Soud strojvedoucího za srážku vlaků v Kdyni potrestal podmíněným trestem
Srážka vlaků v Kdyni. Foto: Drážní inspekce
Znalec dnes u soudu uvedl, že pokud by byly koleje v řádném stavu, stihl by Krotký i při vyšší rychlosti vlak včas zastavit
Příčina nehody je jasná: kdyby se tam ta 742 nepletla, tak se to nestalo!
Ano příčina nehody je jasná, kdyby žádné vlaky na žádných tratích nejezdily, železnice by byla bezpečná na 99%. To jedno procento jsou rozbité držky po zakopnutí o kolejnici.
„Strojvedoucí má jezdit tak, aby se nic nestalo.“ Cvičnej p. Smažík. L.P. 1983 🤭
Napíšu něco, co zdánlivě nesouvisí s touto nehodou, ale myslím, že jen zdánlivě. Bylo by opravdu zajímavé, jak by tato situace dopadla, kdyby tento vlak byl již bez strojvedoucího, kdyby byl by samořiditelný. Myslím že naprosto stejně. Žádná byť sebedokonalejší technika nemůže předem odhadnout stav kolejí, nemůže nahradit cit a zkušenosti člověka. Myslím, že až tyto vlaky budou zavedeny a počítá se s nimi zpočátku hlavně na vedlejší tratě, bude takových nehod více. Ideální stav kolejí prostě zabezpečit nelze. Kdo někdy jel jako strojvedoucí s vlakem to ví moc dobře.
A v tom se právě pletete. Počítač dokáže mnohem rychleji vyhodnotit aktuální adhezní podmínky a mnohem rychleji zareagovat patřičným opatřením.
Tak v tom je právě ten zakopaný pes pane Martine. Ano počítač vyhodnotí rychle adhezní podmínky, ale zkušený a odpovědný strojvedoucí je umí předvídat mnohem dříve, než je potřebuje vyzkoušet. Myslíte, že počítač pozná, že jsou koleje mokré a je na nich rozjetá tráva, nebo listí? Ano pozná, ale teprve když na ty koleje vjede a zjistí, že po zabrzdění jdou kola okamžitě do smyku a už s tím ani ten nejdokonalejší počítač nic neudělá. Byl jste někdy v takové situaci? Věřte mí, že já opravdu mnohokrát. Ráno, když je rosa a je rozježděné listí, tak na zastávce máte obrovský… Číst vice »
Takže dle tebe u nehody v Kdyni nebyl „zkušený a odpovědný strojvedoucí je umí předvídat mnohem dříve, než je potřebuje vyzkoušet“?
Jak byl zkušený to nevím, ale když o tolik překročil rychlost a nepředpokládal, že jede na tu zarostlou kolej moc zodpovědně se nezachoval.
Ten samočinně řízený vlak předevvším rychlost nepřekročí.
Navíc může stav kolejí, včetně trávy na kolejnicích, předvídat úplně stejně, jako živý strojvedoucí. Člověk má oči, počítač kameru s automatickým vyhodnocováním obrazu.
Vy asi nejste strojvedoucí, že? To mi chcete tvrdit, že čidlo na vlaku vidí za oblouk, že pozná i třeba jen pár kapek vody, nebo rosu na kolejích i když je to za obloukem 🙂 ? To asi nemyslíte vážně? Vidět a předvídat jsou dvě naprosto rozdílné věci. Nic ve zlém pane, ale obzvláště teď na podzim já vím, že tam a tam prostě musím jet jinak, než obvykle ještě než vyjedu z výchozí stanice. A víte jak dramaticky ovlivní schopnost brzdění třeba u Pantera jen těch pár kapek deště? A pak se velice snadno může i stát, že ten… Číst vice »
Vy asi jste strojvedoucí, že? To nami chcete tvrdit, že strojvedoucí vidí za oblouk, že pozná i třeba jen pár kapek vody, nebo rosu na kolejích i když je to za obloukem ?
A informaci, že se někde musí jít jinak, lze počítači předat.
Ano strojvedoucí “ vidí “ i za oblouk :-). To vidí je v úvozovkách, protože to dokáže odhadnout a předpovědět, co tam bude. To žádný počítač nedokáže. Zřejmě vám uniká, jak velikou zábrzdnou vzdálenost vlak má a o kolik dříve je třeba v případě toho mokra nebo rosy dříve reagovat. Ta zábrzdná vzdálenost se v hodně extrémních podmínkách klidně i zdvojnásobí.
Dnešní algoritmy se dokáží naučit a předvídat mnohem víc než člověk. Je to jenom o tom je správně implementovat a zastřelit zkostnatělé drážní úředníky.
Ten „počítač“ bude mít mimo detailních informací o prokluzu kol k dispozici i výstupy ze spousty čidel a hlavně zkušenosti z minulých jízd získaných pomocí strojového učení. „Jenom“ narozdíl od člověka nebude nepozorné, nebude dělat náhodné chyby které jsou u člověka nevyhnutelné atd.
Pořád je spousta lidí, kteří věří tomu, že Kasparov porazí jakýkoliv počítač. Naivně.
Strojvedoucí nevidí za oblouk. Strojvedoucí pouze uplatní svoji zkušenost a předpokládá. Dobře naprogramovaný počítač dokáže to stejné mnohem lépe, protože vychází z násobně většího objemu dat a mnohem větší výpočetní rychlosti.
Vy říkáte, že zábrzdná vzdálenost se klidně i zdvojnásobí. Počítač řekně, že při takových a takových podmínkách bude brždění takové a takové a dál s těmito hodnotami pracuje a ví, co musí udělat dál mnnohem dřív, než se člověk vůbec stačí rozhoupat.
Strojvedoucí v podstatě jen odhaduje na základě informací a odhad upravuje dle zkušeností. Kdežto počítač vypočítává na základě dodaných informací a řekl bych, že jeho výpočet je mnohonásobně blíž realitě, než je odhad jakéhokoliv strojvedoucího.
Už sem nepište, ničemu nerozumíte. Počítač nemůže počítat s něčím, o čem nemá informace. Kromě toho, i kdyby ty informace měl, ovlivnit adhezi nedokáže a pochybuju, že by ho někdo naprogramoval tak, aby jel krokem, na zábrzdnou vzdálenost, před místem s neposekanou trávou. 🤭
Strojvedoucí vidí za oblouk díky tomu, že na základě velké provozní zkušenosti již s předstihem vytuší, co ho za dané situace čeká. V silničním provozu se tomu též říká „dopravní smysl“, německy dle slavného klasika Dr. Munsche „Verkehrssinn“, anglicky „feeling for the traffic“. A čím je kdo zkušenější, tím lépe vidí za roh a reaguje s předstihem, ne až nějaké čidlo něco naměří. Zkušený řidič dle chování člověka na chodníku dokáže i z velmi jemných náznaků odhadnout, že dotyčný vstoupí do vozovky. Počítač to pozná až tehdy, kdy je dotyčný před autem a nelze nic dělat.
