Slovenskou vládou schválený Plán obnovy zahrnuje nové tramvaje i trolejbusové tratě pro Bratislavu
Bratislava, tramvaje Škoda. Pramen: DPB
Bratislavský dopravní podnik v současnosti finalizuje projektovou přípravu čtyř nových trolejbusových tratí.
škoda že slovensko nemá peníze na Bratislavské metro.
Bratislava kromě prodloužení stávajících tratí pro TRAM/električky o rozchodu 1000mm potřebuje spíše než podpovrchové metro něco jako vlakotramvaj na separovaném poverchovém/samosattném drážním tělese s klasickým rozchodem 1495mm cca v této trase – https://mapy.cz/s/legezucufa , která částečně vychází z někdejší trasy tzv. Vídeňské eletričky.
Super zpráva (míněno vážně). A teď si řekněme na rovinu, Bratislavě chybí A HLAVNĚ BUDE chybět jakákoliv podzemní dráha, vedená mimo pozemní komunikace v centru. I kdyby v každé ulici jezdili tramvaje, trolejbusy, autobusy, pořád je to závislé na ucpaných křižovatkách atp.
Někde udělali soudruzi ze Slovenska chybu už dávno a pořád to ne a ne alespoň se snažit to napravit
Přizpůsobili město autům, i to se dá napravit – preferencí na těch křižovatkách. A pak možná doplněním železničního uzlu.
Když ony se na těch křižovatkách kříží i tramvaje mezi sebou. A nebýt silniční dopravy, tak žádné město není.
Preferencia električiek sa v Bratislave zavádza v podstate všade, kde je to možné
Skôr „soudruzi“ z Prahy. A potom ti slovenski v tom pokračovali.
Otázka je, či práve (nerealizovateľné) plány súdruhov na stavbu metra nemôžu za to, že povrchová MHD je v stave, akom je…
Lenže o tom, že metro definitívne nebude a nosná doprava v Bratislave budú električky sa definitívne rozhodlo ešte v roku 2002!!! A dnes, o 21 rokov neskôr, ani tá električka do Petržalky stále nie je hotová…
Navyše roky neexistovali žiadne konkrétne plány ohľadom ďalšieho rozvoja električkovej dopravy v Bratislave. Len samé štúdie do šuplíka. Nejaké konkrétnejšie plány (trať okolo SND a do Borov) sa objavili až teraz. Je to strašná škoda, lebo za tie roky sa z eurofondov mohla postaviť kopa nových električkových a trolejbusových tratí, ale tie peniaze prepadli, lebo ani jeden projekt nebol (a stále nie je) hotový.
Blavě chybí hlavně VRT mezi Vídni, Blavou a Budapešťi… hezky podle Rakouských standardů.
Tak a ted se probudime.. BA chybi v prvni rade jako ve zbytku site trate, ktere se nebudou rozpadavat . Modernizace do Trnavy 23 let spatky – uz by mela jit dalsi, trat a projektova priprava na Zahori a Cesko – cista tragedie a nejvytizenejsi neelektrifikovana jednokolejka na Komarno v 3/4 zivnotnosti trate take dobre. Jakmile se dosahne tenhle minimalni standart – coz upodfinancovani UDRZBY v siti ZSR bude nadlouho, muzeme resit rozvoj VRT , ale to uz sousede SR budou jinde.
A to jste skončil jen okolo Prešpurku.
A pak se nadává, že se v ČR dělá jenom údržba.
Trať cez Marchegg sa modernizuje. Síce slimačím tempom a tiež nebude v celej dĺžke dvojkoľajná (to až v ďaľšej etape možno o 10 rokov). Problémom je absolútne vyťažený úsek HLST – ŽST DNV, kde dve traťové koľaje vôbec nepostačujú. O žalostnom stave staníc Lamač a DNV nehovoriac. A to sa ide budovať ešte zastávka Bory medzi Lamačom a DNV. Ak tam bude zastavovať vlak raz za 30 minút v špičke, tak to bude maximum. Viac tá trať nedá. Ideálne by bolo odkloniť nákladnú dopravu tunelom podpod Karpatmi, ale to je nereálne, lebo drahé. Okrem toho sú úvahy vybudovať novú železničnú… Číst vice »
Blavě chyí především:
– nákladní obchvat hlavního nádraží
– samotné hlavní nádraží
Bez toho může být nějaká VRT úplně ukradená, jelikož se na to nádraží neprocpe a když procpe, tak na úkor příměsta. Pokud se jim nesesype tunel…
Málokdy s panem předřečníkem souhlasím, ale je tomu skutečně tak. Hl. n. po stránce kolejiště a stísněnosti už dávno nevyhovuje.
