Škoda expeduje první jednotku do Lotyšska, rozebranou na kamionech
Přeprava elektrické jednotky pro Lotyšsko. Pramen: Škoda Group
Vlaky se vezou po silnici kvůli odlišnému rozchodu a situaci ve východní Evropě, jejich vyvezení z ostravské továrny si vyžádalo zbourání vrátnice.
Škoda prodala LOGO Volkswagenu
proč se vlak nepřeváží vlakem? To už neexistuje nákladní vlaková doprava? mohli to tam dopravit po kolejích, tušim s překladkou v polsku kuli rozchodu, ale jako kurvit takhle silnice a určite to nebyl jeden kamion…. Kam jsme se to dostali když se vlaky už vozí po silnici, a koleje mame pro srandu kralikum, přesneji aby zchatrali, zarostli nebo z nich byli cyklostezky.
Prečítaj si diskusiu nižšie. Tam je to objasnené.
Ako píšu ďalej, problémom je vojna na Ukrajine a vzťah Ukrajiny s Bieloruskom. Ešusy pre Litvu boli previazané Haniske pri Košiciach, kde je kombinovaná koľajová váha (pre oba rozchody) a následne prepravené cez UA a BY. Hnacie vozidlo musí mať čo najrovnomernejšie rozloženú hmotnosť na jednotlivé osi/kolesá, inak môže jazdiť len obmedzenou rýchlosťou. U Panterov by navyše robila šarapatu šírka. Limitujúcim prvkom je vždy Kraľovanský tunel so svojím profilom, takže veľa nadrozmerných nákladov sa prepravuje južným ťahom, kde je jediný tunel (Jablonovský). Pamätám si, že okolo roku 2000 tade viezli lokomotívu ČS 200 po generálnej oprave v Plzni.
Dotaz: Nevíte někdo, zda se nepřipravuje v Pobaltí přechod na normální rozchod. Nebo jestli se o tom aspoň nemluví?
A proč?
Protože nepochybně chtějí být interoperabilní s EU a ne s tou východní despocií. Překlad na terminálu kvůli odlišným rozchodům je logistické peklo.
Přechod ne, počítá se s „normálně“ rozchodnou páteřní tratí do Polska V max 250km
Pardon napsal jsem odpověď nejdřív jinam
Děje se tohle: https://www.railbaltica.org/ viz i Petes.
Přerozchodování celých sítí není na pořadu dne. Já bych řekl zatím. Vzhledem k velikosti sítí pobaltských států by přerozchodování nemusel být při nějaké systémové modernizaci problém.
Tak je to minimálně do některých úseků kopnout dvakrát 1) udělat splítku 2) při nějaké větší akci zrušit široký rozchod.
Myslím, že by to bylo jen jednou. Prostě něco na způsob konverze napětí u nás.
Jedna trať ročně, nějak od konce do středu.
Splítky bych pro cenu pražců (upevnění pro 4 kolejnice) a pro komplikované zhlaví vynechal.
Samozřejmě uzly budou to nejkomplikovanější.
A nevím jaký je nákladní tranzit (do přístavů) a obecně obchod s Ruskem.
Jediná trať co by zůstala širokorozchodná by byla peáž do Královce.
Děkuji všem co normálně odpověděli
Ne zůstane jim stejný rozchod a napětí také takže budou jezdit pod 3 KV DC
Paráda. Jezdit nadměrné náklady byl můj dětský sen…
Přechod ne, počítá se s „normálně“ rozchodnou páteřní tratí do Polska V max 250km
Třeba v tomto provedení bude v tomto zázraku konečně dost místa pro cestující.
Brzděte 😀 Já dnes absolvoval 100 kiláků ve žlutém busu a netušil, že u něj zadní pětka obsahuje 3 plné sedačky a dvě krajní poloviční. Zbytek zabírá rozměrný plastový dekl ukrývající patrně nádrž, munici nebo další malou sedačku. Pak po přestupu do vlaku mi Honecker poprvé v životě připadal neuvěřitelně prostorný.
