Spor mezi akcionáři JHMD. Kysela žaluje Čajánka o akcie
Českobudějovický soud chce vysvětlení, proč nebyl v žádosti o reorganizaci zmíněn spor mezi akcionáři.
Jindřichohradeckými místními drahami (JHMD) hýbe vedle finančních problémů a insolvenčního řízení také spor mezi dvěma velkými podílníky: dlouholetou tváří firmy a většinovým vlastníkem Borisem Čajánkem a novým akcionářem Janem Kyselou. Vyplývá to z dokumentu v insolvenčním rejstříku, který na žádost českobudějovického krajského soudu poskytl krajský soud v Ústí nad Labem. Spor se vede u jeho pobočky v Liberci.
Jde o Čajánkovy akcie. Kysela se žalobou domáhá Čajánkova podílu (55,68 pct.), a to na základě rámcové smlouvy z konce loňského roku. Čajánek měl podle ní do konce letošního ledna akcie převést. Kysela, který ve stejném období koupil podíly v JHMD od firmy Railway Capital (majitel Jan Šatava), Igora Hořeního a Jana Hrušky (celkem 20,92 pct. akcií), by tak firmu provozující úzkokolejku ovládl.
K převodu Čajánkových akcií ale nedošlo a Kyselovo jméno bylo letos začátkem září vymazáno i ze seznamu členů správní rady. Čajánek se podle předloženého dokumentu hájí tím, že nebyly splněny takzvané odkládací podmínky, například převod neschválila správní rada (ta neměla v době podpisu smlouvy žádné členy).
Firma pod Čajánkovým vedením usiluje v rámci insolvenčního řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích o souhlas s reorganizací. Ta má být založena mimo jiné na vymožení údajného dluhu u Kraje Vysočina (kraj jakékoliv závazky odmítá) a prodeji části tratě státu.
Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová aktuálně JHMD vyzvala k doložení některých skutečností. Mimo jiné se táže, proč nebyl v žádosti o reorganizaci zmíněn spor mezi akcionáři. Žádá také o „konkretizování a doložení, jakým způsobem hodlá dlužnice realizovat ziskový provoz (vyjma odkazu na ‚očekávané‘ příjmy od Kraje Vysočina a Ministerstva dopravy ČR)“.
Výběr z usnesení insolvenčního soudu:
Soud ukládá dlužnici, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení doplnila návrh na povolení reorganizace o následující:
• rozpis jejích jednotlivých bankovních účtů a doklady o aktuálním zůstatku na jednotlivých účtech,
• informace ohledně držení oprávnění k provozování drážní dopravy dle zákona č. 266/1996 Sb., o drahách, a ohledně jeho držení do budoucna, resp. zda jí byly ze strany Drážního úřadu stanoveny podmínky pro další držení tohoto oprávnění,
• sdělení a doložení konkrétní výše a zdroje zisků, které dlužnice generovala poslední 3 měsíce,
• konkretizování a doložení, jakým způsobem hodlá dlužnice realizovat ziskový provoz (vyjma odkazu na „očekávané“ příjmy od Kraje Vysočina a Ministerstva dopravy ČR),
• vyjádření se ke sdělení Kraje Vysočina doručené soudu dne 15. 9. 2022, jak je na č. l. A-9, včetně tvrzení Kraje Vysočina ohledně pohledávky, kterou hodlá Kraj Vysočina naopak v řízení jako věřitel dlužnice uplatnit, neboť takový závazek není dlužnicí v návrhu uveden,
• v této souvislosti dlužnice nechť doplní, z čeho konkrétně usuzovala, že dohody o narovnání s příjmem cca 108 mil. Kč s Krajem Vysočina je možno reálně dosáhnout do 6 měsíců či vůbec, když ze všech dostupných zdrojů je naopak zřejmé, že Kraj Vysočina s uplatňovanou pohledávkou a její úhradou není srozuměn a dlužnici tak muselo být zřejmé, že v této lhůtě plnění neobdrží (přesto je předložený reorganizační plán postaven téměř v plném rozsahu na tomto příjmu od Kraje Vysočina),
• sdělení a doložení, z čeho konkrétně usuzuje dlužnice na reálnost očekávaného plnění od ČR – Ministerstva dopravy České republiky, zda tedy již byl plánovaný postup tomuto subjektu avizován, zda již probíhá jednání, existuje příslib stran realizace předkupního práva apod.,
• sdělení z jakého důvodu nebyl v insolvenčním návrhu zmíněn ani soudní spor vedený mezi majoritním a minoritním akcionářem dlužnice, ani spor vedený ohledně složení statutárního orgánu dlužnice, resp. žaloba na vyloučení jejího člena Ing. Borise Čajánka, když se nepochybně jedná o skutečnosti pro řízení významné.