On i ten počítač to dokáže odhadnout, pokud ho k tomu někdo vybaví a naprogramuje. Jen je to v případě automobilového provozu velmi složitý problém kvůli velkému množství proměnných. Kolejové vozidlo je problém mnohonásobně jednodušší, i proto, že ty chodce vůbec řešit nemusí.
Konečně někdo, kdo pochopil a ví co jsem vlastně psal. Ano máte naprostou pravdu. Zdejší rádo by odborníci, kteří ani netuší co vše se může na trati přihodit a svojí odbornost dokládají tvrzením o ABS 🙂 to vůbec netuší.
Tak ten počítač jste schopen za pomoci strojového učení klidně naučit předpovídat co je za obloukem podle aktuálního počasí, pokud o to půjde.
do stanice vjel rychleji než měl. to by nejspíš počítač neudělal. na trati žádná rozježděná tráva nebyla.
To máte asi pravdu s tou rychlostí. Holt by vrazil do toho měřícího vozu jenom čtyřicítkou. Čili jeden člověk bez práce a 18 zraněných. 🤭
Jenže počítač v jistém ohledu „nechybuje.“
Jedna věc je, jak by se ATO chovalo k zastavení u nástupiště(dveřma přesně na značku, „metrácké“ dveře na nástupišti by nemusel trefit).
Jiná věc, jak přimět ETCS k tomu, aby vlak jel proti stůj nad zábrzdnou křivkou? Když už by se to někomu povedlo, předpokládám že by to aktivovalo nouzové brždění. A pak přichází na řadu vlastnost šukafonu, nemá protismyky.
Přesně to tu píšu níže. ETCS sice má tu možnost brzdit podle toho, jak moc je rychlost překročena. Ale na většině strojů to tak není a nebude implementováno. Jen otevře ventil vz. Takže jak i vy naznačujete, by stejně došlo k zablokování kol (a to nenávratnému, jelikož by potrubí nešlo doplnit) a tedy za mě dobruslení na úplně stejné místo, jako bez etcs. Až na to že pod etcs by vlastně neporušil předpis, takže by se to hůře svalovalo na fíru, přestože by to stejně dokázali. Ale teď je v platném předpise rychlost od návěstidla, takže je to jednoduché/jasné.
To není pravda. Překročit rychlost vám ETCS nedovolí a jen podle toho, jak moc se blížíte k zásahové křivce nouzové brzdy (tj. k poslední možnosti), tak se nejprve odpojuje trakce (volitelná funkce), pak se spouští ÚPLNÉ provozní zabrzdění (volitelná funkce) – takže žádné „brzdění podle toho, kolik překročíte“, a nakonec práskne ventil VZ. Otázkou je, jestli by k prásknutí ETCS došlo: – do výhybek by se vjíždělo 40 – brzdění k peronu ETCS nekontroluje – pokud by se při brzdění k peronu zablokovala kola, tak by si ETCS myslelo, že se stojí, z čehož plyne — neubíhala by mu dráha… Číst vice »
no s tou spokojeností ETCS při smyku bych si tedy nebyl jistý. Většina zabzař kontroluje i strmost zpomalení náprav co seldují, takže náhlou ztrátu rychlosti na nápravách by neměla sežrat i s navijákem a smyk poznat, navíc radar (kvůli tomu tam je), GNSS…
Jinak souhlas, že ETCS nebrzdí podle toho jak překročíte, ale podle toho jak je blízko k brzdné křivce/křivkám.
Máte pravdu, radar by tomu pomohl, nebo možná „pomohl“ :-). ETCS zjistí nesoulad mezi otáčkovými čidly a radarem, a prásk…
GNSS se zatím pro vyhodnocování rychlosti běžně nepoužívá.
Proč by se mělo jezdit nad brzdnou křivkou ETCS? Není k tomu vůbec žádný důvod.
Úmyslně určitě ne, ale myslel jsem právě situace kdy vlak má zpomalit nebo zastavit a dostane se do prokluzu.
Přesně tak, počítač jen vzorně ohlásí, že to neubrzdí a předává řízení strojvedoucímu.
A takhle to funguje kde?
Např. u AVV.
Jakým způsobem AVV ohlásí strojvedoucímu, že to neubrzdí, a jak mu oznámí, že si to má převzít na ruku?
Fakt by mě to zajímalo 🙂
Omyl. Zkuste při špatné adhezi jet v režimu AVV….
Opravdu ? Popíši vám jednu situaci, kterou jsem řešil. Vlak měl samočině zastavit, proti jede druhý. Nenadálá snížená adheze koleje spolu s poruchou způsobila naprosté selhání brzdy vlaku, kde automatika odbrzila a místo zastavení projela a nechala jednotku jet. Naštestí strojvedoucí nebyl úplný hlupák, automatiku bleskově vyřadil, začal pískovat jako o život, druhou nohou dupl na houkačku, aby čekající lidi nepřejel a zastavil. Sice pár desítek metrů za místem zastavení, ale protijedoucí vlak neohrozil. Tohle zvládat ještě dlouhou dobu počítače umět nebudou. Metro budiž, je to uzavřený systém, ale klasický vlak ještě dlouho strojvedoucího potřebovat bude.
Sorry, ale pokud je to tak, jak píšete, tak strojvedoucí se ideálně nezachoval.
Jakmile vezmete za brzdu, tak automatice zakážete odbrzďovat. Tudíž, vidím, že se blíží prů*er, kašlu na nějakou automatiku a brzdím a pískuju.
Situace, kterou popisujete, byla asi způsobena skluzem všech náprav (a všech stejně), takže si automatika myslela, že vlak (skoro) stojí, a protože vlak byl ještě dost daleko před cílem, tak aut. zcela logicky odbrzdila.
Tak vlak řízený počítačem by v první řadě dodržel maximální povolenou rychlost.
To asi ano, ale pravděpodobně by to ani z této rychlosti neubrzdil.
Jenže se také bavme o jiných vozidlech než je dvounápravová 810, která třeba nemá kolejnicové brzdy, což je šikovná věcička.
Pravděpodobně ubrzdil, DI to dost pečlivě analyzovala a rozebírala v závěrečné zprávě.
Jednak, jak zmiňuje Y.K. podle DI by to z povolené rychlosti ubrzdil i stejným způsobem.
