se nedozvěděli, odkud přesně jede autobus náhradní dopravy? Cestující chtějí, aby se nedozvěděli důležité nácestné stanice? Čekající chtějí, aby se nedozvěděli, na které nástupiště přijede jejich stará babička, aby jí mohli pomoct s kufry? A mohl bych pokračovat, ale asi to nemá smysl. Vy máte prostě svou pravdu a reálné problémy cestujících nevidíte, nebo vidět nechcete. Ale aby bylo jasno, příliš košaté hlášení mi také vadí, ale hlášení se musí osekávat citlivě. To co teď SŽ dělá je všechno jen ne citlivé! Třeba to hlášení o výlukách, viz. debata níže v diskusi, kde se stručné a… Číst vice »
Já osekavám hlášení o výplňová slova. Bohužel po nastudování nové verze sm100 musím konstatovat, že SŽ se nepoučila a skoro všechna výplňová slova, co jsem uvedl v jiném příspěvků, tam zůstala.
Souhlas. hlášení o tom, že zastávka NAD je umístěna dle výlukového jízdního řádu, to je fakt balast. To až raději vypnou. Informace pro cestujícího nula. Tím bych asi začal, pak se můžeme bavit o zkracování hlášení..
Jistě, balast „o ničem“ je tam proto, že objet trasu NAD, zadokumentovat kde bude zastávka NAD a nacpat to do hlášení je MOC PRÁCE ….
Ve které západoevropské zemi se v informacích o vlaku „číslo, do, plánovaný odjezd …“ melou nácestné stanice …
Nemlely se tam ani před 30 lety, kdy žádné elektronické vyhledávače nebyly, informační pomůckou byl jízdní řád, buď knižní podoba za „pár jednotek tamní měny“ nebo traťové skládačky / sešitky …
Aktuální podoba směrnice SŽ SM100 vstoupila v platnost už 13. 12. 2020, takže největší dodavatel změny zapracoval se skoro ročním zpožděním a ještě je bude dlouho nahrávat do ostatních lokalit.
Konkurenční dodavatelé vše stihli v termínu.
Mikrovox zareagoval hned a několikrát.
No, ty jo, toho jsem si možná nevšiml. Dali nám to k nastudování teď, tak jsem si nevšiml, že to má datum z minulyho roku, ale přišlo mi to znění skoro stejný.
Takže to je dobrej fór. A ještě se tu o tom píše, jako že jde o něco úžasného.
Bohužel. Je mi až stydno.
Vážení cestující, při vstupu do kolejiště dbejte své osobní bezpečnosti. Vlak číslo bla bla bla bla na třetí kolej. Nevstupujte do kolejišté před zastavením vlaku.
Pozor, po koleji pojede vlak.
To bude v budoucnu nejhlavnější hlášení např. v Přibyslavi, Golčově Jeníkově, Libni, Holešovicích…(R by zastavovaly jen v přestupních uzlech, ale zároveň nikdy v příměstském pásmu)
Vážení cestující PROSÍM POZOR. OSOBNÍ Vlak číslo bla bla bla bla LINKY S9 DOPRAVCE ČESKÉ DRÁHY ZE SMĚRU BLA S PRAVIDELNÝM PŘÍJEZDEM BLA PŘIJEDE na třetí kolej. VLAK DÁLE POKRAČUJE VE SMĚRU BLA A BLA A BLA, PRAVIDELNÝ ODJEZD BLA. Nevstupujte do kolejišté před zastavením vlaku.
Tak nějak to donedávna bylo povinně. Fakt děs a hrůza. Délka hlášení necelé 2 minuty.
Tím spíše, že pravidelný příjezd / odjezd neexistuje …
No a ještě když si to zopáknou „english / deutsch“ pak není šance na ostatní informace ….
Vlak nejezdí ze směru / ve směru, ale z / do …. například v italštině „da Milano a Roma Termini “ ….
No…a teď zkuste:
„Osobní vlak číslo 1354 ve směru Benešov odjede z 2.nástupiště 3.koleje v xx:xx“.
V současné době NENÍ žádným předpisem SŽ pojem KOLEJIŠTĚ definován.
To není vtip, ale skutečnost … Definice jednoho ze ZÁKLADNÍCH pojmů, v předpisem hojně opakovaném se objeví novelizaci D1.
Nicméně co to je KOLEJIŠTĚ se cestující nemá kde dozvědět …
Odpusťte mi mou lenost, že to nepůjdu teď hned dohledat, ale zkoušel jste Bp 1?
A taková ta výplňová slova, jako „ve směru“, „do stanice“, „číslo“, „vážení cestující, prosím pozor“, ta už jsou konečně také odstraněna?
Podle mne stačí hlášení linky S-bahnu (Sp, Os) takto:
Gong. Osobní vlak linky S22 do Milovic přijede na druhou kolej.
Rychlíku, expresu:
Gong. Rychlík 962 do Chlumce nad Cidlinou a Hradce Králové přijede na druhou kolej. (Možná, že by tam mohlo být navíc to číslo linky R).
Já bych se za „směr“ přimlouval. Vyjadřuje totiž že vlak jede tím směrem, nové „do“ je takové že staví jen ve jmenované stanici. Tedy:
„Gong. Rychlík 962 Hradečan směr Chlumec nad Cidlinou a Hradce Králové odjede ze druhé koleje ve 14:05.“
Máte to gramaticky blbě.
V německu se také nehlásí richtung ani nic podobného, ale nach.
Tak jasný že u osobáku Kolín – Třebová nebudu hlásit Os směr Košice ale konečnou stanici.
Dobře, ale němčina funguje gramaticky jinak a co funguje v němčině, nemusí nutně fungovat v češtině. Navíc některé názvy by se hodně špatně skloňovaly a v některých případech by skloňování mohlo hlášení zesložitit a v extrémních případech i prodloužit (příklad: je kratší „ve směru Karlovy Vary dolní nádraží“, nebo „do Karlových Varů Dolního nádraží“?). Přitom stačí málo, nahradit košaté „ve směru“ slovíčkem směr. Hned máme kratší hlášení a nemusíme měnit jeho větnou skladbu a logiku.
V něčem máte pravdu, ale vlak opravdu nejede ve směru Karlovy Vary, ale do Karlových Varů, dolního nádraží …. ono v zásadě postačuje jen Karlových Varů …
Logiku měnit musíme, protože vlaky nemají pravidelný příjezd / odjezd, ale plánovaný. Jízdní řád je plán, nikoli pravidlo …. Letecký doprava používá terminologii „očekávaný / předpokládaný“.
K mému překvapení hlášení NAD v Pardubicích obsahovala „předpokládaný odjezd …“
V němčině se hlásí „planmässige …“
Kde je takové Návsí a další konečné? Při čekání v Praze mě zajímá, že
„vlak LINKY EX1 jede směrem Pardubice Olomouc OSTRAVA Návsí“
No jo, ale to, že vlak jede směrem A, je z pohledu smyslu věty na nic. Co když rychlík před cílovým místem, které je ve směru A, odbočí do směru B?
To je taky pravda. Třeba já při mimořádnostech hlásím, že nejbližší vlak ve směru Y přijede nejdříve za X minut. Kde Y značí stanici, odkud každý vlak pokračuje jinam.
Tak se to bude ve vzdálenější budoucnosti dělat v zastávkách (např. Černošice).
Nikoliv ovšem hlášením (to tam nebude vůbec), ale na ceduli tak jak to známe z metra.
Ale že vlak jede jen a pouze „do“ je přeci snad ještě horší 🙂
Není, uvádí se cílová stanice vlaku ….
Ale „směr“ také označuje cíl a zároveň říká, že vlak ještě někde zastaví. Funguje to už docela dlouho 🙂
Proč?
Třeba v Rakovníku by přece stačilo jen
„Osobní vlak číslo xxxx do Berouna odjede ze třetího nástupiště 4.koleje…za 10 minut…
Nikoli, slyšel jste, že by v německy mluvících zemích hlásili mezistanice … vlak jede „nach Bregenz, Salzburg, Frankfurt am Main ….“ vlak nejede směrem (nahoru, dolů, rovně, doprava, doleva, na východ / jih / západ sever), ale někam …
Případně:
„Rychlík číslo 962 směr Nymburk, Hradec Králové a Letohrad odjede ze 4.nástupiště 6.koleje ve 14:05“.
Takže masivní přemlouvání názvů stanic a zastávek, protože ty se už od počátku hlášení z počítače hlásí ve tvaru 1. pádu.
No a co? Chci to mít co nejkratší, takže slova „ve směru“ nahradím „do“.
Správně neboli „česky RICHTIG“ ….
Člověk by čekal, že se v článku o hlášení dozví, kdo je ta nová paní, co se poslední dva týdny rozmáhá, ale soudě dle „jde o jediný ženský hlas“ o tom redakce vůbec neví 😏
Dotaz … Proč je nezbytné cestujícím vnucovat nástupiště+kolej? Proč nemůže jeden údaj… a je jedno jestli by se pod pojem nástupiště schoval pojem koleje … nebo naopak? Nebo jestli by po přechodnou dobu (než bude dokončena změna na celé síti SŽDC) by z nástupišť a kolejí vznikly např. pojem „parkoviště č. xyz „? Ono by to totiž nebylo od věci, neboť ne ze všech kolejí odjíždí pasažérský vláček… Např. v Přerově mezi dvěma nástupišti jsou 4 koleje… A když jsme ještě doma měli televizi, tak stačilo zkouknout „Nikdo není dokonalý“ s panem Krampolem = je evidentní, že zejména pro 80%… Číst vice »
Protože nástupiště + kolej je mnohem přehlednější.
To je věc názoru.
A to rozlišování jestli část nástupiště leží na sever či na jih (=nádr Praha-hlavní)?
Sektory by v tomhle byly mnohem lepší.
Nevím co to je. Myslíte jako že ten pojem „parkoviště“ je matoucí, takže radši „sektor“? Nebo „stanoviště“?
Nastupuje se na nástupišti.
Na parkovišti se parkuje a na stanovišti stanuje. 😁
Sektory jsou části nástupiště cca na délku vagonu.
