Škoda získala další velkou zakázku na tramvaje v Německu. Jezdit budou v Mohuči
Nová tramvaj od Škody pro Mainz. Foto: Mainzer Stadwerke
Tramvaje nabídnou výrazně větší kapacitu než stávající dva modely.
Tramvaje nabídnou výrazně větší kapacitu než stávající dva modely.
Tahle generace tram Škoda se mi líbí a doufám, že se osvědčí v provozu.
Rozchod 1000mmm – nevíte někdo, zda je užší skříň, nebo bude shodná s tram pro Prahu 52T?
V německých tramvajových provozech se obecně používají užší skříně než u nás (2,5 m) – a to i v normálněrozchodných provozech. V Mainz se používá 2,3 m.
Díky, to asi nebude problém to malinko zdrcnout.
docela by mě zajímalo, zda budou 100 procentně nízkopodlažní alá Arctic v Helsinkách, nebo spíše jako verze pro RNV nebo schody nad každým podvozkem jako původní verze pro RNV, vzhledem k tomu že se jedná také o rozchod 1000 mm. Design na mě působí super ale jako kombinace verze pro RNV, Stadler Tina a tramvaji pro Bergamo – hlavně čelo.
Je fajn, že Škodovka má další úspěch na jednom z nejnáročnějších trhů – konečně se vracíme mezi světovou špičku. Ale jinak mě zaujala jedna matematická hříčka – 56 milionů při 5 x menším počtu obyvatel než má Praha a při přepočtu na velikost Prahy má pak naše pražská doprava 4,5 x větší výkon v přepravených lidech.
Ale to je pro srovnání západních provozů s našimi normální. V německých městech typicky modal split VHD 15-25 procent, v Praze přes 50 (což je extrém sám o sobě). Ale zase se tam více jezdí třeba na kole.
Vracíme se na světovou špičku? Já bych se nebál tvrzení, že tak úspěšné jako dnes české dopravní strojírenství nikdy v minulosti nebylo. Jasně, dnešní objemy se s produkcí T3/9Tr/ČME3 nedají srovnávat, ale na druhou stranu uspět dnes s drážním/MHD vozidlem na evropském trhu je nesrovnatelně obtížnější (a na vozidla klade vyšší nároky), než když RVHP zajištovala odbyt na léta dopředu a řešila se zejména kvantita, na úkor kvality a inovace.
A pak je tam také rozdíl v tom, že dnešní výroba přináší zisk. Kdysi jsem narazil na dokument z padesátých let, kde si zaměstnanec – pravděpodobně někdo ze středního managementu ČKD/Tatra – stěžoval svému kontaktu, že po čistkách ve vedení podniku jezdí uzavírat smlouvy do sovětského svazu nezkušení obchodníci, jenž se nechají opít a pak podepisují dodání velkého množství vozů v nereálných termínech a za bezmaržovou cenu. Sovětský zákazník pak ještě uplatňuje penále za pozdní dodání vozů.
Nevím jak v 50. letech, ale později (´60-1990) byl zahraniční obchod plně v rukou Podniků zahraničního obchodu (v případě vývozu výrobků ČKD to byl PZO Pragoinvest). Pokud šlo o „obchod“ v rámci RVHP, tak se to podstatné řešilo na ústředí v Moskvě a hlavním motivem bylo uspokojit nekonečnou poptávku v CCCP (jak si s tím výrobní podniky v satelitech poradí už nikoho moc nezajímalo).
Tak ono tie objemy T3/9Tr/ČME3 boli spôsobené niečím iným ako tým, že sa jednalo o bezkonkurečný výrobok svetovej úrovne. Takže dnešné úspechy – byť s menšími množstvami (ale čo to je menšie množstvo, kto dnes kupuje stovky električiek naráz ?) sú v rámci dnešnej konkurencie oveľa významnejšie ako kedysi.
