Soudce schválil prodej JHMD, minimální cenu zvýšil na 100 milionů
JHMD, neprovozní motorové vozy M27. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Majetkovou podstatu firmy, která je od února v konkursu, tvoří především nemovitosti a železniční vozidla.
Je nejaka povinnost se aspon pokusit dal provozovat drahu? Nebo tato povinnost v konkurzu zanika a muze to rovnou Kuba koupit na cyklostezku?
Řekl bych, že u společnosti, která se dostala do konkurzu, jde především o to, aby případný zájemce kupní cenou pokryl, pokud možno z co největší možné části, nadělané dluhy a alespoň částečně tak uspokojil věřitele.
Pokud bude váš byznysplán v souladu s územním plánem a rozhodnete se na bývalých nádražích provozovat třeba „veselé domky“ pro nostalgické šotouše a na bývalém drážním tělese pěstovat ředkvičky, by mělo být pouze vaše pivo.
Nemyslím si, že by případnému zájemci o JHMD hrozila nějaká věcná břemena, např. z důvodu obranyschopnosti státu.
https://frankbold.org/poradna/uzemni-planovani/uzemni-planovani/nastroje-uzemniho-planovani/rada/co-je-uzemni-planovani
Muzeme prosim nechat redkvicky stranou? O tom to fakt neni. Ptam se na to, jestli nabyvatel ktery by mel moznost drahu provozovat (jako napr. JC kraj) ma v tom smeru nejakou povinnost. Viz napriklad:
V České republice není nový vlastník dráhy automaticky povinen sám provozovat dráhu, ale musí zajistit, aby její provozování bylo zajištěno oprávněnou osobou.
Povinnosti vlastníka dráhy
Podle § 21 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je vlastník dráhy povinen zajistit její provozování. Pokud sám není provozovatelem, musí umožnit provozování dráhy jiné oprávněné osobě.
A říká snad zákon o drahách i něco o dráze a konkurzu? Buď má vlastník dráhy (resp. aspoň insolvenční správce) platné povolení k provozování (což v případě dráhy „JHMD“ asi nemá), a pak je to dráha podle zákona o drahách, nebo nemá, a pak je to nějaký majetek jako každý jiný, a není-li součástí konkurzu i věcné břemeno, může s ním ten, kdo jej v konkurzu nabude, zacházet tak, jak chce sám. A v tom, co se o tom případu zatím napsalo, se o žádném věcném břemeni nic nepraví.
Dráha je dráhou do té doby, než bude úředně zrušena. Na to nemá žádný vliv chybějící platné úřední povolení. Úřední povolení nemusí být vydáno, ale dráha je stále dráhou (celostátní, regionální, vlečka,…).
Ano, dráha i po konkurzu zůstane drahou až do případného zrušení. Ale jaký postih hrozí vlastníku dráhy, který nezajistí její provozuschopnost? Pokud nějaký citelný, pak jediným výsledkem může být, že to nikdo nekoupí a insolvenční správce si to může nabouchat za triko.
„Bram“ má samozřejmě pravdu, že dráha je dráhou až do jejího úředního zrušení, a já jsem se vyjádřil nepřesně = měl jsem spíše napsat, že pokud není součástí konkurzu závazek (= věcné břemeno pro nabyvatele), že zajistí možnost dalšího provozování drážní dopravy na té dráze, nic mu nebrání nechat ji před její fyzickou likvidací úředně zrušit, což by v tomto případě nejspíš nebyl vůbec žádný problém. Takže nebude-li nabyvatel sám zároveň dostatečně solventním dopravcem k provozování veřejné drážní dopravy a ani nebude mít svůj vlastní zájem, aby ji tam provozoval jiný takový dopravce (pochopitelně na náklady dopravce) a nedohodnou-li se… Číst vice »
Což by zde, myslím to úřední zrušení, nebyl problém. V případě, že se nějaký blázen najde a koupí to, rozhodně ne za 100 mil., to je naprosté sci-fi, tak určitě ne kvůli vláčkům. Takže majitel nebude chtít dráhu, pro obranu země má význam nulový, kraje tam dopravu objednávat také nechtějí, ergo kladívko je to na zrušení. A pokud majitel padá žádost, těžko nedostane kladné rozhodnutí.