A za druhé ABS a jeho železniční ekvivalenty nejsou žádnou novinkou a brzdí opravdu spolehlivěji, než živý člověk.
A za třetí, ten počítač bude spíš nastaven předposraně, tak, aby i za sucha brzdil jemně jako v mlžném listopadu, než naopak. Takže spíš budete moci argumentovat, že ten živý člověk by dokázal v létě lépe stahovat zpoždění.
Proč ne?
To se mýlíte, pokud by vůz šel do smyku už na zhlaví, měl by počítač informaci o nulové rychlosti. Tudíž by přestal brzdit a navíc by ani nepískoval. Takové počítače, jaké vy myslíte, na dráze nemáme. To je sci-fi z nějakých béčkových filmů. 😏
Nedopadl by stejně. Předně by vlakdroid dodržel rychlost na výhybkách, takže i ve smyku by to i na tom slizu zastavilo protože o 30 % méně energie.
Jinak automat samozřejmě nepozná stav kolejí a nelze čekat, že by šudlal s brzdou, nicméně takové věci umí umí ABS 🙂
A na tom stojí i odpovědnost strojvedoucího a jeho trestání, kdyby jel jak má, tak je z obliga a je to celé problém Spržel, ale jel do odbočky rychle a doběhlo jej to na problému který nečekal.
Nemáte pravdu. Kolega dodržel rychlost do odbočky, přesto projel celou stanici až za odjezdové návěstidlo. Stanice je dostatečně dlouhá i pro nákladní vlaky s 30 wapkama. 😏
No já bych se zde primárně držel toho co zjistila DI a ne toho co povídal kolega. Dle jejich zjištění by ze 40 km/h ten šukafon bezpečně zastavil. Závěrečná zpráva je k přečteni mání on-line. I kdyby to nešlo zastavit ze 40 km/h, alespoň by nebyl trestně stíhaný.
Do odbočky vjel rychlostí 59 km/h (viz podrobné vyhodnocení DI), zatímco dovolená byla 40 km/h. To se ukecává nesnadno a bylo v kontextu dalších událostí hodně důležité.
40km/h vs. 60 km/h dělá v energii rozdíl 30%?
Hmm, tak tady bych asi pro začátek doporučil nějakou učebnici fyziky pro základní školy.
Aha, tak to jsem si nezapamatoval, že to bylo 60 km/h, nějak jsem měl v hlavě 50.
Srovnání se silnicí: Místo 50ti pojedu ve městě 75, vběhne mi do cesty dítě, na mokrém listí v té rychlosti nedobrzdím, srazím ho, umře. Tak bych šel rozhodně sedět. Takže ten strojvedoucí z toho vyšel myslím dost dobře. Ještě by mě zajímalo, jaký utrpěl úraz, že je v invalidním důchodu a jestli to byl teda pracovní úraz (který si zavinil vlastně sám).
Až na druhou polovinu příspěvku souhlas. Úraz se stal v rámci plnění pracovních povinností, takže se jedná o pracovní úraz vždy. Bez ohledu na to, kdo jej zavinil. Jinak nemyslím si, že z toho ten strojvedoucí vyšel dobře. Zdravotní komplikace do konce života, živoření s pár tisícovkami invalidního důchodu. Ten už stejně má život v háji. Bez ohledu na to, jestli dostal podmínku anebo by jej soud poslal na tvrdo sedět…..
Myšleno zřejmě pracovní úraz ve smyslu kdy má nárok na odškodné a dorovnání platu k nemocenské či invalidnímu důchodu. Což by v případě kdy si úraz zavinil svou nedbalostí, bylo poněkud chucpe.
Totálně špatné srovnání milý Jirko. On rychlost překročil jen kousek za vjezdové návěstidlo. V okamžiku, kdy by za normálních podmínek bylo třeba začít brzdit již měl rychlost v pořádku. Je to jako kdyby jste vy jel v tom městě 50 až cca 50 metrů za cedulí začátek obce a někde uprostřed obce by vám pak vběhlo do cesty to dítě. Co myslíte, šel by jste sedět ?
Máte špatnou informaci. Ze Závěrečné zprávy Drážní inspekce i zveřejněného rozsudku Okresního soudu v Domažlicích vyplývá, že rychlost nebyla překročena jen kousek za vjezdové návěstidlo, jak se zde v diskuzi opakovaně vyskytuje, ale že byla výrazně překročena ještě ve výhybkách.
V původním článku o této nehodě se ale psalo, že rychlost nedodržel jen k výhybce a podobně se vyjadřovali diskutující i v této diskuzi. Tak to je situace jiná pochopitelně.
Dle zprávy DI tou rychlostí téměř 60 km/h vjel do odbočky výhybky, která v odbočném směru normálně vyžaduje 40 km/h. Teprve vzápětí vzal za brzdu, rychlost snížil na 46 km/h a od tohoto okamžiku už jen smýkal až do místa srážky.
Ve zprávě se též píše, že nepoužil pískovací zařízení a on ho zjevně použil. Je tedy zjevně pochybná
Přesně tak, právě toto bylo dost kardinální problém, který strojvedoucímu přitížil. Vyšší rychlost v kombinaci s mokrou trávou vyústily v nehodu. Kdyby jednoho z toho nebylo, bylo by možné před odjezdovým návěstidlem zabrzdit.
„On rychlost překročil jen kousek za vjezdové návěstidlo.“
„Je to jako kdyby jste vy jel v tom městě 50 až cca 50 metrů za cedulí začátek obce.“
To je sice pravda, ale oboje je tak nějak špatně a to, že se to běžně děje ještě neznamená, že by to snad měla být polehčující okolnost, jak se tu snažíte naznačit.
Pravda to není. Správně by mělo být „Je to jako kdyby jste vy jel v tom městě 70.“
Jasně, že šel, respektive měl by co dělat, aby prokázal, že to z jeho strany ovlivnit nešlo a dostal jen tu podmínku. Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Zákon je napsaný tak, že řidič musí předvídat a přizpůsobit a nehoda je v zásadě důkazem, že tak neučinil.
Nicméně v rámci objektivity, nemyslím si, že je to vhodný příklad pro srovnání.
A vhodný příklad by tedy byl jaký?
Že fíra dostal rozkaz jízdy podle rozhledu a stejně narazil.
Jelikož §4 Zákona o provozu přikazuje jízdu podle rozhledu všem účastníkům provozu.
Tak pokud to chcete porovnávat se silnicí, tak strojvedoucímu zodpovědností odpovídá spíše řidič autobusu než osobního vozu, náraz byl do jiného vozidla, což také není ekvivalent sražení dítěte a pokud vím, nikdo při nehodě nezemřel.
