Slovinci prorazili svůj nejdelší železniční tunel, zkrátí cestu k Jadranu
Proražení tunelu Lokev. Ilustrační foto: 2TDK.si
Nový tunel výrazně zrychlí a zkapacitní dopravu do přístavu Koper.
Nový tunel výrazně zrychlí a zkapacitní dopravu do přístavu Koper.
A kdy udělají něco s tratí do Mariboru? Nebo spojeni 2 největších měst na Slovinsku je jen vedlejší záležitost?
Pěkné. A co chorvati, dělají něco pro železnici, nebo na to z vysoka….?
V současné době je cesta na Jadran po železnici spíše pro šotouše. Většina lidí tam jezdí autem.
No snad už se nějak začíná dělat koridorizace (včetně zdvojkolejnění) Karlovac – Zagreb – Novska.
Split – Dubrovník po železnici by bylo fajn, ale tuším, že se zatím neplánuje.
Tak ona se už dávbo postavila kratší a rychlejší trať na Jadran přes Bosnu. Jen se nepocitalo s válkou…
Kratší přes Bosnu a Hercegovinu? Chorvati by měli něco udělat s tratí Zagreb-Split, protože současný stav je dost špatný (cesta přes šest a půl hodiny je peklo) :(. A ideálně protáhnout trať do Dubrovníku, ale toho asi už nedožiju :(.
Ano, trať přes Bihac vede až do Kninu.
Bude mít tato nová trasa nějaký význam také při cesty směr Rijeka či Split?
Ne. Podívejte se do mapy.
Otevřít mapu je dneska už moc náročné… 😀
Slyšel jste někdy o mapách?
len v pripade zeby ste vyuzili pre dovolenku pri mori niekolko km pobrežie, ktoré Slovinsko má 🙂
Jedině, že by postavili Slovinci i přeložky v úseku z Pivky do Lublaně, tedy někam po závlek do Borovnice. Na Openrailwaymap je navržena celá řada přeložek v tomto úseku, otázkou je, zda je to jen něčí fantazie nebo skutečný návrh. Pak by vám to Rijeky cestu zrychlilo. Do Splitu je to zajímavá šotomyšlenka, jet přes Pivku a Rijeku. 😀
Přikládám mapku
https://photos.app.goo.gl/rG28CSP4KioEBwHh9
Přikládám link na mapku 😀
https://photos.app.goo.gl/HTvjHDMauHwHUNn56
Asi blbej dotaz, ale cesta do Záhřebu se tím tunelem nějak zkrátí?
Ne. Slovinci se potřebují dostat na pobřeží. Z Ljubljaně do Koperu. Záhřeb jsou Chorvati.
Ano, cesta po železnici z Koperu do Záhřebu se tím zkrátí.
Dalším, co se neumí podívat do mapy…
Ty se snad dneska množí…
Jedny z najlepších železničných máp celej Európy poskytuje Bueker, žiaľ niekoľko rokov neaktualizované, ale stále pre prehľad dobré. Sú to podrobné mapy, čo sa týka potrieb fanúšikov železníc. V súčasnosti dostupné už len autorizovaným uživateľom, ale cez stroj času sa dajú pozrieť aj bez toho : https://web.archive.org/web/20230602042737/http://www.bueker.net/trainspotting/maps.php
mimochodom čo sa týka spravcov infraštruktúry jednotlivých krajín, je Dobrá Správa (SŽ) s celým diapazonom svojich máp možno celosvetovo top. A kvalitnú šotomapu majú aj ÖBB infra.
Aktualizovaná verze Buekera je na https://public.websites.umich.edu/~yopopov/rrt/railroadmaps/
Ano, blbej dotaz – resp. spíše blbej tazatel…
No jsem zvědav, jestli to bude znamenat že do Koperu začnou opět jezdit osobní vlaky v nějakém rozumném počtu a bude zrušena permanentní NAD z Divači.
Tak to je jedním z hlavních cílů. Už před výlukou tam „rozumný počet“ osobních vlaků moc nebyl, jakmile projelo asi v 11 hodin „Pohorje“ (v 7 z Mariboru), nejelo tam dolů nic asi do 17. hodiny.
Jak se stavebně řeší, když tuneláři narazí na jeskyni?
