Nové TGV získalo po testech v Česku finální podobu. Od vizualizací se dost liší, olympiádu nestihne
Finální podoba nové vysokorychlostní jednotky TGV M. Foto: SNCF
TGV M vypadá výrazně jinak, než dopravce prezentoval na vizualizacích před zahájením výroby.
Kdyby se v budoucnu nakupovali vlaky pro avizovanou rychlost až 320. Tak kdo by si to tu vlastně mohl rozdat? TGV s japonskými nebo čínskými vlaky?
Kazda vlakova souprava vyrobcu, kteri splni technicke pozadavky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysokorychlostní_vlak .
Těch souprav, které mohou jezdit 320 km/h je mnoho.
TGV, AGV, Frecciarossa 1000, ICE3, Shinkansen E5/E6, Shinkansen N700S, soupravy od Renfe, CR400, Hyundai Rotem EMU-320 a ještě by se našly nějaké určitě.
Po Evropě jezdí asi 100 typů vysokorychlostních vlaků. Přijde vám to málo? Ano, mnoho z nich je zastaralých, technicky i ekonomicky překonaných atd., ale firmy vyvíjejí stále nové typy. Leckteré typy na 300 nemají fyzickou variantu na 320 jen z toho důvodu, že ji zatím nikdo nechtěl. Například „Italo“ AGV je schválené na 300, ale „na prknech“ bylo na 360. Siemens Velaro Novo má být na 250-360 km/h, 4,7-8,0 kW. Pro Čínu tehdy Siemens vyrobil CRH380B na 380 km/h, protože to Číňani tehdy chtěli. Dnes je trochu předčasné se ptát na konkrétní řadu, protože za pár let bude trh vypadat… Číst vice »
Spis me prekvapuje koncept, ze se jedna vlastne o vlak tazeny (tlaceny) lokomotivou misto rozlozeni vykonu po cele souprave jako to ma napr. Shinkazen a nebo i posledni verze ICE.
Francouzi si zase vychvalují Jacobsonovi podvozky mezi vozy. Prý to stabilizuje chod vlaku, ale jejich nevýhoda je, že do nich nenacpete (alespoň jednoduše) trakci.
První TGV mělo hnaný i ještě jeden (dva) podvozek na začátku (a konci) soupravy mimo tyto lokomotivy.
A už jste slyšel od AGV? Vyráběl to Alstom, mělo to jacobsonovy podvozky mezi vozy a distribuovaný pohon. Měl to být nástupce TGV, přesto si ho SNCF neobjednala (ale ve světě jezdí v Itálii). Já tu otázku přeřdečníka naprosto chápu.
Já otázku taky chápu.
Jen si nemyslím, že je jednoduché ten distribuovaný pohon do jacobsonových podvozků jednoduše nacpat. A pak taky to může dělat problémy v údržbě, když třeba dílny SNCF na to nejsou vybaveny. Je vůbec AVG patrové? To taky hraje roli, když třeba SNCF může dávat přednost kapacitnějším (patrovým) soupravám, kde pak trakci nemáte kam nacpat jak z prostorových tak hmotnostních omezení.
Tak ono zase ve Francii nehrozí, abyste měl třeba 18 odjezdů vlaků jedním směrem za hodinu, jako to máte třeba mezi 6:00 a 7:00 z Tokia směrem na Nagoju. 😀 Takže si myslím, že na jejich podmínky bude ta akcelerace naprosto dostačující.
Odpoledne to tam mají podobně. Odjezdu 17.00. 04. 10. 14. 20. 24. 30. Proste jak v Praze tramvaj č 9. A když jsem si kupoval lístek, tak jsem si ukázal typ rychlovlaku, kterým chci jet a dle toho mi našli v kolik jede
Co je na tom jinak? Tvary jsou shodné, na vizualizaci to má jen delší čumák, protože logické zkrácení perspektivy by veřejnost nepobrala (viz druhá fotka v článku).
A jestli to má pruh? To není vlastnost soupravy, přece.
Opravdu předchozí Avelie nemají rekuperační brzdu??? 🤨🤦🏻
Co si budeme, na vizualizaci vypadal líp
to je jak Brno, to taky na vizualizacích vypadá vždycky líp
Přiznám se, že by mě zajímala ta posedlost Brnem. To vám nějaký brňák přebral ženu?
To by asi Brno velebil 🙂 🙂 🙂
To je posedlost Brna chrlit vizualizace.
Ten vlak není jak Brno.
Brno totiž má jen ty vizualizace, zde ale vidíte i skutečný vlak..
Ta bílá je dost nudná, ale chápu, že v létě na jihu Francie to má svoje odůvodnění.
Ale nějaký drobný barevný prvek by se tam přesto hodil. Dá se vymyslet převážně bílý nátěr, který a přesto to mít zajímavé – viz třeba DB nebo SBB.
Přesně jak píšete. Na první pohled nezaujme, nicméně na lak to nejezdí. 🙂
Na jih Francie jezdi(-l ?) i tmave rudy Thalys – nyni Eurostar, a TGV PSE, Atlantique, Reseau, Duplex, POS, ktere byle taky nejsou.
Aerodinamiku nevokecáš. Co se týče špičky, Francouzi vykročili
Japonským směrem
No ono zrovna to „špičatější“ čelo řeší spíš hluk než aerodynamiku. Když porovnáte třeba neměcké ICE 3 a nějaké japonské rychlovlaky, pro které je „hodně špičaté“ čelo typické, tak tam až zase tak nějaký zásadní rozdíl v aerodynamice nebude.
Souhlasím, tohle vypadá jakoby si Alstom za bílý lak účtoval méně peněz… Naštěstí interiér by měl vypadat trochu lépe. Tak si počkejme, prý se má představit v srpnu.
V bílé to dodává Alstom bez příplatku?
Dvě studia a navrhla téměř komplet bílý vlak?
Bílý vlak,podle článku, nevyžaduje tak silnou klimatizaci.
K čemu je to černé čelo? Aby to nebylo vidět až bude špinavé od hmyzu? Nevypadá to moc hezky
Možná odkaz na letectví, kde čumák letadla před čelním štítkem/oknem pilota má matně černou barvu pro zamezení odlesků světel (proti oslnění sluncem, nebo i proti zabránění nějaké optické iluzi při nočním letu).
Ovšem lesklá černa je pouze designový prvek – uvedenou funkci podle mě neplní.
To mě taky napadlo ten odkaz na letectví. Ale když se divám že na prvotních rendrech je to je desingový prvek. Tak myslím, že to tak zůstalo.
Mě na poprvé napadl hmyz.
No, kdyby jen hmyz. I ptáci na rychlovlacích zanechávají „razítka“. 😇
Je ale otázka, jestli důvodem vlastně nebylo prosté sjednocení livreje. Obecně černé rámování čel je teď móda a SNCF ho aplikuje i na starší jednotky TGV.