Pak bych výsledek pro řidiče viděl dost podobně. Podmínka a zákaz činnosti zcela jistě, nepodmíněný trest provděpodobně ne.
Jenže rychlost má být dodržena již při průjezdu okolo návěstidla (v praxi tedy JEŠTĚ PŘED NÍM), jestli se nemýlím. Na výsledku srážky by se patrně nic moc nezměnilo, ale na výsledku rozsudku ano. Prokázalo by se, že NEPORUŠIL, udělal vše pro zabránění srážce (brzdil, pískoval), tudíž trest by byl podstatně nižší.
Na rozsudek by mělo mít vliv jenom to, co ovlivnilo nehodový děj. Tedy jak říkám, rád bych důkaz, že to z 40 šlo ubrzit.
Tak to aby měl hodně energického advokáta, aby vymohl rekonstrukci alespoň pro obnovu řízení…😕
Kdyby jel od vjezdového návěstidla krokem, jistě by to ubrzdil. A to neudělal. 🤪
Jak to, že neporušil. On přece nezastavil, kde měl a ještě to fláknul do protijedoucího vlaku. To je na odstřel. 😏
Proč se tato nepravda stále objevuje?
Proc ma autor neustalou potrebu zverejnovat jmena strojvedoucich ? Kdyz fizlove honi fetaka a nasledne jde po rozsudku brucet tak se nikde jeho jmeno neuvadi. Tady to je Krotky sem, Krotky tam. Jak kdyby vyvrazdil pulku materske skoly . Zamysli se nadtim nekdo z redakce?
Tak pokud to jméno je veřejné v jiných médiích…
Je to naprosto irelevantni informace. Staci napsat STROJVEDOUCI a ne verejne lyncovat cloveka , ktery ne schvalne udelal chybu v praci. Jeste to jmeno dat do nadpisu clanku. Mne to prijde dehonestujici a neeticke.
a myslíte, že mu za to, že rozmlátil šukafon u toho se zmrzačil, hážou dlažební kostky do okna? nebo otrávili psa?
Zverejnovat jmena lidi co udelaji chybu v praci je nefer. Nikdo neboura schvalne a zaslouzi si nejakou uctu. Navic zverejneni jmena ma NULOVY prinos pro spolecnost a nijak nezvysuje atraktivitu clanku. Nijak se tim ani nezlepsi katastrofalni stav zeleznice. Takze v tom vidim pouze jedine a to – verejny lync dotycne osoby …
Snad si každý jednou zaslouží svých 5min slávy. Nebuďte tak nepřejícný. 🤭
Pokud by byl při tom poškozen ještě někdo další, je to riziko. Jako třeba Nielsen dopadl blbě, protože pozustalí znali jeho údaje a nechtěli čekat na soud.
Je to chlap, tak se za své jméno snad nestydí. 😏
Dobre, fira je odsouzeny a co spravce trate, jejiz dlouhodobe zanedbany stav jednoznacne souvisel s nehodou. Pokud se prokazalo, ze by k nehode nedoslo, kdyby byla trat v bezvadnem stavu, tak mel byt odsouzeny i nekdo odpovedny se SZ! Tohle je nefer!
Nikoliv. Za nehodu by neměl být potrestán, kdyby do stanice vjel předpisových 40 km/h a díky stavu kolejiště se mu nepodařilo zastavit…
A kdy se dělala rekonstrukce?
Podívejte, nikdo neříká, že za špatný stav kolejiště nemá nikdo nest odpovědnost. Je to snad jinak?
Ano, je to jinak. Nikdo za stav kolejí FAKTICKY neodpovídá. Pouze teoreticky. 😏
To byste upozornil na systémovou chybu a to se u nás nenosí. Bílé límečky jsou takto z obliga.
Pokud překročil jen na záhlaví, tak je to podle mě „kavalírský delikt“ a je naopak hrubě špatně, že to není předpisem výslovně povoleno (a případné přejezdy s tím nepočítají). Mnohdy je z hlediska dynamiky jízdy (trať do kopce, na zhlaví se to do stanice srovnává) vyloženě kontraproduktivní brzdit k daleko vysunutému vjezdu.
Ale pokud jel rychle i ve výhybkách, tak to je pak jiná.
Etcs by melo tento neduh v predpise a mnohdy alibismus pro spravu zeleznic vyresit. Jako mavnutim kouzelneho proutku bude toto legální, vcetne jizdy az tratovou rychlosti na navest 40 a opakovana vystraha, pripadne 40 a výstraha (kdyz jde jen o problem azd/esa s navestenim vzhledem k zabrzdne vzdálenosti a vzdalenosti k dalsimu navestidlu). Stejne tak budeme moci zrychlovat ne az po posledni pojizdene vyhybce, ale jiz po projeti vyhybek v neprednostnim smeru ve vlakove ceste, v pripade ruzne rychlych vyhybek, kdy prvni je pomalejsi nez druha, tak po projeti prvni muzeme zrychlovat na vyssi rychlost te druhe… Jak jsem psal,… Číst vice »
Ano ano. Ale gumová odpověď bude: „ale vy nevíte, kde je přejezd“. A další cedulku na vjezd to né.
A i u toho ETCS to bude obávám se jen mírná náplast na plochost brzdných křivek zejména bude-li to zkombinováno s nějakou tou nepřesností odometrie (např. někoho napadne v oblasti z/á/hlaví šetřit na balízách).
A ještě k tomu vozidla s prastarými brzdami…
Nemohlo by to bez ETCS fungovat stejně. ETCS se podle vjezdových návěstidel neřídí, kdežto strojvedoucí ano. Opravdu nechápu, proč si na sebe někteří strojvedoucí vlastní blbostí pletou bič. Viz můj příspěvek výše.
Jak tak vidím, tak asi spíš můj příspěvek níže:-).