Spoustou betonu, po geologickem pruzkumu
V Chorvatsku postavili most, fotka jeskyně na předposlední straně: http://www.huka.hr/v2/objekti/publikacije/hr/2006_09.pdf
Zvažoval se delší tunel, aby se tam nemuselo dělat takové esíčko?
Esíčko je potřeba kvůli sklonu, Divača má 431 m.n.m. a při těch max. 17 promile už na 27 km není moc kde krátit.
No proto píšu delší tunel, tzn. ne do Divače, ale např. Rižana – most přes řeku Pivka před Postojnou (30-35km tunel s přerušením u Škoflje) nebo extrémní fantasmagorie až k městu Vrhnika alá alpské úpatní tunely.
Jsou rádi, že vůbec ufinancují to co se staví.
Mluvilo se o fantasmagoriích typu výtah.
Divača je křižovatka, proto zřejmě tam a ne jinam 😀
Začátek a konec té novostavby jsou vzdušnou čarou vzdálené cca. 20km. Takže to esíčko to prodlouží o třetinu. To myslím není vůbec strašné, když alternativou by byl o 25km delší tunel, který by přitom zcela minul odbočku z Divači do Sežany a dál.
Jenže podle TEN-T by sklon měl být max. 12,5 promile a ne 17..fakt tam vychází těch 17 ?
Není tam něco ve smyslu „v odůvodněných případech“? Matně si pamatuju 18 promile.
Toto zdvojkoľajňovanie je nesymetrické, čize nová koľaj nie je vedená v súbehu s tou pôvodnou. A sklon tejto novej koľaje 17 promile je oproti sklonu tej starej ešte veľmi mierny 🙂 viď. odkazovaný web projektu v článku.
no jo, skora jako tunel do Berouna 😀
Zaplať Pánbůh, že aspoň něco v té železnici dělají… ať se to podaří a narovnají i něco směr Rakousko a moře…
Aspoň niečo? Rekonštruujú a zdvojkoľajňujú trať od Spielfeldu do Mariboru, od Pragerska na Celje prešla trať rekonštrukcioiu, to samé aj na Zidani Most od Celje, pracuje sa na úsekoch medzi Zidani Most a Ljubljanou, nakúpili desiatky nových jednotiek, teraz obstarávajú nové osobné vozne a dvadsiatku nových lokomotív. To je apsoň niečo?
Já tam jezdím od Faaku, kde ty úspěchy nejsou až tak patrné, ale bezva…
Tady dostala trať z Jesenice do Lublaně generálku s drobnou přeložkou. Tunel pod Karavankama je taky po rekonstrukci (zjednokolejněn, ale profil pro kombinovanou dopravu).
Jen rekonstruují, nezdvoukolejňují. To až v příští či popříští sedmiletce.
No ale propojka Pragersko – Krapina bude furt chybět.
“ Zítra, mám to v zítřejším plánu, bod 34 hned po „naučit se portugalsky“.“
Tolik k prioritě z pohledu Slovinska.
No celá ta Jugoslávie je vlakové katastrofa, některé tratě po válce ani neobnovili. Ani se nedivím, že to Jančura vzdal. Tak se to konečně začalo po těch letech hejbat.
Tady je dnes hodně výrazná hranice mezi Slovinskem a zbytkem bývalé Jugoslávie.
Ještě furt se musí měnit lokomotiva v Dobové na těch pár kiláků do Záhřebu?
Samozřejmě, a v Šapjane taky, což se tam dělo i dokud tam nebyl styk soustav. Nevím jestli tomu i tady pomůžou nové Flirty.
Tak dokud nepořídí dvousystémové stroje tak ano. Neslyšel jsem, že by Slovinci plánovali konverzi a Chorvati ji mají za sebou.
Vždyť Slovinci do té Dobovy jezdí už skoro 20 let třísystémovými Taurusy, stejně tak tam jezdí (jezdily?) rakouské Taurusy a nově snad i Vectrony. Teď mají SŽ třísystémové Flirty.
A ty mají povolení (schválení) k jízdě do Chorvatska? Slovinsko – Chorvatsko bych očekával stejný zabezpečovač, ale kde je opravdu probnlém (EMC?) netuším.
Flirty klidně můžou být první krok, ale bez úředního šimla to nepůjde.