Zároveň je super, že sa ČR vracia na pozíciu, kde v 1948 skončila … ako jedna z najvyspelejších krajín na svete. Lebo tie električky – to nie je len montovňa (ako u nás na SVK automobilky), ale to je celý vývoj, konštrukcia, …
Myslím, že nic zásadně odlišného jsem nenapsal 😉
Áno, súhlasím, bolo to len také malé doplnenie tvojho príspevku z mojej strany. Verím, že to nevadí … 🙂
přesně, ale dezoláti a politici z SPD, Pro, Stačilo a podobná svoloč pořád lidem tvrdí, jak nemáme průmysl, že je vše rozkradené, že nic nevyvážíme a že jsem jen odpadní montovnou pro Německo… To že vývoj většiny věcí co exportujeme je právě v ČR a tudíž nejsme montovnou se jim nehodí do strašení veřejnosti. Když jsem pana Okamuru na jedné akci konfrontoval s tím, jak mi tedy vysvětlí, že české tramvaje jezdí už asi v 10 německých městech včetně bývalého hlavního města Bonnu, a že i DB má české vlaky i když ne až tak povedené, že naše metro jezdí… Číst vice »
Ono je to také o tom, že kdyby do Škody Transportion nevstoupila PPF, tak by se Škoda ocitla během pár let v insolvenci, protože neměla potřebné hospodářské výsledky pro další rozvoj. Na druhou stranu Škodu auto vlastní Volkswagen, bývalou Karosu Iveco a Tatru zachránil až vstup holdingu pana Strnada. Úspěchy má například CZ Loko či Třinecké železárny. Na druhou stranu krachly železárny pod indickým majitelem a některé významnější firmy převzali zahraniční vlastníci.
a na druhou stranu Česká zbrojovka (výrobce legendárních zbraní ČZ) koupila snad nejznámějšího výrobce zbraní na světě který je vlastně synonymem pro pistole a to je Colt. Hezké i v tom že slovo pistole (anglicky pistol) je českého původu i v angličtině a dalších jazycích. Ale továrny jsou stále tady, velká část je pořád česká a i výrobce Tatra stále existuje a vyrábí a v dnešní době se více exportuje na západ než na východ. Svého času byl Avast spolu s AVG nejznámějším antivirovým programem na světě, Seznam je jedna z mála firem která dokáže konkurovat Googlu včetně map. A… Číst vice »
V zásade je jedno, aký je tam kapitál. Dôležité je, že v ČR je know how. Lebo keď sa napríklad u nás KIA rozhodne, že to zabalí, tak na druhý deň (obrazne) je v rumunsku, kde si za pár dní vyškolí nových montážnikov a hotovo. Ale Výroba električiek sa asi ťažko zo Škody presunie niekde inde, lebo čo celý vývoj a konštrukcia. To sú roky, desiatky rokov štúdia, skúseností, … (áno, mnohí tu nadávajú, že 14T v Prahe za nič nestála, ale kde tí ľudia mali nazbierať skúsenosti. Presne takto vznikala výroba dieslových mašín v ČKD … ). A tak… Číst vice »
To je sice pravda, ale například Temelín už postavit neumíme. A to zdaleka není všechno…
Český průmysl je hodně zdevastovaný.
Těch několik větších úspěšných jsou spíše vyjímkou.
nevím čím myslíte že je český průmysl zdevastovaný? Nic tu nekrachuje (kromě hutí Liberty, ale zde byl problém někde jinde), většina českého průmyslu jede na plné obrátky, nemají už dokonce ani kde brát zaměstnance protože na výrobu do průmyslu už prostě nejsou, dělnické platy běžně kolem 50 až 60 tisíc měsíčně i v menších firmách ale i v automobilkách. Vyrábíme od malých “blbostí” až po jadernou energetiku, vesmírnou techniku a bojová letadla vlastní!!! konstrukce, byť podzvuková ale jako jedna z mála moderních letadel prošla regulérní válkou vcelku nedávno s velkými úspěchy. Na tak malou zemi toho umíme vyrobit a prodat… Číst vice »
Dělnické platy až 60 tisíc? Jak to, že mám necelou třetinu????
