Škoda Group míří do Indie, dohodla se na spolupráci s TATA
Nové vozy pro ComfortJet. Foto: Škoda Group
Spolupráce má být součástí plánů na expanzi Škody mimo Evropu.
Spolupráce má být součástí plánů na expanzi Škody mimo Evropu.
Strategicke spojeni > PPF proda Skodu firme Tata, která vytahne vsechno know how, a postavi tovarny doma > z Plzně se postupně stane jen draha montovna > finalni faze – Tata vyrobu v ČR v dlouhodobém horizontu uplne ukončí.
Treba se pletu:)
Vozit vlaky pro evropské koleje z Indie (a vice versa) je dost nepraktické a drahé, takže výroba z ČR nezmizí.
Už něco pamatuju. Tohle přesně se mělo stát ve Škodovce v Mladé Boleslavi v 90 letech, okolo roku 2000 měla podle zaručených zpráv končit s výrobou. Němci si totiž trh neotevřou.
Nevyšlo to, ani po 30 létech od zaručené předpovědi to nevychází…
https://www.auto.cz/skoda-auto-v-roce-2004-nejvetsim-trhem-je-nemecko-16071
Tak zrovna Jawa se dnes vyrábí jen v Indii. Měli snad Němci nástroje, jak Škoda zakázat prodávat v Německu?
Ovšem Jawa se nevyrábí v Indii proto, že by jí zlý zahraniční kapitál koupil, vysál a odhodil, ale protože ustrnula před 50 lety a posledních 33 let je v agonii. Ovšem, po celou dobu v českých rukách. A Mahindra si koupila licenci.
Protekcionistický trh v EU protrhnou jak? Ty vlaky z Indie budou jezdit tak v Indii a mimo EU, USA nebo Čínu.
Nejde tady spíš o joint venture, než akvizici Taty?
Ne, nebude se nic prodávat, ale vytvoří se společný podnik, To, co popisujete vy, je fúze společností.
Asi jste přeskočil větu, že se bude jednat o společný podnik. Takže celá vaše úvaha je naprosto mylná.
Indie je trh se 1,5 miliardou lidí, bylo by hříchem toho nevyužít pro expanzi našich výrobků
Uvidíme, co vyjde ve studii proveditelnosti. Třeba nastane expanze výrobků Škoda do Indie a expanze indického kapitálu do Plzně. A to nemyslím nějak pejorativně; Tata má kde co, ale nějakou „kolejovu divizi“ ještě ne.
No čím víc toho Škodovka získá, tím bude mít větší hodnotu. A snad si nikdo nemůže myslet, že by si to PPF chtěla dlouhodobě nechat a spokojila se se ziskem skupiny. Tam byl od začátku jasnej cíl, koupit, zhodnotit a s co největším ziskem prodat.
U PPFky existují obory, ve kterých skupina podle všeho hodlá působit dlouhodobě, ale výroba kolejových vozidel mezi ně opravdu na 99% nepatří.
A jestli někdo mohl v něco podobného doufat ze začátku, nejpozději v momentu odprodeje tradiční a cenné ochranné známky Škodě Auto se stala strategie (i časový horizont deinvestice) PPF s někdejší Škodou Plzeň zcela zřejmou.
Prodat – v dnešní obě znamená fúzi, že by se stala součástí (např, dceřinou společností větší firmy, která má trhy, patenty, větší kapacity. Jde také o spojení kapitálu na výzkum a vývou, pokud nby Škodovka nestačila ve výzkumu a vývoji, pak by musela fúzovat. Takže není to jasný cíl, jak píšete.
Jsem rád, že Škoda Plzeň navazuje na dávnou spolupráci s Indií. Tato část světa má určitě velký potenciál pro spolupráci. Držíme palce. Potřebujeme takové progresivní české firmy, jako je Škoda, Tatra snad i další, které alespoň trochu napraví devastaci našeho průmyslu z devadesátých let…
„Potřebujeme takové progresivní české firmy, jako je Škoda…“
…nejlépe se sídlem v Amsterdamu, předtím na Kypru a ještě předtím na Marshallových ostrovech a na Guernsey……
„…které alespoň trochu napraví devastaci našeho průmyslu z devadesátých let…“
Už tu platí daně?
https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/tiskove-zpravy-gfr/tiskove-zpravy-2023/top-20-2023
A můžete vesele dál tvrdit, že firmy se zahraničním vlastníkem daně v ČR neplatí. Vy jste na to přišel studiem nevím čeho (zákony to nebyly).
PS: Kdosi tvrditl že odvody zaměstnanců jsou drobné. Tak ať si vezme vlastní výplatnici a podívá se na rozdíl čisté mzdy a mzdových nákladů. Já se kdysi díval na svoji, neměl jsem do dělat, přišly prémie…
Pro příklad 38 hrubého udělá 20 tisíc měsíčně na odvodech do státní kasy (není v tom Zdrav). Ročně 1/4 milionu, to mi nepřijde jako drobné. Pokud jsou to pro někoho drobné …
To že to nejsou drobné pro vás, neznamená, že to nejsou drobné pro stát. Ten když vybere 1,6-7 bilionů za rok, tak si podle průměrné mzdy a počtu pracujících můžete jednoduše spočítat, jak velkou část z toho tvoří mzdy.