Vlak stojí na nástupišti 1 sektory A-H, vůz s mojí místenkou je v sektoru D.
To by řešilo i víc vlaků u stejného nástupiště.
Já bych byl radši pro vlevo/vpravo, např. „Osobní vlak číslo 1182 ve směru Zadní Třebaň a Beroun odjede z první koleje vpravo v 18 hodin.“
Na Plzeň hl.n. je pamatováno.
Co je to vpravo/vlevo ve stanicích s průchozím podchodem? Co v Uno s budovou uprostřed?
To je proto že tam můžou stát dva vlaky na jedné koleji (zadkem k sobě). To označení S a J je i na cedulich takže kompas nepotřebujete. Napadá vás lepší způsob?
Jo, třebas rozlišit barvou (na ovladači k telce taky máte barvou odlišené některé tlačítko a nidko na ovladač nepíše, že tlačítko je severní či západní …)
nebo odlišit dodatečným písmenkem A/B/C
jo, už chápu kdo potřebuje barvy linek metra. Axel….
nejste mexičan? pak by se vysvětlovaly ty piktogramy stanic v Ciudad de Mexico.
oh wait, to je kvůli negramotům. a to nejste. tak sorry.
tak Vám gratuluji, když poznáte severní a jižní část nádraží… Holt ne každý je cyborg se zabudovaným kompasem v hlavě….Anebo Vy postupujete dle zdejšího návodu, že když dorazíte na nádraží, tak začnete studovat mapu, abyste poznali kde je sever?
ROFL…
P.S. Pane Gwann, prozradím Vám sladké tajemství… Normální lidi, když dostanou ten pošetilý nápad, že třebas by pasažérští nádražáci mohli k něčemu užiteční, tak těmto normálním lidem opravdu nepřijde normální, že součástí cesty vlakem jsou nečekané kvízové situace ve stylu „Pevnost Boyard“
tak abych v Praze zhruba tušil sever a jih, nepotřebuju zabudovaný kompas.
a rozhodně…mi nepomůže…když se dozvím něco o zelené či modré straně nádraží…tam se to musí nasrotit všichni. i ti, co vi, něco o světových stranach…
máte mimozni napady a názory…a proto jste terčem.
Můžete prosím definovat pojem normální > normalita jedince (osoby) …
Mnoho lidí má pocit, že pan Axel sice umí číst a psát, nicméně je „mentálně negramotný“
A je to tak hrozný rozdíl jestli je nástupiště rozdeleno na A/B nebo S/J? Nemusíte hledat kompas, to označení tam je.
Presne tak, stačí vedieť čítať :-). A a B je nejednoznačné a to na železici nie je možné. Navyše písmená A, B, C atď sú určené na sektory. Všetko je vymyslené a má svoj systém. Mne sa to severní a jižní veľmi páči, začalo sa to hlásiť po rekonštrukcii koľajiska v Prahe pred rokmi, i keď myslím že aj predtým tam boli cestové návestidlá a bolo možné pristaviť dva vlaky na jedno nástupište. No spravidla išli opačnými smermi, takže každé malo svoje odchodvé návestidlo. Dnes môže tie vlaky byť postavené aj za sebou, čo sa v Prahe hln. hojne využíva,… Číst vice »
No a tohle jste viděl poprvé v Praze na HLN ? V západoevropském zahraničí zcela běžné. V Bernu by se jinak S-Bahn nevyjezdil ….
A jak se v těch vašich barvičkách bude orientovat barvoslepý jedinec – rozeznává černá / bílá a stupně šedi ….
Jaká by byla výhoda A/B proti S/J?
Zdá se ti, že je na Prahlavním málo cedulí S/J?
Přesně tak. Navíc vlaky nemusí být vždy jen „zadkem“ k sobě. Můžou klidně oba jet jedním směrem, jeden dřív, druhý později. Z dopravního hlediska je tato kolej rozdělena návěstidlem na dvě samostatné části. Pro cestující je tedy potřeba tyto vlaky nějakým zůsobem označit, a proto je (zdaleka nejen) pražské hlavní nádraží rozděleno na severní a jížní část. A běda, kdyby to rozdělené nebylo a nějaký cestující nasedl do špatného vlaku. Co by se dělo? Stěžoval by si, že jej nikdo neinformoval, kde ten „jeho“ vlak stál, že by to měli nějak rozdělit atd. atd. Zkrátka na dráze má všechno svůj… Číst vice »
K poslednímu odstavci… můžu se zeptat jak na zastřešeném nádraží poznat kde je sever a kde jih?
Připomínám, že cca 80% národa má žádné nebo minimální zkušenosti z cestování vlakem… A už jenom pochopit ty spletité záludnosti nádražštiny je dost obtížné… Tak proč ještě vymýšlet další „hádanky“ jako past na nebohé cestující?
Stačí se jen podívat do mapy, aby člověk zjistil, jak je pražské hlavní nádraží situováno… Není potřeba ani kompas, ani nezastřešené nástupiště 🙂 A myslím si, že pokud je člověk alespoń trochu znalý, tak to ví. A nejsou k tomu ani potřeba žádné zkušenosti s cestováním vlakem. Ostatně, oněch 80% si vymeslel někdo, kdo si vozí zadek autem, že? Někdo, kdo ve vlaku v životě neseděl a nemá ani potuchy o tom, klik lidí vlakem jezdí!
Tak např. pasažérská ČD tvrdí, že míň než 30% sedaček vozí cestující = víc než 70% sedaček vozí vzduch (jde o čísla za rok 2019, tj. před čínským virem)….
Asi bude nějaký důvod, když v ČR v autíčkách si lidi platí ze své kapsy zhruba 20 až 30 sedaček, zatímco pasažérští nádražáci se stydí prodat cestujícím svých cca 0,3 milionu sedaček
Oprava: v autíčkách je 20 až 30 MILIONŮ sedaček (vs. 0,3 milionu sedaček ve vagoních, přičemž cestující vozí míň 0,1 milionu sedaček ve vagoncích).
Pochopitelně, že Českým drahám cestující ubyli, když je na kolejích spousta konukrence… Ale to už je zase jiná věc.
A jen tak mimochodem: stačí se jen podívat, kolik v těch „autíčkách“ jede lidí… Stačí to jen sledovat… Stěžují si na ucpané silnice, ale hlavně, že každý sedí v tom autě sám… Pak to na silnicích nemá vypadat tak, jak to vypadá… Ale to už jsme opravdu u
jiného tématu, ne u nádražního rozhlasu 🙂
Nástup konkurence (Arriva, LEO Tenders, RGJ Úst. kraj, Die Ländernbahn) proběhnul zejména až od 2020 = na čísla za rok 2019 to nemělo vliv (s výjimkou půlky prosince 2019)
No, tak LE, RJ i Arriva tady jsou už několik let (především LE a RJ v dálkové dopravě). A je celkem pochopitelné a logické, že se všichni ti cestující, kteří předtím jezdili výrahdně s ČD, protože ani jinou možnost neměli, rozdělili mezi všechny dopravce.
A co jste tím chtěl vyjádřit ….
Je zajímavé že v autech se taky na 70% sedacek vozí vzduch. To je taky problém, protože aut je všude moc.
A ja teda mám s vlaky zkušenosti že 70% sedaček chybí (např. Jakýkoliv vlak v neděli večer do Brna.) To stojite na jedné noze a ještě k tomu na cizí.
Dementní vyjadřování, žádná pasažérská ČD neexistuje …
Uplatňovanie tejto Vašej teórie dúfam praktizujete osobne pri návšteve Vám neznámych železničných staníc, napr. Zagreb, Sofia, Leeds, Edinburgh a podobne. Predsa každý cestujúci (podľa Vás) sa pred cestou pozrie do mapy, aby si ujasnil kde je sever, juh, východ, západ….
Zase ten systém „domáci vedia, ostatní nech sa trápia“…
vemte si kompas, až pojedete někam vlakem.
Pane Gwann, Tak ono těch 70% prázdných sedaček ve vláčcích ČD svědčí o názoru většiny národa k Vašemu doporučení s sebou nosit kompas když normálního člověka čeká setkání s nádražáčtinou…
Holt lidi hlasují nohama…
Vaše DEMENCE pokračuje neuvěřitelným tempem. Nevratně končí smrtí … už jste sepsal závěť ….
Vem si s sebou pařez, kde je lišejník, je sever.
Hlavně se nekoukejte na věž kostela, všechny v Praze jsou odchýleny….
Předpokládám, že nejste DEMENTNÍ, ačkoli se tak vyjadřujete a už od základní školy (možná mateřské, to si už nepamatuji) dětí učí, že sluníčko vychází na východě, zapadá na západě a v poledne je na jihu …
Takže logicky ví, kde je sever, protože tam sluníčko „není“.
Takže absolvent základní školy se čtyřkami ze všech předmětů by měl vědět, kde a jaké jsou světové strany ….
Kolej uvidí cestující na pragotronu, ledva vyleze na příslušné nástupiště. Uvádět kolej tedy víceméně zbytečně prodlužuje dobu hlášení.
nástupiště je lepší, to je pravda. jen se obávám, že všude nejsou nástupiště….které si zaslouží daný název.
a uvádět jen koleje….to by ty koleje taky musely být naskládané vedle sebe od nádražní budovy…že….dojeďte na Brno-horní. tam je kolej třetí (u staniční budovy), první, druhá, čtvrtá, šestá a osmá. plus šturcy, které fakt z hlavy neumím, vím ale že to je 5. a 6. nástupiště
No vidíte, ale Německo / Švýcarsko si vystačí s kolejemi, bez peronů ….
Maďarsko – úrovňové perony, na přechodu mezi kolejnicovými pásy číslo koleje „pro cestující“ …
Mám za to že UK má taky jen koleje, ale tam bývají koleje opravdu číslovány normálně (1,2,3…).
Presne tak.
Všade na svete to funguje, iba v CZ a SK zase nie…
Ale nebude a dokonce již není ve vynovených stanicích.
Dovolím si nesouhlasit – německo / švýcarský systém Gleis je přehlednější ….