Má některý z nich chorvatský 1600mm sběrač? Mám za to, že ne. A slovinské taurusy by se na výkonech SŽ PP neměly turnusově objevovat.
Ještě by Slovinci mohli zvážit konverzi, no…
Na tu byla příležitost po žledolomu, ale nevyužila se. Ale pro začátek by stačilo, kdyby byl na 25 kV aspoň diskutovaný úsek, což nebude.
Koper byl vždycky kontejnerovou kapacitou jen chudým příbuzným severoněmeckých přístavů. Hlavní překážkou kapacitnější železnice byly a jsou hory ve Slovinsku….
A proč jinde hory v Alpách překážkou nejsou? Či jsou, ale již překonanou několika základnovými tunely paralelně vedle sebe?
Proč, když už dělají takový megaprojekt, tak pouze jednokolejně s tím že původní jednokolejka zůstane zachována, místo toho aby udělali dvojkolejku a původní trať zrušili?
A vůbec mi přijde zvláštní, že takovouhle relativně novou trať (původní trať do Koperu je z roku 1968) udělali tenkrát bez přípravy na druhou kolej, když navíc ta trať na dvojkolejku navazuje. To si mysleli, že to bude stačit na vždy?
Petr Šimral možná upřesní, jak tam od té doby narostl objem dopravy (hlavně kontejnerů z Asie). Osobně tipuji několikanásobek.
A proč vám tam asi pan Sůra dává ten odkaz?
https://drugitir.si/neustreznost-obstojece-proge/
No já jsem měl na mysli porovnání s tím rokem 1968, resp. s dobou, kdy se rozhodlo a stavbě staré trati…
V roce 1968 ještě ani nebylo hotové vypořádání o území mezi Itálií a Jugoslávií – celá oblast kolem Koperu (Capodistrie) byla původně italská a spory se táhly dost dlouho. A do Terstu vede kapacitní trať ze severu. A další přístav kousek vedle je Rijeka, za tehdejší Jugoslávie ve stejné republice.
Londýnské memorandum bylo podepsáno 1954.
Tak dobrý ale opravdu nejsem 🙂
Výkony přístavu (na železnici tedy připadá jen část): 1959 0,1 milionu tun zboží, 1968 1,1 milionu, 1969 1,9 milionu, 1979 2,5 milionů, 1988 5,1 milionů,1998 8,6 milionů.
Na odkazovaných stránkách se píše o přípravě na možnost zdvoukolejnění. Pravděpodobně je myšlena možnost přeražení únikové štoly na profil pro druhou kolej.
Edit: únikové štoly jsou raženy v plném železničním profilu. https://drugitir.si/wp-content/uploads/2022/07/DJI_0253-scaled-1110×500.jpg
Přerážet štolu v druhou troubu je při provozování jediné trouby dost riskantní.
Třeba jen uvažovali, bez politických souvislostí, v širším pojetí. Do Terstu vedou přes V.Opicinu 2 tratě, z toho jedna do pořádného přístavu. Třeba uvažovali, oni Jugoši nebyli zrovna moc dogmatičtí, o všech přístavech. A díky Koperu by si mohli vyjednat v Terstu lepší ceny, když máte zálohu, tak vás nemohou držet pod krkem.
Celý koperský přístav byl tak trochu trucpodnik. Současná trať se tehdy stavěla coby vlečka do přístavu, neboť slovinská část JŽ házela plánu klacky pod nohy.
Zdá se mi, že se mýlíte.
https://photos.app.goo.gl/HTvjHDMauHwHUNn56
Zajímavé je to „esíčko“ v západní části trasy. Předpokládám, že právě z důvodů nevhodných geologických podmínek pro trasování podél dálnice..
Nebo potřeba vystoupat (sjet dolů) téměř 450 výškových metrů?
Spíše je to z důvodu převýšení.
Kdybyste tam někdy jel, tak esíčko je i na dálnici a hučíte dolů jak po skluzavce. Prostě je to k vodě z kopce.
Aha. A já už myslel, že už ve světě tolik proslula naše chalupoida.
„Dojde tak k výraznému zvýšení trati…“ To je myšlena kapacita trati? Nebo průjezdný profil?
kapacity, díky za upozornění.