„A můžete vesele dál tvrdit, že firmy se zahraničním vlastníkem daně v ČR neplatí.“
Argumentační faul. Kde to tvrdím?
Polopatický výklad pro ty, kdo si ještě nepřešlápli: Ta otázka „Už tu platí daně?“ se samozřejmě týkala majitelů ŠT. Hint: PPF Group NV.
Ty domicily jsem neuvedl jen tak z plezíru, těmi subjekty vlastnící Škodu Transportation po jejím prodeji podezřelým majitelům a dalších přeprodejích skutečně prošly.
BTW, v odkazovaném seznamu Škodu Transportation ani PPF nevidím.
Škoda teda v posledních měsících jede, to se musí nechat!
To je chytré, vstoupit na jeden z největších železničních trhů na světě, který zároveň není tak regulovaný jako v Číně. Tady se jim určitě otevře více zakázek na vlaky i ve zbytku Asie, Arábie, Afriky a Latinské Ameriky, než z EU, i když asi méně, než z Číny.
K tomu je nutno dodat, že indické železnice mají po USA a Číně třetí nejdelší síť na světě (108 000 km) a jsou pravděpodobně vůbec největším světovým zaměstnavatelem (1,6 miliónu pracovníků). Takže potenciál tu je, z našeho pohledu těžko představitelný. Nezbývá než doufat, že si pánové poradí s určitými kulturními odlišnostmi, na nichž nejedna zahraniční firma v Indii ztroskotala…
Tak my jsme taky trochu spíš divoký východ, než západ, tak se snad zaleknout nenecháme. Navíc těch úspěšných přenesených značek je dnes v Indii více. Baťa, Jawa, Škoda auto, o těch prvních dvou si dokonce myslí, že to jsou Indické značky.
Tady nejde o nějakou divokost, ale prostou zkušenost s tou civilizací, kterou v zemích, kde je indická/pakistánská diaspora, mají podstatně větší, než my. Ostaně už výše jsem nazačil, že si myslím, že taktovku v tomto partnerství budou držet spíš Indové – oni mají znalost prostředí, oni mají kapitál, výroba bude probíhat v Indii. To nemyslím nějak negativně pro Škodu, naopak, pro tu je to skutečně šance na rozvoj protfolia výrobků a expanzi do světa, ale určitě to nebude tak, že by manažeři z Plzně chodili leštit kliky na ředitelství indických drah, nebo že by organizovali výstavbu továrny na tramvaje v… Číst vice »
„Tady nejde o nějakou divokost, ale prostou zkušenost s tou civilizací, kterou v zemích, kde je indická/pakistánská diaspora, mají podstatně větší, než my.“ Tohle je dobrý point. Já k tomu jenom dodám, že indické technické VŠ produkují ročně milión inženýrů, kteří – pokud nechtějí dělat z domova na dálku poskoky Američanům např. jako outsourcovaní ajťáci nebo pracovníci call center, což btw znamená kvůli časovému posunu pracovat v noci – se rozprchli po celém světě. Na Středním východě člověk doslova zakopává o indické inženýry na každém rohu a např. v největší saúdskoarabské papírně MEPCO v Džiddě (cca 300 pracovníků, kapacita 0,5… Číst vice »
Předpokládám, že boj s byrokracií a vůbec všechna „místní specifika“ (zejména získávání zakázek), budou mát na starost lidé od Taty.
Taky jsme to tak dělali. Měli jsme v Hajdarábádu malé zastoupení (s. r. o. podle indických zákonů, podle potřeby a situace 2 – 5 Indů) a tyto činnosti se odehrávaly zcela v jejich režii. I tak to trvalo přes 2 roky a stálo spoustu peněz a našeho cestování (podniky, veletrhy…), než jsme od nuly získali první pořádné objednávky.
Jak už jsem se zmínil jinde, mám z Indie určité pracovní zkušenosti z prostředí výrobních podniků. Rozvíjet je tady by bylo mimo rámec diskuse, tak k tomu jenom podotknu, že bez trvalého baťovského nasazení vlastních lidí na místě na bázi 365/7/24, bez znalosti kulturních rozdílů, bez získání „svých“ Indů, které je přesto nutno neustále kontrolovat, a bez jejich řádné motivace metodou „cukr-bič“ nemá žádná zahraniční firma šanci.
Tak Indie se mění před očima a to včetně železnice. Spolupráce s předními výrobci jako je Alstom při velkých projektech je toho důkazem.
Ale oni už s velkýmí výrobci spolupracují odpradávna: https://en.wikipedia.org/wiki/Indian_locomotive_class_WDM-1
To není NOHAB, to je původní ALCO.
Co třeba WAG9 – to je produkt vyvinutý ABB. 9ks komplet vyrobeno ve Švýcarsku, dalších 16ks dodáno jako stavebnice a 4xxx ks reprodukováno indickým průmyslem. Mám někde fotku z haly ve Winterthuru a vedle rozpracovaných WAG9 stojí rozpracované Re465 pro BLS. V té době to už byl asi AdTranz, teď Bombardier, ne – vlastně Alstom. A předtím ASEA+BBC zjednodušeně…
A podobně WAP5 to je takový kříženec BR120DB mechanická část a Re460SBB vnitřnosti.
A to kdo koho koupí, přikoupí, pohltí, či rozporcuje to je otázka…