lot
Infrastruktura Silnice Stavebnictví

Skanska na opravě D52 otestovala unikátní technologii, má zabránit „kolejím“

Oprava odpočívky Rajhrad na D52. Foto: Skanska
Oprava odpočívky Rajhrad na D52. Foto: Skanska
Nová technologie kombinuje beton s původním asfaltem, má mít větší odolnost

Společnost Skanska poprvé použila novou metodu opravy silnic a dálnic. Na levé odpočívce dálnice D52 u Rajhradu otestovala poprvé v Česku technologii opravy pomocí tenké betonové vrstvy Whitetopping.

Jde o technologii, která se používá hlavně v USA. Po částečném odfrézování se využívá stávající asfaltová vrstva společně s novou betonovou vrstvou jako dvouvrstvý kompozit. „Tato technologie těží z výhodných vlastností obou materiálů a je tedy efektivnějším a ekologičtějším řešením ve srovnání s kompletním odstraněním vozovkových vrstev. Vhodná je hlavně tam, kde se počítá se stáním nebo pomalou jízdou těžkých nákladních vozidel,“ řekl vedoucí technického rozvoje a inovací společnosti Skanska Bohuslav Slánský.

Součástí projektu je i monitoring stavu opravy, na kterém Skanska spolupracuje s ČVUT v Praze. Získaná data pomohou vyhodnotit funkčnost této inovativní technologie. Na levé odpočívce Rajhrad pracovníci Skanska navíc zkušebně položili také vlastní asfaltovou směs ResiSkan, kterou vyvinuli ve spolupráci s VUT Brno a ČVUT v Praze. Směs je navržena mimo jiné s ohledem na extrémní zatížení těžkou dopravou a odolnost proti vzniku trhlin při nízkých teplotách.

Oprava začala v srpnu, zahrnuje odvodnění, vybudování nové kanalizace a odlučovačů ropných látek, výměnu sloupů a vedení veřejného osvětlení a nové asfaltové a betonové povrchy obou odpočívek včetně dopravního značení. Práce skončí v listopadu.

Detaily k technologii Whitetopping

• Před aplikací technologie Whitetopping na stavbě D52 Oprava odpočívky km 10,5 Rajhrad bylo třeba připravit betonovou recepturu přesně na míru. Složení směsi pro Whitetopping se podobá klasickým cementobetonovým krytům, ovšem s důležitými odlišnostmi, jako je omezení maximálního zrna na 16 mm, použití portlandského struskového cementu a redukované smrštění.

• „Nejsložitější bylo nalezení ideální kombinace – plastifikační, provzdušňovací a protismršťovací přísady. Není totiž běžné dávkovat zároveň provzdušňovací a protismršťovací přísadu, která zpravidla mění obsah provzdušnění v čerstvém betonu,“ popsal manažer technologií Ladislav Vysloužil ze Skanska.

• Před prvním použitím technologie vytvořili betonáři mimo stavbu zkušební plochu o rozměrech 4 x 4 metry, kde si mimo jiné ověřili různé varianty spojovacího můstku mezi asfaltovou vrstvou a betonem. V tomto případě jde totiž jde o spojitý typ whitetoppingu, kde je velmi důležité kvalitní spojení s podkladem.

• Speciální beton na stavbu odpočívky dodávala betonárna Skanska Transbeton v nedalekých Horních Heršpicích.

Detaily k technologii ResiSkan

• „Tato vysoce výkonná asfaltová směs je výsledkem výzkumného projektu Disipující asfaltové směsi spolufinancovaného ministerstvem průmyslu a obchodu v letech 2016 až 2018. Hlavním řešitelem projektu byla Skanska a.s. a podílely se na něm fakulty stavební ČVUT v Praze a VUT v Brně,“ upřesnil manažer technologií Skanska Zdeněk Hegr.

• V ČR vyvinutý ResiSkan dosahuje vynikajících vlastností v odolnosti proti trvalým deformacím a zároveň výborných vlastností v oblasti nízkoteplotního chování, je tedy vysoce odolný proti tvorbě „kolejí“ a vzniku mrazových trhlin. „Je ideálním řešením pro komunikace s vysokým stupněm dopravního zatížení a úsekům, kde vznikají extrémní radiální síly pod pneumatikami hlavně nákladních aut, což jsou právě křižovatky či odpočívky,“ uvedl Zdeněk Hegr.

