Škoda Vagonka uvedla do provozu obří obráběcí centrum za sto milionů korun
Nové obráběcí centrum v továrně Škoda Vagonka. Pramen: Škoda Transportation
V Ostravě se vyrábějí například vagony pro České dráhy, jednotky pro Lotyšsko nebo soupravy pro varšavské metro.
Je skvělý, že Kellner do Škody investuje a že koupě Škodovky nebyla jen přestupní stanice k prodeji Číňanům. Taky je pěkný vidět, jak se Škodovka transformuje z výrobce, který přežívá z podivných zakázek na výrobce s vlastní vizí a invencí. Sice má oproti špičkám svého oboru co dohánět, ale věřím že díky zaměření na to co jí jde nejvíc a České zručnosti bude jednou zase mezi elitou. Fandim a držím palce!
Parádní mašina, znásobí kapacitu obrábění, potažmo výroby, promítne se a jistě už se promítla do cenových nabídek, které jsou tak konkurenceschopnější. Přeji vagónce spoustu práce pro tuzemské i zahraniční zákazníky. Ať se daří, ať pinola sviští, ať hliníkové špony lítají.
Cca před 18 lety byl obdobný stroj f. Hage nainstalován v Praze na Zličíně v Siemensu s pojezdem 50 metrů a pětiosou frézovací hlavou s 2 pracovišti pro komponenty hliníkových skříní (především pro vlaky Desiro) a pojízdnou protihlukovou kabinou délky cca 30 metrů (při obrábění hliníkových svařenců je hluk až 120dB) , s otáčkami až 15 000 ot/min. Tento stroj včetně dvou menších strojů (od firmy Fooke a Axa) pracoval až do krize 2009 na několika stovkách vagonů. Následně p. Merkelová vyzvala velké výrobce, aby pokud možno stáhli výrobu do Německa z důvodu krize a výroba vagónů v Praze nenávratně… Číst vice »
a nebylo to nahodou tak, ze tu nedostali zadnou zakazku – protoze vsechno slo plzni, tak nemeli zadny extra duvod tu byt?
Jistě, zachovali provozy v zemích, kde byl nějaký odbyt.
VW vyrábí v Bratislavě Touragy. Neřekl bych že Slovensko bude jejich největším odbytištěm.
A taky kastle na Bentaygy, tu jsem naživo viděl jednou.
Ale zas na druhou stranu, že by se jich na slovensku prodalo nula kusů, to asi pravda nebude.
Co všecho šlo Plzni do roku 2009?Plzeň vyrobila poslední Peršing v roce 1992.
…tak třeba namísto Desira se nakupovali hrkající Regionovy…namísto odchytaných dvoupatráků se nakoupily Elefanty a další…
Regionovy se dělaly v Šumperku,Ešusy ve Vítkovicích.V Plzni jen elektrovýzbroj do těch Ešusů.
…a nepatří to všechno škodivce?!
…je to tak…byla to nejmodernější vagonka v Evropě, která dodávala do celého světa, vyjma severní Ameriky a Austrálie…s tebou jsem pracoval ještě na Smíchově:)
Ještě pro ty co si myslí, že jsme jen tzv. montovna – obráběcí centrum je český výrobek a takové stroje mají velkou přidanou hodnotu.
To vypadá i ekonomicky velmi slibně, 100 mil. dnes není nějak vysoká částka, a podle mne to bude hodně rychle návratná investice včetně investice do složitého zprovoznění – odhad 15 mil. ?????
TYC centra se , jak píšete, vyrábí v Česku, ale dnes již neexistuje žádný tak velmi složitý výrobek, který by byl výrobkem a technologií jednoho státu, či-li jsou použity i globální technologie jiných států, např. výpočetní systém, metrologické systémy. Prostě tak to dnes chodí v celém světě, a vůbec nijak to nesnižuje naše schopnosti, je to přirozená dělba práce.
To neplatilo ani v době parních lokomotiv. Protože valenou klenbu vynalezli etruskové (na kolika železničních mostech ji uvidíte?), parní lokomotivu nějaký Threvithick (angličan), ale železo se vyrábělo v Simens (němec) – Martinově (francouz) peci. Kylala (fin) s Chapelonem (francouz) vymysleli první turbo (výfuk páry vhání vzuch do kotle) a tlakovzdušnou brzdu vymyslel Westinghouse (američan).
Fyzika nezná ani národnost ani státní příslušnost, ikdyby se nacionalisté snažili v parlamentě odhlasovat opak.
A co se elektřiny týká, tak Volta s Ampérem jsou francouzi, ale Ohm je němec a staví se jim na odpor. Čili nic elekrického nemůže být národnostně čisté, ikdby se národovci rozkrájeli jak salám. 😛
Volta byl talián..
Jiří Kocourek: „čisté, elektrického nemůže být národnostně čisté, i kdyby se národovci rozkrájeli jak salám“.
