Silné bouřky vyřadily z provozu dvě švýcarské úzkokolejky včetně zubačky

Poškození tratě Meiringen - Interlaken. Foto: ZentralbahnPoškození tratě Meiringen - Interlaken. Foto: Zentralbahn

Na trati zůstaly nánosy až pět metrů bahna a suti.

31 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
michawel2

Tak na Brienz-Rothorn Bahn je bohužel problém opravdu velký. Dneska/včera se objevilo na webu http://www.brb.ch toto: S těžkým srdcem vám musíme oznámit, že provoz na Brienz Rothorn Bahn bude pro aktuální sezónu pozastaven z důvodu masivních škod způsobených bouří. Déšť a bouřka, která se v pondělí večer snesla nad Brienzem, vážně zasáhla naši železniční trať. Po komplexním vyhodnocení škod jsme zjistili, že nebude možné obnovit provoz před plánovaným koncem sezóny. Opravy potrvají několik měsíců a v současné době očekáváme náklady kolem 5 milionů franků. Naším cílem je obnovit železniční provoz v květnu 2025. Bohužel také musíme s okamžitou platností zastavit… Číst vice »

Pepa

Ještě že #mynic…

Dejv

Švýcarům dávám měsíc, možná méně.

vlachjan

Švýcaři se dovedou s takovout nepřízní osudu vyrovnat opravdu obdivuhodně. Pokud jste neviděli, doporučuji shlédnout tuto (https://kruh.info/lecture/jurg-conzett/) přednášku švýcarského statiak Jurga Conzetta, kde od cca. 45. minuty hovoří o tom, jak se vyrovnali s následky kamenné laviny, jenž smetla střed města Bondo v roce 2017.

Kuba Turek

Viděl jsem to minulý týden. Ještě dosud se opravuje silniční křižovatka v Bondu, autem se jezdí po šotolině, údolí je uzavřené pro turistiky, napořád zavřená chata Sciora a skoro prázdná chata Sasc Furä, dříve populární severovýchodní hrana na Badile a Cassin a další horolezecké cesty v severní stěně Badile jsou skoro bez horolezců, kteří dříve sestupovali z hory na jih do Itálie, a tím trpí sníženou návštěvností také chata Gianetti.

Jiřik

Mají na to spoustu techniky i lidí. Imrvére tam něco budují, bagrují, betonují apod. – jsou tím přímo posedlí, na dráze, silnicích i ve městech. Takže nepochybuji o tom, že do postižených oblastí během pár hodin předisponují pár (desítek) kolejových i kolových bagrů, jeřábů a sklápeček.
O takovém rozsahu a počtech techniky v zázemí si čeští železničáři a silničáři mohou nechat zdát…

JF Kalimero

U nás by trať zrušili nadobro, ale ve Švýcarsku se bude za měsíc jezdit.

Twix

Kterou? Kdyby u nás byl Zermatt a Interlaken, tratě se tam rušit nebudou. Po obou tam jezdí i „dálkové“ vlaky využívané hlavně zahraničními turisty. U nás se opravovaly i mnohem méně využité tratě.

David

Jsou to tratě úplně jiného významu – lit stamilióny do lokálky, kde jsou 4 páry 810 denně a nebo ji drží svoz palivového dříví/šrotu fakt nedává a nebude dávat smysl.

Jiří Kocurek

Tak nějak. Ze zrušených po povodni je akorát tak Nový Jičín-Hostašovice. Žádná turistická tepna.

Turistický význam bychom mohli hledat v údolí Desné a tam… ke vzteku Nábřeží tu trať obnovily obce samy.

Frantisek X

Náklady na kolejích, Valašské Meziříčí – Nový Jičín aut(obus)em, zato v části trasy nově hned dvě souběžné kolostezky. Být to propojené k severu, mohlo to mít i větší význam – ale my řekli ne, na co vlaky, máme auta. Více přeprav na kolejích netřeba.

Jiří Kocurek

„Být to propojené k severu“

Takže cheš to město prostě probourat. To neudělali ani za despotické monarchie ani oba totalitní režimy.

… kdyby tam nějaké nákladní vlaky jezdily, od konce studené války…

Jiří Kocurek

PS: VM-NJ je přes kopec, v Krhové je tak prudké stoupání, že je lepší vzít vlak nakolo 1 lokomotivou než ho dělit na poloviny a potřebovat pro ně postrk.