Nie je. Kde na svete okrem CZ a SK (=bývalé ČSD) sa taký blbý systém používa? Že sa to tu tak „vždy“ používalo? Hodne blbý argument…
Protože SŽ stále ještě nedokázala přeznačit na nový (od roku asi 2018) jednotný systém (jen koleje počítány od budovy plus sektory) všechny stanice a zastávky. Zatím se takto značí jen ty, které se náhodou shodují (většina zastávek) a nové a modernizované stanice)
A Brno hlavní se přeznačilo opačným směrem 🤦♂️
Chaos je potřeba udržovat.
Fakt? Proč?
nikdo neví, asi prý založili skanzen a je to součástí památkové ochrany.
… se bojí/se stydí, že by část lidí mohla přesednout z autíčka do vagonků
Dost často se stává, že se v Bohumíně u stejného nástupiště sejdou dva vlaky se stejným jménem. Příklad, vlak EC XXX Polonia, který přijel z Polska včas, a vlak EC XXX Polonia, který přijel od Břeclavi zpožděný. A teď, do kterého nastoupit, když se mění lokomotivy a na žádném konci zrovna žádná není?
ajajaj…. tož to nevím.
Na druhou stranu, hlásit jen koleje, ideálně číslované od nádražní budovy, jako se to ostatně dělá skoro všude na světě (byť tomu někde třeba říkají nástupiště, viz. Británie), by řešením bylo.
Němci / Švýcaři – bezperonní GLEIS … pokud jsou nějaké mimoperonní koleje pro nákladní vlaky, tak se prostě v číselné řadě vynechají ….
Jak jednoduché – zkortrolovat, kde svítí konce 🙂 To jsou takové ty červené světýlka označující KONEC vlaku 🙂 Svítí na vagóně, podotýkám 😀
a svítí…když je odpojená mašina?
To máte z těch vašich jmen…dobře vám tak…
Vít, ono v Itálii, Německu, Rakousku a Švýcarsku (a nejspíš i leckde jinde) mají zcela jednotný systém, který obkreslil jistý pán ve vedení SŽ a prosadil ho. Akorát jeho aplikace je příšerně zdlouhavá. Ten systém počítá koleje (s nástupními hranami (binario, gleise,..), nebo hrany nástupišť jednotně od budovy. A to včetně šturců bokem a podobně. A úplně všechna nástupiště pak mají vyznačené sektory A až asi G na cedulkách. Takže jednoznačně jsem pro sjednocení a jsem právě pro tento blbuvzdorný jednotný systém. Sektory slouží k orientaci při více vlacích u hrany, nebo řazení vlaku. A pozor, všechny vlaky mají SJŘ… Číst vice »
zase blábol.
1) někde jsou koleje očíslovány nádražácky – např. poslední dva roky v Brně. Takže, kde je kolej č. 1 nebo č. 3 nikdo, opakuji nikdo, kdo nemá v malíku plán stanice Brno-horní a netuší, kde začíná trať, nemůže vědět. Proč to z původního číslování přehodili na tenhle nesmysl…ptejte se v Dlážděné.
2) debilovinu parkoviště…nekomentuju
3) někdy do Prahy dojeďte. vemte si krokoměr či pásmo….pak pochopíte. a taky dost často jede vlak jinam od severní a jinam od jižní půlky perónu.
ad 3) ta „užitečná“ informace o severu/jihu v zastřešeném prostoru pražského hlavního nádraží… to je reálná zpětná vazba, kterou jsem dostal od známých, když jsem jim doporučoval že od nás do Prahy by mohli zkusit vláček namísto autíčka… Těch bizarností zažili víc … další byla prý něco ve smyslu podobnému parodickému videu
„Jak by to vypadalo, kdyby se řezníci chovali jako úředníci?“
https://www.facebook.com/Mlad%C3%BD-starosta-101066814608055/videos/jak-by-to-vypadalo-kdyby-se-%C5%99ezn%C3%ADci-chovali-jako-%C3%BA%C5%99edn%C3%ADci/516023985615173/
Jiné umístění téhož parodického videa:
https://uloz.to/file/pk8tXfyfyyeH/co-kdyby-se-reznici-chovali-jako-urednici-mp4#!ZGtjMGR2ZJIvLmtlZGV0LGp5AzD0AHuyrKyfn3u2Z1SPnwAzMD==
V České Třebové máte u peronních kolejí vždy 1 a 2, jen u baráku je pouze kolej číslo 1, neboli vlak 882 „na šestnáctou“ … Sever / jih nebo východ / západ je běžné dělení „podvojných“ peronů. V Itálii navíc TRONCO sever / jih, východ / západ – kusé koleje nalevo/napravo od staniční budovy a před barákem ještě průjezdné … pro větší půvab „šturcové“ koleje mají stejná čísla jako ty průběžné … takže 3 x první kolej, jedna před barákem, dva po stranách … A cizinče – poraď si …. Na HLN máte „dvanáctou“ mimo peron mezi osmou a čtrnáctou… Číst vice »
V seriálu „Hříšní lié města pražského“ je v jednom díle scéna, kde nádražní zřízenec vejde do nádražní restaurace v ruce zvo, na který zazvoní a zvolá .“ Óóósobní vlak směr Kolín, Praha na třetí koleji. Nááástupovat. “ A všem to bylo jasné. Dneska stojí člověk pod digitální tabulí s odjezdy vlaků, v ruce mobil s aplikací do které čumí, rozhlas to x krát opakuje a ten dotyčný stejně neví kam má nastoupit. Navíc, když je rychlík s cílovou stanicí Návsí, tak stejně polovička cestujících vůbec neví, kde ta „vesnice“ je a hledá rychlík do Osravy. (-:
ad „dnešní generace je líná/blbá než generace za rady Vacátka“
Jistou roli hraje i přehlcení/zahlcení různými informacemi… Tím myslím info nejen čtené či poslouchané, ale taky grafické info z billboardů atd….
ad „Návsí“ – jednoduchým (byť formálně nesprávným řešením) by bylo přejmenovat tuto stanici na Ostrava-Návsí (např. řada lidí když jede do Modřic, tak si myslí, že jede do jedné části Brna)… Akorát v nádražáckém světě by to mohlo způsobit nečekané efekty … viz Chrlice vs. Brno-Chrlice https://www.idnes.cz/brno/zpravy/v-chrlicich-levnou-jizdenku-do-prahy-nekoupite-chybi-jim-brno-v-nazvu.A120103_1709665_brno-zpravy_bor
Jo jo, Vy tu blbější část generace krásně prezentujete.
Myslím, že když pasažerští nádražáci postrádají perspektivu ( neboť nemají dost SOLVETNÍCH cestujících ) tak může být srdečně jedno jestli cestující je blbější než nádražáčtí odborníci
Důležité je, jestli SOLVENTNÍ cestující má zájem kupovat SLUŽBU od pasažérských nádražáků…
Koneckonců snadným výdělkem z lidské hlouposti/lenosti si řada lidí zajišťuje živobytí na vysoké noze.
můžete se stát průvodcem blbečků po nádraží
Jak říkám, po zkušenostech s zdejšími pasažerkými nádražáky už jsem skončil s doporučováním mým známým, že cestování vláčkem není tak hrozné, jaká je pověst nádražáků
Pověst nádražáků nemůže být horší než vaše pověst …
Na prvním místě špatné pověsti jste vy, pak dlouho nic, následující hamižní politici toužící po vládních korytech a až někde „dole“ jsou náfražácí …
Jojo…to bude velice lukrativní kšeft…
V tomhle má ten moula náhodou pravdu. Školy jsou na hovno a nic ty děcka pořádně nenaučí, děcka jsou na víc líný jako polský vši a samotné učení jim moc nevoní.
Jedna hodina zeměpisu stačí na to, aby člověk věděl kde je Návsí, dle předchozích hlášených stanic si to rovněž může odvodit, to je logické myšlení, které školy taky nerozvijí.
Malá sídla jako je Návsí se na základních ani středních školách opravdu neučí a jsem si jistý, že by je na mapě nenašlo minimálně 90 % obyvatel Česka. Stejně jako nenajdou třeba Novou Roli nebo Kryry, prostě jsou to příliš malá sídla, která znají jen lidé z regionu.
a když vám bude jezdit vlak do nějaké horní dolní …. jak třeba Čišovice …. kdo ví, že jede přes Vrané?
a odpusťte, ale kde je Návsí jsem se dozvěděl, až jsem začal masivně jezdit vlakem.
tak si do Návsí dojeďte a zeptejte se, jak by se jim líbil název stanice Ostrava-Návsí. Myslím, že si budete docela dlouho nechávat vyspravit zuby.
A to je přesně ono, řešení existuje a každý, kdo cestoval někdy vlakem v Německu či Švýcarsku jej zná, protože přesně takto se tam vlaky zobrazují. Mají stanice „nach“, kde se současně rovnocenně vypisují ty významné a pak konečná. Žádné „přes“. V našem podání by tabuli bylo v Praze např. „Pardubice – Ostrava – Návsí“ (případně tedy s dovětky hl.n., byť podle mě nejsou nutné)
Jo, ale taky se tam jezdilo vlakem do neexistující stanice – Souhradice ?
Ono jich nyní vznikne…a v budoucnu zase zanikne…
správa železnic má zjevně útvar staničních hlášení, který musí vykazovat činnost a utrácet přidělené prostředky. chápu, že v Praze na wilsoňáku je fakt zbytečné info…služebně na kolej stopadesátoušestou…., rovněž je zbytečné vždy uvádět dopravce jako vlak společnosti XY, většinou to dává smysl i bez toho slova společnost, ale současná hlášení obecně dávají celkem dobrý smysl – je tam vše potřebné. i zrušení hlášení příjezdu končících vlaků nemusí být vždy dobře…asi jste ještě nikdy na nikoho na nádraží nečekali, že? oči jak na stopkách, kde se co mihne na tabuli je fakt super. on totiž uskutečnění příjezd…skoro hned zmizí…. a nápady… Číst vice »
Ano, ty služební koleje je asi největší absurdita v Praze hl.n. To samé hlášení slova „mezistátní“.