Nákladný obchvat by sa mal oddeliť už medzi Devínskou Novou Vsou a Lamačom a napojiť až za depom tak, aby náklady mohli pokračovať na všetky smery: Rača, Vajnory aj Nové mesto (ÚNS, Petržalka, HU/AT). Lenže To by bolo asi 8 km tunela, z ktorého by sa asi pol kilometra dalo budovať hĺbením z povrchu. Taký drahý tunel nikto pre náklady stavať nebude. Hlavná stanica by si zaslúžila kvalitnú modernizáciu. Obnoviť aspoň dve koľaje hlavovej časti pre „krátke“ vlaky ktoré v HLST končia/začínajú (REX 8, pár vlakov zo Záhoria, stačila by dĺžka 160m), využiť priestor získaný zrušením prejazdných koľají medzi 2.… Číst vice »
Bylo by to asi 3,5 km, pomohl by i jednokolejný s možností doplění druhé tunelové trouby. Odhadem do 3 mld Kč.
Druhá možnost je upravit Kúty-Trnava na D4, UIC-GC a mít tam 750m výhybny. Což je ale docela šoto a nebude to levnější.
No nevim, Bratislave schazi hlavne poradna sit tramvaji. Ale obmena parku teda taky, nektere vozy jsou fakt muzejni kousky.
V Bratislave se musi zacit nejdrive zmenou rezimu financovani hl. mesta, penize dostava na urovni krajskeho mesta, ne hlavniho s nadregionalni pusobnosti. Na vozokilometr si Bratislava muze dovolit dat o dost mene jako Brno plus dalsi funkce ktere musi plnit. Jakmile se tohle raz ( mozna, hadam ) doresi, rozvoj BA a BA kraje pujde uplne jinde.
Objektivne jak mesto tak kraj z nicoho ( penize co maji se nedaji nazvat penize- spise vysmech ) – delaji i tak hodne.
Ano, to je pravda, Bratislava má jako hlavní město o 200 milionů eur menší rozpočet než Brno které má o 50 tisíc méně obyvatel. To je fakt divný.
Na druhou stranu, slovenské HDP na hlavu je o poznání nižší než to české.
Česko bolo historicky vždy viac rozvinutejšie než Slovensko. Spoločný štát Slovensku moc pomohol, za čo som vďačný. Svoj poltiicko-historický účel Československo splnilo a nebyť ho, tak by dnes žiadne Slovensko neexistovalo.
Ano, slovenské HDP je nižší, ale odvedené daně na hlavu jsou vyšší, takže se to kompenzuje. Příjmy státních rozpočtů jsou cca 2 biliony vs 1 bilion. A při počtu obyvtel 2:1 je tedy zcela jasné, že se nějak divně hospodaří a Bratislava by si dle počtu obyvatel zasloužila víc.
Propadlé eurofondy to špatné hospodaření jen potvrzují.
Najstašie je K2S 7103 z roku 1971, v roku 1998 modernizovaná na K2S. Ďalšie K2S sú väčšinou o rok alebo dva mladšie. Z T3 sú najstaršie vozne z roku 1975: jedna súprava T3S (modernizovaná v roku 1999), Dubnická pomsta a Zvolenská pomsta (oboje 2001) a jeden vozeň T3P, modernizovaný v roku 2003. Okrem toho je v evidenčnom stave ešte jedna súprava T3M z roku 1982, modernizovaná v roku 1997 a zvyšené T3P majú vozovú skriňu z roku 1987. T3G majú skrine z roku 1989, modernizované boli pomerne skoro po dodaní, v rokoch 1993 až 1997. Sieť tramvají desaťročia stagnuje, to… Číst vice »
Diky za detaily. Nejsem takovy odbornik na jednotlive vozy, ale u rady z nich je interier na urovni toho, co bylo v Praze pred 20 lety. Za tech par stanic v Petrzalke zaplatpambu, ale je to tragicky malo. Mel jsem na mysli to, ze tram obsluhuje pouze kousicek centra, Vajnorsku, Dubravku a malou cast Petrzalky. Pokud ma MHD v Bratislave k necemu vypadat, tak tohle potrebuje treba zdvojnasobit. O velmi spatne udrzbe, nebo spis neudrzbe ani nemluvim. Je to prece hlavni mesto a je na tom radove hur nez treba Brno nebo Ostrava. Ja vim, ze to je prace na… Číst vice »
Električky obsluhuju este Raču a Ružinov
Pôvodný interiér majú T3G a T3M. Sú to vozne s laminátovými škrupinkami. K 25. 10. 2022 bolo v Prahe 7 ks T3SUCS, 4 ks T3M a 18 ks T3M2-DVC. To máme psolu je to 40 vozňov s retrointeriérom v Prahe a 14 vozňov s retrointeriérom v Bratislave, kde premávajú výhradne v dvojvozových v súpravách. Myslím že to až taká tragédia nie je. Sieť je dlhodobo poddimenzovaná a financie sú obmedzené. Za to Bratislva nemôže, že štát sa voči nej chová tak ako sa chová, čo sa financovania týka. Rozpočet Brna je niekde úplne inde a od toho sa to všetko… Číst vice »