Je naopak velice dobře, že předpisem je zakázáno, aby strojvedoucí jel i na záhlaví traťovou rychlostí a rychlost měl omezenou dle návěsti až od první výhybky. Jednak ty vzdálenosti od vjezdu až k první výhybce nejsou stejné, traťová rychlost také ne. To prostě nedává žádný smysl, respektive je absolutní nesmysl, aby bylo u jednoho z hlavních návěstidel připuštěno, aby strojvedoucí upravoval rychlost až několik set metrů za ním. Krom jiného se snížením rychlosti tak, aby se jelo kolem vjezdového návěstidla sníženou rychlostí dle jeho návěsti eliminuje to, co by mnohým strojvedoucím nevycházelo: Jízda do odbočných větví výhybek sníženou rychlostí. Mnozí… Číst vice »
Jak by mohl strojvedouci s poznanim trati nevedet, kde je prvni pojizdena vyhybka pro rychlost, ktera mu je navestena? A pokud si neni jist, tak ma samozrejme vzdy moznost jet uz od navestidla. Pokud ale si jist je, tak nevidím logicky duvod k tomuto omezení. Prejezdy by se daly upravit velmi snadno, aby se s tim pocitalo, takze by zadna tabulka, jak tu nekdo trapne poznamenal, nebyla potřeba. V predpise je daleko vice veci zavislych na lidskem faktoru, hlavne strojvedoucim, aniz by to bylo hlidano nadrazenym systemem. Narozdil od vypravcich, ktery ve vetsine pripadu maji systemy, ktere jejich praci kontroluji… Číst vice »
Jste úplně mimo. Takže abyste byl konečně v obraze, tak nejsou jen strojvedoucí, kteří se motají kolem komína na pár tratích a znají je jak své boty, ale jsou mezi námi ve velkém ti, co mají seznání na téměř celou síť Správy železnic, vyjma tratí provozovaných dle D3. A někteří takoví strojvedoucí mají ještě i pár détrojkových tratí navrch k tomu. A ti opravdu nemají potřebu řešit, že u jednoho typu návěstidel by to bylo jinak, než u těch ostatních. Krom toho u mnoha stanic je to z trati ze spádu, tak je stále možnost rychlost sice proti předpisům, ale… Číst vice »
Já to beru obráceně – proč trestat, když není žádné nebezpečí.
Pokud si strojvedoucí nevěří, ať jede od vjezdového návěstidla 40. Říkám pořád, když Mirel nebo AVV chce 40 není chyba se nehádat a jet tím co se kóduje = co je navěštěno.
Dokud ale vlak jede stejnou rychlostí(nebo pomaleji) než by mu dovolilo ETCS, není to nebezpečné.
Já bych byl pro to, aby to v předpise bylo *doporučené.* Kdo to jenom poruší, tomu nic nehrozí. Kdo poruší a v přímé souvislosti s tím i nabourá, tomu to příčíst.
Jenže ono tam to nebezpečí je. Traťové rychlosti u vjezdových návěstidel nejsou stejné, vzdálenosti mezi vjezdovými návěstidly a prvními výhybkami také nejsou stejné, jednou je to do stanice po spádu, podruhé do stoupání. Jsou tu minimálně tři proměnné a vskutku nevidím důvod, aby strojvedoucí si toto v hlavě propočítával a docházel k výsledku, kolik že má u vjezdového návěstidla vlastně jet, aby jel přes první výhybku již návěstěnou rychlostí. Navíc s velkou pravděpodobností, že mu to vyjde blbě.
Opravdu je toto tak nutné podceňovat?!? V době, kdy zatím nemáme zabezpečovač v rutinním provozu?!?
Strojvedouci si ale nic prepocitavat nemusí, kdyz nebude chtít. Kdyz situaci nezna, tak muze jet jak to je ted, tedy od vjezdu. Ti kteri to znaji, by v pripade upravy predpisu mohli jet az k vexlu, a nebyl by v tom rozdil. I pod etcs kdy bude legalni jezdit az k vexlu (podle krivky) by v pripade snizene adheze fira musel brzdit driv nez by chtelo etcs. Pokud by az zasahlo etcs, tak by doslo k vypusteji vzduchu, maximalnimu brzdnemu ucinku a zablokovani kol = zadnemu brzdnemu ucinku. Navic by uz nemel moznost potrubi doplnit a tudiz kola odblokovat, mohl… Číst vice »
vaše argumentace odpovídá tomu, že můžu jet autem na červenou, pokud vidím, že nikdo nejde ani nejede.
a kvůli podobným spekulantům a fištrónům se zavádějí drakonické a velice detailní předpisy
Asi by nebyla od věci signalizace polohy výhybek (zvlášť ve vysokých rychlostech).
Zvášť ve vyskoých rychlostech je to právě k ničemu, s rychlostí jednak klesá čas na zjištění polohy výhybky a zároveň roste čas (a dráha) potřebný na korekční zásah.
No to je ale pěkně blbé přirovnání. Na železnici přece mám zabezpečenou jízdní cestu, tedy nikdo jiný mi do cesty vjet nemůže, nezávisle na tom jak pojedu rychle. Stejně tak v případě úpravy předpisu (i bez etcs) by nadále každý, kdo stanici přesně nezná, mohl jezdit jako teď, jelikož nevidím důvod ke změně GVD. Pokud není zhlaví extrémně dlouhé, tak je většinou úspora času velmi nízká. Rozdíl je hlavně v plynulosti jízdy, tedy komfortu, a případně úspory energie (elektřiny, nafty, jiné). Předpisy se sice zavádějí drakonické a velice detailní, ale stejně drtivá většina z nich je závislá na lidském faktoru,… Číst vice »
Trochu odbočka. Ve světě jsou situace, kdy je povoleno na červenou odbočit doprava. Taky to vyžaduje další okolnosti(určité podmínky na křižovatce) a vyžaduje dodržení(dává se přednost chodcům na přechodu před křižovatkou, poté autům zleva).
Že to je v nějaké zemi povoleno nekoleruje s tím, že by tam bylo víc nehod na světelných křižovatkách.
Podle toho co tu píšete, jste nekdo kdo bud nikdy neridil drážní vozidlo a pokud ano, tak bezmozkovite, pouze a jenom podle znaku natistenych na caru papiru, ktere tam nekdo napsal jiz pred desitkami let a dnes uz nemaji zadny logicky základ (pokud kdy mely). Strojvedouci sice od slova stroj, by mel nejen zvladat jezdit podle prepisu, ale i používat svuj mozek a vlatni rozum, zkusenosti. Takhle vypadate jak nekdo zmasirovany osobou z Olomouce, kterou nebudu jmenovat, pripadne nekym podobnym. Od techto osob se siri mezi strojvedouci ruzne famy, pomluvy, lzi a polopravdy, ktere taktez zpusobily spoustu MU. Prosim vsechny… Číst vice »
Drážní vozidla řídím skoro deset let, takže mohu bez problémů říci, že jste strojvedoucí bez mozku. Ale dělejte, jak myslíte, jezděte si vesele k první výhybce ve stanici jak chcete a všude vytrubujte, jak je to bezpečné a že by to už konečně mělo být legální. Jsem ale v klidu, stejně Vás (a jedince Vám podobné) nikdo neposlechne a nezmění to tak, jak byste chtěli.