Ještě lepší je „Rychlík 347 Fatran linky Ex ze směru Ostrava přijede… blablabla… Vlak pokračuje jako rychlík 347 Fatran ve směru Zvolen…“
*Ex 1
tohle jsem osobně slyšel nedávno v Návsí…
Já vím, že číslo R se dneska skloňuje hojně ve všech médiích, ale v případě označení vlaků bych s dovolením trval na tom, že R je písmeno.
Jen bych otočil logiku informací.
Rychlík Českých drah Rxxx Vysočina linky R9 ve ve směru Kolín, Havlíčkův Brod a Brno odjede ze 2. nástupiště.
Přesně tak, ze všeho nejdřív musím slyšet, o který vlak jde. Jinak by každý musel poslouchat všechna hlášení minimálně do bodu, kdy se tato informace objeví.
máte pravdu, je to lepší naopak
Zásadní chyba je, že není upřednostněno číslo linky oproti číslu vlaku. 🙁
Z jakého důvodu? Mně jako příležitostnému cestujícímu vlakem je nějaké číslo linky úplně jedno, IDOS mi řekne číslo vlaku a to je pro mě důležité. Číslo linky je důležité možná pro šotouše, ale ne pro cestující 🙂
To spíš podle mého soudu přesně naopak 🙂
Jakože linka + konečná by měla být jednoznačný údaj. Ta jednoznačnost je ale už dnes vyřešena určením přes co vlak jede.
Jenže právě to „přes“ se už dnes, až na výjimky, nehlásí, takže pak třeba v Praze na hlavním máte vedle sebe dva vlaky s konečnou Brno Hlavní nádraží a člověče zorientuj se sám. A pokud k tomu nebude už ani číslo vlaku, tak to bude pro mnohé, kteří se ty novoty v podobě čísla rychlíkových linek učit odmítají (což, pro vás možná překvapivě, platí hlavně pro starší cestující, kteří vždy měli číslo vlaku, které si našli v JŘ, nebo jim ho řekli na informacích a nějaké pofiderní číslo linky, jako u MHD, u vlaku opravdu neřeší a řešit nechtějí) definitivní… Číst vice »
Já bych to vyřešil naprosto jednoduše…
Žádná R19 = žádná možnost záměny…
Pro mne, jako pracovníka řízení provozu ( tratový dispečer na CDP ) je číslo linky narosto šumafuk. A vůbec ani nevím, kam která linka vede. K ničemu to není pro nás potřeba a pro cestující taky ne.
Krásná ukázka drážní zaslepenosti. JÁ to nepotřebuju, tak i ostatním to musí být k ničemu.
Číslo vlaku je cestujícímu k čemu? Prostě sednu do jakéhokoliv vlaku linky S2 nebo S20 a číslo může mít třeba é na pí půl, když si to nádražáci tak přejí.
Jestli je to vlak 9931 nebo 9391 je cestujícímu opravdu k ničemu, na rozdíl od té linky.
Takže až uslyšíte, že vlak určité linky, odjíždí v tolik a tolik, tak do něj sednete ? A co když to bude třeba vlak RJ a vy budete mít lístek do vlaku LEO, nebo ČD ?
Vlak linky S1 společnosti České dráhy do stanice Kolín, pravidelný odjezd 16 hodin 0 minut, stojí u nástupiště 1.
Co poznám z hlášení „Vlak č . 9391 do stanice Kolín, pravidelný odjezd 16 hodin 0 minut, stojí u nástupiště 1.“ ?
Ještě nějaký dotaz?
Pro vás fakt k ničemu, pro vás jsou čísla vlaků.
Přesně. Vegetariánovi je klobása taky k ničemu 🙂 .
Cestující si může zapamatovat linku S2. A nebo taky 20 čísel vlaků.
Jezdíte tramvají?
Často. A to se koukám na boku na následující zastávku…
A Vy ste niekedy išli vlakom napríklad v Nemecku? Napríklad. Frankfurt – Hamburg? Tam hlásia linku???
Vlak okrem S-Bahnu má bližšie k systému leteckej prepravy ako k MHD.
A jezdí všechny vlaky jedné linky do stejné cílové stanice ? V hodně případů tomu tak není. Například Os z Prahy jezdí některé do Kolína a některé do Českého Brodu. Nejjednodušší by bylo hlášení “ Os vlak do Kolína ( Českého Brodu ) s odjezdem v XX.YY hodin odjede ze třetího nástupiště.“ Nebo .“ Rychlík číslo XX směr Pardubice, Olomouc, Ostrava s odjezdem v XX:YY hodin odjede z třetího nástupiště.“ ……..
>A jezdí všechny vlaky jedné linky do stejné cílové stanice
No proto se hlásí „do Kolína“ nebo „Do Českého Brodu“.
Z čísla vlaku to nějak jednoduše poznáte?
>“ Os vlak do Kolína s odjezdem v XX.YY hodin odjede ze třetího nástupiště.“
I když tam přidáte (jánevím) „9331“ nebo „9547“, tak z toho normální cestující pořád nepozná, jestli to pojede přes Lysou nebo přes Pečky.
Spíš naopak, šotouš se řídí číslem vlaku, cestující číslem linky, nebo časem odjezdu.
Upřímně mě překvapuje, kolik lidí si myslí, že cestující touží po čísle linky. To je (stejně jako číslo vlaku) informace, která mi nikdy naprosto nic neříkala. Orientuji se výhradně podle stanic. Asi nejsem cestující. Ale fakt jsem si myslel, že cestující ví, že chce jet třeba do Krakova. Ne že chce jet vlakem 26547 nebo linkou Ň16.
Tak tak…v Trvalém jízdním řádu ani žádné linky a jména nebudou.
Takže místo „R 755 Berounka linky R16…“ jen a pouze „R číslo 203…“
Všechny vlakové spoje ale číslo linky nemají, v některých IDS o ně není zájem.
Někteří lidé nejedí maso. Tak ho zakážeme všem?
A není to kromě open accessu jedno? V PIDu nebo IDS JMK valná většina cestujících netuší, jakému dopravci sedá do autobusu, a je to tak správně.
Dokud pokladna/automat vydá správnou jízdenku, tak je v závazku konkrétní dopravce irelevantní.
Ale mezi PIDem (IDSJMK) a dálkovými spoji je poněkud rozdíl.
Pokladna vydá správnou jízdenku jen tehdy, pokud o ní cestující správně požádá. Když v pokladně ČD řekne „Jednou do Brna“, tak se nesmí divit, že ho do vlaku RJ nepustí, v opačném gardu (jízdenka RJ a vlak ČD) dokonce zaplatí jízdné znovu, i s přirážkou.
Snad se to tentokrát povede skutečně zefektivnit. Doteď se to moc nepovedlo – naopak často mluví rozhlas víc do větru. Informační hustota hlášení by měla odpovídat spoji. U příměstského osobáku je třeba číslo vlaku fakt zbytečnost, kor v systémech, kde jsou číslované linky. Extrémní řešení mají třeba v Madridu u příměstských linek: „Villalba, via 2“ nebo „El Escorial, via 13“. A překvapivě i to k orientaci stačí 🙂 Další věc je pak potlačení květnatého železničářského jazyka. Doteď vzpomínám na hlášení v páteční špičce na pražském hl.n.: „Žádáme cestující, aby do soupravy vlaku EuroCity 243 Košičan, linky Ex1, společnosti České dráhy,… Číst vice »
Hlášení končících vlaků je fakt zbytečnost. Osobně bych omezoval hlášení jako takové, že by zůstaly jen upozornění na mimořádnosti.
Ale to vyžaduje dobrý vizuální informační systém na nádražích, popřípadě i ve vlacích, abych ještě před zastavením viděl, odkud mi jede navazující spoj.
Součásti informace odkud mi jede vlak je řazení vlaků a jeho umístění na nástupišti, tedy sektorizace. To by urychlilo nástup cestujících, kdyby už předem stáli tam, odkud jim jede jejich vůz.
sektorizace by fakt byla vhodná.
dřív se třeba hlásilo, že vůz první třídy je řazen na začátku/konci vlaku. taky zrušeno, asi aby se to nekomplikovalo…
tudíž od naší milé SŽ nemůžeme čekat, že by byla schopna sdělit, kde co bude. čemuž dost možná pomáhá i šlendrián dopravců. jakkoliv reálné řazení na webu ČD obvykle odpovídá.
Není to zbytečnost, protože končící vlak je obvykle souprava nějakého začínajícího vlaku, na který se na nádraží čeká a když vím, že přijede, nebo přijel, tak už vím, že mám na nádraží svůj vlak.
To se řeší hlášením vlak bude přistaven. Cestujícím je ukradené, že jde o soupravu z končícího vlaku.
Jenže „Vlak bude přistaven“ se právě u těchto končících a znovu začínajících vlaků nehlásí a mám pocit, že snad ani nikdy nehlásilo. A poslední dobou už se snad nehlásí ani normální přistavení opravdu začínajícího vlaku. Alespoň já jsem takové hlášení už dlouho neslyšel. Další „zlepšní“ informovanosti cestujících ze strany SŽ. Grrr…
Na Wilsonu se přistavení začínajícího vlaku běžně hlásí.
„Hlášení končících vlaků je fakt zbytečnost. “
Toť otázka. Zvláště v případě mezinárodních a dálkových vlaků v hlavních uzlech sítě. Velké stanice jsou v tomto ohledu něco jako letiště – na některé cestující třeba někdo čeká, aby je vyzvednul.
A to ty anomálie nemůžou počkat v hale?
Třeba v takové Opavě se jim tetička opravdu neztratí…
Ajaj, nedávno jsem měl tu „čest“ na Holešovicích. Krom toho, že ten syntetický hlas je naprosto nevýrazný a zaniká, takže k informování dost nevhodný, tak zjevně vyhodnotili na SprŽelu jako nadbytečné i vlastní hlášení pro změnu nástupiště, kdy místo „POZOR HLASÍM ZMĚNU NÁSTUPIŠTĚ…“ bylo jen „Vlak XX přijede na nástupiště číslo 2…“ místo trojky, na které všichni čekali a půlka lidí čekala i dále.
