lot
Doprava ve městě Mikromobilita

Dodávky získávají spojence. Města objevují kurýry na kolech

Cyklokurýr v barvách DPD. Foto: DPD
Cyklokurýr v barvách DPD. Foto: DPD
Vývoj v městské logistice nahrává v posledních letech nákladním kolům.

Přes 500 měst po celém světě již začalo regulovat, jaká auta se v jejich ulicích smějí pohybovat a kdy. Zejména přepravní společnosti, které zásobují obchody, firmy i domácnosti, další vývoj bedlivě sledují a připravují se na budoucnost. Poroste podíl elektrických dodávek i nákladních kol v nejrůznějším provedení. Potvrdila to i konference Cargobike.live, kterou v Centru architektury a městského plánování (CAMP) pražského Institutu plánování a rozvoje pořádala společnost ekolo.cz.

Bílé dodávky s dieselovými motory, to je celosvětově symbol balíkových a kurýrních služeb a nic na tom nezměnila ani barevná loga na jejich karosériích. S pokračujícím přesunem nákupů do on-line prostředí přitom množství dodávek a frekvence jízd v ulicích měst neustále roste. Skutečně chytrá města začínají provoz regulovat, protože ucpané ulice, špinavý vzduch a všudypřítomný hluk otravují život jak voličům, tak i firmám.

„Jakmile jednotlivá města jasně popíší, jak hodlají přistupovat k udržitelné dopravě a začnou ji vyžadovat, jsme připraveni naše nákladní elektrokola, elektrické dodávky i doručování pěšími kurýry nasadit v mnohem větší míře,“ říká Miloš Malaník ze společnosti DPD.

Pařížská starostka Anne Hidalgo dokonce na jaře jen napůl v žertu pohrozila, že metropole brzy zavede pro kurýrní společnosti speciální daň odstupňovanou podle toho, jak moc jejich vozidla budou město zatěžovat. Ať už emisemi, hlukem a nebo prostou velikostí, kvůli které se nedá ulicemi projíždět. Bratislava si své centrum od dodávek vyčistila elegantně: na příjezdové cesty instaloval magistrát zasouvací sloupky, vjezd dodávkám povoluje výjimečně a pokud už, tak za roční poplatek 4 000 eur. Peníze jsou nakonec ta nejrychlejší motivace k hledání jiných možností, jak dál efektivně centrum města zásobovat.

Radnice v České republice jsou k problémům v ulicích zatím většinou netečné a nechávají věcem volný průběh. Největší přepravní společnosti se přesto chystají na budoucnost.

Když čas jsou peníze

To všechno nahrává do karet mimo jiné také nákladním kolům; projedou všude, jezdí jen na baterie a stravu pilotů. Nosnost může být přitom více než 300 kilogramů a modelů, ze kterých přepravní společnosti mohou vybírat, stále přibývá. Podle studie evropského sdružení Cyclelogistics by se v Evropě mohlo v roce 2030 prodávat každoročně 1 milion nákladních kol určených přepravním společnostem a další 1 milion cargokol rodinám.

Zejména ve městech, která mají ulice přeplněné auty a přepravní společnosti řeší, jak zajistit dodávky včas a bez neustálého porušování předpisů například nepovoleným parkováním na chodnících a v odstavných pruzích, jsou už dnes nákladní kola výrazně efektivnější; podle studie University of Southampton dokáží být kurýři na kolech v Londýně až o 50 % rychlejší než jejich kolegové v dodávkách, v Amsterdamu potom studie zadaná přímo radnicí uvádí, že oproti 12 minutám, které v průměru potřebuje na naložení a vyložení zásilky dodávka, zvládnou totéž kurýři na kolech za tři minuty.

V logistice více než kde jinde potom platí: čas jsou peníze. Nákladní kola jsou zároveň elegantní cestou, jak v ulicích měst radikálně snížit emise, hluk i prach. „Až 25 % veškerého zboží a 50 % všech lehkých zásilek je možné začít doručovat po městech na elektrických cargokolech,“ uvádí i studie Evropské komise z roku 2019.

