Škoda uspěla ve Švédsku, pro příměstskou železnici ve Stockholmu dodá až 31 nových vlaků
Exteriér vlaku pro Region Stockholm. Zdroj: Škoda Group
Škoda Group nabídla nový typ vozidla lehké železnice.
Škoda Group nabídla nový typ vozidla lehké železnice.
Storstockholms Lokaltrafik nie je dopravca ale organizátor 😉 Už som to tu písal minule.
Kontrakt na túto linku majú aktuálne Stockholms Spårvägar.
Můžete zkusit kontaktovat tiskové oddělení škody, které to takto uvádí. press@skodagroup.com.
Tak to říkají blbě, ale vy jako novinář byste měl uvítát, že to čtenář opraví.
Ten pohon klimatizace propanem je taky blbost (propan je tam médium, nikoliv zdroj energie), ale to je přímá citace, takže čtenář si tak maximálně něco pomyslí o kvalitě tiskového oddělení Škody.
A ještě je to slovo „poháněným“ ve špatném pádě, i v té tiskovce. Napadlo mě jestli to není špatný překlad anglického „powered by“, což se někdy používá nejen pro zdroj energie, ale prostě pro „něco co v něčem je“. Ale zase proč by to Škoda překládala z angličtiny do češtiny, že. Zvláštní je tam i pojem „lehká příměstská železnice“, spíš se mluví o lehkých vozidlech. A když bych do té tiskovky hodně rýpal, píše se tam že to při dojíždění mezi Stockholmem a jeho okolím ocení obyvatelé Stockholmu, takže nejspíš ti lidé dojíždějí z města ven 🙂
S tím powered by máš asi pravdu, zřejmě se jedná o překlad z anglicky psaného letáku výrobce té klimatizace.
Četl jsem nějakou detektivku, kde obyvatel Stockholmu jel do Saltsjöbadenu na plovárnu (kde ho zavraždila šílená vražedkyně), takže i tento směr dojížďky má své zákazníky 🙂
No, já jsem kdysi dávno projížděl Saltsjöbanan včetně druhé větve do Solsidanu (která tu také není přímo zmíněna), a přišlo mi že tam příliš mnoho cílů není, ale vzhledem k tomu že se do této oblasti právě prodlužuje jak metro, tak tramvaj Tvårbanan, zase takový zapadákov to nebude 🙂
Původně to bylo takový vilový „wealthy suburb“, i s loděnicemi, plážemi atd, ale je tam teď i nová residenční výstavba, bytovky. Metro se staví do Nacky, kde je taky hodně nových bytů, které ovšem Saltsjöbanan míjí.
Arogantní odpovědi by člověk čekal od některých přispěvatelů, ne od redakce, pardon tedy.
Kvalitní novinář si ověřuje fakta. Novináři by v tomhle měli být vzorem..
Nejspíš poslední kousky s okřídleným šípem. Od roku 2030 už bez současného loga.
Tramvaje pro Mainz, které budou dodávány v letech 2028 – 2030, už budou bez současného názvu a loga. Takže zde už okřídlený šíp pravděpodobně nebude..
Spíš první bez, na vizualizaci už není a používat ho můžou jen do června 29
Neplatí to na zakázky uzavřené do toho data? Rozjeté projekty včetně pozdějších opcí snad mohou dokončit s logem i později.
I kdyby mohli, proč by to dělali? Jakmile můžu používat nové logo, začnu s tím, ať je to vidět.
Jak moc se to vyvíjí pro potřeby každé dodávky/soutěže? Vidím v článku, že zde se jedná o zcela nový typ, ale jak moc se pak z toho stává sériová výroba a soutěží se to pro další trhy? Resp. jak je zajištěno, že se z toho nestane nová 380, když mají garantováno 15 resp 30 dodávek?
Vlak na obrázku vypadá trochu jako modifikace jednotek metra pro Varšavu/Sofii s menším počtem dveří a novým čelem.
Ano, bude se vycházet z těchto souprav.
Dosud na té trati jezdí bývalé vozy metra (Stockholm), které jsou upravené na napájení z troleje a trochu rozšířené v úrovni nástupišť, takže asi jste blízko 🙂
Základní parametry jsou zde https://sv.wikipedia.org/wiki/X25
Je to relativně atyp, ale výrobce to ví, tak to zohlední ve své kalkulaci. Na druhou stranu, podvozky a elektrická výzbroj jsou jako v metru.
Jak? On hlavně žádný jiný objednatel na světě se ke Škodě nechová tak subícky jak ČD. Vidíme, jak je DB Regio hnali s NIMem a je to správně. Zákazník platí a pact sunt servanda
Ani ty tramvaje nebo metro nejsou vyloženě komoditní výroba ve velkém. Důležité je mít platformu, kterou pak jde upravit pro konkrétní zakázku. Tady to má nejblíž k metru, a to Škoda v portfoliu má.
Třeba Stadler ale občas dělá i vyloženě speciály s jediným kusem, jen si to zákazník musí zaplatit.
Skutečně v Otanmäki? To je dost odlehlá a pustá končina a co si vzpomínám, tak tam byly kolem jen nějaký haldy po dolování…?
No fakt. 130 km od nejbližšího velkého města je tam uprostřed lesa vesnice s 5 baráky a vedle důl a obrovská hala kde se vyrábí vlaky.
Železniční vozidla se tam začala vyrábět v roce 1985, v návaznosti na uzavření dolu.
Trochu jako zavedení výroby trolejbusů v Ostrově, kde soudruzi v 50. letech vybudovali hornické sídliště, aby se vzápětí zjistilo, že už je dotěženo a tak se v dílnách uranových dolů začaly vyrábět trolejbusy.
Když se tak dívám na parametry, tedy délka vozu necelých 20 m, napájení 750 V, rozchod 1435 a vysoká podlaha, tak se nějak nemůžu zbavit dojmu, že to vozidlo vychází z Varsovie (metro pro Varšavu). Dokonce i dveře pro strojvedoucího a cestující mají podobný design. Ale buďme upřímní, postavit nové vozidlo na hotové platformě je určitě mnohem jednodušší, než vývoj něčeho úplně nového a v tomhle byznysu celkem standardní postup.
Každopádně gratulujeme k úspěchu a ať nová vozidla dobře slouží cestujícím.
Dveře pro cestující mají podobný design, ale dle vizualizace jiný systém. Tyto pro přimestskou železnici ve Stockholmu se po zavření zasunou, stejně jako v Praze u souprav Siemens M1. Škoda Varsovia má dveře, které se pouze posouvají po vnějšku vozové skřině, stejně jako u Alstom Metropolis, který byl dodáván do Varšavy.
Tak to je pěkný úspěch.
Na vizualizaci chybí trolej 😉
Něco takového bych chtěl vidět na uvažovaném obnovení Tramvajové tratě Karviná
Moc výstřední, u nás uvažujeme jen striktně ve dvou kategoriích vlak x tramvaj. Dráha speciální – metro je velká historická výjimka.
to je Unuckův projekt a snad spadne pod stůl…
Moc nevím o co v tomto projektu jde, ale je tam důvod použít těžce vysokopodlažní vozidla?
Vzhledem k tomu, že pravděpodobně by tam byla návaznost na ostravskou síť, tak se dá čekat, že vozidla by byla nízkopodlažní.
Kdyby se to náhodou realizovalo, tak by tramvaj stačila.