Expres Ex2 do Pardubic, Olomouce, Vsetína a Žiliny na koleji X, Rychlík R20 do Lovosic, Ústí nad Labem a Děčína na koleji Y, EuroCity Ex3 do Pardubic, Brna, Bratislavy a Budapešti na koleji Z.
To ať zní klidně ve 3 řečech a třeba i u vnitra. Ale žádné „hlavnonádražování“ (pokud to výjimečně není důležité pro určení směru, třeba v Ostravě), k tomu ve větších uzlech nehlásit S-Bahn vůbec. Čísla (popř. jména) vlaků a dopravci jen tam, kde se to u vlaků stejné kategorie vyskytuje na stejné trati různě.
A nejsou tři jazyky málo? Přitlačte. Alespoň 5. Ať máme ten hlukový smog zase zpět 🙂
Angličtina je standard, na němčinu bych se vykašlal. Když v Berlíně můžou psát „Brün“ a v Drážďanech „Reichenberg“…. asi by se divili, kdy v Praze byl Západní expres směr „Řezno a Mnichov“ nebo Berlíner směr „Drážďany, Berlín a Hamburk“.
A pak se za nějaký ten rok po 1.lednu divili nad absencí jakýchsi expresů do Mnichova…😂😂😂
Bingo, nehlásit všude „hlavní nádraží“ až na těch pár případů, kdy je to skutečně důležitá informace. Například Wien nebo Graz je pak 4x delší když se tam přidá to zbytečné Hauptbahnhof. Přece to nemusím hlásit a psát to na tabule, i když se ta stanice tak jmenuje. Současně bych se také zamyslel, ve kterých případech by se to z názvu stanice dalo vymazat pro cestující úplně, protože tam se to s jiným nádražím splést nedá (Česká Lípa, Trutnov). Služebně ať se to jmenuje jak chce. Pokud se nemýlím, v Plzni už zjistili, že stačí napsat a hlásit „Železná Ruda“, namísto… Číst vice »
Česká Lípa má ještě stanici Střelnice. Trutnov měl/má dále stanice/zastávky Poříčí, střed a tuším i zastávka. A to se už pomotat klidně dá.
Česká Lípa má dokonce i Holý Vrch, ale to přece neznamená že hlavní nádraží se nemůže jmenovat jen Česká Lípa. Ten celý název je pozůstatek existence nádraží město, což už si ale několik desetiletí cestující nespletou. V Trutnově by to chtělo uvedená nádraží, Trutnov střed vůbec není ve středu Trutnova.
ja netvrdím, ze nazývat ne zas tak velke nádraží v Trutnově hlavním je ideál…ale proč měnit zabehle pořádky, které celkem hezky fungují….
jen aby byla změna? nebo aby se ušetřila dvě slova v hlášení? pak můžeme směle přejmenovat nádraží Opocno. protoze ten dodatek…pod orlickymi horami je úplně zbytečný…nebo proc vyskov na moravě? mikulov na moravě?
Protoze je jeste Vyskov v Cechach a Mikulov v Krusnych horach, Opocno u Loun.
No…ale takové Hranice nad Bečvou…to by bylo něco jiného, že? (zvlášť když by to pak byl název nejen nádraží, ale i toho města).
Ste absolútne mimo…
Číslo vlaku a dopravce jsou užitečné tam kde je vic vlaků stejným směrem ale s jinou trasou (zastávkami) a dopravcem. Typicky praha – ostrava, praha – brno, Přerov – Brno.
Ale jestli to stačí mit na ceduli se zeptejte nevidících
Od toho je dnes označení linky 🙂 Je jednodušší si pamatovat, že mým směrem a s mojí zastávkou jezdí linka R16, než že to jsou vlaky číslo…. 20 nebo více různých čísel. Dopravce je na lince zpravidla (nebo spíše vždy) jeden.
Imho záleží a tom jestli je posluchač pravidelný cestující na dané trase či nikoliv. Pravidelný cestující si zapamatuje číslo linky, i neobvyklé konečné (ostrava vs. Návsí). Navíc často bude i to nástupiště stejné, vlak stejné barvy, atd… Ale pokud jedu někam kde to neznám tak je číslo vlaku fajn. Ale stačí ho mít na ceduli. Třeba v cizině se orientuju téměř výhradně podle cedulí.
Od toho jsou hlasové majáčky. Spousta věcí ve veřejném prostoru je jenom na cedulích.
Huráááááááá!!!! Před dvaceti lety bylo pozdě.
Ještě se naučte vypsat nástupiště dřív než 7 minut před odjezdem rychlíku… Na hláváku to nejde i když je půlka nádraží prázdná 🙁
Ano, to mě vždy fascinuje. V dopravní špičce by to ještě člověk pochopil, ale ve 23 hodin večer? To je jen lenost…
Podle mě v nádražních vestiblech téměř žádný rozhlas být nemusí, max mimořádnosti, na vše ostatní stačí tabule či papírový jízdní řád (kde bude uvedena kolej na kterou vlak přijede). Na nástupišti bych pak zahlásil přijíždějící vlak a po příjezdu návazné spoje. Zní to jako utopie? Takto to funguje třeba ve Švýcarsku. Pražské hlavní nádraží je teď ohledně zvukoveho smogu skoro světový unikát.
Taky by mi to vyhovovalo, ale nevidomym cestujicim asi min. Na mensi stanici s par vlaky za hodinu by se to asi dalo vyresit nejakym zapinanim hlaseni na vyzadani (podobne jako u tramvaji, kde se to da pustit tlacitkem na bile holi). Ale na tech velkych nevim.
Nevidomým by nejvíc pomohlo, kdyby věděli číslo nástupiště předem a ne po losování z klobouku deset minut před odjezdem. Zbytek je mimořádnost, která se musí hlásit tak jako tak (jen by nezanikla v množství zvukového smogu).
A kolik znáte osobně nevidomých?
Já jen jednoho…
A pak schválně kolik znáte nahluchlých…já nejméně 3…
V zemi, kde se běžně u mezinárodního rychlíku hlásí nástupiště 3 minuty před odjezdem, je to opravdu čirá utopie. Leda by nás to Švýcarsko anektovalo a zakázalo by na 20 let jakýmukoli Čechovi vykonávat jakoukoli řídící funkci. Pak by se možná ledy hnuly.
Tohle jsem v Česku nikdy nepochopil společně s výlukovými jízdními řády, které na místo přesných, posunutých, časů jen konstatují možné zpoždění. Věřím, že kdyby se rozhodlo, že nástupiště budou na papíře na rok dopředu, vlaky budou mít rezervu aby se eliminovalo zpoždění, a výlukové jízdní řády budou skutečnými jízdními řády, tak by se to vyřešilo samo.
jo, takže se nebude hlásit nic a ti lidi před tabulí…která je navíc ještě např. na wilsoňáku u výstupu z centrálního podchodu….se rovnou umačkají.
fakt super nápad, všichni budete stát v haptáku před tabulí a zbytek nádraží pustý a prázdný
Naopak, když budete vědět dopředu ze kterého nástupiště vám to jede, tak nemusíte nikde stát před tabulí. Zahlásí se pouze změna a to jednak na daném nástupišti a jednak v odbavovací hale.
nebudete. v podaní SŽ není adekvátní čekat, že to bude jezdit furt ze stejného perónu. objektivně i díky různým zpožděním a jiným provozní komplikacím.
V Praze to máme i v zahraničí ale třeba v Ostravě Svinově při přestupu spoustu cestujících není při výstupu z vlaku vizuálně informován o přípojném vlaku. Před vstupem do podchodu stačí jedna jediná obrazovka nebo v podchodě jak je tomu v Olomouci.
Tohle bohžel často suplují průvodčí ve vlaku, kteří po naskenování jízdenky doporučují na kterou kolej přestoupit na přípoj a jestli na ně čeká nebo ne, kolik minut na to mají, ale to zálěží jen na každém člověku, jak moc je ochotný.
Proč „bohužel“?
Protože průvodčí nemůže být na více místech najednou, a není tak jistota, že se informace dostane včas, kam má. Zvláště, je-li vlak plnější a bude-li to hledat každému. 🙂
Ne. Samozřejmě, že by průvodčí neměl býti jediným kanálem, přes který jdou informace směrem k pasantům, ale to nic nemění na skutečnosti, že poskytování informací pasažérům by mělo být podstatným smyslem jeho existence. A je jen a jen dobře, že to tak většina průvodčích / vlakvedoucích dnes už vnímá, protože právě tahle jejich ochota směrem k cestujícím podstatným způsobem ovlivňuje, jak cestující vnímají dráhu.
To se dá řešit tím, že se přípoje včetně nástupišť ohlásí vlakaoým rozhlasem, viz Německo.
Jenže on v mnoha Bdt chybí a v Tornádu nebude slyšet, ikdyby byl. Tudíž není pro všecky, tak nebude pro nikoho.
A tak se to používá jenom výjimečně, opatrně, aby nebyl vlakvedoucí bit za §1.
Průvodčí v tom vlaku opravdu nejsou od toho, aby suplovali povinnosti SŽ. Ti mají svých povinností dost a někdy ani ty nestíhají. To za prvé. Za druhé, v některých případech se průvodčí jen z jízdenky opravdu nedozví kam a čím cestující pokračuje. Typicky třeba PID nebo IDS JMK, kde je na jízdenkách jen výchozí zóna. Ano, průvodčí se může zeptat, ale už jsem se setkal i s případy, kdy po takovém dotazu byl cestující nepříjemný a dokonce i agresivní. A za třetí, některé kraje plánují zrušení průvodčích, čemuž někteří zdejší diskutující ještě nadšeně tleskají.O to důležitější pak bude informovanost o… Číst vice »
Nová směrnice vyšla už loni, to co popisujete se děje už rok. Nyní vyšla první změna té směrnice…
Asi máte pravdu, protože ten ohlušující kravál už je na hlaváku menší, myslím, že to mohlo poslouchat tak 2-5% cestujících.