Pilotní projekt mikrodepa, kde se budou zásilky překládat z dodávek na cargokola, začne už v listopadu fungovat v centru Prahy a Jakub Ditrich, který jeho vznik z pověření magistrátu koordinuje, na konferenci Cargobike.live tento týden potvrdil, že zájem mít v depu vlastní kontejner a začít používat vlastní nákladní kola mají všichni velcí hráči na poli doručování zásilek, jako jsou Messenger, DPD, PPL i Dachser: „Poslední kilometry k zákazníkovi se dají nákladními elektrokoly řešit elegantně, zkušenosti ze světa to jen potvrzují.“

Cargokola chystají i startupy

Pražský Powerhub, který evropské síti EIT Urban Mobility zajišťuje rozvojové programy pro startupy z oblasti městské mobility, má aktuálně v akcelerátoru mj. dánský startup Laplandar a jeho stejnojmenné nákladní kolo určené právě pro intenzivní provozy, jako mají přepravní společnosti. Před pár týdny ocenil projekt Laplandar grantem ve výši 50 000 € i dánský inovační fond.

Adam Scheinherr, náměstek primátora Prahy pro dopravu, pilotní program mikrodepa pro cargokola vítá a podporuje: „Vše jsme naplánovali tak, abychom stíhali hlavní vánoční sezónu. První kurýři tak začnou už od listopadu odlehčovat centru Prahy od zbytečné dopravy. Méně aut v centru při zachování kvality doručování zboží je výhra pro všechny.

Například Dachser už od roku 2018 ve Stuttgartu, pravidelně sužovaného špinavým vzduchem, dobrovolně obsluhuje část města výhradně bezemisními vozidly v kombinaci eTruck a nákladní elektrické kolo. Od června podobný pilotní program rozjel v Oslu a připravuje se i v dalších městech Evropy. „Planetu máme jen jednu, jsme si vědomi, že i my můžeme přispět k tomu, aby byla města o něco čistší, tišší a klidnější,“ konstatoval Jan Pihar ze společnosti Dachser Czech Republic.

Velcí hráči už investují

Nákladní elektrokola v kombinaci s dodávkami, z nichž se zboží překládá v tzv. City hubech, používá v různých zemích také největší kurýrní společnost na světě DHL. V České republice doručuje už od roku 2016 nákladním bicyklem expresní zásilky v Českých Budějovicích, od loňského roku je potom speciální elektrické cargokolo armadillo od švédské značky Velove v barvách DHL k vidění na pražském Chodově a letos v létě začal další pilot v Olomouci. Výsledky? „Výnosy jsou zatím zhruba o 15 % nižší než srovnatelná logistika dodávkami, provoz je však od začátku v černých číslech,“ potvrdil na konferenci Michal Pošíval z DHL Express.

Největší flotilu cargokol používá zatím konkurenční DPD, jednička na trhu soukromých balíkových služeb v ČR; v Praze, Brně, Plzni a Ostravě používá celkem 5 elektrokol AGOGS s přívěsným vozíkem, v centru Prahy navíc ještě trojkolku. Využívat bude také nově připravované mikrodepo pod pražskou magistrálou.

Generální ředitel DPD Česká republika Miloš Malaník vidí budoucnost jednoznačně: „Cílem celé naší mezinárodní skupiny je razantně snížit emise z našeho provozu, už dnes máme ve flotile 5 000 nízkoemisních vozidel a s inovacemi dále pokračujeme. Jakmile jednotlivá města jasně popíší, jak hodlají přistupovat k udržitelné dopravě a začnou ji vyžadovat, jsme připraveni naše nákladní elektrokola, elektrické dodávky i doručování pěšími kurýry nasadit v mnohem větší míře.“

Roman Meliška
Autor se dlouhodobě věnuje trendům v městské mobilitě, mj. v rámci EIT Urban Mobility mentoruje startupy v pražském Powerhubu.

Odebírat
Upozornit na
guest
44 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Oran Gutan

Ve svý podstatě samoúčelná hovadina.

náhodný kolemjdoucí

Je to kampáň!!
Vážně, tenhle článek opravdu není zpravodajství (narozdíl od článku pana Sůry na stejné téma, který se tu před časem objevil) a zvážil bych u něj označení „inzerce“.