Rakušáci jsou (byli?) dokonalí a toto popřeli, když jim krabička u zásuvky dokázala indikovat, jestli proud, který momentálně v zásuvce je, nepochází z Temelína. 😁
Ostravaci se tam nejak rozjeli ne? 😀 Ale jako proc ne zejo. Mohli by tam chlapi z toho zrobit jednu z nejvetsich a nejlepsich fabrik na vyrobu vagonu v centru evropy. Vubec bych se toho nebal. Dobre vy tam. Dobre se to cte, ze to neni studie.. ale holy fakt, ze ta masina uz tam je a jede… Super. Jen tak dale chlapi a hodne prace vam preji. Ste to zase zvedli o metu vys…
Pulka vitkovic uz dnes nefunguje, malokterá firma ma dostatek volnych ploch v sousedstvi k pripadnemu rozvoji, v tomto pripade dokonce plnou nevyuzitych strojnich hal. 🙂
Volná je celá Studénka =) =) =)
Co popřát – ať mají ve Vítkovicích dost práce a slouží dlouho a spolehlivě.
Gratuluji. To je směr pro rozvoj Ostravy, 100x lepší než kanál.
A jakpak se ty širokorozchodné vagóny na východ dopraví? Zřejmě po silnici jako nadměrný náklad, což samozřejmě jde, ale není to úplně nejlevnější. Kanál jako celek je v dnešní době nesmysl, ale splavnit těch pár km Odry do Ostravy z tohoto pohledu zas tak špatné není.
Dají se použít transportní podvozky. Dá se to odvézt k Odře do Polska, je to jen několik málo desítek kilometrů do Ratibořa. Pochybuju, že bude mít Vagonka přístav. Tak jako tak to budou muset do přístavu odvézt. Splavnění těch pár kilometrů se nikdy nezaplatí oproti ceně přepravy po silnici na těch samých pár kilometrů. To kdyby se slezané domluvili a postavili si přístav tutaj: https://mapy.cz/s/repadohade
A zatřetí: Odra teče směrem na severozápad, to bude dlouhá cesta na východ. A na Ukrajinu to tudy sotva půjde.
Nikdo nemluví o přístavu pouze pro Vagónku, ale o splavnění Odry někam k Ostravě a vybudování nějakého koncového přístavu s přístupem na dálnici a železnici. To znamená jenom obejití meandrů Odry u Bohumína a prohloubení stávajícího regulovaného koryta. Pokud už nám Poláci dotáhnou řeku až na hranice, tak bychom byli asi hodně hloupí, kdybychom si ji nedotáhli do 15km vzdáleného průmyslového centra. Těch pár vagónů to samozřejmě nezaplatí, ale řádově miliony tun ostatního zboží už zřejmě ano.
Jakého zboží? Takové neexistuje.
Aha, takže po německých kanálech se vozí miliony tun vzduchu, že? Třeba jenom hutní průmysl vyrobí okolo 5 mil tun ocelových výrobků ročně, z nichž většina jde na export. K tomu je potřeba dostat na Ostravsko odpovídající množství surovin. To samé platí o zdejším automobilovém a dalších lehkém průmyslu, přepravě kontejnerů atd. Samozřejmě přeprava po vodě není pro všechny druhy zboži vhodná, ale rozhodně se nedá říct, že by po vodě nebylo co přepravovat. Jinak třeba Baťův kanál, nebo splavnění horní Vltavy nemá z pohledu nákladní dopravy vůbec žádný smysl a přesto se do toho investuje.
Co se týká železné rudy do Třince, tak ta jezdí spokojeně vlakem přes celé Slovensko. On ten hutní průmysl i Škodovka ukazují, že se bez průplavu klidně obejdou.
Nebo kvůli tomu budeme splavňovat Berounku do Plzně, aby na tom nebyli špatně? Co pak s Karlovým mostem, až pojede tohle: https://www.youtube.com/watch?v=bFSl7JsBReo pro šaliny do Škodovky?
Ano, to sice jezdí, ale to neznamená, že je to nejlevnější a nejlepší řešení. Právě pro různé substráty, případně ocelové výrobky je řeka daleko vhodnější.
Řeka asi vhodnější bude, ale ne Kanál.
Není co přepravovat.
Jestli jste ze Žesnadu, tak vaší motivaci chápu, ale na druhou stranu moc dobře víte, že některé typy zboží prostě po železnici přepravovat nejde, případně je to příliš drahé. Sám víte, jaké zdražení způsobuje třeba překročená ložná míra a i to lze pouze o pár cm. Zkrátka každý způsob dopravy má své výhody a nevýhody a mi opravdu není jasné, proč bychom se jako země měli dobrovolně vzdát napojení po vodě, když se jedná o pitomých 15km v rovině s ideálním napojením na železnici a silnici.
