Singapur a Malajsie odložily na neurčito plány na vysokorychlostní železnici mezi oběma zeměmi

Vizualizace terminálu vysokorychlostní železnice v Kuala Lumpur. Foto: WSP.comVizualizace terminálu vysokorychlostní železnice v Kuala Lumpur. Foto: WSP.com

Konec ambiciózního projektu vede i k otázkám o budoucnosti nových vysokorychlostních spojení.

Singapurská a malajsijská vláda odložily na neurčito plány na propojení Singapuru a malajsijského hlavního města Kuala Lumpur vysokorychlostní železnicí.

Dlouho plánovaný projekt skončil poté, co se vlády obou zemí nebyly schopny dohodnout na možných změnách v přípravách, které měly zohlednit i dopady pandemie koronaviru. O konci informovala místní média, například Strait Times.

Britská BBC na tomto příkladu ale poukazuje na jiný možný problém: zda jedna odložená stavba rychlotrati není i začátkem soumraku vysokorychlostní železnice.

Obě vlády počítaly s tím, že stavba 350 kilometrů dlouhé trati vyjde na zhruba 17 miliard dolarů (365 miliard korun). Spojení vlakem mezi oběma městy mělo zabrat zhruba hodinu a půl. Už před pandemií koronaviru začala mít malajsijská vláda obavy, zda je projekt financovatelný, covid-19 přinesl definitivní odložení projektu. Malajsie navrhla úspornější verzi, se kterou však Singapur nesouhlasil.

Velká města a do 800 km

Spojení obou velkých měst bylo přitom považováno za ideální kvůli vysoké intenzitě dopravy mezi oběma zeměmi. „Ročně mezi oběma městy létalo 30 tisíc letů,“ připomíná BBC ve svém textu. Spojení Singapuru a Kuala Lumpuru zapadá i do pravidla, že rychlovlaky nejlépe konkurují letadlům při překonání vzdálenosti do 800 kilometrů.

BBC ve svém textu upozorňuje na paralelu s projektem britské vysokorychlostní železnice High Speed 2 (HS2) z Londýna do Birminghamu, u které se náklady už oproti původním odhadům téměř zdvojnásobily na 98 miliard liber. „Pandemie koronaviru bude mít dlouhodobý dopad na počet cestujících ve vlacích po celém světě,“ cituje BBC dopravního experta Christiana Wolmara. Podle profesora Benta Flyvbjerga z oxfordské univerzity většina vysokorychlostních tratí prodělává. Jako příklad ziskových tratí uvedl většinu spojení v Japonsku nebo část tratí ve Francii. Flyvbjerg vidí nebezpečí pro vysokorychlostní tratě hlavně v tom, že výstavba trvá příliš dlouho a mezitím může dojít k nástupu nových způsobů dopravy, například hyperloopu.

Britský ministr dopravy Andrew Stephenson ale upozornil, že naopak vysokorychlostní železnici chtějí dál stavět. Má být i nástrojem pro ekonomickou obnovu. Světová banka upozorňuje i na širší ekonomické přínosy, například rozvoj chudších regionů a cenově dostupnější bydlení.

Tagy Malajsie Singapur vysokorychlostní železnice
35 komentářů