O jaké změny se jedná? Jsou někde veřejně k nahlédnutí? Směrnice SŽ SM100 je stále stejná od prosince 2020, nic dalšího jsem nenašel.
“ chystá jednotný informační zvukový systém na stanicích.“
Tak to se tedy ubere číslo vlaku a výchozí stanice a přibude hlášení polsky? : – )
Když se hlásí v Těšíně v dobu rozjezdu vlaků na všech linkách a k tomu rychlík, tak se plechová huba nezastaví – česky, anglicky polsky.
Dá se to ještě více zjednodušit. Nehlásit číslo vlaku a dopravce. Možná, že by stačilo „Přijede vlak do Prahy“ a později „Přijede vlak“.
Dopravce je důležitý údaj.
V čem je ten údaj důležitý?
To myslíte vážně, tento dotaz? Nebo jste jenom troll, který se snaží provokovat?
Možná by stačilo „Na kolej/nástupiště přijel vlak.“
A co jiného než vlak může přijet na kolej/nástupiště? Takže by stačilo hlásit „Přijel“ 😀
No já vždy pevně doufám, že vlak nepřijede až na nástupiště. K nástupišti bohatě stačí…
No…Leo Express měl takový neplánovaný pokus v Přerově…
Dopravce se vypustí (stejně jako linka*) až po znárodnění železniční dopravy (nyní je to poněkud důležitý údaj)
*Linka se vypustí jednoduše proto, že v žádném místě v republice nebudou 2 dálkové linky se stejnou konečnou stanicí, ale rozdílnou trasou. U Os to bude rozlišeno směrem (např. směr Zadní Třebaň vs. směr Hořelice)
To by ste tak zaviedli aj na letisku?
Ještě bych prosil o nějakou revizi hlášení náhradní autobusové dopravy. Odstrašující případ byl loni v Chebu, nevím jestli to byl nějaký testovací provoz, ale zaprvé se tam nějak zbortily větné vazby (uprostřed jedné věty najednou začala jiná) a zadruhé se tedy zahlásilo, že daný vlak se všemi stanicemi bude nahrazen autobusem, a „doprava je organizována podle výlukového jízdního řádu, další informace najdete na vývěskách“. Takže spousta zvukového smogu, místo aby se řeklo, že autobus náhradní dopravy odjede ze stanoviště 6 před budovou. Samozřejmě to by musel do systému někdo zadat, ale to bychom snad už dnes mohli umět.
To je nějaká technická závada, stává se to i v zahraničí – Německo – kde běží dvě různá hlášení současně ….
Občas se to stane i ve vlakovém hlášení, když se začnou „hádat“ informační systémy ve dvou vozech ….
Tohle ale nebyl ten případ, nebyla to dvě hlášení současně, prostě tam opakovaně šlo něco jako „osobní vlak číslo XX ve směru XX, XX, XX vlak číslo XX bude nahrazen“, ta první věta nebyla dokončená.
To mi připomíná hlášení ve Vršovicích před nějakou dobou, kde to ukrajovalo začátky prvních slov:
„Šení o zpoždění: …“
„Ní cestující, …“
a tak.
Ano, tohle hlášení „Stanoviště náhradní autobusové dopravy je označeno a je určeno výlukovým jízdním řádem“, za to by měl být někdo u Dobré správy vyhozen… to je čirá lenost a vyjádření toho, že cestující mi je úplně u…. to už se to nemusí hlásit vůbec.
„Čím dál líp!!!“ ještě by se mohlo zrušit hlášení v cizím jazyce, když už se teda snižuje hluková zátěž.
Na jednu stranu se zjednodušuje textace hlášení, na druhou stranu se v jedné stanici např při výluce hlásí doslovně „Stanoviště náhradní autobusové dopravy a jeho umístění je stanoveno výlukovým jízdním řádem.“ tohle rozhodně nejsou jednoduché a objektivní informace, tak ať se tu SŽ nehonosí nějakou směrnicí!!!
To už rovnou můžou rozhlas zrušit úplně a spoléhat na ti, že si cestující zjistí sami.
a kde je tedy problem? resp. co vam vsdi?
Problém je, že hlášení typu „stanoveno VJŘ“ nebo „sledujte informace dopravce“ je k ničemu. To už se nemusí hlásit nic.
U nás ve Veselí n.L. to hlásí také tak nějak. Vadí mi na tom to, že předchozí hlášení „Stanoviště náhradní přepravy je umístěno před nádražní budovou“ bylo stručnější a podávalo více informací.
Nepochybně v Zábřehu na Moravě nastupují „stovky“ anglicky mluvících cestujících, které je nutno 2x během 5 minut informovat o tom, že vlak …. má zpoždění …
Stačí jedna rodina s malými dětmi, nemusejí jich být stovky.
Vzhledem k turistickému potenciálu okolí je to pravděpodobné.
Pokud by se ve vzdálené budoucnosti objevila v Zábřehu anglofonní rodina, stanul by tamější okresní soud před zajímavým procesem…
(ve vízu by totiž byl určen vlak, ale hlavně výzva, že se nesmí přestupovat)
Mohl byste ten příspěvek nějak rozebrat? Nějak jsem ho nepochopil, hlavně ten okresní soud.
Já v Zábřehu viděl nějaké Asiaty.
Evropana-neČecha podle vzhledu spíš nepoznám než poznám (kromě Rusů, kteří jsou i v počátku podzimu v kožichu, s norkovou papachou na hlavě, hubou plnou zlatých zubů, objemnými kufry, odérem stoličné a zvukovým projevem nezadajícím si s netlumeným sergejem).
To takhle jedu po jednokolejce v rychlíku a z vedlejšího kupé slyším angličtinu, francouzštinu…
Je to k neuvěření, ale spousta lidí žije v ČR, jezdí na výlety po ČR, ale čeština není jejich mateřský jazyk. … odsun bych teda zažít nechtěl.
Humbuk…jen se utne přísun…
Celý problém spočívá v tom, že SŽ nikdy s osobní dopravou a službami pro cestující nechtěla mít nic společného a byla to pro ně vždy spíše obtíž a přítěž při „plnění úkolů“ na jejich písečku. Ex SŽDC vznikla z Divize dopravní cesty – traťovek, sdělováků, elektroúseků, budovních okrsků (ex SDC) s pozdějším „oživením“ tj. přivedením dopravní obsluhy. Takže z jejich pohledu vůči dopravcům – to jsou ti vaši cestující – by jim nejlépe vyhovovalo nehlásit nic, a když už, tak si nechat zaplatit za každé slovo. Je naivní se domnívat, že to má něco společného se zákaznickým přístupem, informovaností a… Číst vice »
Ano, toto je totální kravina. Takže přijedu do stanice, kde začíná ND a prvně se tedy budu pídit, kde je vyvěšen výlukový jízdní řád, pak ho studovat, a z něho se tedy asi dozvím, kde je to náhradní stanoviště. Pak se budu snažit zjistit, kudy se na to náhradní stanoviště dostanu. Takže už zrovna můžu čekat na další spoj… Není to asi problém na malé stanici, ale co třeba v takové Plzni, či Brně? Tak už při výstupu z vlaku jsem vstřebal hlášení, že ND je před/za nádražní budovou, či v ulici té a té. A už jsem řešil, jak… Číst vice »
Jojo, taková ta čeká logika „proč něco dělat dobře, když se něco úplně jiného taky dělá blbě“. Mustr hlášení, jakej se doposud používal, nedával naprosto žádnej smysl, a to jak po stránce struktury (30 vteřin služebních plků, než padne první informace, která cestujícímu k něčemu je), tak po stránce obsahu (třeba to hlášení příjezdů). Takže je zcela správně, pokud se zjednoduší, a fakt to ani okrajově nesouvisí s tím, že „v jedné stanici“ maj naprosto nesmyslně seskládaný hlášení o NAD. Teda vlastně souvisí – pokud budou nmít nové mustry hlavu a patu, tak i v této „jedné stanici“ budou tu… Číst vice »
Jenže to nesmyslné hlášení o NAD je právě součástí toho nového mustru. Protože se to začalo používat během posledního asi roku i tam, kde se předtím hlásilo stanoviště NAD normálně.
V tom případě je to samozřejmě špatně. Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak ty nový mustry vznikly – jestli nádražáky napadlo oslovit někoho, kdo ví něco o syntaxi a textařině vůbec, nebo jestli to klasicky vzniklo někde ve spleti temných chodeb Dlážděné. DLe toho, co říkáte, asi spíš to druhé…
Jenže to by dopravci NAD musely perony dodržovat, ale oni si v tom občas dělají co chtějí.
A nejlepší je, když se hlásí zpoždění. Dlouhý výčet nácestných zastávek a pak se člověk dozví, že má zpoždění 5 minut, což je v podstatě standard a není potřeba to hlásit. A když ten údaj o délce zpoždění zazní jednou až na konci toho hlášení, kdy třeba zrovna jede nějaký vlak a není to slyšet, to je taky žůžo.
Je vidět (bohužel), že Správa železnic zatím nepochopila, co to znamená zjednodušení a co jsou opravdu pro cestujícího důležité informace.
U příměstské dopravy to rozhodně není číslo vlaku, už se to nehlásí ani na Slovensku, prostě se hlásí osobní vlak linky S1. Není potřeba vědět, jestli to je 8856 nebo 8858.
Druhou věcí je hlášení dopravce, které je zbytečné minimálně ve všech stanicích, kde jezdí dopravce jen jeden.
Ano, tam kde jezdí jeden, je to naprosto zbytečné.
Taky si dovedu představit jednu větu o tarifu. Něco jako „ve vlaku je povinná místenka.“
Pokud tam je povinná místenka, tak ano, u Pendolína se taky hlásí, ne?
nehlásí se nic o místence, pouze o „povinné rezervaci míst k sezení“ je to mnohem srozumitelnější a kratší =) =) =)
A není to to samý?
je, akorát je to řečeno pěkně po ouřednicku čtyřikrát delším způsobem, než by bylo nezbytně nutné.
Povinná rezervace zní učeněji a déle ….