Halamus

Myslím, že to není inzerce, ale jen PR.
Snažil jsem se, ale nedokázal jsem ty žvásty číst.

Graylag

Ve městech s rozumnou infrastrukturou pro kola to může být skvělý nápad. Jen takové města v Česku obávám se nejsou.
Potenciální bonus vidím v tom, že když musí kurýři ujet trasu vlastní silou, budou se více zajímat o to jestli je adresát na místě, případně jak mohou zásilku dodat.

Jakub P

Taková města nebyla od vynálezu a rozšíření aut v podstatě nikde na světě. Až si v některých městech řekli dost a tu rozumnou infrastrukturu pro kola si postavili. A v některých případech (Nizozemí, Kodaň, atd.) ji už pár desítek let i testujou a stále vylepšujou. V dalších pak využívaj jejich zkušenosti a stavěj a zlepšujou ji díky tomu o dost rychleji…

ABC

A v některých případech (Nizozemí, Kodaň, atd.) si tam taky srovnali kopce že jo. Co bysme neudělali pro cyklisti….

Ondřej

Stížnost na kopce je na úrovni paragrafu Nikdy se to tak nedělalo

Jakub P

Škoda, přeškoda, že do těch kol nejde namontovat něco jako pomocnej elektromotor, kterej by s těma kopcema do značný míry pomohl…

Leinad

Nebo se budou častěji dělat činy typu „hodim do křoví a napíšu předáno.“
Nebo jak má ČP v oblibě, aniž by se obtěžovali zazvonit/zavolat, hodí do schránky lístkek „adresát nezastižen“ v době kdy je adresát na dané adrese. 😀

Graylag

To se samozřejmě stát může, ale u firem které si doručováním zásilek na sebe musí opravdu vydělat místo aby jen natáhli ruku ke státu s prosbou o dorovnání ztráty je větší pravděpodobnost, že si to pohlídají.
Nicméně i tak to bude vždy o konkrétních lidech, v tom souhlasím.

Petr766

Zejména ve městech, která mají ulice přeplněná auty a přepravní společnosti řeší, jak zajistit dodávky včas a bez neustálého porušování předpisů například nepovoleným parkováním na chodnících a v odstavných pruzích, jsou už dnes nákladní kola výrazně efektivnější;

Tak tohle pobavilo. A to kolo „legálně“ bude zaparkované kde? Překážet na chodníku a zabírat většinu jeho plochy nebo bude (déle) překážet v těch pruzích apod.? Navíc bude déle než dodávka blokovat při jízdě. Nebo protože je to „cool“, tak bude jejich ohrožování chodců tolerováno na chodnících, stejně jako dnes?

Petr766

To „cargokolo“ totiž zabere v podstatě stejně místa, jako auto. A ono nemusíme chodit daleko, stačí se podívat, jak otravují život v centru kurýři DámeJídlo a Woltu na kolech už jen s těmi krabicemi na zádech a to nemají ani „nákladní“ kola.

Graylag

Tohle dává smysl jen ve městech, které mají rozumně vyřešenou infrastrukturu (třeba smysluplné cyklostezky, ne pokroucené, přerušované ale normě vyhovující paskvily typické pro české města) a které silně regulují vjezdy aut do center. Třeba pro Nizozemí je to jako dělané.

Leinad

To jako že by se cyklostezky dělaly, aby se po nich dalo jezdit, ne pro dotace

Graylag

Revoluční myšlenka že? Taky jsem z té představy úplně šokovaný 😀

Jakub P

Takže infrastrukturu nebudem stavět, protože by po ní neměl kdo jezdit ( vždyť teď (bez infrastruktury) jezdí jen pár lidí (největších odvážlivců)). A jezdit je blbost a šílenství, protože není infrastruktura. Trochu začarovanej kruh, ne?

