Škoda přes tři miliardy korun. SBB ukázaly, jak pokročily práce na opravě nejdelšího tunelu
Stav prací na opravě Gotthardského úpatního tunelu v květnu 2024. Foto: Gian Baeriswyl / SBB
K obnovení plného provozu má dojít letos v září.
ŽASNU !! „Součástí je i nová brána vyrobená na zakázku, která se do tunelu musela přivézt po částech a uvnitř smontovat. Brána je čtyři metry široká a sedm metrů vysoká.“
Švýcaři dokáží jen miniaturní součásti do hodinek a tak je brána jak vrata do většího chlívku zaskočila.
Stejně mi přijde absurdní, že jeden vykolejený vlak vytvoří takovou škodu. Kolo prasknout přeci může vždycky. Myslím, že by se měl vymyslet nějaký jiný způsob stavby trati, aby oprava jednak byla řádově levnější a hlavně rychlejší.
Kola ani nápravy rozhodně vždycky praskat nemají. To je opravdu vážná věc. Když se vám to stane na mostě, tak co? Je to tunel, hodně dlouhý tunel. Drahé je na tom v jakých podmínkých se to musí dětal (přístup jedině desítky kilometrů po trati tunelem) a že se musí opravit poškozené protipožární a další technologie tunelu. A že ty vraky museli vyřezat a po kouskách vytahat z tunelu kdy k ústí je to fakt daleko a jeřáb tam není nic platný. Oprava PJD určitě bude dražší než štěrkového lože, ale zase se nemusí moc starat o ten zbytek po většinu… Číst vice »
Mělo by se vymyslet… Když už se bude vymýšlet, nebylo by lepší vymyslet, aby to šlo úplně bez tunelu? Třeba že by ty vlaky mohly levitovat vrchem přes hory. Nebo že by se na druhou stranu transportovaly paprskem.
To by mě zajímalo, jestli prujezd tunelem je účtován nějak zvlášť nebo jestli je to v ceně celé dopravní cesty z A do B přes tunel. Na stránkách SBB jsem to nenašel…
V systému poplatků za dopravní cestu má tento tunel vlastní kategorii. Info k tomu se dá najít na onestopshop.ch
To se ten italskej vozmistr docela prohne…
někde jsem četl, že“techniku“ dělal strojvoda toho vlaku
A dá se pohledem z boku vozu poznat, že dojde ke zlomení nápravy po ujetí např. 100 km ? To odhalí jen nějaká diagnostika nápravy ultrazvukem, což vozmistr, nebo strojvedoucí u vlaku nezjistí.
To sice máte pravdu, ale jsou i tací, kteří únavové lomy poznali pohledem z kanceláře na Smíchov přes Vltavu. Vozy byly žluté…
Víte prosím někdo, k čemu má sloužit ta nově instalovaná brána..?
Odděluje spojovací tunel od traťového. Mechanicky i požárně.
Aha, díky. Z fotek mi připadala spíš jako mříž, než že by měla zabránit i třeba tomu kouři.
Součástí je i nová brána vyrobená na zakázku, která se do tunelu musela přivézt po částech a uvnitř smontovat
Wooow. To jsi toho teda řekl. Přečíst článek si umím taky. Porozumění textu asi nebude tvá silná stránka. 😅
To je problém toho, když něco vidíte „na vlastní oči“. Zkuste raději foto 4.
Je před tunelem reálná taková kontrola podvozků aby se to nemohlo opakovat?
Dynamická kontrola probíhá (sken profilu vlaku jestli někde něco nevyčuhuje), horkoběžnost ložisek atp. Ale všechno se takto asi zjistit nedá, třeba budoucí lom nápravy.
Mě osobně překvapuje jak mohlo dojít k poškození 7km trati.
Tam je smůla, když vykolejený vůz pokračuje po pražcích a nedojde k rozpojení hlavního potrubí vlaku. Strojvedoucí nepozná, že půl kilometru za ním skáče vagon po pražcích. K vykolejení dojde na výhybkách.Podobně asi před 30 lety vykolejil vůz za zastávkou Deštnice na trati 120 a vykolejený jel až na zhlaví stanice Sádek, kde se převrátil a poboural celé zhlaví. Koleje byly poškozené několik kilometrů.
Třeba u nás se ty sekundární škody vůbec neřeší – řeší se akorát škoda na rozmlácené mašině a poškozeném svršku, ale náklady na náhradní dopravu nebo odklonovou vozbu, to je problém dopravce.
Když u nás není správce infrastruktury stejný jako dopravce, tak nemá co vypočítat. Buď čistá nula, protože za to mohl někdo jiný, nebo jeho chyba jako správce tratě. Oboje pak jde z nějaké pojistky, nebou soudních nařízeních a do účetnictví to leze později.
Tady se určitě taky jedná jen o náklady SBB (aspoŇ moje pochopení článku) a ne jiných dopravců, kteří to musí taky objíždět.
To není úplně logická odpvěď, protože mašina nebo poškozený náklad také nepatří SŽ.
Oni prostě počítají jen přímé škody, sekundární jsou problém jiných.
Tady taky nejsou započítány škody dopravce, co to způsobil
V tom případě jsou špatně koncipovány smlouvy o použití železniční cesty.
Jestliže SŽ nenese žádnou zodpovědnost za odřeknutí svého závazku plynoucího ze smlouvy a veškeré ztráty jdou za dopravcem, je to špatně. Protože pak není SŽ nucena minimalizovat délku výluky či mimořádnosti, protože jí to nestojí žádné peníze.
Proplácí ŘSD někomu mýto, když ho pošle delší trasou objížďkou?
A mají ti silniční dopravci přidělenu od ŘSD nějakou trasu? Ta přidělená trasa od SŽ je v podstatě něco jako smlouva.
Něco jako smlouva, s milionem výjimek na vyšší moc, žeano… 🙂
Srovnejte to se silnicí: kamion může jet kdykoliv, jen zaplatí mýto. Vlak může vyjet v daný specifický čas (na koridorech párkrát denně, protože není kapacita). Nestihnete svůj slot? Máte smůlu. Stane se nějaká mimořádnost a váš slot „propadne“ ne vaší vinou? Máte opět smůlu – opět vy..
Silnici a železnici v tomto nejde srovnávat..
Podle mě u SŽ je v jejich zájmu, aby dopravce platil za použití dopravní cesty. Pokud je to tak nízká cena, že se jim vyplatí na to dlabat, tak to už je pak jiné téma.
Jinak viz níže, ŘSD taky při bourání mostů nad D1 udělalo objížďku pro kamiony přes I/19 a I/3, takže zajížďka solidní a nikomu to neproplatí.
V Británii to mají „dobře“, dostanete garantovanou trasu a pokud ne, takto správce infra hradí. I s odškodným pro cestující, ztrátami kvůli potřebě náhradního personálu atd. A tam si to sakra hlídají.
To by SŽ nedala. Ikdyž … na VRT by se tento model zavést mohl, když to má být novostavba.
Tady se někomu hromadně berou trasy? Spíš tu nejsou dopravci schopní pristavit vlak včas do výchozí stanice (za to by měla být penalizace).
Berou, na mostě přes Vltavu v Praze. A kdosi tady protestoval proti nikolejnému provozu na Vysočině.
Bolo by to správne, keby to tak bolo (a podobne u ŘSD, ale tam sa horšie dokazuje, že ste chceli tú trasu použiť už predtým, ako tam vznikla prekážka a nie až účelovo potom), lenže proti je jedno slovo, ktoré začína na „mono“ a končí na „pol“. A reálnu konkurenciu si v tejto oblasti predstaviť neviem.