• Skanska má nyní dva referenční úseky s použitým materiálem ResiSkan, a to v Poličce na Svitavsku a komunikaci II/611 ulice Poděbradská. K těm letos přibyla i levá odpočívka Rajhrad na D52. ResiSkan použije Skanska letos na podzim také na stavbě D1 Oprava CB vozovky km 235,5 – 241,5 vpravo na zkušebním úseku o délce 690 m a rozloze téměř 5500 m².

14 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
None

I kdyby to byla super technologie, u nás to zase nějak pokazí a za chvíli bude díra zpět.
U nás opravovali popraskanou silnici takovým zahříváním a rozpuštěním asfaltu. Teď to tam vypadá ještě hůř a z těch několika desítek záplat je několik desítek výmolů.

Martin V.

Já bych to nezatracoval. Beton jim připravila vlastní betonárka, takže pokud budou mít vše pod kontrolou, mohlo by to fungovat. U té vámi zmíněné technologie nahřívání starého asfaltu pro lepší propojení záplat jsem už viděl několik pozitivních příkladů. A jsou firmy, které jsou schopny položit asfalt do jedné roviny s dekly revizních šachet kanalizace a podobně. Už jsem tomu skoro nevěřil, ale jde to. Zadavatel musí být důsledný při přebírání díla a vymáhání záručních oprav. Pak se zhotovitelé vyselektují.

Ondřej Holub

To opravdu jde zasfaltovat bez následného vyřezávání a výškového ladění kanálů? Já jsem jen laik, takže jsem si myslel, že okamžité rozřezání týden položeného asfaltu je technologická nutnost (ironie). A to už vůbec nemluvím o detekci úniku plynu nebo vody výhradně až po dokončení stavby.

Tak snad se s tím někdy také setkám.

Peeetr

Česko má v podstatě nejhorší počasí pro povrch silnic na světě, časté změny teplot kolem nuly ve dne rozteče a zateče do trhlinek a v noci zamrzne a trhliny zvěší. Jakákoliv cenově dostupná funkční metoda, která prodlouží proti tomu životnost povrchů je pro ČR velmi potřebná.

BND 30

To je hodně odvážné tvrzení, že tu máme nejhorší počasí, spíš z oblasti dojmologie… Evropa nekončí v Krkonoších ani za Šumavou… Se zbytkem souhlas.

Peeetr

Za prvné jsem nepsal v Evropě, ale jedno z nejhorších na světě. A za druhé, nejde vůbec o extrémní počasí, ale o co nejčastější změny mezi zhruba +5 a -5 až -10 stupni celsia.

thegrid

Česko je především expert na splachování. Když se tu propadají kanály (zřejmě tím Vaším českým extrémním počasím), tak se problém nechá vyhnít nekolik let až je propad neúnosný a dala by se za šlendryan vysoudit nová kola. To samé s dírami. Ty se u nás už ani nelátají. Nechají se prostě, ani nezaplácnou a když je to neúnosné tak se silnice vyfrezuje. No nesvadel bych to na počasí, ale spíš polohou nás v Evropě, kdy se casto hlasime na západ, ale infrastruktura je východní.

Jiří Kocurek

Podnebí je v ČR úplně stejné jako v Bavorsku.

kodl

To je PR clanek nebo co si ma clovek o tom myslet? 🙂
Nejradeji bych cetl zpravy o zahajeni dostavby cele chybejici D52 az na Rakousko, do te doby….

MildaIV

Já bych to rozhodně nepodceňoval. Delší životnost znamená méně časté uzavírky a finanční úsporu za méně časté opravy.

Zrzek

A ještě možnost investovat do oprav silnic nižších tříd.

Jiří Kocurek

Což určitě nebude dělat ŘSD.

Pezos

Pokud jako referenci vezmeme D52 (nebo obecně dálnici), tak do definice „silnic nižších tříd“ spadnou i jedničky 😉

Jiří Kocurek

Někoho zase zajímá popis té technologie.