Graylag

Však já nepíšu že se nemají cyklostezky a celkově infrastruktura stavět. Já jen říkám, že se mají stavět hlavou aby dávaly smysl, ne tak aby se splnilo zadání a tupě splnila norma. Cyklostezka vás má co nejjednodušeji dostat z bodu A do bodu B. Ne neustále prověřovat vaši pozornost a manévrovací schopnosti. Ano, výstavba takové stezky pak stojí mnohem větší úsilí než ji naroubovat ke stávajícím chodníkům nebo silnicím. Ale taky pak vede k tomu, že ji lidé začnou používat jako hlavní prostředek dopravy po městě místo aby ji vnímali jen jako kompromisní řešení jak se z města vymotat. No… Číst vice »

Jakub P

Já to dal jen dohromady s častými dalšími názory, že by to bylo zbytečné, protože stejně lidí na kole jezdí po městě minimum…

Druhá věc je, že v řadě míst ani není oddělená infrastruktura pro kola nutně potřeba, stačí když tam auta musí jezdit krokem, protože ulice jsou úzké a klikaté. A takové oblasti v centru Prahy jsou a to chystané první depo je u nich. Jo,určitě by to lepší infrastruktura zlepšila, ale zrovna v těch místech si myslím, že to může klidně začít fungovat i bez ní…

Martin S.

Zabere kolo stejně místa jako auto? To nechápu. Ten rozdíl je markantní. 😉

Jakub P

Petr766 asi v životě neviděl žádnou z těch obřích dodávek, které kurýři běžně používaj. Nebo viděl, ale nehodí se mu to do jeho car first vidění světa, tak dělá, že jsou velikosti Smarta (ten by se s těmi cargo koly (nebo aspoň s těmi největšími z nich) dal aspoň půdorysem srovnat (byť stále ne hmotností, rychlostí, kterou je schopen se pohybovat (a tedy hybností v případě kolize), ani na druhé straně nákladní kapacitou).

asdfr

No dobre. Najmensi Peugot Boxer, ktory som nasiel ma objem nakladneho priestoru 8m3. Nasiel som takyto bicykel. Podobne tomu co je na tom obrazku. Rozmery toho boxu 90 cm x 60 cm x 60 cm – t.j 0.3 m3 a nosnot 100 kg. Takze si bez problemov viete prepocitat, kolko tych bicyklov by bolo treba, aby nahradili aspon 1/4 kapacity tej dodavky a kolko budu zaberat miesta.

https://www.christianiabikes.com/vare/model-p/#kasse

Jakub P

Sorry, že vám tenhle domeček z karet (výpočet) zbourám. Kolo na obrázku má box nejspíš o dost větší, než uvádíte (pokud ten pán není trpaslík) Ale to je vlastně jedno (ostatně kurýrní služby používaj taky spíš ty největší nebo minimálně střední verze dodávek), důležitější je to, že ty kola se budou používat o dost jinak, než aktuálně dodávky (jo, jen vyměnit kola za dodávky a přitom ponechat systém a trasy by bylo na palici). Když k vám ta dodávka přijede, většinou má ten prostor spíš prázdnej než plnej. Vyjíždí z depa za městem, nabere co nejvíc a celý den to… Číst vice »

VS

Upozornění pro pozdější čtenáře:

Tento příspěvek byl psán k jiné fotografii než k té, která je u článku dnes.

Přeji hezký den.

Petr766

Ale pořád je to nesmysl. A svozy od odesilatelu budou dělat taky na kolech?

Petr766

Pan Meliška, jako známý odpůrce aut, si jen přihřívá polívčičku.
Jinak je to samozřejmě nesmysl, který dopravě nijak neuleví, naopak vše bude trvat 10x déle, bude potřeba 10x více lidí a bude to celé tak efektnivní, že magistrát na to určitě dá nějaké dotace pro Melišku a podobné aktivisty. A o to jde. O nic jiného.

kanafasik

Připojila se mezi startupy i radnice v Dháce, Káthmandú a Islamabádu?

Martin S.

Naopak, v těchto městech se vše s bohatnoucí ekonomikou motorizuje a do dodávek se naopak přechází. Jednou dojdou ke stejným problémům a začnou se také vracet k menším dopravním prostředkům a elektromotorům. 😉

kanafasik

Přesně tak…)

pája

Koňská vlečka. Utáhne víc než clověk a určitě bude i příznivější poměr vypouštěného CO2 ku množství síly, kterou člověk : kůň vynaloží.

