Seznam dopravních staveb pro soukromé investory roste. Nově zahrnuje i Pražský okruh a VRT
Projekty PPP mají sloužit jako alternativa ke klasickému financování z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Ministerstvo dopravy chce výrazně rozšířit financování tuzemských dopravních staveb soukromým kapitálem v rámci projektů PPP (Public-Privat Partnership). K již dříve zveřejněným úsekům tratě na pražské letiště a IV. koridoru Nemanice – Ševětín přibyly na seznam další výrazné položky. Ministr dopravy Martin Kupka ponese seznam ke schválení na jedno ze srpnových zasedání vlády.
Soukromý investor by měl podle představ ministerstva zafinancovat i téměř třicetikilometrovou severní část Pražského okruhu, u které se aktuálně předpokládá výstavba v letech 2027 až 2030. Konkrétně jde o úseky 518 Ruzyně – Suchdol (odhad 10,7 mld. Kč), 519 Suchdol – Březiněves (15,6 mld. Kč) a 520 Březiněves – Satalice (17 až 38 mld. Kč podle varianty).
Na železnici se poprvé začíná mluvit o soukromém kapitálu také v souvislosti s chystanými vysokorychlostními tratěmi. Na seznamu se ocitlo takzvané rychlé spojení Brno – Přerov (zahájení stavby je plánováno na rok 2025) a navazující vysokorychlostní trať VRT Moravská brána (zahájení se plánuje na rok 2026). Podle Kupky bude základní podmínkou rozjezdu projektů PPP „výhodnost pro stát“.
„Každý z těch projektů je v jiné fázi přípravy a pan ministr si tedy jde na vládu pro různé souhlasy. U některých projektů jde o souhlas se zadáním studie proveditelnosti, u těch pokročilejších (například trať na letiště nebo NemaŠe) jde už o souhlas s hledáním transakčního poradce,“ doplnil mluvčí ministerstva Filip Medelský. V případě traťového úseku Nemanice – Ševětín už Správa železnic vypsala předběžné tržní konzultace, které předcházejí výběru poradce k projektu PPP.
Projekty PPP mají sloužit jako alternativa ke klasickému financování z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Dá se totiž očekávat, že peníze v SFDI budou ubývat. PPP funguje zjednodušeně řečeno jako hypotéka, soukromý investor stavbu zafinancuje, postaví a následně se o ní dlouhá léta stará. Okamžikem dokončení stavby ji stát začne splácet v takzvané platbě za dostupnost.
Zatím jediným příkladem PPP projektu v tuzemské dopravní infrastruktuře je dostavba dálnice D4. Dálnici financuje a buduje sdružení Via Salis, které tvoří francouzské firmy Vinci Highways a Meridiam. Investice zahrnuje projektování, financování a stavbu 32 kilometrů dálnice D4 z Příbrami do Písku a modernizaci a údržbu dalších 16 kilometrů již zprovozněných navazujících úseků.
Podle smlouvy se státem má být stavba hotova v prosinci 2024. Dalších 25 let se o ni bude Via Salis starat.
Příprava PPP projektů ale trvá léta, což může zahájení staveb oproti dnešním předpokladům odsunout. Je třeba vysoutěžit poradce, který připraví velký tendr na koncesionáře. „Pokud začneme s přípravou PPP projektů, samotné stavby začnou v příštím, nebo dokonce přespříštím vládním období,“ uvedl Kupka po nedávné návštěvě prezidenta Petra Pavla.
Projekty vybrané k financování formou PPP
Železnice
Praha – Letiště – Kladno (Varianta I: Veleslavín – Letiště)
Praha – Letiště – Kladno (Varianta II: Veleslavín – Letiště + Ruzyně – Kladno)
Nemanice – Ševětín
RS1 Brno – Přerov (modernizace stávající trati)
VRT Moravská brána
VRT Jižní Morava
Silnice
D35 (Opatovec – Staré Město – Mohelnice)
D0 – Severní obchvat
D3 – středočeské úseky
D55 – dosud nezahájené úseky