Naopak chytří budeme, když nebudeme kopírovat Polské snahy. celý jejich projekt je nesmyslný Už jsem to psal jednou, Polsko je sice mistrem světa ve stavbě dálnic, ale česká ekonomika je celkově o úroveň výše a EU poukazuje na to, že český průmysl je daleko progresivnější ve struktuře než v ostatních zemích postkomunismu. Vy prostě píšete, jakoby ten kanál tam už stál, byl zaplacený, a je proto hloupé ho nevyžívat. Ale ten kanál tam není, jeho rozestavěním by se znovu do Ostravy nahrnuli málo kvalifikovaní lidé z celé republiky, následovaly by stovky náklaďáků, rozmlácené silnice, zvýšená už i tak mnohokrát překročená… Číst vice »
Zkuste si o vnitrostátní plavně něco zjistit, než začnete diskutovat. Odra je splavněná do přístavu Kozle kousek od českých hranic. Dolů po proudu je cesta hotová včetně napojení na Labe a další německé řeky včetně Rýna. Poláci nyní dokončují splavnění až k českým hranicím. Upravit už regulované koryto a dotáhnout ho do našeho průmyslového centra není technicky nic náročného a jak z pohledu nákladní dopravy, tak turistiky to zde smysl dává. Srovnání s Berounkou je úplně mimo, tam je úplně jiný terén a tam to smysl opravdu nedává. To samé platí pro DOL přes rozvodí. Opravdu nemůžete srovnávat jednoduché splavnění… Číst vice »
Asi máme rozdílnou představu o tom, co je jednoduché splavnění. Aby byly zachovány Meandry Odry, tak vedle by se musela zprovoznit „objížďka“ kanálem.
Ano, podobně jako Hořínský kanál u Mělníka. Je to v kousek v naprosté rovině, takže se nejedná o žádnou megastavbu. Opravdu nechápu, proč je u nás vůči vodní dopravě takový odpor. Jasně, že propojovat Moravu s Labem přes rozvodí s převýšením 150m je nesmysl, ale proč tolika lidem leží v žaludku prohrábnutí kousku regulovaného koryta v rovině a obejití meandrů v celkové délce závratných 15ti km mi opravdu jasné není.
U vás je vidět, že jste nebyl přítomný na žádné velké stavbě, skutečně to jsou pro vás jen fantazie, fabulace, jak je to snadné. Ale v realitě to tak není.
Žádná stavba není snadná. Stavba D1 ve stejných místech taky nebyla nejsnadnější. Napojení VRT rovněž nebude nic snadného. Kdybychom se měli řídít vámi, tak se nepostaví nikdy nic. Ve srovnání se stavbami jako mittellandkanal, donau-mainz kanal s dalšími je splavnění kousku řeky v naprosté rovině úplně triviální. I u nás na řekách najdeme mnohem komplikovanější stavby, tak nevím, proč zrovna tento úsek vám tolik leží v žaludku.
Poláci nebudou určovat naše investice. A vůbec není jisté, že to dostaví. My potřebujeme komunikace hlavně na západ.
Když už jste v zeměpise chyběl, tak si otevřete mapy a uvidíte, že Odra na západ teče a je propojená se všemi důležitými přístavy v Severním a Baltském moři – Štětín, Hamburk, Brémy, Duisburg, Rotterdam. Jak už jsem vám jednou říkal, když chcete o něčem diskutovat, tak si k tomu aspoň něco zjistěte. Poláci naše investice neurčují. Oni nám jsou schopni dotáhnout splavnění až na hranice. Je jenom na nás, jestli toho využijeme, nebo ne.
Aha, takže místo toho, abychom postavili přístav v Přívoze, kde je krásné napojení na dálnici a železnici a je tam na to místo, tak vybudujeme přístav těsně za hranicí bez odpovídajícího napojení, abychom pak mohli za jeho použití Polákům platit. Tohle opravdu dává smysl 😉
Kdo je to „my“ ve vztahu k přístavním poplatkům? Český přepravce snad v českém přístavu nic platit nebude?
Každý přístav, překladiště a podobné logistické stavby generují pracovní místa a obchodní příležitosti. Průmyslové oblasti okolo Odry na okraji Ostravy jsou pro podobné stavby ideální. Dojet výletní lodí z Wroclavi, nebo Ratiboře není ani jako turistická atrakce úplně k zahození.
…ruský vagony se vyrábí v rusku…
Pokud vím, tak Škodovka dodává i jinam a tam také není snažší způsob dopravy k zahození. Nikde netvrdím, že bez kanálu nemůže existovat, ale zjednodušení a zlevnění dopravy rozhodně není na škodu.
Hezká „mašinka“, tak ať slouží!
Existuje nejak odhad produkcni kapacity (napr. pocet vozu / mesic)
Vagón typu Desiro (2 bočnice + střecha + spodek) hrubý odhad pracnosti cca 60 hod/vagón. (zaleží na počtu kusů v dávce z důvodu přechodu na jiný obrobek, kompletnosti opracování např. vyvrtání všech otvorů, opracování rádiusů v přechodech ploch – dokončení ručně, použitých nástrojů, údržba a úklid pracoviště, zda jde o nepřetržitý provoz, organizace práce, odladění programů na opracování, poruchovost stroje, proměření obrobku před opracování, chlazení nástrojů, stáří stroje…..). Z těchto dat se dostaneme na maximální možnou produkci vagónů. Menší obrobky čela, představky, podsestavy do spodku a střechy je efektívní obrábět na menších strojích. V době před 15 lety měl Siemens… Číst vice »