No to není. Pět slov místo jednoho 🤦
Ne, když SprŽel z důvodu akustického smogu mění místní znělky na univerzální gong. A místo „první třída je vzadu“ ohlásí kratší a hodnotnější „informace o řazení naleznete na tábor umístěné na…“
Osobně se mi v tomto líbí slovenský způsob. „Povinne miestenkový vlak…“
Ještě kratší než to říkat extra na konci.
Přesně tak. Tohle Správy železnic „Upozorňujeme cestující, že v tomto vlaku je povolena přeprava cestujících pouze na základě povinné rezervace místa k sezení“ , to je skoro na Nobelovu cenu pro toho, kdo to vymyslel. Slovenské „Povinné místenkový vlak SuperCity“ asi bylo moc jednoduché, tak proč to nehlásit třikrát tak delší a pro cestující nepochopitelnější 🙂 Jenže to je jak mluvit do zdi, SŽ má svojí pravdu…
Asi je platí za počet znaků.
Platzkartepflichtiger Zug
Nebo opačně…
Hned 1.ledna 2042, první den TJŘ – „Pamatujte, že místenky byly zrušeny!“
U každého vlaku se má hlásit i číslo, bez ohledu na linku. Některé vlaky mají změnu relace a jedou jinak!
Ne, číslo vlaku stačí napsat na tabuli, z hlášení to stejně nikdo moc nepochytí. Ve kterých případech není dostatečné zahlásit linku a cílovou stanici, aby si to cestující nemohl splést s jiným spojem téže linky?
Každý cestující není šotouš, aby se řídil číslem vlaku a ne časem odjezdu.
Věřte tomu, že i mezi nešotouši je plno takových, kteří si číslo vlaku, které jim najde IDOS, poznamenají a řídí se podle něj. Tohle bych v hlášení určitě nechal.
Tak jako jo, pro ujištění, že je to fakt ten vlak, je to dobrý.
Pokud v mezičase nezačne výluka, během které se všechny vlaky přečíslují…
Že by nějaká neplánovaná výluka se změnami čísel vlaků začala zrovna během těch pár hodin, které uplynou mezi nalezením čísla vlaku v IDOSu a samotným odjezdem, je opravdu málo pravděpodobné a jinak jsou takové výluky v IDOSu již zaneseny, takže cestující, hledající spojení v IDOSu zpravidla zná právě to výlukové číslo linky.
Edit: myslel jsem samozřejmě výlukové číslo vlaku, nikoliv linky.
Nepleťte číslo linky a číslo vlaku.
No nevím. Zeptejte se takhle třeba čekajících na Smíchovským nádraží, jestli poznaj podle čísla, kterej vlak jede do Berouna kolem vody a kterej po Hrbatý. Jestli to bude vědět 10 %, je to moc.
Tam je to ještě okořeněné tím, že displeje v podchodu neukazují číslo linky (samozřejmě ani číslo vlaku). Takže je tam Beroun Beroun a vyber si.
Ano, protože IDOS nezná linky. Kdyby v IDOSu byly uvedeny linky, cestující si zapamatuje linku.
Pro mě je třeba linka mnohem uživatelsky příjemnější, snáze zapamatovatelná, než až 5-ti místné číslo.
A představte si, že jsou naopak lidé, kteří si nějaká skrytá čísla linek dodnes nezapamatovali a naopak si pamatují (nebo mají poznamenaná) čísla vlaků, kterými cestují, protože se to tak vždycky dělalo. Třeba jeden můj známý pravidelně cestuje z Hodonína do Břeclavi a i když tu čísla linek fungují už od prosince 2008, tedy 13 let, on se je dodnes nenaučil a považuje je jen za nějakou tajnou nádražáckou šifru, ve stylu služební koleje na pražském hlavním nádraží, zatímco čísla vlaků, která běžně používá, si vždy při změně poznamená a pak se jimi při cestování řídí a že je to… Číst vice »
Tak to nejezděte do Anglie!
Tam má vlak „číslo“ podle svého pravidelného odjezdu. Takže vyjíždí jako „10.55 train to London“, v další stanici je z něj „11.02 train to London“, v další „11.15… „
k cemu cislo?
Ještě nedávno vyjížděly z Ostravy Svinova dva dálkové vlaky do Prahy ve stejný čas, dost často i ze stejného nástupiště. Nikomu v tu chvíli nepomohlo číslo vlaku. Docela zábava, ještě když nesedělo řazení vozů….
Ve kterém roce to bylo? A to pak ty vlaky jely vedle sebe každý po své traťové koleji až do Hranic nebo kam?
V aktuálním (i novém) JŘ je situace, kdy ze Svinova vyjíždí na Prahu minutu po sobě Ostravan a Opavan. Ale hlášení čísla to nezachrání.
Neodjížděly ve stejný čas. Lžete.
SŽ nepochopila mnoho a cestujícího považuje za nesvéprávného idiota …
Stačí překročit hranice tuzemského „Kocourkova“ na západ a poslouchat hlášení na úrovni školní němčiny absolventa základní nebo střední školy …
Stručné, jasné, srozumitelné … vlak číslo, kam (nikoli směr), čas odjezdu, případně zpoždění – bez infantilního blábolu „omlouváme se za zpoždění vlaku“ ….
Dobré by hlavně bylo, kdyby v hlášení z INISS upravili délku a hlavně skladbu hlášení o zpoždění. Než se ta paní na sloupu dostane k tomu, kolik zpoždění ten vlak vlastně má, pomalu je vlak tady.
Přesně a ještě když v okmažiku, kdy zazní ten čas zpoždění, tak jede vlak a člověk se stejně nedozví nic.
No, někdy ty hlášení fakt vypadají, jako když sedmileté děcko dostane novou hračkou a musí pomačkat všechny čudliky, aby bylo vidět (a slyšet), co všechno to dokáže.
Bezvadný je, že díky týhle na hlavu postavený syntaxi původních hlášení musel člověk bedlivě poslouchat každý hlášení, aby mu neuniklo to „jeho“. Protože u první půlminuty běžnej cestující fakt nemá šanci poznat, o kterém vlaku je vůbec řeč.
Takže ještě větší bordel, než nastal před rokem, kdy zrušili všechny znělky, místo pravidelný odjezd/ příjezd se říká s příjezdem/ odjezdem a místo společnosti, dopravce.
Ten elektronický hlas, to zase kdo vymyslel? Jako by nestačilo v různých MHD, je to hnus.
Souhlas. Také preferuji hezký lidský hlas, než ten umělý syntetický, minimálně dokud to nebude pořádně vychytané.
Tak ono se snad dá udělat to, že nějaký člověk namluví nějakou databázi slov nevo slabik, a pak se z toho dá složit libovolný text, ale taky to asi nezní moc přirozeně. Každopádně když začal v 90. letech Knop, tak to byla revoluce ve srozumitelnosti a poslouchatelnosti hlášení. Si pamatuju v Lovosicích a možná stejně i v Teplicích, že zasněl gong a pak bla bla bla a na konci bylo rozumět akorát „minut“. Pak poměrně nedávno se plechová huba dostala i na zastávky, kde se pak začal vyhlašovat každý jeden vlak, který jezdil pořád stejným směrem a každou hodinu ve… Číst vice »
v dnesni dobe je mozne udelat synteticky hlas takovy, ze na slepo nepoznate, ktery je ktery
To ale jenom v případě, že ta osoba mluví konzistentně, a ne že různé věci namlouvá po dobu 40 let, viz hlášení v Praze…
Pravidelný příjezd je jazykový nesmysl … v německé / anglické mutaci hlášení – i ve vlaku ČD – se uvádí „plánovaný“ …
V letecké dopravě je používán pojem „předpokládaný“ ….
Zajímavé je, že v Pardubicích u NAD zaznívá „předpokládaný odjezd“ …
V německy mluvícím železničním zahraničí se používá výraz „planmässige Abfahrt / Ankunft“ … plánovaný odjezd / příjezd ….
Plánovaný, nebo předpokládaný a pravidelný, jsou odlišné věci. Pravidelný je ten podle grafikonu, který je přesně stanoven a nemění se. Plánovaný, nebo předpokládaný, je ten, který skutčně má nastat podle provozních podmínek. Jako když sloupek na tramvajové zastávce ukazuje, že tramvaj přijede za 4 minuty, tak je to podle nějaké její polohy a aktuální rychlosti, kdežto pravidelný je ten, který je natištěný na vývěsce.
No ja nevím. Pro čas podle jízdního řádu mi přijde nejvhodnější slovo plánovaný (jř= plán). Predpokladany by mohl být se zahrnutim aktuálního zpoždění.
Některé vlaky jsou pravidelně zpozdene. Třeba svého času avala z Bělehradu. Takže pravidelný odjezd byl u ní tak o 20-30 minut po plánovaném
JŘ=pravidlo.
Je to přesně naopak.
„Plánovaný“ je ten čas podle jízdního řádu, kdežto „pravidelný“ je ten, který běžně nastává – tzn. když bude trať, kde má vlak pokaždé 5 minut zpoždění, tak „pravidelný příjezd“ bude o 5 minut později než je v jízdním řádu.
Když hlásí umístění náhradní autobusové dopravy…zkrátit. náhradní autobusy budou tam s tam.
Ono by to chtělo pročistit celkově. Zbytečné říkat „osobní vlak číslo 25906 společnosti ČD [… ] přijede na kolej nástupiště číslo 2, kolej číslo 6“.
Když lze říct třeba… „osobní vlak Českých drah 25906 […] přijede na druhé nástupiště, šestou kolej“.
To jen na začátek…
Ideálně by se mělo jít ještě dál na „osobní vlak společnosti ČD linky XX přijede na šestou kolej“ (možná spíš odjede z šesté koleje). To samozřejmě závisí na tom, aby se pravidelné linky označovaly nějakými čísly (nejvíc to nechápou kraje, které jich mají pět a půl) a aby se ve stanicích jednoznačně označila každá kolej.
Naopak to „osobní vlak Českých drah“ by asi neprošlo, protože moc nevím jak se správně skloňují někteří jiní dopravci – „osobní vlak GW Trainu Regia“? Tam by měl zůstat první pád.