Na základě předchozích diskuzí – ještě je další důvod přepravy po silnici – velká šířka (3460 mm), což je více, než mají „běžná“ širokorozchodná vozidla (3100 mm), která se po síti SŽ můžou pohybovat (po převázání na 1435 mm podvozky).
no jo, co by ta železnice bez silnic a dálnic dělala
To není způsobeno sítí SŽ, ale sítí PKP PLK. Původní plán přepravy byl po železnici přes Slovensko, Ukrajinu a Bělorusko, přes ČR a SR nejspíš stejnou trasou která se dříve používala pro export širokorozchodných lokomotiv do Sovětského svazu. Přes Polsko taková trasa neexistuje.
Jste opravdu přesvědčen o tom, že jednotka šířky skříně 3460 mm projede v Česku/Slovensku kolem nástupiště bez kolize? Pantery pro ČD/ŽSSK jsou o 64 cm užší.
Československé širokorozchodné lokomotivy zdaleka nebyly tak široké, jako tyto jedotky (a další elektrické jednotky používané v exSSSR), ostatně třeba čmeláci se svou šířkou 3150 mm jezdily i v Polsku.
Lidi z Vagonky o tom přesvědčeni byli když jsem tam byl na dni otevřených dveří.
Tak ono bude hodně záležet od jaké výšky to bude takhle široké.
Ale podle fotky bych tomu velkou naděj nedával. Teoreticky by mohla jet skříň naložená na nějakém plošiňáku, takže by to bylo výš než naše nástupiště (550 mm nad TK), a tam by se už trasa asi našla.
Tady je fotka vlaku na svých podvozcích, zdá se mi ta skříň být široká už docela nízko https://www.railvolution.net/news/testing-of-the-first-16ev-emu
Skříň na plošiňáku – nebude problém zase výška? 🙂
Výška pak problém asi bude.
Proto to jede asi po kolejích.
Jednotky pro rozchod v Pobalti se bezne prepravovali pres PL a UA nebo SK a UA bez kolize. Aktualne je problemem bezpecnosti situace proto je zvoeny dany zpusob
Litevské a ukrajinské ešusy jsou široké 2820 mm, lotyšské pantery 3460 mm.
Čmelák měl na transport do SSSR pouze transportní podvozek, široké se vezly na plošinovém voze. Jinak šířka vozidlové skříně byla stejná.
Elektrické lokomotivy z Plzně na tom byly podobně, obrys 1-VM odpovídající průřezu 1-SM.
V době normalizace do tuzemska jezdily sovětské vozy přezdívané INGOTY.
A černé nad Tisou to přeložit na vlak by nešlo?
To byl původní plán, ovšem Putinova invaze na Ukrajinu ho znemožnila – z Čierne do Lotyšska se dnes vlakem nedá normálně dojet.
Ani část cesty?a co po moři?
A v čem by to bylo výhodnější nebo levnější, než celou cestu vykonat po silnici?
Když je ta skříň široká ..tak i na silnici to bude dělat problémy..
Kruhové objezdy..atd
Přístup k moři už víc jak sto let nemáme…
po moři…. a kudy. to se k tomu moři nějak musí dostat. A to už je jednodužší odvést přímo do Lotyšska
Kolik může taková doprava stát? To než tam navezou všechny skříně, podvozky atd. Všechno CONVOI EXCEPTIONNEL. To bude solidní ranec. Dokáže tu někdo napsat, v jakých řádech se to pohybuje? Sakumprásk, včetně doprovodných vozidel? Ostrava Riga je cca 1000km
A není to jedno? Zákazník cenu akceptuje, tak v čem je problém?
Asi není problém v ničem, jen ho to zajímá 🙂
Pokud by cesta trvala 48 hodin, což je tak maximum, tak by to bylo do padesáti tisíc za jeden vůz. Nic hrozného.
Za jeden článek padesát tisíc ze třemi vozy doprovodu a vyřízení povolení? A podle těch 48 hodin bude pán zřejmě profesionální logistik 🙂
No…..tahle částka možná v euro😄 a to jen možná
😀 😀
A co se stane po těch maximálních 48 hodinách tak kardinálního? Řidič si bude muset ze zákona udělat první přestávku a chvilku si dáchnout??
Jasně 😅😂😂
To ani omylem. Dneska stojí jeden kontejner na kamionu z Prahy do Hamburku/Bremehavenu okolo třiceti tisíc. Za padesát tisíc tam nadrozměr rozhodně nebude
Teoreticky by mohly jet někam do Litvy a tam to složit a táhnout po kolejích.
Tahle sranda cca 350-400tis vcetne povolenek a doprovodu