Svážet ovčí vlnu z celého vsetínského okresu do Tonaku vlakem je … šotoušovina.

Jan Tichavský

Chotiměř – Radejčín je prakticky zrušená trať. Byl tam sesuv půdy a nikdo (tedy SŽ) se to neobtěžoval opravit, přitom je to využívaná trať. Takže tam je už 11 let náhradní autobusová doprava.

Jiří Kocurek

Jo, to je blbé, když trať vede známým sesuvným územím po svahu a ne tunelem.

Pája

Přesně v takových případech si člověk říká, jestli by nebylo líp zrušit to Nábřeží. Stojí to ranec ročně. K těm úzkokolejkám – moc smutná podívaná.

Jiří Kocurek

Děkujeme za popření faktu že se tady jezdí …
https://lokality.geology.cz/718

Jiri C. Brichacek

Když uvedete letošní neštěstí, tak by bylo dobrý na místě uvést, že už v roce 2005 tam byl problém, pokud si na to velmi dobře pamatuji… ale ten byl spíš mezi Brienzem a Meiringenem, nyní mezi Brienzem a Interlakenem, a to vloni tam byla celková rekonstrukce tratě, že tam jezdila NAD. 🙁 obrázky jsou velmi smutné …

michawel2

Teda jestli tohle zvládnou do konce týdne, tak to je fakt na medaili. A zrovna tyhle dvě tratě, obě miluju. Ale u BRB to bude absolutní masakr dát dohromady, kdo to tam zná, tak ví, jak neuvěřitelně blbě to je přístupné. Ten jeden malér dle fotky vypadá někde kolem Planalpu. Budu jim držet palce.

Igor

Tak tady máme to správné využití různých módů dopravy. Auto plující nad železniční trati.

Docela smutné takové velké zničení infrastruktury.

Jiří Kocurek

Koleje se opraví, cesta taky. Snad tam nikdo neumřel.

none

Hm. Tak ted uz si nemyslim, ze kaceni stromu by pomohlo plynulosti nasi zeleznicni dopravy.

Jaaa

Co se dělo jednou za sto let, děje se teď jednou za dvacet. A bude hůř. Hlavně je ale potřeba dál pálit ropu a uhlí.

BND30

Zkusej si vašnosto něco přečíst o statistice, než tu budete takhle plkat.

mgr.pavel

No tak zrovna globální oteplování vede k častějším výskytům řady extrémních meteorologických jevů, jako jsou bleskové povodně nebo dlouhotrvající sucha. „Co bylo 1x za 100 let, děje se 1x za 20 let“ je asi zase přehnané, ale frekvence (nejen) povodní se zvyšuje.

Viz detailně vysvětleno na https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy .

BND30

Záleží, jaké časové okénko historie Země se pro tuto argumentaci hodí….

O.K.

No záleží i nezáleží. Ale těžko bude pro aktuální dobu relevantní, že za dinosaurů bylo tepleji…

Jiří Kocurek

Zrovna tomhle případě stačí i relativně malé strážky, horniny zvětrávají průběžně, obzvlášť na prudkých skalních svazích, kde voda zatéhá do spar, aniž vy skálu izolovala lesní půda před mrazem.

none

Je ovsem potreba si uvedomit, ze lide jsou jen nepatrna soucast planety. A jiste ne trvala. Proste zaprselo, za 100 (500) let bude zase vse v poradku 😀
Podivejte se na Tatry. Zafoukalo, popadalo to tam a jiz brzo nikdo nic nepozna.
My tu planetu nevlastnime.

Jiří Kocurek

Tak především je potřeba říct, že za posledních 500 let _nemáme_ stále stejně kvalitní a podrobný záznam.

O výbuchu sopky v roce 535 (a rocích bez léta 536-542) dokonce neexistuje žádný písemný záznam, přestože letokruhy starých dřev to zaznamenaly na všech kontinentech.

O.K.

Takže teda máme nebo nemáme dobrý záznam? Když to vyčteme z letokruhů, tak teda vlastně máme dobrý záznam, ne? :))) Klimatologii šotouši fakt nerozřeší.