„Společnosti“ je tam zcela zbytečné. Je jasné, že České dráhy jsou společnost a ne třeba pes. Stejně tak je jasný, že 25906 je číslo vlaku. Takže je zbytečné říkat „číslo“.
Skloňování není problém. A pokud ano, vyřeší se za pár minut. 🙂
Když to tak vezmete, tak zbytečného je tam plno, ale pak to zní jako strojová atmatilka, a ne jako kultivovaná řeč. Ve finále by se mohlo říkat „Vla ČD z Prahy do Kolína přijede na pětku“, odjezd 13:15″.
Haha. Z hlášení by se měly vyhodit všechna slova, která nepřináší novou informací a jsou zřejmá z kontextu těch ostatních. Hlášení má být v první řadě informační.
Taky by mohli říkat „Vážené cestující, vážení cestující. Motorový osobní vlak společnosti České dráhy akciová společnost číslo 38297 ve směru Kolín s odjezdem z Prahy hlavního nádraží s plánovaným odjezdem ve dvanáct hodin, třicet pět minut, je vypraven k odjezdu na sedmém nástupišti, třetí koleji.“
Čím delší hlášení, tím menší pozornost posluchačů.
Rozhodně to je kultivovanější. Neřeknu, když je to hlášení naživo, kde si výpravčí chce ušetřit hlasivky i čas potřebný na další pracvní úkony a taky na lidi na nádraží vidí, takže může mluvit i přímo k nim, ale když je to hlášení z nahrávky, tak ať to nějakl vypadá.
Říká se tomu zvukový smog a je to důvod, proč cestující podvědomě ignorují hlášení, i když se jedná o něco důležitého.
To je naprosto zcestná úvaha. Hlášení jsou, třeba na Hlaváku, tisíce denně, takže je fakt sakra rozdíl, jestli má to hlášení 40 vteřin nebo 15. Zaprvý pak nebude hlášení slito v de fakto jednolittý celodenní povídání plechový huby, zadruhý nebude muset cestující hledat podstatné informace v hromadě smysl postrádjícího balastu, takže mu to hlášení dokonce i k něčemu bude. A zatřetí – bude-li automat tisíckrát za den opakovat „vážené dámy a pánové“, stejně se ta fráze stane natolik jalovou a bezobsažnou, že rozhodně nijka nepřispěje ani k té kultivovanosti.
Na velkych nadrazich by melo byt tolik zdroju informaci, ze by clovek prakticky nemel mit sanci na nejake vzdy nekoukat. V hale, podchodu, nastupisti.. V Praze na hlavnim nadrazi je to celkem dobre vyresene, jen to hlaseni jede snad nonstop..
A to cislo vlaku mi pripada u osobnich vlaku zbytecne.
Tohle by na hlavaku melo uz dopoledne hodinu zpozdeni 🙂
Kdysi mel ve vlaku LE tak dlouhy hlaseni, pri odjezdu z Prerova do Olomouce, ze nez to hlaseni skoncilo, uz jsme tam brzdili 🙂 Pak to nastesti zmenil.
V Něměcku se hlásí třeba „na koleji 12 stojí RE70 do Mannheim Hauptbahnhof, odjezd 12:32“ a taky fungují 🙂
To by bylo moc jednoduché, převzít něco, co funguje… Za něco se musí odliv peněz schovat.
To je zrovna blbě (z pohledu, či spíše poslechu cestujícího). Když jedu do Mannheimu, tak zareaguji na slovo Mannheim, ale v tu chvíli je hlášení o koleji už pryč.
Správně by teda mělo být: Vlak do Mannheimu linky RE70, odjezd 12:32, stojí na koleji 12.
Myslím, že toto pořadí bude zapříčiněno tím, že v Německu je informace o koleji předem daná v jízdním řádu. Proto není rozhlas hlavním zdrojem.
Z případě mimořádné změny se hlásí v jiném pořadí: „Informace k RE70 do Mannheim Hauptbahnhof, odjezd 12:32 – dnes z koleje 10“.
České dráhy nejsou společnost.
Jediný akcionář fakticky nevytváří žádnou společnost, byť se podle zákona i taková akciovka nazývá společností. A jako cestující se jdu dopravit, nikoliv se pobavit ve společnosti akcionářů!
Tak co to teda je? Zájmovej kroužek? Nebo myslivecký sdružení?
Aneb, milej Jouzo, krom toho, že bys měl objednat pribiňáky a neproducírovat se v noci po hradě, by ses taky měl podívat do nějakého výkladového slovníku na možné významy slova „společnost“.
Ne každá společnost znamená, že se je určená k zábavě.
Proč hlásit „vlak“ ? Když je to nádraží, tak je to zbytečné(kromě NAD)
V budoucnu postačí: „Do Kolína 3 kolej.“ Na zastávkách jen „Do Kolína.“
Další fáze bude zrušení hlášení, protož se zjistí, že tomu zkrácenému nikdo nerozumí a tím nevěnuje pozornost a chodí se ptát na pokladnu. : – )
Hotovo, ani dopravce není nutný .Všude je nějaký IDS, případně je jízdenka na všechno.
Taky by se hodilo hlásit čas relativně, nepřečítat celé hodiny a minuty. „Utíkejte na kolej 8, za dvě minuty odjíždí rychlík do Brna“ místo několik hlášek končící „vlak je připraven k odjezdu“ která dopovídá akorát když ten vlak opouští nástupiště.
Proč bych měl utíkat na kolej 8, když jedu až za 15 minut do Plzně z koleje 2? 🙂
Ještě se zapomnělo na jeden systém, který stále funguje a to je hlášení přímo od výpravčího a tam už dávno říkám jen číslo, dopravce, přestupní uzly, konečnou, na kolej a čas odjezdu.
Jo, kde jsou ty staré časy, kdy se ozvalo “ Pozór ohnmaolaiá ujéhsdn ou olej“ a každý věděl, že něco pojede. : – )
😀
Upravená směrnice platí už rok a na řadě stanic se již příjezdy vlaků od té doby nehlásí. Je znát, že od té doby hlavně velká nádraží „ztichla“ a hlášení je podstatně méně.
Osobně se mi nejvíce líbí hlas pana Knopa.
Je to tak 🙂 Hlášení pana Knopa byla na úrovni, škoda, že jich ubývá.
Číslo vlaku je taky úplně zbytečná info…..
Jako identifikace správného spoje je to dobré. Alespoň pro část cestujících.
A co je potom číslo linky u dálkových vlaků?
Nakonec se to omezí pouze na syntetické hlášení „omlouváme se za zpoždění vlaku“.
rika nekdo, kdo vlakem jel naposled za sociku.
Spíš každý kdo jel za poslední rok koridorovou tratí. Mám v živé paměti seznam vlaků z veyhledávače spojení a prakticky u každého červeně ozančené zpoždění půl hodiny, hodinu a někdy i více. Protože při výluce má samozřejmě každý spoj stejnou jízdní dobu jako za bezvýlukového stavu, že?
Ha,ha…25 let dělám strojvedoucího. 🙂
Za socíku se nikdo cestujícím neomlouval.
Tuhle věti jsem kdysi navrhoval Českým drahám jako claim, ale neprošlo to 🙂
Myslím, že většinu hlášení by šlo zrušit úplně, obzvlášť v malých stanicích.
Dál by pak stálo za úvahu, aby SŽ poptávala informační systém s hlasem generovaným syntezátorem místo přednahraných hlášek. Bylo by to jednak flexibilnější (syntezátor řekne kdykoli cokoli) a bez rizika že až jednoho dne voice actor (máme pro tohke vůbec český výraz?) zemře, tak se to bude muset celé namluvit znovu, jako před pár lety v Brně.
Zase v malých stanicích si můžete dovolit plné hlášení, protože tam je mezi vlaky času dost.
hasatel
Oprava: Hlasatel
Ještě bych ubral dopravce. Jedu z bodu A do B ráno v 5 a je asi jedno, kdo to jede….
Myslím, že to cestující zajímá nejvíce, aby nevlezli do vlaku, do kterého nemají.
Já si to nemyslím. Taková informace stačí na informačních tabulích, nemusí se ještě hlásit (viz Rakousko, Německo, Holandsko). Už vůbec ne pak u spojů v IDS, kde platí jízdenky IDS u všech dopravců.
Všude nejsou přehledné tabule. Každý nepoužívá IDS a u komerčních spojů to nelze použít.
jasně, a když nemám jízdenku IDS ale dopravce?
To snadno poznají podle barvy a obřích nápisů na vlaku.
až se k němu vydrápete s těžkým kufrem…tak myslím, že budete mluvit jinak, bude-li to nechtěný dopravce
To je tak na jednu větu o tarifu.
Něco jako „do vlaku je povinná místenka.“ / „Ve vlaku platí tarif dopravce“ / „Ve vlaku neplatí SJT ani IDS“
Zkuste si vlézt do vlaku ČD s jízdenkou od RJ a uvidíte, jak je to jedno.
tak může to zkusit, takzvaná exemplární výuka.
taky si pak může vyzkoušet, co to znamená vyloučit z dopravy. nejlépe třeba v České či Hradčanech, tam je to moc pěkné. a jistě si cestu do Prahy důkladně zapamatuje. a protáhne.
Ví někdo, čí je mužský hlas z info systému ČD speaker?
Záleží jak v které stanici. Většinou to namluvili místní.
V Bohumíně už není nějaký ten týden hlas paní Danuše, ale úplně jiný ženský hlas. Hlášení je docela nevýrazné a ve vestibulu stanice se docela ztrácí…
Asi je to o zvyku, ale přijde mi ten nový hlas jako změna k horšímu. Nebo to je jen špatně sestříhané, nevím. Také nevím, proč se místo „čtvrté nástupiště“ hlásí „nástupiště číslo čtyři“, je to zbytečně delší.
Nedávno v Praze Holešovicích jsem ani nerozuměl hlášení z té nové směrnice a s tím nově využívaným hlasem, takže docela změna k hovnu když ještě nemají ten opravdový nový hlas