Já to ale právě nikde nevytrubuji. Každý ví, co je v předpise napsáno. Já jen říkám, že toto, dle Vás bezpečnostní opatření, zvyšuje bezpečnost jen teoreticky. Navíc dle toho jak je dlouhé záhlaví, když je krátké, tak je rozdíl zanedbatelný a tedy i rozdíl v bezpečnosti je zanedbatelný. Jde jen právě o to, že před návěstidlem je to podle předpisu a za ním proti. Pod etcs bude křivka k vexlu, rezerva (téměř) zmizí a podle Vás zůstane bezpečnost zachována (jelikož to bude černé na bílém?)? Zatímco strojvedoucí může brzdit dřív a mírně, tak etcs po překročení křivky bude na většině… Číst vice »
ETCS může brzdit k rozhodující vexli, protože
a) ví, která to je,
b) na danou rychlost se navede s rezervou (možná až příliš velkou),
c) a taky ví, jestli na záhlaví je přejezd, který počítá s tou čtyřicítkou už od návěstidla – takže vlak navede pěkně už k návěstidlu.
No vidíte, tady máte názorný příklad, kdy si strojvedoucí (navzdory předpisům) věřil, a jak to dopadlo.
Tak už bude věřit max. v jednoho Boha…😞
Ja tu ale nikoho k porusovani predpisu nenabadam ani nerikam ze ja to delam. Jen proste nechapu vasi obhajobu neceho, co prodluzuje jizdni doby a snizuje ekologii dopravy, zvlastne s prihlednutim k casto velmi nelogickemu rizeni provozu ze strany zamestnancu spravy zeleznic, aka zbytecne jizdy do odbocky. Naopak je tu zase spousta stanic se zhlavim do kopce, kde byste od vyhybky v pohode dojel do peronu, ale od vjezdu musite jeste tahnout. Stejne tak nechapu vasi poznamku k ruznemu druhu navestidel. Neni zadny problem toto povolit plosne, zadne druhy navstidel navic, vyzvaneci doby na prejezdech se taktez daji upravit velmi… Číst vice »
Prodlužuje jízdní dobu stanovenou GVD? Jak proboha?!? Vždyť jízdní doba se nestanovuje podle toho, jak který strojvedoucí trať zná a jak je schopný.
O GVD jsem se nikde nezmiňoval, jen že prodlužuje jízdní dobu. To snad popíráte? Já jen nevidím rozdíl v bezpečnosti v případě (velmi) snížené adheze, kdy etcs, pokud vím, nemá jak sníženou adhezi poznat a nijak s ní nepočítá. Takže v případě této 810, by brzdilo k vexlu (vytvářelo brzdnou křivku), +- stejně jako fíra. Ten se snaží zpomalit k vexlu, dle křivky, jenže kola se zablokují, tak zkusí povolit a pískuje. Křivku ale překročí a tak etcs otevře kohout a kola se zablokují nenávratně, fíra už může ovládat jen pískování a dosáňkuje na úplně stejné místo jako bez etcs.… Číst vice »
Jízdní doba stanovená GVD s případem, že se jede sníženou rychlostí už od vjezdového návěstidla, počítá. Už to konečně vezměte jako fakt a nepolemizujte s tím. A když už Vám jde o ETCS, tak tam je stanovena brzdná křivka a s bezpečností takovou, aby to vyšlo i při snížené adhezi.
Já ale tento fakt nijak nerozporuji a vlastně jsem o GVD celou dobu nepsal, asi jste to nepochopil. A Vám se snažím celou dobu vysvětlit, že s takto extrémně sníženou adhezí nepočítá ani etcs. Navíc se snížené adhezi ani neumí při brždění přizpůsobit. Pokud bude adheze tak nízká, že sebemenší brzdící účinek zablokuje kola i při použití písku, přičemž magnety nemáte. Tak po překročení křivky vám etcs otevře kohout vz a již kola neodblokujete. Pak mi tedy vysvětlete, jak ten vlak zastaví, aniž by skončil stejně, jako tato 810.
Otázkou je, jak by fungovalo ETCS na vozidle se zablokovanými koly. Protože normálně by dohlíželo až brzdění k odjezdovému náv. a vzhledem k zablokování kol by si myslelo, že vlak stojí a zároveň by mu neubývala dráha k odjezdu, tak by prásklo zřejmě až na balíze před odjezd. návěstidlem.
Až do tohoto okamžiku by to plně bylo v moci fíry.
Četl jsem si Váš příspěvek i dále a je vidět, že máte ve věcech tak trochu guláš…
No hlavně je vidět, že vy prostě jen potřebujete (jako celá léta na K-reportu) především slavně zvítězit v diskusi.
Jistě, když to není dle Tomíka Záruby, je to okamžitě špatně a touha po diskusním vítězství. Ale prosím, když to má někdo potřebu točit tímto směrem, já ho u toho rád ponechám :-).
Odbočím – to s tím vykašláním se na možnost mírného přibrzdění při mírném překročení pod ETCS víte určitě? Tak to je za ty miliardy výsledek zase na houby, protože si někdo chtěl ušetřit práci…
Nebylo pozadovano. Co me bylo řečeno, tak z tech vozidel, co jezdi u nas, to umi taurus/railjet. Panter/ibalgin to neumi, neboli ten jen otevre ventil vz.
Není to problém mašiny, ale ETCS.
Mírně přibrzdit neumí nic. Některé mašiny umí úplné provozní zabrzdění. Problém není ani tak v tom, že by to mašina nezvládla (zvládla to i pilotní 151.008 před 15 lety), ale v tom, že někteří dodavatelé ETCS požadují, aby mašina ohlásila vykonání úplného prov. zabrzdění signálem v úrovni SIL4.
Přitom tohle ale není vůbec třeba, pokud nad tím je „bezpečnost zaručena“ tou rychlobrzdou v případě, že rychlost nepoklesne.
A nějakých 4,5 bar by úplně stačilo.