Tak ono to obecně není přímo úměrné podle velikosti města, u nás má taky v menších provozech ta VHD o něco menší podíl. Navíc by mě zajímalo jak se do VHD v Mohuči počítá třeba S-Bahn, případně cesty do Wiesbadenu, který prakticky navazuje na Mohuč na druhém břehu (byť je to jiná spolková země), ale tramvaj tam nevede.
V minulosti vedla. Wiesbaden jako antitramvajové město nejprve zrušil vnitroměstskou síť a nakonec i trať z Mohuče.
Díky za rozšíření obzorů. A taky jsem se podíval na mapu a zjistil jsem že Wiesbaden je skutečně za mostem, ale za jiným než jsem si myslel, když jsem tam kdysi byl 🙂
Nebylo by na místě srovnávat Mohuč třeba s Plzní, než s Prahou?
Akvizice Transtechu Škodě opravdu pomohla.
A Transtechu se zase povedla akvizice Škodou. Oni totiž umí vyrobit fajn tramvaje, ale už je neuměli prodat. Před akvizicí neměli žádnou zakázku na tramvaje mimo Helsinki.
Jsou tam synergie. Spojení s Transtechem umožnilo vyvinout vynikající produkt a ovládnutí PPF zlepšilo řízení a to se projevilo v celé firmě. Zlepšila se nejen schopnost prodat ale i schopnost vyvíjet na špičkové úrovni a vyrábět ve vysoké kvalitě.
Třeba akvizice pomohla, ale tady není z Transtechu ani šroubek. A totéž pražský projekt…
V obou je zcela jistě spousta know how koupeného s Transtechem. A zcela jistě i hodně invence a schopností finských inženýrů.
Invence a schopností je tam hodně hlavně z plzeňské a pražské kanceláře. A na výrobcích je jasně patrné, že finské a plzeňské know how není vzájemně propojené a tedy ani koupené…
To si opravdu zachová „zaslepené“ první dveře?
Dvere pouze pro ridice neni zadny svetovy unikat. Jiste k tomu existuji i technické důvody
Ze Škodovek pro Německo mají první dveře i pro cestující pouze tramvaje pro Chemnitz, a tramvaje ze společné zakázky pro Brandenburg/Frankfurt/Cottbus.
Další úspěch Škodovky, paráda! Zajímavá jsou velká okna nad podvozky, stejně to mají řešené i Stadlery TINA.
zajímavé že poslední dobou má Škoda velké úspěchy na německém trhu a to i poprvé s trolejbusy. A do toho i SOR a víc jak 140 NS18 pro náhradní dopravu za vlaky při výlukách. Hlavně že v očích dezolátů se u nás nic nevyrábí, nic neprodáváme na západ a vše je přeci rozkradené
jen si nemohu pomoct, ale pokud srovnám vozy pro Bonn, Kassel, Mainz a třeba i starší Chemnitz s 52T pro Prahu, tak mi pomalu vždy vyjde, že pražská 52T je nejhorší variantou a to včetně designu exteriéru i interiéru (nátěr nehodnotím, sice má jaksi německý “look” ale elegantní zrovna není)
Katastrofa to rozhodně není, v prvních porevolučních letech se toho rozkradlo a zplundrovalo skutečně dost, ale něco se podařilo zachránit a je na čem stavět. Většina postkomunistických zemí je na tom podstatně hůř. S tím bychom se ovšem neměli spokojit, měli bychom naopak dělat vše pro to, aby bylo portfolium světově konkurenceschopných českých firem mnohem širší, abychom se už konečně mohli zařadit mezi vyspělé západní země se vším všudy. Relativní prosperita republiky má navíc ještě jednu podstatnou vadu na kráse: Jsou regiony, kterým se úspěšné firmy vyhýbají obloukem, a tam je to skutečně jen montovna a chudobinec. To je dost… Číst vice »