Jako případný nabyvatel, který má jiné plány na využití, můžete u DÚ podat návrh na zrušení dráhy – vyjmutí z evidence drah a u příslušného u stavebního úřadu podat žádost o povolení odstranění stavby.
Které by bez větších problémů zřejmě dostal.
Ano, a Karl fón Bahnof bude konečně mít klid a klidné spaní.
Pan „medved“ měl věcný dotaz, tak jsem mu odpověděl.
KvB spí docela dobře, i bez těch vašich pindů.
Mladotice – Kralovice, Horní Slavkov – Loket, taky nejsou zrušené, jen se tam už x let nejezdí 🙂
100 mega? 🤣😂🤣😂🤣🤪
Rád bych viděl blázna co za tohke dá 100 milionů. I 10 mil. by bylo moc. Návratnost nulová. Reálná hodnota je cena šrotu.
Tak např. pro pány Kretinského, Tykače nebo Komárka to jsou drobné. Ti mají ale jiné „hračky“ než železnici.
Pan Křetínský vlastní v ČR EP Cargo, Lokotrain, RM Lines a má výrazný podíl v Elektrizaci železnic.
Ale ne proto,, aby si hrál s vláčky, nýbrž proto, aby vydělal peníze. Což se v případě JHMD jaksi nemůže podařit.
Do tohoto byl dal peníze jen šotouš, ale protože opravdu bohatý šotouš je oxymoron, tak celý prodej skončí neúspěchem.
Panu kretinskemu ale železnice nevydělává
Ptal jsem o bláznovi, tihle pánové jsou obchodníci. Co by s tím asi tak dělali?
Tedy to reálné nemá větší hodnotu než byste dostal v kovošrotu.
No ono vlastnit např fotbalový klub v Čechách (Kretinský, Tykač) také není úplně výdelečný podnik, pokud třeba nehrajete pravidelně Ligu Mistrů.
Ano, fotbalové kluby jsou celkem spolehlivě díra na peníze. Nicméně je to taky určitý statusový symbol a vcelku široce přijímaný koníček. Železnice úplně nesplňuje ani jedno.
Přesně tak, navíc Kretínský má rád fotbal,,ale jak jsem zmínil výše, tak šotouš miliardář je naprosté sci-fi, takže tak.
Ve fotbalových klubech se taky hýbou velké peníze a je těžké je finančně hodnotit (hráč není nějaká mašina jejíž cena se dá vyčíslit vzorečkem), takže se s trochou účetnického umu dají použít jako dobré pračky na peníze, což se hodí každému miliardářovi.
Zato Baník nebo Blšany jsou hotový zlatý důl.
tak Blšany vám vynesou i deset let nepodmíněně 🙂
To by se na těch pozemcích v zemi musel nacházet přinejmenším uran, nebo jiné zajímavé suroviny (dnes módní „vzácné horniny“), aby to někoho zajímalo.
Případná těžba by byla kvůli poloze u hranice, nebo ochraně přírody, stejně téměř nemožná.
U vozidel a kolejnic asi vesměs jo (byť i tam budou výjimky jako ta ještě loni provozuschopná pára, pokud je JHMD). Ale jsou v tom i nemovitosti, některý z nich by mohly být zajímavý.
Které? Ty nádraží a zastávky, většinou uprostřed ničeho, žádnou velkou cenu nemají.
Kraj Vysočina nemá zatím mezinárodní letiště, tak by mohlo mít vlastní úzkokolejku a rovnou i v sousedním kraji. Užitek by byl asi větší jak letiště v ČB a stálo by to míň.
Kéž by se to prodalo konečně, ale pokud Kysela věří v dobrou věc a větří, že je jediný zájemce, pak mu nic nebrání nabídku nepodat, nechat soutěž zopakovat a počkat si na „svoji“ cenu. Je to risk, ale může přinést zisk.
Tak je varianta prodat to po částech.
Záleží jak moc to bude v případě neúspěchu prodeje vcelku chtít ins. správce rozdrobit. U menších parcel nebo pozemků při ceně v jednotlivých milionech už by Kysela mohl soutěžit s kdejakými místními zájemci. Počet zájemců to učitě zvýší, jestli i celkový výtěžek to je už věštění.