Ono je to složitější a takhle jednoduše to bohužel nefunguje. Úplné prov. zabrzdění vyvolá stejné odrychlení jako rychlobrzda, která jenom zareaguje rychleji. A jak se počítají ty možné scénáře vývoje rychlosti (z čehož plyne, že ETCS nemá 4 „jednoduché“ křivky – výstraha, TCO, SBI, EBI – a pokud se jich skutečná rychlost dotkne, tak se spustí příslušná akce), tak je tam nejednoznačnost, kterou právě řeší ten SIL4 signál „Úplné provozmí zabrzdění potvrzeno“, jinak by nouzová brzda práskla ještě dříve, než se ten účinek úplné provozní brzdy dostatečně vyvine. Dopadá to tak, že pokud je dostupná provozní brzda, tak nouzová brzda… Číst vice »
A nemáte náhodou pocit, že navrhujete vlastně úplně totéž co já, jen to jinak formulujete? Já totiž jo. 😉 Ono je to podobný jako donedávna rychlost 100 km/h podle rozhledu (a i dnes třeba v mlze ta čtyřicítka): Neznamena(lo) to, že se tak rychle jet musí. Takže ano, měl jsem na mysli zejména případy, kdy se kolem vj.n. na 40/Vy jede tak 50-60 km/h s tím, že ještě dobíhá odbrzďování vlaku a popř. je to taky do kopce (nebo daleko). Ale i to je dnes zakázané a běda tomu, kdo by v takovém případě byť ve 43 km/h na tom… Číst vice »
Neboli ta vaše „bezpečnostní rezerva“ je právě past na myši, kterou bych rád odstranil.
Nic nenavrhuji. Pouze bych byl rád, aby to bylo i v budoucnu tak, jako je to teď: Aby se hlavním návěstidlem návěstěná rychlost dodržovala bez výjimky u všech návěstidel stejně, tj. aby nebylo rozdílu mezi návěstidlem vjezdovým, odjezdovým a cestovým, případě ještě krycím. Stačí to nějak polopaticky takto, nebo je třeba ještě nějakého celopatického vysvětlení?!? Stačí se projet mezi Vysočany/Libní a Masarykovým/hlavním nádražím, kde je les cestových, odjezdových a vjezdových návěstidel a hned by mělo být jasno. A je i dost stanic, které mají vysunuté vjezdy a mají namísto ranžírek před zhlavím cestová návěstidla. Namátkou Praha-Uhříněves a mnoho dalších. O… Číst vice »
Pán je masochista, že si přeje zachovat potenciální trestnost té jeho „záložní rezervy“? Fakt nechápu tyhle myšlenkový pochody. A v případě Nového spojení (apod, kdy na sebe dopravny navazují) by se to holt nevyužilo. Ale v 500 jiných „jasných“ stanicích by se zvýšila pohoda jízdy.
Nechtěl byste podle stejné logiky tam, kde jsou třeba jednoramenné mechaniky nebo jednosvětlové návěsti ty rychlostníky „40“ přesadit od první vexle k těm vjezdům? Vždyť je to vlastně jen jinak vynávěstěná stejná „děsně nebezpečná“ situace…
Potrestání strojvedoucího v této věci (pokud nedojde k nedbalostnímu trestnému činu) je přeci věcí dopravce. Nikde není psáno, že by strojvedoucí, který pojede na záhlaví rychleji než má, měl být z lokomotivy okamžitě sundán, jít si protáhnout svaly na kanál a ještě k tomu být seřezán brzdovou hadicí. Ale pokud se to zjistí opakovaně a domluvy nepomáhají, tak to holt pocítí milý neposlušný strojvedoucí na výplatě. Tomu obvykle každý jedinec rozumí velice dobře. A jak je vidět u zmíněného případu Kdyně, tak si zjevně dlouholetý a zkušený strojvedoucí s dodržováním předpisů vytíral pěkně zadek a pak se mu to jednou… Číst vice »
Koukám, že jste zastáncem logiky typu „dáme tam třicítku, ať se dodržuje aspoň těch 50“ (použiju-li silniční analogii) a k tomu jste asi moc nenajezdil s těžkým nákladem do kopce…
Tak to už vůbec ne. Opravdu nechápu, jak někdo na takovou vadnou myšlenkovou konstrukci může přijít.
Rychlost nebyla překročena jen na záhlaví. Viz ZZ DI.
Mně by ještě zajímal následující vyšetřovací experiment: kolej zarostlá, šukafon vjíždí do stanice 40km/h (kterou dál drží, je to povolená rychlost) a pak začne zastavovat u nástupiště. Zastaví bezpečně?
Docela se divím, že s tím obhajova nepřišla. Ani by se při experimentech nemuselo zničit moc stanic, stačí počítačová simulace (co udělá šukafon, když začne brzdit ve 40 na klouzačce? Vážně je to o tolik lepší, než když začne brzdit v 50?)
Pokus se dělal a na posekaném kolejišti zastavil vlak i z 60 kilometrové rychlosti.
Dělal jste někdy nějakou počítačovou simulaci?
K tomu potřebujete nějaké vstupní údaje, a právě „tráva polehaná na kolejích“ je něco, co se nějak zparametrizovat dá dost těžko, protože těch náhodných veličin je tam víc než dost.
Aneb jak vysvětlit PC, co to je ta tráva…
Předřečníci se ptají, proč byl strojvedoucí potrestán i přes závěr znalce. Byl potrestán, protože ta tráva v kolejišti nevyrostla přes noc. Jednalo se o dlouhodobý stav, který byl strojvedoucímu znám, pokud na trati nejel poprvé. A vzhledem k jeho věku byl zkušený strojvedoucí a musel tedy vědět, jaký vliv může mít na jízdu vlaku. A přesto za vlhkého počasí vjel do stanice rychlostí o 50% vyšší než byla povolená rychlost. Proto byl potrestán.
Jenže dráha se neřídí dojmy.
1) strojvedoucí u vjezdu nemohl vědět na kterou kolej jede
2) tráva rozhodně není zapsaná v TTP takže nemůžete říct že to měl vědět
PS: překročení rychlosti rozhodně špatně
Strojvedoucí „u vjezdu“, že u výhybky je „40“? Neměl poznání,?
Nevěděl, že bude křižovat? Nevěděl, že při křižování pojede osobní vlak na kolej blíž k budově?
„u vjezdu“ nevěděl
Ale věděl a nakonec od výhybky čtyřicet jel. Špatné bylo strojvedoucího jednání, že snižoval rychlost až na záhlaví, což je častý nešvar. Ale i kdyby jel konstantní rychlostí 40 km/h i na celém záhlaví, tak by to na věci nic nezměnilo, nehoda by se stejně stala. Změnil by se s velkou pravděpodobností jen rozsudek a celé by to šlo za Správou železnic.
Od výhybky čtyřicet opravdu nejel. Dle Závěrečné zprávy výhybky projel rychlostí 59 km/h.
Omlouvám se, to jsem přehlédl. Je to skutečně tak, že do výhybky vjel 59 km/h.
Nesmysl, viz zpráva DI.
Strojvedoucí podle návěstního znaku musel vědět, na kterou kolej jede: Kdyně má pouze 2 dopravní koleje.
A kdy se začnou trestat také zaměstnanci SŽ(DC) ?
Nikdy
Jak trestat #mynic ?!?!?!?