Bespi

V2 – pridaji motor, baterku
V3 – pridaji vyhrivani a ochranu pred pocasim

Kalina

V článku se píše o nákladních elektrokolech, takže s motorem a baterií se snad poučítá již automaticky. Ačkoliv na obrázku je zřejmě kolo bez elektropohonu, nedovedu si představit, že by někdo jezdil po Praze s nákladem bez motoru. Naopak s 1kW motorem už to smysl mít může. Na pražské silnice ale určitě s širšími pneumatikami, ani střížka proti dešti nebude od věci;)

Leinad

A dostaneme se k tomu, že hranice mezi tím zgarbem a nákladním automobilem(multikárou) bude jen podle toho, jak se zákonodárce vyspí 😀
Jako dneska elektrokolo versus skůtr, bude taky nákladní elektrokoro versus malý náklaďák.

Kalanis

A podle jakých předpisů bude fungovat kolo a řidič? Bude potřebovat řidičský průkaz? Bude potřebovat technickou, povinné ručení?

Kalina

Kolo s 1kW motorem s omezením jeho pomoci do 25km je prostě kolo. Takže není potřeba řidičský průkaz, lze vjet na cyklostezku, či pěší zónu (pokud je kolům vjezd povolen). To jsou zásadní rozdíly proti „multikáře“, kromě toho je kolo také bezemisní vozidlo.

Halamus

Dle předpisů je to bezemisní vozidlo, ale všechny tyhle elektronesmysly maví výfuk v elektrárně.
Data ČSÚ:
Největší část energie, a to 47,6 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 34,8 % energie, 6,3 % připadlo na paroplynové a 4,2 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve fotovoltaických elektrárnách bylo vyrobeno 2,6 % energie, na vodní elektrárny připadlo 2,3 % a na větrné 0,8 % vyrobené elektřiny.

Jakub P

On i ten pouhej přesun výfuku z centra velkýho města do elektrárny by byl vzhledem k tomu, jak moc jsou velký města výfuky znečišťovaný, často užitečnej, i kdyby se nestalo nic jinýho. A i s tím naším nic moc energetickým mixem (kterej se doufejme nebude moc dál zhoršovat) vychází líp než spalováky i řada elektro aut (záleží na okolnostech, jak velkou maj baterii, jak často a v jakém prostředí se s nima jezdí.) Cargo elektrokolo, který je i s nákladem násobně lehčí než to nejlehčí spalovací i elektroauto, baterku má oproti elektroautům téměř zanedbatelnou a bude jezdit prakticky denně po… Číst vice »

Petr766

Ale těch kol potřebujete na jednu dodavku tak 10….

Nekdo

No neni. Jakmile to ma motor, tak to neni kolo ale motocykl, takze at si v tom zakonodarce udela poradek!

Jakub P

Zákonodárce v tom pořádek má, pokud to má motor o dostatečně malým výkonu, kterej pomáhá maximálně z x%, maximálně do 25 km/h a pak se odpojí úplně, a bez šlapání to jede max rychlostí chůze (pomoc při tlačení do kopce), je to z hlediska zákona považovaný za kolo a platí pro to příslušný předpisy. Jakmile to třeba jen jeden z těchto parametrů nesplňuje, je to motorka/auto a taky pro to platí příslušný předpisy. Je to jako když nemáte k B, C nebo D řidičáku dodělanou skupinu E, ale stejně můžete tahat vozíky splňující určitý parametry. Chcete vozík, kterej ty parametry… Číst vice »

Kalina

Dle zákona platí přesně jak bylo napsáno: jízdní kolo s motorem 1kW a omezením elektrické pomoci do 25km/h je z hlediska legislativy jízdním kolem.

Halamus

Možná vyměnili obrázek, ale na obrázku vidím elektrokolo, tedy baterku i středový motor. A v článku se taky píše o nákladních elektrokolech.

Jakub P

Jo, bylo tam původně jiný kolo v barvách jiný doručovací společnosti.

Kalina

Původně byl ilustrační obrázek s kolem bez motoru – tříkolka. Nyní již elektrokolo s přívěsným vozíkem.

Petr766

V4 bude na to dotace pro kamarády