Něco by se určitě našlo…
Od 30.2.2026…😂
To je na bednu. Pakliže znalec řekl, že pokud by kolejiště bylo v řádném stavu, vlak by stihl včas zastavit, tak nevidím důvod k trestání strojvedoucího tímto způsobem. Porušil předpis, za což by mu asi mohla být pozastavena licence nebo být vyhozen z práce, ale není to na podmínečné odsouzení. Sorry jako.
Za překročení rychlosti o 20 km/h vyhazov, to by mi připadalo jako dost málo.
Omylem se člověk může seknout o pár kilometrů, ale rozhodně ne o 20.
Oni prostě na dráhu nastoupili lidi, co nikdy vztah k dráze neměli a mít nebudou a zaváděj na železnici manýry řidičů. Projíždění na červenou, překračování rychlosti, nezastavení v zastávce atd. atd. NIKDY se tohle nedělo, pokud na dráze pracovali lidi, co vlak znají i z toho, že s ním od malička jezdí.
Pracuji na dráze a i u nás máme všichni režijky a využívám jí pouze já. Ostatní otroci aut i přesto, že mají vlak zadarmo.
Rád bych viděl jak by dopadl autobusák, kdyby jel o 20 km/h rychleji a zranil 19 lidí, z toho některé velmi vážně….
Zdejší diskutující by hnali k soudu silničáře, protože na vozovce leželo listí 🙁
No jak? Ultrasy by požadovali lynč a pět trestů smrti.
Jde o podíl zavinění.
Strojvedoucí nemůže kašlat na předpisy a očekávat, že ho z toho vyseká vždycky dokonalá Infrastruktura. Stejně tak infrastrukturník nemůže kašlat na předpisy a spoléhat se na bezchybnost dopravce.
Nicméně je škoda, že Statní Zástupce žaloval jenom strojvedoucího, ne infrastruturníka. SZ jako SŽ, vrána vráně.
Proč ho vůbec trestali a kdy potresrají správce kolejí?
potrestají…..
Tak si přečtěte pořádně. Šlo o to, že podle výsledků vyšetřování nehody do stanice vjel o cca 20 km/h rychleji, než podle předpisu měl.
Zavěrečná zpráva drážní inspekce podle navěsti vjezdu do stanice měl dodržet podle předpisů max.rychlost 40km/h, skutečná byla 59km/h.
A mělo to vliv na nehodu? Kdyby měl na vjezdu 40 a tu by držel, začal by brzdit jako normálně, tak by to nemohlo klouzat?
Ptáte se, jestli měla rychlost jízdy vliv na brzdnou dráhu? Co myslíte?
Heleďse, ptáčku jarábáčku, nedělej zbytečně Správě železnic advokáta, másla na hlavě má dost. Ale díky blbosti strojvedoucího, který si rychlost zreguloval až na záhlaví, můžou ti, kteří nechali kolej zarostlou, zase klidně spát.
59 km/h přes výhybky je dle tvé terminologie „zregulovaní rychlosti na záhlaví“?
Není, špatně jsem se podíval, jel těch 59 km/h i do odbočné výhybky. Moje chyba, omlouvám se a to již podruhé.
Ovšem to stále neřeší podstatu věci – pokud by jel čtyřicet i přes výhybky, tak by s velkou pravděpodobností stále projel odjezdové návěstidlo. Tady má opravdu na hlavě máslo Správa železnic, kolej měla být bez trávy, ta tam opravdu nemá co dělat.
Ptám se na rozdíl zábrzných drah, obě z 40km/h, před jednou se rychlost udržovala(mírný plyn), před druhou se začalo brzdit z 59 km/h.
Ve druhém případě to brzdí méně, protože už má špalky zahřáté? Nebo to bude kratší(začíná s přitlačenými špalky, nečekám na vzduch?)
A nebude druhý případ „lepší“ o to, že strojvedoucí už ví, že nemá adhezi, a snaží se to řešit?
nekdy si tu pripadam jak alenka v risi divu …
Spis je to mysleno tak, kdyby mel u vjezdu 40, a tuto rychlost drzel az pred misto, kde by chtel zacit brzdit (vybeh, pak brzda). Tak 810 zvladne standardne zabrzdit ze 40 snad na vyssi desitky metru. Pricemz k vjezdu by udajne v pohode zpomalil, jelikoz zde trava nebyla. Jel by bez vedomi toho ze to klouze az k mistu pro zacatek brzdeni k nastupisti. A najednou by stejne zjistil ze to nebrzdi a aspon za me by dojel na uplne stejne misto, tedy za navestidlo s navesti stuj a za nameznik. Jen by v tu dobu merici vuz byl… Číst vice »
Třeba proto, že jel rychlostí 60 km/h na návěst povolující 40 km/h? To by jako podle vás mělo zůstat úplně bez trestu, protože „SŽ tam měla listí“? Souhlasím s tím, že na straně provozovatele dráhy by měl taky někdo nést odpovědnost, ale strojvedoucí bez viny není.
Zde souhlasím .. ze své praxe neznám strojvedoucího který by jel za návěstidlem 60km/hod. když na něm byla rychlost 40km/hod. ………… to si prostě žádný normální strojvedoucí nikdy nedovolil a nedovolí … Je dost smutné že 50-ti letý fíra který asi měl naježděno dost takto riskoval = na nepozornost nevěřím, spíše tipuji že to dělal častěji …..
Holt každý není nejostřejší tužka v penále. Platí pro doktory, piloty, jakoukoliv profesi. 🙂 Naštěstí to není obvyklé. Mě na takových jedincích nejvíc zaráží, že si neuvědomují, že na sebe přivolávají odpovědnost i u MU, které by jinak nešla za nimi. Jako zrovna v tomhle případě.
Strojvedoucí opravdu není bez viny. Strojvedoucí opravdu může být rád, že dostal podmínku a nejde si sednout. Ovšem ta snaha Správy železnic vše zamaskovat, kdy hned po nehodě kolej posekala, to je fakt síla…
O jakém maskování to mluvíte? Logicky to šli co nejdřív posekat, aby se to znovu nestalo, ne? Nechápu co by tam měli maskovat, když tam bylo svědků a důkazů…
Maskování vlastního nezájmu o dobrý stav infrastruktury.
aha, takže důkladné vydrbání krve oběti ze sekery je taky jen péče o to, aby nezrezivěla?
Neuvěřitelně hloupé srovnání.
Takže co se podle vás mělo stát?
– kolej měla zůstat odstavena s následným dopravním omezením
– kolej měla zůstat nedotčena v provozu aby se na ní mohla stát další nehoda stejného typu?
Jojo…a čistě náhodou to připadlo zrovna po MU…